U malých a středních firem se mnohdy setkávám se zajímavým fenoménem, který bych nazval „inovace není nic pro mě“. Podle mě vychází z klamné víry, že inovace je něco časově náročného, finančně nákladného, spojeného s novými technologiemi, a tudíž i převážně mladší generací, start-upy anebo technologickými nadnárodními obry.
Nic však není vzdálenější pravdě. Inovace totiž není jen samořiditelné auto, virtuální realita, nano-textilie, chránící vás proti popálení nebo nový „Google“. Inovace je pro mě cokoliv, co je ve vaší firmě nové, zrealizované a popostrčí vás vpřed. A to mohou být klidně i zjednodušené interní postupy, nový nápad řešení starých výzev, informace o požadavcích zákazníka a její přetavení v nový produkt, nebo … i ta „velká“ inovace, pokud máme štěstí.
Inovace je pro mě cokoliv, co je ve vaší firmě nové, zrealizované a popostrčí vás vpřed.
Důležité je slovo zrealizované. Protože nezrealizovaný dobrý nápad je stále pouze nápad. A nápadů je všude plno. Jen úspěšní ale dokážou přetavit dobrý nápad ve skutečnou inovaci. Proto stojí za to v jakékoliv firmě vytvářet atmosféru, která generování nových nápadů a jejich uvádění do praxe neklade překážky, a naopak tento proces podporuje. Každý z vašich lidí je totiž potenciální neprobuzený inovátor.
Vytvořte jednoduché nástroje a postupy, jež umožní každému z vašich zaměstnanců navrhnout inovativní řešení
Každá organizace by měla být schopná využít potenciálu svých lidí naplno. A společný potenciál všech by měl být větší než prostý součet potenciálů jednotlivců. Tomu tak ale pohříchu většinou není. Mnohdy i proto, že se inovace ukrývají do specializovaných „hubů“ a „laboratoří“, kde si pár vybraných a glorifikovaných jedinců nad něčím bádá a ostatní mají pocit, že „inovace je na nich, mě do toho netahejte“. Neříkám, že huby a laby nemohou v některých velkých firmách úspěšně fungovat, přijde mi ale, že „normální“ malá či střední společnost si ten luxus dovolit nemůže.
Dobrý nápad na zjednodušení interního procesu, na nový výrobek nebo službu totiž může přijít od jakéhokoliv z vašich kolegů. Čím blíže je kolega skutečnému trhu a zákazníkovi, tím spíše. Proto doporučuji vytvořit jednoduché nástroje a postupy, jak těmto lidem dopřát sluchu, jak jejich nápady dále kultivovat a rozvíjet ve spolupráci s dalšími odděleními a/nebo zákazníky.
Dobrý nápad může přijít od jakéhokoliv z vašich kolegů.
Nástrojem nemusí být nic speciálního. Stačí specifická emailová adresa, na kterou inovátoři pošlou nestrukturovaný popis nápadu (pozor, složitá excelovská tabulka požadující hromadu dat spolehlivě jakoukoliv inovativnost zmrazí – vyzkoušeno osobně 😊), odpovídající například na následující otázky:
Co se snažím dosáhnout? Co má být cílem mého nápadu?
Jak to děláme dnes a kde jsou omezení stávajícího řešení?
Jak to navrhuji udělat nově? Proč si myslím, že je to lepší a úspěšnější řešení?
Koho toto řešení bude zajímat? Komu zlepšuje stávající stav? Co jim to přinese?
Jaká jsou viditelná rizika?
Kolik to asi bude stát?
Jak dlouho potřebujeme na uvedení do praxe?
Jak budeme měřit úspěch tohoto nápadu?
Nápady svých lidí posuzujte kontinuálně
Řešíte inovace na speciálně svolaných poradách vedení? Pořádáte brainstormingy někde „mimo civilizaci“? Vždy jen, když teče do bot? A nejste spokojeni s výsledky, protože máte pocit, že jste se dostali opět ke stejným nápadům, jako minule?
Je to dost dobře možné, sám jsem takové situace zažíval léta. Řešením je buď tyto akce pořádat častěji, nebo – a to ještě lépe – se jich úplně zbavit a z inovací udělat standardní bod vaší agendy. Například měsíčních operativních porad managementu. Tento postup vám dovolí jednak zachytávat nápady v rané fázi, jednak vašim aktivním lidem poskytne rychlou zpětnou vazbu a uznání za vynaložené úsilí.
Nápady, ať jsou sebenedokonalejší, ihned neodsuzujte.
A teď pozor! Nápady, ať jsou sebenedokonalejší, ihned neodsuzujte. Odmítat je totiž neskutečně jednoduché. Jednoduché je i navždy pohřbít proaktivitu vašich lidí.
Místo toho si vytvořte malý interní tým, složený z různých oddělení vaší společnosti, který se bude společně s původcem nápadu (a třeba i zákazníky …) snažit za každou cenu tento nápad vylepšit a zjistit, jak zapadá do firemní vize a strategie. Teprve pokud se celý tým dohodne, že s myšlenkou nebude pokračovat dál, se myšlenka zamítá. Tímto ranným zapojením více oddělení se vám nestane, že například z R&D vám po mnoha měsících vypadne hotový projekt, jež sice skvěle splňuje prvotní technickou specifikaci, ale je totálně neprodejný. A že jsem takových projektů viděl …
Nesnažte se inovace plánovat
Pod tlakem médií i sociálních sítí podléhá mnoho majitelů a manažerů pocitu, že inovovat je třeba (to je samozřejmě pravda) a oni tedy musí určovat, kdy, jak, kam a kolik se bude investovat do jednotlivých inovačních projektů (tady už mám velký otazník). Mají sklon tyto projekty i direktivně vybírat.
Nějaký řád a kázeň je samozřejmě potřeba a nelze inovovat jen pro legraci z inovace. Každá inovace musí podporovat stávající zaměření společnosti (viz mé předešlé články z cyklu Jak z dobré firmy udělat skvělou).
Je dobré se nejprve zeptat vlastních kolegů a zaměstnanců, jak by se dala inovativnost ve firmě podpořit.
Na druhou stranu je ale dobré se nejprve zeptat vlastních kolegů a zaměstnanců, kde vidí největší bolesti firmy, její největší příležitosti a jak by se dala inovativnost ve firmě podpořit. Něco ve smyslu „jak zinovujeme naši inovativnost“. Pokud to budete myslet vážně a vaši lidé to z vás ucítí, budete překvapeni, kolik nápadů vám brzy přinesou a jak to změní celou atmosféru ve firmě.
Závěr
Důvěřujte nejvíce vlastním lidem, až potom marketingovým a inovačním expertům. I za cenu toho, že už od vás žádný kšeft nedostanu :)
Volně podle mých vlastních zkušeností a doporučení Harvard Business Review.