Jak modernizovat fabriku a nezruinovat rozpočet: Michal Čermák (#209)

Modernizovat fabriku bez toho, abyste utopili miliony?

Zní to jako sci-fi. Jenže právě o tom tenhle díl je.

Když se řekne automatizace, většina lidí si představí obří investice, složitá řešení, a desítky buzzwordů. Ale tak to být nemusí. Modernizovat výrobu se dá rozumně, po krocích, s hlavou a kalkulačkou v ruce.

Můj dnešní host, Michal Čermák, zakladatel společnosti Cermitech, je přesně ten typ člověka, který „dává strojům duši a vdechuje jim život“. Deset let pomáhá firmám, aby z jejich výrobních linek zase bylo cítit srdce, ne panika. Viděl stovky českých továren, které se rozhodly něco změnit. Některé v čas, jiné až když se zastavila výroba. A právě z té praxe přináší know-how, které vám může ušetřit miliony.

V epizodě se dozvíte třeba:

 🔸 Kde vůbec začít, když chcete výrobu posunout — a nezruinovat rozpočet.

 🔸 Jak poznat, kdy repasovat, a kdy starý stroj radši vyhodit.

 🔸 Proč roboti neberou práci, ale vytvářejí nová místa.

 🔸 Jak se na AI dívat prakticky — ne jako na módní vlnu.

 🔸 A jak udělat z vaší výroby fabriku 21. století, krok za krokem.

Pokud chcete, aby vaše firma byla konkurenceschopná, ale nezkrachovala na cestě k tomu, tenhle díl je pro vás.

---

BONUS: CHECKLIST MODERNIZACE VÝROBY)

(KOD BONUSU: CHMVY)

---

Jak modernizovat fabriku a nezruinovat rozpočet

(přepis rozhovoru)

Martin Hurych

Jestli máte fabriku, která si zaslouží automatizovat, a přemýšlíte, jak to zvládnout s co možná nejméně bolestmi hlavy a s co možná nejmenšími finančními zdroji, tak dnes jste tady správně. Ne každý má štěstí, že si dokáže svoji výrobu kompletně modernizovat, ať už z důvodu technologií nebo z důvodu v tuto chvíli dostupných finančních zdrojů. Dnes se podíváme na to, jak se na automatizaci, robotizaci a přesun vaší fabriky pod průmysl 4.0 dá koukat rozumně, bez buzzwordů a velmi prakticky.

Na anoncované téma jsem si dnes pozval člověka od fochu, člověka, který se automatizací, refurbishmentem nebo upgradem průmyslových linek zabývá, Michala Čermáka. Dobrý den.

Michal Čermák

Dobrý den. 

Jaké to je programovat software, který může zabít člověka?

Martin Hurych

Michal je zakladatelem a šéfem společnosti Cermitech a člověk, který říká, že strojům dává duši a vdechuje jim život. Jaké to je prgat software, který může zabít člověka?

Michal Čermák

Komplexní, je to zábava a ve výsledku je to něco, co člověk vidí. Já vždy říkám, že kromě toho, že děláme software, který se hýbe, tak může zabít člověka, protože bezpečnost strojních zařízení je poměrně důležitá věc, kterou musíme řešit a řešíme ji. Zrovna v letošním roce byly kauzy, které nebyly úplně příjemné, dopadly tragicky, takže je to téma, na které se fokusujeme. Když něco dodáváme, tak nejen legislativně, ale i eticky se na tu bezpečnost soustředíme.

Co všechno se dá zautomatizovat?

Martin Hurych

Jsem rád, že jsme to vysvětlili, protože hned jak jsem tu větu vyslovil, tak to mohlo vypadat, že děláme automatizaci pohřební služby, což neděláme. Vy se specializujete na co?

Michal Čermák

Víceméně 60 % tržeb nám dělá automotive, zbytek potravinářství, farmaceutický průmysl a ostatní zpracovatelský průmysl. Globálně děláme všechno, co se hýbe, všude, kde je výroba, pokrýváme to od podlahy ve fabrice, od senzoriky, pohonařiny, robotiky až po nějaká digitální řešení. Ve výsledku tam, kde je potřeba cokoliv zautomatizovat, přinést efektivitu do výroby a pomoct té výrobě být konkurenceschopnou, je prostor pro Cermitech.

Martin Hurych

Když si Michal jako malý doma hrál, už snil o automatizaci?

Michal Čermák

Chtěl jsem být popelář, kosmonaut, pak jsem chtěl být architekt, protože jsem měl hromadu dřevěných kostek, které teď zdědila dcera. Víceméně jsem si prošel ledasčím přes elektro, jsem vystudovaný elektrotechnik, chvilku jsem kreslil desky, psal jsem firmwary, weby a pak jsem si myslel, že budu rocková hvězda. Nakonec jsem se dostal k automatizaci a robotice, kde už jsem nějakých 10, 15 let.

Martin Hurych

Co se stalo s tou rockovou hvězdou?

Michal Čermák

Já jsem nikdy nebyl úplně ten nejlepší muzikant, bylo to vždy dost veliké úsilí a zároveň životní styl muzikanta nejde kombinovat s životním stylem programátora, takže si člověk pak musel v nějaký moment vybrat.

Když má továrník chuť na změnu, kde vůbec začít?

Martin Hurych

Když jsme domlouvali dnešní téma, tak jsme na tom přípravném hovoru zjistili, že máme podobnou zkušenost. Ne každá fabrika, do které člověk vleze, úplně září novotou, a ne každý továrník, jak já jim s oblibou říkám, ne úplně oplývá volnou úvěrovou linkou. Zjistil jsem, že se začínají objevovat firmy, které nějakým rozumným způsobem uvažují o tom, jak posunout tyto firmy do dalšího věku. Pojďme si dnes tady udělat nějaký malý návod. Když takovou výrobu mám a chci z ní vymáčknout maximum, kde bych vlastně měl začít?

Michal Čermák

Vždy u kupeckých počtů, kolik to vydělává, kolik do toho chceme nacpat a jaké jsou možnosti. Samozřejmě firmy mají nějaké možnosti financování, v současné době banky hrozně nerady vidí automotive, takže to je velké téma, ale jde to dělat po opravdu malých krůčcích. Je potřeba kouknout se na tu výrobu globálně, zprocesovat ji, kouknout se na to, jak vypadá ten tok materiálu uvnitř, kolik tam máme lidí, jak vypadá kvalita. Klasický leanařský rozpad, přidaná hodnota, nepřidaná hodnota, je asi základ, kterým by měla každá fabrika projít. S tím se dá pracovat potom dál, ať už to je ergonomie pracoviště, přestavba strojů, ať už to jsou potom věci technického rázu, jestli stroje jedou tou rychlostí, kterou mohou jet, kterou mají jet, jestli tam nejsou prostoje a podobně. Ta výroba není úplně rocket science, takže ve výsledku kupecké počty na počátku jsou dobrý základ k tomu se posunout kupředu. Rezonující téma průmyslu 4.0 většinou přináší ty otázky, že chceme data, ale abychom ta data získali, tak ten balíček práce je potřeba odmakat a kouknout se do té výroby opravdu odspodu.

Martin Hurych

Dokážeme si říct, čemu všemu jde vdechnout druhý život, co jde automatizovat, co jde nějakým způsobem posunout do dnešní doby?

Michal Čermák

Téměř všechno, jako lidstvo létáme do vesmíru, takže možnosti jsou neomezené a je potřeba tomu dát vždy jen mantinely z hlediska lidského kapitálu, časového kapitálu a finančního kapitálu.

Martin Hurych

Mám tedy nějakou představu, co se mi děje ve fabrice. Vy jste říkal data, s daty bude asi problém. Je to tak?

Michal Čermák

Už tolik ne jako třeba před 8 lety, když jsme jako Cermitech vznikli. Před těmi 8 lety ten požadavek většinou zněl, fabrika po nás chce data, my máme mít reusability, dnes už se většina strojů standardně připojuje do MES systému nebo se různě implementují. Je to téma, na které si tuzemská výroba už zvykla a zase je to segment od segmentu, jsou segmenty oborové, kde ta výroba je lehce pozadu, automotive je zase naopak velice napřed. Od dat to tedy vzniká, ale to nejsou jen data, že stroje odvádí data někam do MES, je to i o tom, jestli máme přehled o tom, kolik se vůbec vyrobilo, jestli to je v Excelu, na papíře nebo kde to je. Jde hlavně o to mít ten přehled, co ty stroje, co ta výroba, co ta fabrika generuje, co má na vstupech, co má na výstupech, jak dlouho to trvá zpracovat a jaký je ten nutný technologický postup.

Mají roboti brát práci, nebo ji dávají?

Martin Hurych

Když tedy data mám, vím, co se mi ve fabrice děje, co je další krok?

Michal Čermák

Další krok je najít ta úzká místa, kouknout se, kde můžeme zrychlit, kde můžeme zefektivnit, kde můžeme operátorovi usnadnit práci. Často se řeší téma nahrazování operátorů stroji, ale ve výsledku praxe je taková, že každý nasazený robot většinou ještě další pracovní místa vytvoří. Je to o tom spíše jim usnadnit tu práci, udělat tu práci příjemnější, jednodušší, případně nedávat tak velkou zodpovědnost v rámci třeba kontroly kvality a to nechat tomu stroji.

Martin Hurych

Každý robot tvoří další výrobní místa. S tím se přece roboti do fabriky neinstalují.

Michal Čermák

Instalují se k tomu, aby ten operátor nedělal tu rutinní, neustále opakovanou a náročnou práci, nezvedal těžká břemena a podobně. Na druhou stranu v momentě, kdy se nasadí robot, je potřeba ten stroj něčím krmit. Většinou se ten cyklus stroje zásadně zrychlí, v tu chvíli potřebujeme mnohem rychlejší zásobování vstupním materiálem, zároveň ten robot občas potřebuje nějakou péči, případně potom zase na výstupu nějaký další proces. Můžeme tedy udělat naprosto plně automatickou linku, ale stejně okolo lidé budou a jen se změní jejich role, nebudou jenom krmit ten stroj materiálem, ale budou řešit tu péči okolo.

Martin Hurych

Fór je v tom, že čím dál častěji slyším, že roboti se neinstalují proto, aby se zrychlila výroba, ale aby nahradili lidi, kteří nejsou. Vy tady ale říkáte, že s robotem roste počet lidí, tak jak si to mám vyložit?

Michal Čermák

Pak je otázka, jací lidé nejsou a jací lidé jsou. Samozřejmě je to kus od kusu, zase jeden člověk potom zvládne více té práce, ze tří lidí se třeba stane jeden, ale ve výsledku je efektivněji využit. Lidé tedy nejsou a kvůli tomu se ta robotizace nasazuje, ale reálně si myslím, že to množství těch aktivit potom se přesune jen do jiných škatulek. Typicky se rozšiřují ty nůžky mezi nekvalifikovaným operátorem, kvalifikovaným seřizovačem, rostou nároky na údržbu s robotizací, rostou nároky na servis těch strojů a podobně.

Druhý život starých strojů – kdy se vyplatí a kdy ne?

Martin Hurych

Vy jste říkal, že má smysl zjistit úzká místa ve výrobě, předpokládám podle klasické teorie omezení. Je někdy moment, kdy tohle není ta nejlepší cesta? Předpokládal bych, že se tady bavíme primárně o kapacitách, o rychlostech a o takových věcech. Je někdy lepší začít třeba od morálně staršího stroje, který sice ještě kvantitativně dává, ale z hlediska dat nebo z hlediska poruchovosti už tolik ne?

Michal Čermák

Je to časté, hodně se to promítá třeba v obrábění. Secondhandové CNC stroje jsou veliké téma, kdy je lepší, levnější a rychlejší koupit secondhandové CNC a nasadit ho do té výroby, než řešit robotizaci toho CNC samotného nebo ten proces okolo. Zrovna v těch obráběcích úlohách je to poměrně časté, ale pak jsou úlohy typu vstřikolisování, kde to třeba nejde tak efektivně. Secondhandový lis sice můžeme mít, ale zase má své nároky, své náklady typu hydraulika. Pak jsou věci typu custom made stroje, speciální stroje, jednoúčeláky, kde už to tak jednoduché není. Secondhandově se nedá koupit, je to unikátní stroj a zároveň dost často to je přímo na tu konkrétní výrobu, na tu technologii samotnou. Samotná kapitola o sobě jsou technologické celky, velká měření, automatizace a regulace, kdy jsou po baráku roztahané kilometry trubek a s tím se pak špatně pracuje. Tam ty trubky zůstávají a je potřeba pracovat s tím, co je v té výrobě okolo.

Martin Hurych

Jak a kdy poznám, že má ještě smysl vdechovat druhý život a kdy už je pozdě a mám se na to vykašlat?

Michal Čermák

Většinou toto téma začínám otázkou na deník údržby, v jakém stavu ten stroj je. Je to takový úzus, že údržba by měla vést svůj deník, jak se o ty stroje starají. Když vezmu případ, co jsme dělali, tak stroj dovezený před krátkým časem z Itálie a deník údržby neexistoval, stroj relativně dost amortizovaný a zároveň měl ještě své porodní bolesti od původního výrobce. Tam jsme se koukali na to, v jakém stavu je ta mechanika, v jakém stavu je elektrika, většinou mechanika nebývá ve špatném stavu, musím říct, že v Čechách údržbáři jsou na vysoké úrovni. Minimálně ty stroje většinou mažou, ale kde už to pak pokulhává, bývá v rozvaděčích, garážové úpravy rozvaděčů a stabilita softwaru, stabilita toho systému bývá veliké téma. Když ta mechanika běží, funguje a ten stroj je schopen vyrábět, tak se s tou mašinou dá ještě docela hezky pracovat. V momentě, kdy je nakopnutá mechanika, museli bychom dělat konstrukční změny, tak už to leze do částek, kde to třeba nedává smysl.

Kdy se továrník konečně rozhýbe?

Martin Hurych

Když se vrátím ještě k tomu majiteli, který přemýšlí, jestli do něčeho má jít, co jsou takové standardní rozbušky, které rozhoupou továrníka s tou fabrikou něco dělat?

Michal Čermák

Dost často je to nějaká mrtvá komponenta v rozvaděči. Umře relátko, umře řídící jednotka, panel, výroba stojí, stojí kolikrát i několik dní, protože než se zajistí náhradní díly, než se zajistí, jestli vůbec existuje záloha a ta elektroinstalace těch strojů zastarává rychleji než ta mechanika. Najednou zjistí, že je to časovaná bomba, že stály 3, 4 dny, stálo to obrovský batoh peněz a v tu chvilku začnou řešit, že potřebují nějaký servis. Začne to opravou té kritické komponenty, která tu výrobu zastavila, a následně se pak kouká, jak zajistit provozuschopnost a konkurenceschopnost, aby se to už neopakovalo.

Martin Hurych

Klasičtí Češi, kteří to táhneme až 5 minut po dvanácté. V takový moment asi bývá docela složité začít vším tím, co jsme si řekli, nějaká analýza, data, úzká místa. Jak to tedy vypadá po tom rozčílení majitele, že teď už je tedy čas?

Michal Čermák

Většinou se opraví ta kritická část, v 90 % případů to bývá opravdu elektrická součást, ta se nahodí, najede se výroba a my díky tomu ten stroj většinou poznáme. Pak se koukáme na to, co se dá, nedá a dáme doporučení, že je potřeba udělat tu analýzu, kouknout se na elektro, kouknout se na mechaniku. Potom z nás vypadne nějaké doporučení, co se dá dělat, nedá se dělat. Stroj běží, takže se trošku ta situace uklidní, už to zase není taková priorita a dost často se ten plán potom dostane někam do CAPEXů, že příští rok uděláme tu modernizaci. 

Velký bod tady bývá potom téma odstavení té výroby, protože ten stroj se musí zastavit, vykuchat, znovu instalovat, znovu rozjet. Dost často se k tomu píše zcela nový software, protože backupy od softwarů z roku 1990 dost často nejsou a s tím se pak také musí pracovat. Zajistit odstavení té výroby je jedno z velkých témat, kdy se potom plánuje, kdy je to možné a kdy to není možné. Zbožné přání továrníků je, aby se to udělalo za 3 dny, my říkáme, že za 3 dny tam navezeme materiál a možná to odpojíme.

Cermitech: ARO nebo plastický chirurg?

Martin Hurych

Teď mě napadla taková paralela s doktory. Jak moc je Cermitech ARO a jak moc je Cermitech plastický chirurg, který to všechno dělá mladší a krásnější?

Michal Čermák

Toto číslo by mě také upřímně zajímalo. Myslím si, že to je fifty-fifty. My jsme standardní inženýring, takže vyvíjíme stroje, vyrábíme stroje, dodáváme stroje a dodáváme jejich součásti. V rámci ARA je to jednak část zákazníků, kde máme servisní smlouvy, kde se jim o ty stroje staráme a držíme to pod kontrolou. V rámci těch urgencí je to menší procento, protože většinou se pak ten zákazník stane naším dlouhodobým partnerem a staráme se jim o tu výrobu dlouhodobě. Jde o drobné změny, drobné úpravy nebo potom i ty komplexní dodávky, když už přijde ten bod, že tady chceme nový stroj, tak my ho pak kompletně vymyslíme, vyrobíme a dodáme.

Martin Hurych

Vylezli jsme z ARA, pochopili jsme, že bychom pro sebe měli tedy něco dělat. Dokážeme si říct, kam až se dá dnes posunout fabrika založená třeba v 90. letech? Kde jsou ty limity, kam až já to staré a zasloužilé strojní vybavení mohu dnes reálně posunout?

Michal Čermák

Ty limity si musí vždy stanovit zákazník, dost často mu s tím pomáháme. Rezonující téma jsou samozřejmě peníze a konkurenceschopnost. Ten zákazník může plánovat na 20 let dopředu, ale typicky v automotive vidí tak maximálně 5 let, takže na to se to musí napasovat a na to se musí napasovat pak ten investiční rámec, odstávky a podobně. Teoreticky to jde udělat s každou výrobou. Kde ten mantinel je nejvýraznější, jsou obráběcí stroje, vstřikolisy, to se dnes kupuje jako katalogová věc, takže v tu chvilku je to o tom odvézt starý, přivézt nový, akce na jeden víkend a může se vyrábět dál, přehodí se formy a funguje se. 

Jiné je to v momentě, kdy to jsou speciální technologie. Mykací stroj dnes už jen tak někdo nedodá, takže tam se opravdu musí počítat s dlouhodobým rámcem provozuschopnosti toho stroje. Mechanika mykacího stroje je z roku 1968, technologie je to přivezená třeba právě v 90. letech z Německa. Výměnou elektra, upgradem softwaru a doplněním nějakých bezpečnostních prvků, abychom byli na úrovni 21. století, se ten stroj dostane na provozuschopnost dalších 20 let.

Průmysl 4.0, AI a staré mašiny – jde to dohromady?

Martin Hurych

Já jsem v tom velký amatér, ale přiznám se, že jsem měl výrobu vždy moc rád, měl jsem rád ty pachy, které tam byly, ale vždy jsem na to koukal s velkým respektem a spíše jsem ty věci kreslil a prodával, než abych je vyráběl. Zatím to na mě dělá dojem, že se snažíme udržet fabriku v chodu a modernizujeme to vybavení, aby nám zase nějakou dobu vydrželo. Okolo nás ale zuří AI a spousta lidí přemýšlí stylem, jak tyto věci nasadit. Je to vůbec něco, čeho s takovou fabrikou z nultých nebo 90. let ještě mohu reálně dosáhnout? Co bych měl podnikat, abych nejen udržel stroje v chodu, ale měl nějaké šance opravdu nakouknout na průmysl 4.0?

Michal Čermák

AI nám přináší podle mě už 5. průmyslovou revoluci a tam ty modernizace jsou ještě více rezonující téma, protože abychom mohli využívat AI, potřebujeme data. Na ten stroj lze koukat jako na edgeové zařízení, které je datový sklad. Výměny řídících systémů v tomto směru jsou poměrně veliké téma, protože jsme schopni poměrně zjednodušit ten transfer dat někam do těch nadřazených systémů, které pak já mohu využívat. 

Veliké téma, které už tady s námi je poměrně dlouhou dobu, ale teď je mnohem více rezonující díky tomu hypu, kterému říkáme AI, je strojové vidění. Zákazník má stroj, linku, něco v rámci svých technologií, je to z těch devadesátek, je to v nějakém stavu a doplnit do toho kontroly kvality, kontroly strojového vidění lze. Většinou to pak s sebou nese tu výměnu řídícího systému, protože ty systémy z devadesátek nemají dost často možnost té implementace nebo je to přes ruku. Tam ty modernizace jsou relativně častější, ale dává nám to ten základ k tomu to AI pak implementovat a dostat data tam, kde je potřebujeme.

Proč nestačí nalepit IoT krabičku?

Martin Hurych

Zní to zase pro mě jako pro amatéra daleko robustněji, než přijít a prodat nějakou IoT krabičku, kterou nalepím na stroj a říkám tomu monitor výroby.

Michal Čermák

Já třeba zastávám názor ten, že když ten stroj je přišroubovaný k podlaze, tak proč na něj cpát IoT krabičku s baterkou a tahat to někde přes dva cloudy. Je to sice neinvazivní, na druhou stranu ta krabička pak neskončí v dokumentaci, nemá označení, pak přiběhne inspektor v rámci bezpečnosti strojního zařízení a bude se ptát, co to je, kde se to vzalo a odkud je to napájené. Pak docházíme do stavu, že stroje jsou oblepené hromadou čidel. Jedna událost toho stroje se měří třemi různými způsoby a jde to do třech různých systémů jen proto, že nikdo nechtěl natáhnout jeden ethernetový kabel do rozvaděče.

Tohle je tedy ten přístup, který zastáváme my, protože ty řídící systémy strojů dnes opravdu mohou být datový sklad a mají obrovský výpočetní výkon a obrovské možnosti, takže pracujeme s touto filozofií. Když ten stroj je takto implementovaný a zákazník si řekne, že tam chce přidat kameru, kterou bude hlídat kvalitu a bude to žvýkat AI, tak ta implementace je otázka jednotek dní maximálně. Když budeme dávat IoT krabičku, tak nedostaneme tolik dat. To AI přináší obrovské možnosti, můžeme si vzít celý datový balíček toho jednoho výrobku se všemi náměry, se všemi kvalitativními a procesními hodnotami. Většina výroby by měla mít vstupní šarže, kanban balení, kdy to bylo na začátku linky, kdy to bylo na konci linky, kdo všechno na tom pracoval, ten datový balík potom je poměrně veliký. 

Jde s tím potom dělat spousta analytiky. V rámci kvality jsme například v rámci jedné linky ohýbali výrobek a na další stanici byla kamera, která kontrolovala kvalitu toho hybu, dokázali jsme to poslat proti sobě. Velké téma je predictive maintenance, že můžeme sledovat motohodiny, můžeme sledovat mazání, odstávky a to všechno ten stroj většinou ví, takže není potřeba pak lepit na to všechny IoT krabičky a monitorovat každou jednu věc samostatně.

Martin Hurych

Já jsem dobře 10 let z korporátu a dobře 20 let jsem slyšel o predictive maintenance. Opravdu je to něco, co už se děje a konečně jsme tam dorazili, nebo je to pořád hudba budoucnosti a zbožné přání?

Michal Čermák

Já jsem za svoji kariéru potkal jedno jediné téma, predictive maintenance, kdy zákazník přišel s tím, že chce vibrodiagnostiku. Měl tam obchoďáka jednoho výrobce, ten přišel s tím, že všechny motory oblepíme vibrosenzory, dáme tady krabičku a bude to super a oni budou vědět s předstihem, kdy ten motor umře. Já jsem se tím zabýval, strávil jsem tím nějaký čas, u toho zákazníka jsem byl, cenovka vylezla daleko přes 4 miliony Kč, jen abychom to nasadili. Výsledek byl ten, že jsme zjistili, že tam mají tři typy motorů a že je lepší ty tři typy motorů objednat na e-shopu a mít je na skladě a naučit údržbáře sundat ty dva šrouby a ten motor vyměnit. 

Predictive maintenance tedy je téma a je to rozhodně téma na velkých decentralizovaných technologiích, ale těch use casů zase tolik není. Není to tak rezonující téma jako třeba strojové vidění a AI a když ta výroba běží, tak deník údržby a nějaký základní předpis údržby je věc, která je bazální pro to, aby ta výroba byla provozuschopná. V momentě, kdy se tohle děje, tak predictive maintenance je sice fajn, ale ve výsledku nepredikuje žádné odstavení, protože všechno je preventivně vyměněné včas nebo je to namazané.

Kdy AI selhává?

Martin Hurych

Zpátky k AI, kdy mi AI nepomůže?

Michal Čermák

S lidským kapitálem. Já to říkám dlouhodobě, AI do výroby přináší jedno veliké téma a to jsou lidé a práce s nimi a měkké dovednosti. Většinou to začíná na tom, že přijde ten pan továrník, že chce AI, ať to dělá tu práci za ně. Často to konzultuji a často to řešíme a ve výsledku ten balík práce, který je předtím, než to AI začne žvýkat to, co má žvýkat a začne dávat ty hypotézy a výstupy, je relativně velký. Čím zkostnatělejší fabrika, typicky je to u SME fabrik, tím více se musíme vrátit ke kořenům, k tomu bazálu a na to, jak to vypadá opravdu reálně v té výrobě, jak je to tam nasazené. Není to o tom, že teď to zapneme, že někde zmáčkneme vypínač a ono se to změní. Tam je to opravdu dlouhodobý proces, změna mindsetu, změna přístupu k té automatizaci. Je to změna přístupu i k nákupům těch strojů. Když chceme AI, chceme s tím pracovat, tak to jde třeba i na nákupčího, který musí zadat jinak poptávku výrobci stroje, a chtít po něm trošku něco jiného než jen to železo, které se hýbe.

Jak se z ARA dostat do formy a jak dlouho to trvá?

Martin Hurych

Tady jsou takové dva zajímavé extrémy. Začínám o tomhle všem přemýšlet v momentě, kdy mám skutečný průser a fabrika se mi nehýbe. Vylezu z ARA a teď bych měl tedy začít cvičit, ale jako správný Čech velmi pravděpodobně hledám tu pilulku na zázrak, kdy budu zdravý a ty svaly naskočí nějak automaticky. Na co bych se měl realisticky připravit z hlediska nějakého projektového řízení, jak dlouho z toho ARA mi bude trvat, než budu mít buchty na břiše?

Michal Čermák

Je to kus od kusu, stroj od stroje. Malý jednoúčeláček je otázka týdnů, velká decentralizovaná technologie zpracovávající tuny materiálu za hodinu bude na delší dobu.

Martin Hurych

Když se tedy koukám na tu svoji firmu jako na set nějakých věcí, které se mi v té fabrice hýbají, a já bych celou tu firmu, ne jednotlivá zařízení, chtěl povýšit a chtěl třeba i další generaci odevzdat něco, za co se nebudu úplně stydět, na co se mám připravit?

Michal Čermák

Budou to určitě delší týdny, ne-li měsíce a je to opravdu od velikosti té výroby. Když to je výroba o 4 strojích, 4, 5 týdnů bude trvat analýza, nějaká rozborka, pak to třeba bude otázka 2, 3, 4 týdnů nějaký upgrade, ale také to může trvat rok, dva, protože po cestě budou komplikace. Je to projekt jako každý jiný, takže zase na začátku rozborka, sborka, nějaký akční plán, harmonogram a po cestě ještě spousta věcí vyvstane. Typická česká výroba SME rázu dokáže do roka být zcela modernizovaná.

Martin Hurych

Velmi pravděpodobně slyšíte, nás se to netýká, my máme jinou fabriku, my jsme unikátní. Mýlím se?

Michal Čermák

Slýchám to často, kdysi jsem to říkal i o Cermitechu, že jsme strašně unikátní, není to tak. Všichni jsou stejní, všude jsou nastavené procesy a může být unikátní technologie, může tam být nějaký speciální proces, ale pořád se bavíme o těch kořenových tématech. Jde o to, kudy teče materiál, jak to vyrábíme, jak je postavený proces, jak máme udělanou analýzu rizik v rámci kvality, v rámci bezpečnosti a podobně. Všichni si rádi myslíme, že jsme unikátní, ale není to tak, jak to vypadá.

Jak se ARO raději vyhnout?

Martin Hurych

Co jsou ty nejčastější chyby, které děláme, a jak možná se na to ARO nedostat?

Michal Čermák

V rámci strojních zařízení to začíná u té údržby, jak moc je o ten stroj pečováno a úplně kořenový bod je, jak je ten stroj nakoupený. Koupíme levný stroj z Číny, nemůžeme čekat, že za 5 let ještě bude cvrkat tak, jak cvrkal, když přijel, když se ho podaří rozjet. Známe i takové případy, kdy ten stroj se nikdy nerozjel. Je důležité, jak je ten stroj vůbec nakupovaný, jak je navržený, jak je dodaný, jaké komponenty jsou použité, s jakou dokumentací je dodaný. U strojních zařízení je to hodně o té dokumentaci, jestli vůbec existuje kusovník náhradních dílů, seznam opotřebitelných náhradních dílů, jak je zajištěný servis výrobce. Proto my třeba zákazníkům zajišťujeme 24/7 hotline, aby ten zákazník měl tu péči od nás, jakožto od výrobce. 

Když už ten stroj běží, tak jak je o něj postaráno, jak se o něj pečuje, je to stejné jako s autem. Když s autem nejezdím na garančky, neměním mu olej, neumyji ho, tak do 3, 4, 5, 10 let je K.O. Když se o něj budu starat, tak tady to auto bude ještě za 100 let, takže to je ekvivalentní. Když už ten stroj běží a zastarává, tak je třeba vědět, že je potřeba s tím pracovat. Veliké téma, Siemens ukončil podporu S7-300, víceméně jedno z nejrozšířenějších PLC řídících systémů v Čechách vůbec. V Čechách Siemens rezonuje téměř v každé fabrice, řekl to zavčas, řekl to dopředu a v tu chvilku všichni ví, že to končí. Náhradní díly sice ještě nějakou dobu na skladech budou, ale jsou třeba 2, 3 roky na to se kouknout do těch rozvaděčů, kde je to potřeba vyměnit. Pak přicházíme my, zanalyzujeme to, zmigrujeme to na nové řízení, udělá se modernizace a můžeme vyrábět dalších 20 let. Přesně tento případ jsme řešili už mockrát, kupříkladu loni jsme kompletně vyměnili celé rozvaděče za nějaký měsíc a půl na celé technologii, 60 pohonů, kdy nové řízení, nové pohony a stroj může dalších 20 let vesele cvrkat.

Martin Hurych

Je tam něco dalšího třeba na úrovni firmy a nejen toho strojního zařízení, vůbec třeba rozhodnutí, co, jak, kdy nakupuji, co, jak, kdy plánuji? Přijde mi, že v tuto chvíli by výsledkem tohoto podcastu mohlo být, že když se budu starat dobře o stroje, že všechno je zářné.

Michal Čermák

Každý stroj má nějaký milník, kdy skončí ve šrotu, to mají všechny ty mašiny. Ze strany managementu to často bývá tak, že údržbu neděláme, hlavně musíme vyrábět, ať to hlavně generuje cash a tím se ten stroj strašně rychle amortizuje, strašně rychle se sníží jeho životnost. Nezastavujeme, vyrábíme, nezastavujeme, máme zpoždění, to je v Čechách docela typické. Často bývá rozhodnutí, že budeme vyrábět, víme o tom, že to je časovaná bomba, až to umře, tak to hodíme do šrotu a půjdeme si pořídit něco nového. U CNC strojů je to poměrně jednoduché, ale u těch speciálek je opravdu lepší koukat na to, jak to udržet při životě, protože ty speciální mašiny nebývá úplně snadné nahradit.

Kdy nemá smysl automatizovat?

Martin Hurych

Pootočil bych list, Vy se zároveň specializujete na opravdu speciály a na automatizaci nízkých sérií. Kdy dělám automatizaci jen proto, abych automatizoval a jak často se s tím potkáváte, kdy to vlastně nedává smysl? Já dnes všude slyším roboty, automatizace, nejsou lidé, musíš automatizovat, jinak budeš z trhu. Kdy je to nesmysl?

Michal Čermák

U těch malých sérií je to vždy o tom finančním rámci, kdy to dává ekonomicky smysl ještě automatizovat. Implementace robotů, stroje stojí nějaké peníze a nebývají to úplně malé částky a když se bavíme o desítkách, stovkách kusů, tak to opravdu nemá smysl. Je to lepší udělat s jedním, dvěma operátory a pomoct jim přípravky, pomoct jim nějakým ručním lisem a nechrlit tam rovnou automat, protože ten automat by pak byl třeba 90 % času vypnutý. Co se týče malých sérií, tam je pak otázka opakovatelnosti. Typický případ, proč se do těch strojů stávajících ve výrobě sahá, je, že máme nový projekt, máme novou výrobu a ještě před časem by se na to stavěla nová linka, dnes se přemýšlí a řeší, jak ten výrobek dostat do té stávající linky. Dělají se potom upgrady, úpravy, aby se ten nový projekt vyráběl na tom stávajícím strojovém parku, který ta výroba má, jinak ten rámec v tomto směru je hlavně ekonomický. Moje zásadní otázka na zákazníky je vždy, co je pro ně malá série, protože už jsem slyšel i milion kusů.

Martin Hurych

V jakém omylu ohledně automatizace jste třeba utvrdil sám sebe nebo co je něco, z čeho jste prozřel?

Michal Čermák

Já jsem hodně prozřel v těch měkkých záležitostech, že to není o tom, že to naprogramujeme a že to rozdýcháme a že tam nasadíme robota a bude mašina vesele cvrkat. Velké gró je okolo, ať už to je to, jak ten projekt je řízený, jakým způsobem se to komunikuje operátorovi. Typický případ je, že se nasadí robot a operátoři jsou frustrovaní z toho, že nevědí, co se bude dít. Ta firma svým zaměstnancům má vytvářet stabilní, předvídatelné prostředí a v momentě, kdy se dějí takovéto změny, to musí být komunikované tak, aby ti lidé se toho nebáli a naopak brali ty roboty jako parťáky. Pro mě za těch posledních 8 let, co Cermitech existuje, je to ta měkká stránka věci, na kterou i teď s příchodem AI je čím dál větší tlak a čím dál větší důraz.

Martin Hurych

Je fakt, že měkké věci u nás techniků nejsou moc časté. Vy jste pro nás připravil bonus, co v něm najdeme?

Michal Čermák (

Checklist, kdy tu automatizaci, kdy tu výrobu, ten strojní park modernizovat a kdy ne a bodový seznam, kdy se to vyplatí, kdy je lepší kouknout po novém stroji a kdy je to vůbec potřeba a kdy ne. Je to takový self check test pro to, jakou cestou se dál vydat.

Rychlý rozstřel na závěr

Martin Hurych

V zásadě to, co jsme doteď tady povídali, máme na jednom papíře, který v tuto chvíli už je ke stažení u této epizody na mých webových stránkách. Já bych to tady zakončil dnes takovým závěrečným trojbojem, třemi otázkami a poprosím odpověď ideálně jednou rychlou větou. Jaká jedna věta jako shrnutí tohoto podcastu by mi měla v hlavě znít jako majiteli firmy?

Michal Čermák

Jestli se té výrobě, těm strojům věnujeme dostatečně, aby ta konkurenceschopnost byla udržená.

Martin Hurych

Jaká jedna knížka změnila můj byznysový pohled na svět?

Michal Čermák

Simon Sinek, Začněte s proč.

Martin Hurych

Kde bude v rámci těch překotných dějů, které se dnes dějí, Cermitech v roce 2030?

Michal Čermák

Já doufám, že bude větší. 2030 jsme si dali vizi, že budeme čtvrtmiliardoví, že budeme na 50 lidech a především vývojářů. Doufám tedy, že budeme větší a doufám, že udržíme ten statut, který si už 8 let budujeme, seriózní partner pro výrobní zákazníky.

Martin Hurych

Já si myslím, že trh tady na to je. Přeji Vám, ať tam v klidu dokloužete.

Michal Čermák

Díky. 

Martin Hurych

Já děkuji za rozhovor. Pokud jste továrník nebo továrnice a něco jsme vám tímto podcastem s Michalem předali, tak jsme naši práci udělali dobře. V ten moment jako už tradičně poprosím o pár věcí, likujte, sdílejte s kamarádem, kamarádkou, komu by tato epizoda mohla být k užitku, případně dávejte odběry. Pokud vás zaujalo nejen to, co jsme si tady povídali s Michalem, ale i to, co pro vás dělám, tak znovu zvažte odběr newsletteru, který v tuto chvíli už odebírá více jak 1 500 majitelů a ředitelů technických, technologických a výrobních firem. Mně tam pořád chybí zrovna ten váš e-mail, za který bych byl moc rád. Nezapomeňte na to, že Michal připravil už tady zmiňovaný bonus, kde všechno to, co jsme si tady říkali, najdete v jednoduché formě checklistu ke stažení na www.martinhurych.com/zazeh pod touto epizodou. Já už vám jen děkuji za pozornost, držím palce, a to nejen v upgradu a automatizaci vašich výrob, díky.

(automaticky přepsáno Beey.io, upraveno a kráceno)