Vždycky, když jsem o něčem bavíme, tak se bavíme o potřebě. Je tam ta potřeba? Je to ten zákazník? Opravdu řeší ten problém? A druhá věc je adaptace. Jak jednotlivce, tak celé firmy. Prostě pokud něco nedává smysl, tak to zahodit. Energii člověk může vynaložit jinde a lepším způsobem.
Zdeněk Hesoun je spolu-zakladatelem a start-upu Happenee. V pražském Hloubětíně vybudoval za 5 měsíců společnost, jež je globálním hráčem na poli virtuálních meetingů. Společnost staví na základech tyrkysové organizace. Letos získal investici 1,5 milionu EUR od Reflex Capital.
V epizodě hledáme odpovědi na následující otázky:
Jak buduje tyrkysovou organizaci?
Co ho k tomu vedlo a kde se inspiruje?
Jak je vize důležitá pro nábor zaměstnanců?
Co je nejdůležitější pro úspěch projektu?
Jak vidí budoucnost konferenčního světa?
Důležité odkazy:
PŘEPIS ROZHOVORU
Martin Hurych
Dobrý den.
Já jsem Martin Hurych a tohle ... Tohle je Zážeh.
Zážeh je počátek akcelerace. A akcelerace je něco, co potřebujete, když se chcete pohnout z místa. Pokud posloucháte tento podcast, za což mimochodem děkuji, tak jste k vlastní akceleraci už udělali nejdůležitější, totiž první, krok.
V Zážehu sdílíme zkušenosti z B2B podnikání. Z obchodu, z inovací, z práce s lidmi i z dalších oblastí.
Dnes budeme akcelerovat se Zdeňkem Hesounem, spoluzakladatelem a CEO start-upu Happenee.
Ahoj Zdeňku.
Zdeněk Hesoun
Ahoj, díky za pozvání.
Martin Hurych
Rádo se stalo. Můžeš nám trošku sebe a Happenee představit.
Zdeněk Hesoun
Určitě. Kde bych začal?
Já jsem odkojený korporací, dělal jsem tam 13 let. Ke konci, kdy už mi nedávaly smysl jenom čísla a opakování kvartálů, jsme hledali něco, kde bychom se mohli realizovat. Software takový mně bavil a přišlo mi to dobrá budoucnost. Tenkrát jsme v Hewlett Packard, kde jsme pracovali, viděli, kolik se tam organizuje různých eventů – desítky až stovky eventů ročně, pro zákazníky, pro partnery, pro zaměstnance. Viděli jsme, jak se to dělá složitě excelovskými nástroji atd. Tak přišla prvotní myšlenka udělat ně u jednoduchou mobilní aplikaci pro účastníky, kde by viděli informace o těch akcích a mohli interagovat mezi sebou. A pro organizátory dotvarovat celou registrační část. A tak vzniklo Happenee. Což je, řekněme, 6 let zpátky.
Happenee se věnovalo v tu chvilku jenom in-person nebo off-line / živým eventům. Minulý rok, když přišel březen a celý to krachlo, tak po 3-4 měsících jsme se přeorientovali na virtuální akce. Chtěli jsme to ale dělat jinak. Vznikla i část pro virtuální a hybridní eventy. Když bych to shrnul, tak smysl Happenee je pomoci firmám spojovat lidi na těch nejúžasnějších eventech světa.
Martin Hurych
A proto jsi přesně tady. Happenee mě zajímá ze dvou důvodů.
Jedna je vaše inovativnost a schopnost - ty jsi říkal, že jste krachli v březnu - za necelý rok vybudovat byznys, který už má dnes globální dosah. To se tady moc firmám nepodařilo.
A druhá věc, ke které bych se během toho podcastu chtěl dostat, je styl, jakým stavíš firmu. Jak rychle rostete.
Když se vrátím k tomu, že jste vyrostli v globálního hráče. Jak se to stane, že z Hloubětína začneš ovládat virtuální eventy po celém světě?
Hledání potřeby zákazníka a validace nápadu trhem
Zdeněk Hesoun
Já si myslím, že to je i velká příprava před tím. My jsme v eventovém světě nebyli úplně noví. Měli jsme kontakty, znali jsme firmy, znali jsme partnery. Když přišla tahle doba, tak první, co jsme si řekli bylo „heleď počkáme na podzim“. Ještěže jsme to neudělali, už bychom tady nebyli. Řekli jsme“ „OK, pojďme se podívat na to, jak bychom mohli pomoct našim zákazníkům dělat věci jinak.“ A tak jsme začali zjišťovat. To bylo nejdůležitější. Analýza, diskuse se zákazníky. Zároveň jsme se koukali okolo sebe a hledali parťáky, s kterými bychom to mohli dát dohromady. Hledali jsme někoho, kdo třeba může ten event produkovat. Kde se to potkalo myslím v tu pravou dobu bylo v momentě, kdy jsme se potkali s Jindrou Traplem z XLABu. To byli kluci, kteří začali první produkovat, hnedka myslím v dubnu, virtuální eventy. Dělali produkci eventu na greenu. Tím, že měli zkušenosti a začali to nabízet korporacím, tak se dostali tam, kde potřeba byla. Když jsme se s kluky potkali, říkali „hele, my tady procházíme po světě různé eventové platformy, na kterých bychom to potřebovali odjet, kde bychom potřebovali zařídit ten zbytek, řekněme virtuální venue, registraci atd. A my jsme říkali „jo, super, tohle máme.“ Společnými silami jsme začali budovat a dělat společné akce. Zákazníka nezajímalo a ani nezajímá, že někdo má platformu a někdo to může produkovat. Chce zážitek, chce virtuální event. To je to, kde jsme našli skvělé doplnění. Synergický efekt.
Díky tomu jsme začali dělat globální akce. Začali jsme v srpnu minulého roku první Globsec Digital Forum. Velká konference pro asi 80 spíkrů z nejrůznějších zemí. Tím to začalo. A pak další a další akce. Poptávka byla a my jsme na trhu byli na to připraveni. Už po roce to byl kaskádový efekt
Martin Hurych
Takže po necelých pěti měsících první globální hráč a první globální konference!
Nakolik to, že jste úspěšní, je otázka přípravy a řekněme jasného strategického míření na daný segment nebo produkt a nakolik dílo štěstěny? Proč se ptám… Okolo sebe vidím hromadu start-upů, které věří, že mají něco v kapse. Po roce, po dvou zjistí, že v kapse sice něco mají, ale nikdo nechce.
Zdeněk Hesoun
Když se vrátím zpátky… My jsme skvělý produkt měli už předtím, ale potřebovali jsme najít ideálního zákazníka, který potřeboval tenhle celek. A to nebylo vůbec jednoduché. To nejdůležitější, a to jsem si uvědomil až teď, když nám to začalo fungovat, prostě je potřeba koukat na to, co trh potřebuje a kde jsme platní. Já jsem už v té době říkal, že nechci dělat něco, co nebude mít smysl a co trh reálně nebude potřebovat. Nejvíc pomohly diskuse, konkrétní požadavky. My jsme opravdu tvořili něco, kde jsme viděli, že je po tom poptávka. A zapadlo nám to do našeho produktu a do celého portfolia. Kde jsme synergicky mohli využít to, co už máme, a vybudovat novou část pro on-line akce. Štěstí v neštěstí. Přišla COVID doba, která nám sice pomohla, ale kdybychom se neposunuli, tak mrtví. Všichni startovali od začátku, bylo málo firem, které by se virtuálům věnovali. My jsme to chytli za pačesy a fakt jsme od rána do noci makali, abychom byli schopni to posunout na tuhle úroveň. Že bychom si říkali, tady je cílový trh a tady uděláme tohle... Ne. To spíš vznikalo dost organicky, navazovalo na sebe, jenom jsme poslouchali trh. To bylo to nejdůležitější
Martin Hurych
Validace trhem a štěstí přeje připraveným.
Zdeněk Hesoun
Přesně. To je jedna věc. Já beru za tu nejdůležitější kompetenci, jak jednotlivce, tak firmy, adaptaci. V momentě, kdy člověk není schopný se adaptovat a přizpůsobit firmu a sebe podmínkám, situaci, tak prostě bude mrtvý. Myslím si, že to takhle platí.
Martin Hurych
Teď se zaplať pánbůh už rozvolňuje. Poznávám to osobně tak, že se mnou chce vidět každý, kdo mě rok a půl neviděl, takže nevím, kam dřív teď skočit. Jaká je budoucnost virtuálních eventů?
Zdeněk Hesoun
Jsou tady ještě lidi, kteří si myslí, že se vše vrátí zpátky do klasického normálu. Ale už to takhle nebude. Máme informace od korporátů, že třeba 50 % on-line eventů zůstane v on-linu, 25% zůstane v nějakém hybridním módu (tzn. přijde 100-200 lidí na akci, zbytek se bude koukat online), no a ta zbylá čtvrtina potom zpátky půjde do offline. Předností virtuálů je spousta věcí. Umožňují komunikovat napříč světem i napříč republikou, velmi rychle a za zase zlomek ceny. Rychlost a potřeba přinést informace do světa je dneska stěžejní. A to virtuál nabízí. Určitě teambuildingové akce budou zase offline. Kde lidi budují vztahy, tam budou chtít být v offline. Kde se to určitě nebude vracet, jsou globální hráči, globální a regionální akce. To je to, co vidíme. Prostě udělat tady a teď akci pro DACH region a pro Middle East – zrovna teď jsme to dělali pro GENESIS – fyzicky? To ještě další minimálně rok nebudou schopni udělat. Zároveň ale šetří spoustu peněz za cestování a veškerý náklady. Takové akce zůstanou online.
Budoucnost virtuálních meetingů. Virtuální a rozšířená realita.
Martin Hurych
Rozumím. Kdy bude virtuální mítink ve virtuálu?
Zdeněk Hesoun
Virtuální mítink ve virtuálu? Přemýšlím, jak by to mělo vypadat?
Martin Hurych
Zatím, jestli jsem to dobře pochopil, děláš virtuální akci, nicméně moje rozhraní je pořád placatý monitor... Kdy se opravdu ponořím do toho, co se děje v tom virtuálním světě.
Zdeněk Hesoun
Ono už to dneska existuje. Těch metod, které se vynořily je spousta. My pořád akcentujeme to, že chceme být jedinečný a jiní, je to je to, co zákazníkům nabízíme. Říkáme tomu fun & quirky. Důležitý aspekt je, aby se tam připojit kdokoliv z jakékoliv zařízení a nemusel mít superrychlý počítač nebo speciální zařízení. To je něco, co tě částečně omezuje v použitých technologiích, ale zároveň dovoluje opravdu cílit na kohokoliv. Naši zákazníci nejsou ti, kteří by řekli „hele máme tady jednu cílovku“. Většinou je to poměrně velký rozsah lidí. Ti dneska nechtějí nic instalovat a nechtěj se s tím moc babrat. Ale jsou tady technologie AR (augmented reality – rozšířená realita), nebo VR (virtuál reality – virtuální realita), nebo i další možností, jak ty mítinky dělat. Dneska už si můžete vzít VR nebo AR brýle, propojíte se s lidmi v jedné místnosti a kolaborujete nad projektem, dokumentem, prací. Takové softwary už jsou. V momentě, když každý bude mít ty brýle doma, tak to bude příjemný. Druhá věc je ta, že zase nechceš mít na hlavě dlouho obrovské brýle a koukat se do toho umělého prostředí. Přijde mi, že rozšířená realita bude mnohem zajímavější v tom, že máš prostě brýle na sobě, jedním okem koukáš a vidíš člověka vedle tebe, a druhým okem koukáš na model, o kterým se bavíte. Takovéhle technologie má třeba Microsoft, jsou tady i další hráči, který na tom už nějakou dobu dělají.
Martin Hurych
To souhlasím. Spatial.io zrovna zkouším ...
Zdeněk Hesoun
Jasně, jedna z nich. A Microsoft má… a teď jsem zapomněl. Už to taky jede asi 4 roky, je tam nějaká takováto technologie, která pracuje s rozšířenou realitou...
Martin Hurych
Microsoft HoloLense je můj tajný sen.
Zdeněk Hesoun
… HoloLense jo. Tohle mi přijde hrozně fajn. Všechno to bude záviset na tom, jak rychle se dostane zařízení mezi lidi nebo dostupnost dalšího hardwaru.
Martin Hurych
Když vidím svého syna, který je do VR fanda - byť mu to radši moc nepůjčuju, i já chci hrát - tak vidím, jak se na to tahle mladá generace kouká jinak. Ono jim paradoxně stačí koupit za dvě stovky papírové brýle, do kterých strčí telefon a mají virtuální realitu. Kdy bude Happenee třeba bude v téhle úrovni? Přemýšlíte vůbec tímhle stylem?
Zdeněk Hesoun
My se hrozně musíme držet toho, co je teďka. Hrozně se fokusujem. Vzali jsme si poměrně velkou šíři software, toho, co nabízíme na trh. Z pohledu těchto inovativních věcí … My nekoukáme, co bude za 5 let. Koukáme aktuálně na řekněme jeden rok. V dnešní době, v tom, co se děje, jak se to rychle mění, je to hrozně složité. Naše vize je, abychom pořád dodávali jedinečnost, jinakost. A okolo produktu stavěli jakýsi market place, který bude umožňovat zákazníkům tam „strčit“ cokoliv. Market place se buduje z nějakých našich funkcionalit, ale zároveň jej budujeme i z funkcionalit jiných softwarů, které na trhu jsou. Jedna z věcí jsou 3D avatary běžící uvnitř naší části. Další věcí mohou být rozšířený reality, na kterých taky pracujeme, koukáme na technologie a na možnosti, ale pořád to bereme okrajovou část. Chceme být core pro event a všechny tyhle věci navíc mohou být add-on moduly, které si člověk může koupit. V tuto chvilku je to pořád pro nás add-on. Nepřemýšleli jsme nad tím, že bychom to celé přehodili dál. Jsou to spíš jednotlivé technologie, které budou zapadat do velkých platforem a pomáhat jim za ten event udělat jiný.
Martin Hurych
To znamená, že Happenee má být do budoucna virtuální sjezdový palác v Praze?
Zdeněk Hesoun
V podstatě. Co ještě Happenee přineslo, bylo to, že my jsme začali virtuálními akcemi, s tím jsme začali dělat virtuální stánky a s tím začaly nějaké Expo akce. Máme za sebou 3 vlastní virtuální veletrhy, což je trošku jiná oblast, je to poměrně náročnější, ale zároveň technologie a možnosti, které se použijí, jsou poměrně stejné. Máme nějaké kongresy za sebou, je to cíl, který budujeme. Ale proč to říkám … Najednou v rámci virtuálů jsme začali řešit, zda by bylo možné akce nechat otevřené měsíc, protože lidi tam budou mít archivní videa atd. Došli jsme do bodu, kdy se zákazníky dneska nejenom že komunikujeme, ale máme ta řešení i nasazená. My tomu říkáme komunitní / komunikační platforma. Je to celoroční otevřený přístup v rámci 3D prostředí, který nahrazuje prostor firmy, v nich se nejenom konají eventy, ale jsou tam i informace, lidi se tam můžou vracet, mezi sebou komunikovat.
Vždycky jsme byli zvyklí komunikovat s eventovým manažerem, který už měl za cíl nějaký event a cíl toho eventu splnit. Tady jsme se tady dostali o level výš a komunikujeme se CMO nebo C-levelem. Diskutujeme, jaká je jeho digitální komunikace a co chybí. Každý event je na podporu komunity, ať jsou to partneři, zákazníci nebo zaměstnanci. Zaměřili jsme se na to a řekli jsme si „ pojďme pro tu komunitu udělat komunitní část, pro lidi, aby se tam mohli vracet, aby mohli komunikovat“. Tohle je vize, kterou teď jedem. Máme X velkých zákazníků, kteří to tímto způsobem využívají. Je to třeba taková nadstavba intranetu pro interní zaměstnance. Nebo pro partnerskou síť, třeba 3000 partnerů, co se pohybují v nějakém prostředí. To je to, kam to posouváme.
Martin Hurych
Koukal jsem na našich stránkách i na tvém profilu, že vašim zákazníkem už je Microsoft. Kdo je další target? Kdy uvidíme Happenee jako producenta nějakého announcementu od Applu nebo od Googlu?
Zdeněk Hesoun
Rozumím. Tak Apple a Google, tam jsme ještě nemířili. Asi největší poslední úspěch byl Genesis, což je velká korporátní firma, zaměřená na cloudové služby a ústředny. Pro ně jsme teď dělali region DACH a region Middle East. To jsou hrozně zajímavé akce. Jednak cizí jazyk … Middle East je arabština atd. Jednak zajímavá práce s těmi lidmi, protože jak jste na globální úrovni, tak samozřejmě jsou tam jiné rozpočty, jiné možnosti a důraz na kvalitu, na různorodost a na to, jak by to mělo vypadat, je úplně jiný. No a na těchto akcích byli partneři Google, Amazon, Microsoft atd. I tím se nám daří dostávat do určitého povědomí.
Jinak náš fokus dneska jsou hodně region DACH a region Nordic. Koukáme se po světě, jaký region bychom otevřeli. Přemýšlíme i o Indii, ale jsou to zatím všechno spekulace. Musíme se nejdříve stabilizovat tady.
Akcelerace firmy. Vize a její dopad na nábor zaměstnanců
Martin Hurych
Když vidím tvůj entuziasmus, tak otázka není jestli, ale kdy. Já tohle podporuji. Chtěl bych, aby čím dál tím víc takovýchto firem mělo globální dosah. My jsme trošku z jiných pracovní bublin. Trpím, když za inovaci je považováno, že někde přesunu stroj zprava doleva, nebo když vezmu evropské dotace na výrobu matiček. Proto tohle podporuji hrozně moc.
Jestli se nepletu, vy jste 3 spoluzakladatelé? Nezapomněl jsem na někoho?
Zdeněk Hesoun
Dnes jsme 2 vlastně. V rejstříku to je ještě nějak jinak, ale jsme dva, já a Pavel Hodinka, což je náš CTO.
Martin Hurych
Když jste v tom březnu začínali, tak vás bylo kolik?
Zdeněk Hesoun
My jsme byli čtyři full time a jeden part time člověk.
Martin Hurych
Proč se ptám ... Za 5 měsíců první globál, v březnu víceméně - řekni mi ty, jestli více nebo méně - zmuchlání toho, co máte a stavba něčeho úplně nového. Před vysíláním jsi mi říkal, že teď mačkáš znova a znova stavíš něco... To se ve čtyřech letech nedá, i kdyby si dělal 24/7.
Zdeněk Hesoun
Dělali jsme 24/7, to je to, co nám pomohlo se posunout. Lidi už jsme sháněli předtím, než přišel březen. Už jsme chtěli vyvinout produkt, ale pořád pro off-linový eventy. A posunout ten produkt trošku víc do škály. Když přišla ta doba, řekli jsme si, že produkt, který už je takhle široký, ještě posunem do on-linu. Nakonec jsme samozřejmě rádi, že jsme do toho šli. Začali jsme hirovat někdy v červenci, v srpnu, s tím, že od ledna, od února už nás bylo nějakých 15, dneska nás je 20, něco takového.
Když jsme viděli, že to jde, rozjeli jsme poměrně hodně paralelních věcí. Jedna věc byla Happenee 2.0, produkt mnohem víc škálovatelný, mnohem víc self-servis, ale pořád na Enterprise úrovni, pořád je to cílovka hi-touch byznysu. A vedle toho vznikla diskuze s investory, což teďka finalizujeme, dáváme do kupy, takže tak.
Martin Hurych
Ty jsi mi říkal, že letos chceš početně firmu zdvojnásobit, co se týče lidí. Na cestě sem jsem slyšel, že je opět nedostatek pracovních sil. Včera jsem mluvil s klientem, cena slušného programátora prolamuje skleněné stropy už asi potřetí tenhle rok. Jak to děláte, že lidi k vám jdou? Kde sháníte? Čím je okouzlujete?
Zdeněk Hesoun
Těch prvních 20 lidí přišlo nějak organicky. Nějak to vzniklo. Byly to moje kontakty, moji kamarádi, byl to eventový trh, který byl v tu chvilku otevřený a lidi naopak práci hledali. Vzali jsme lidí z eventového světa. A teď jim ukazujeme produktový svět, event-tech company. Takže to docela šlo. Teď teprve to začíná. Je nás 20, hirujememe dalších 20-25. Teď ty pozice jdou ven, teď se to všechno otevírá, teď se začíná lámat chleba.
Na druhou stranu my věříme v lidskost. Vždy jsme firmu stavěli na důvěře, na transparentnosti, na spolupráci, na otevřenosti. Tyto hodnoty jsou pro nás strašně důležité. Beru firmu jako živoucí organismus. Jsou to lidi, kteří firmu dělají a posouvají. To je takový základní etalon, který nám pomáhá si vesmírem přitáhnout lidi, kteří o to mají zájem. Ale říkám, teď jsme na cestě dvojnásobného růstu, budu ti schopný říct tak za měsíc, za dva.
Martin Hurych
Mimochodem, můžeme se tady potkat někdy za půl roku třeba, podíváme se, jestli už máte v portfoliu Apple, jestli máš v tu chvíli 80 lidí.
Zdeněk Hesoun
Budu rád, to bude dobrá retrospektiva.
Martin Hurych
Asi tuším odpověd, ale jak je pro tebe důležitá vize společnosti jako lepidlo, které dává firmu dohromady?
Zdeněk Hesoun
Vlastně je to to nejdůležitější. Je to něco, co s lidmi neustále akcentujeme a rozvíjíme. Princip toho není „my si to tady zakladatelé řekneme a teď to jde dolů“. Ten princip je, že vše stavíme s lidmi. Hodnoty firmy, které žijeme, se nenapíšou seshora a neřekne se „tohle žijeme, je to dobrý marketing vůči lidem, aby k nám přišli“. To prostě musí jít ze všech našich lidí.
Druhá věc je adaptace. V momentě, kdy za půl roku my zjistíme, že něco nedává smysl, že jsme schopní a platní někde jinde, tak budeme dělat něco jiného. Je důležité mít lidi, kteří jsou s tím schopni pracovat. Pro nás hrozně je důležité dělat něco, co dává smysl a co trh potřebuje. Ne něco, o čem si budu říkat, že hrozně super, ale on nikdo chtít nebude.
Martin Hurych
Jaké je křestní jméno posledního člověka, kterého jste nahirovali.
Zdeněk Hesoun
Nikola
Martin Hurych
Když se zeptám Nikoly, jaká je vize Happenee, jsi si jistý, že mi odpoví, co by si chtěl, aby odpověděla?
Zdeněk Hesoun
Já bych řekl, že jo.
Martin Hurych
Tak to gratuluju!
Říkal jsi, že se snažíš stavět tyrkysovou organizaci, což je mi hrozně sympatické. Jak si myslíš, že jde dramatický růst firmy ruku v ruce s tyrkysovostí organizace?
Tyrkysová organizace. Důvody a kde brát inspiraci.
Zdeněk Hesoun
My k tomuto přístupu - můžeme tomu říkat svoboda v práci, zodpovědnost – máme už od začátku před šesti lety blízký vztah. Obecně řečeno, tyrkysová organizace je postavená na lidech. Je o lidskosti, není o namazaném stroji. Je o jiném přístupu, o celistvosti, o tom, aby člověk mohl přijít do práce takový, jaký je, nebrat si masky. Každý má emoce a je to tak správně. Je to o umění vytvořit bezpečné prostředí, v kterém se rodí energie a inovace. O tom, že člověk tam chce dělat. My jsme si ním prošli už dříve, ale narazili jsme na limity, kdy to ne úplně ekonomicky fungovalo. Když není splněna Maslowova pyramida, respektive splnění základních potřeb, třeba zaplacení nájmu nebo tak, je to složité, protože člověk samozřejmě v tu chvilku má strach hlavně o svoje živobytí. Je to logické a těžko se tyto hodnoty, které jsou v pyramidě výše, nějak rozvíjejí. Vzal jsem si to jako ponaučení. Nejdříve je nutné firmu stabilizovat a pak rozvíjet tak, aby dávala smysl, aby fungovala, aby prostě každý věděl, co má dělat, měl zodpovědnosti, nastavení atd. A vedle toho dávat dohromady principy „tyrkysu“. Jinými slovy, „tyrkys“ je hodně o decentralizaci, důvěře v člověka, ne o kontrole, o možnosti realizace toho, co lidi opravdu mají rádi. A pokud to dává smysl a vizi firmy a pokud to jde k firmě, tak je skvělé, že to člověk dělá. Je to vyrovnávání určitých vah, kde nesmíme zapomenout na byznys, na růst, na to, abychom byli schopni dodat všechno to, co jsme slíbili. A zároveň ale myslet na principy, na kterých fungujeme. Jeden z principů máme třeba už od začátku otevřené cash flow, všechny informace proudí od shora dolů, není žádná utajovaná věc. Snažím se podporovat míň individualismus a víc spolupráci. Třeba teď se bude řešit obchod. Motivace, jak a jakým způsobem. Pro nás je mnohem důležitější spolupráce v týmu a předávání jednotlivých zákazníků, pro které děláme, než abychom se bavili o tom, jestli commisssions bude mít tenhle nebo tahle a v jaké výši. To je to, čemu se chci hrozně vyhnout. Vyšel jsem z korporace, věděl bych, jak to nastavit, je to hrozně jednoduchý, ale já si vždy před každým tím nastavením řeknu „hele, pojďme to dělat jinak“. V tu chvíli začíná experiment, poměrně dlouhá cesta, jak to ustabilizovat, protože dneska na to stále není nějaký návod.
Martin Hurych
Kdo tě třeba v téhle cestě inspiruje?
Zdeněk Hesoun
Asi největší knížka nebo nejvíc inspirátor Frederic Laloux a jeho Budoucnost organizací. Tam je hezký příběh. Zaprvé teorie, kde popisuje jednotlivé barvičky organizací a vysvětluje, jaké jsou motivace a kam to vede, jak se to vyvíjí. Za druhé příběh 12-15 firem, které za ty 2 roky prošel, kde hledal ... Obecně myšlenka byla hledat firmy, které i v krizi měly nejspokojenější zaměstnance, nejvíce rostly a měly největší zisk. Došel k tomu, že to jsou právě firmy, které věnují energii lidem, kde je obrovská decentralizace, kde lidi tam můžou opravdu chodit tak, jak chtějí, kde se můžou rozhodovat, kde mají obrovské pole zodpovědnosti, ale zároveň svobody. Firmy jsou od 500 lidí do 10 000, takže limit velikosti firmy, jak to vybudovat, není. Tohle mi hodně dalo.
Pak je tady samozřejmě spoustu firem, který „tyrkys“ propagují. Etnetera je jedna z takových etalonů. Martin Černohorský. Je tady Michal Beránek z OpenOne, se kterým spolupracuji, který si tím prošel ve vlastní firmě a teď provází další firmy, mimo jiné i nás. S ním tyto věci diskutujeme. No a je tady Evolutio, jestli si vzpomínám správně. To je platforma, hodně lidí, kteří se tomuhle tématu věnují. Dělají hezké webináře, různá setkání a podporují komunitu, což tady dlouhou dobu chybělo. Je hezké slyšet podobné příběhy, propojit se a říci si praktické věci - co fungovalo, nefungovalo atd. Protože pořád je to pokus a omyl. Ne všechno funguje všude. Vnitřně mi to ale vnitřně dává jediný možný smysl, takže mě, i kdyby se mi víc líbilo to nastavit korporátně, tak já to prostě nechci dělat. Tím je vše trošku složitější.
Martin Hurych
Kdybych to brutálně zkrátil na to, že bez tyrkysové organizace bys to tak rychle v Happenee nedal, mýlil bych se moc?
Zdeněk Hesoun
Na to nedokážu odpovědět. Myslím, že my principy pořád máme jak tyrkys, tak oranžádu.
Martin Hurych
Oranžáda?
Zdeněk Hesoun
Jasně, oranžová. Když vezmu nějaký základní set-up:
Červené organizace jsou v podstatě gangy, je tam motivace strachem.
Žlutá jsou armáda nebo náboženství, přísné hierarchické návaznosti a poslušnost.
Oranžová je něco, v čem žije dneska 95 % firem. Nutno říct, že ani jedna z variant není špatná. Je to jen nějaký vývoj. Dneska oranžová je v 95 % firem. Je to o motivaci, hodně o inovaci, ale zároveň je to namazaný stroj. Všechno se to bere nastrojené na člověka.
Zelená jsou dneska hodně neziskovky. Rozhodování je víc namířené na lidi, ale zároveň proces rozhodování a pohyb / postup je velmi omezený nebo časově náročný.
Z toho vzniká tyrkysová organizace, která má za cíl, jak jsem říkal, decentralizaci, zodpovědnost jednotlivců, ale i inovativnost.
I to, že si lidi můžou rozhodovat o věcech sami a deliverovat třeba službu mnohem rychleji zákazníkovi, aniž by za nimi byl nějaký byrokratický aparát. Ale tohle všechno samozřejmě stojí na několik základech. A to, že ne všem lidem se to líbí, hodí a nechtějí touto cestou jít. A druhá věc… Tím, jak jsme vychováváni, jak od začátku fungujeme - známkování, škola, školka - veškerý princip kontroly, manažerství, protože přirozeně nedůvěřujeme, tak musí být kontrola … Tohle samozřejmě z lidí i ze mě po té době vymýtit, nebo ukázat, že to může fungovat jinak, je běh na dlouhou trať a ne každý tam dojde. Takže dneska nechci udělat chybu, jakou jsme dělali předtím, dneska je důležité to pořád stavět na pevných základech a vědět, že tohle funguje, že tenhle způsob a ekonomika, to, jakým způsobem jedeme, je funkční. Vedle toho do toho sázíme tyhle principy. Pro lidi mimo jiné děláme teambuildingové akce nebo setkání právě na osobní rozvoj. To je jedna z věcí, která je pro mě důležitá. Jedna věc je, že fajn, že jsme v oboru experti, že se vzděláváme a jdeme tím směrem, ale pro mě je důležité, abychom tohle šli i na osobní rovině protože vedlejší efekt je, že nám to pomůže v práci, i v každodenním životě. A dopad je potom mnohem větší. To je ve výsledku to, co mě hrozně motivuje, a proč to takhle dělám.
Martin Hurych
Pochopil jsem správně, že ty nemáš Work Life Balance, prostě to je jeden život a ten žiješ?
Zdeněk Hesoun
Je to tak, je to tak. Práce je můj koníček, jsou to lidi, je to celá firma, jsou to zákazníci, je to radost z výsledků. Ale musím samozřejmě říct, je to téma, které potřebuji řešit. A pracují na něm. Work Life Balance z pohledu rodiny a toho času. Budovat něco takového v téhle rychlosti, těch paralelních věcí, které jsme si na sebe vzali … Je toho hodně, je to samozřejmě strašně složité. Tím spíš tyrkys a decentralizace je o tom, že na mě se nečeká, abych něco podepsal. Pořád to je ještě není tak, jak bych si představoval, abych za měsíc vypadl, vrátil se a firma jela naprosto samostatně. To je jeden z důvodů, proč mi to dává smysl.
Martin Hurych
Kdy myslíš, že to dokážeš naplnit?
Zdeněk Hesoun
Já se teď třeba se vymotal z operativy. To je pro mě obrovsky důležitý bod. Mohu se věnovat strategičtějším věcem. Věřím, že to je třeba 2-3 měsíce, než se nám podaří postavit těch 30-35 lidí, než se postaví nějaká struktura, hlavně kompetence ve firmě tak, abychom všechno měli připravené na růst.
Martin Hurych
Já tě poprosím… Až sem půjdeš příště, tak vezmeš manželku, a já se jí zeptám, jak se ti to povedlo.
Zdeněk Hesoun
Budu rád.
Martin Hurych
A abychom to dneska nějak Zdeňku zakončili… Když budu chtít jako majitel nebo ředitel firmy postavit globálního hegemona za 5 měsíců ... Jak se to dělá? Co mi poradíš? Co bych dělat?
Zdeněk Hesoun
Tak buď musí přijít krize a ty v tu chvilku musíš vědět, co máš dělat. Když krize nepřijde, tak za mě etalon je prostě potřeba. Dneska se tomu smějeme, ale vždycky, když jsem o něčem bavíme, tak se bavíme o potřebě. Je tam ta potřeba? Je to ten zákazník? Opravdu řeší ten problém? Prostě fokus na to, co opravdu je na trhu potřeba. A druhá věc je ta adaptace. Jak jednotlivce, tak celé firmy. Prostě pokud něco nedává smysl, tak to zahodit. Nám to taky trvalo. Dneska k tomu mám mnohem rychlejší názor. Vím, co se dá dělat v momentě, kdy to pro trh nemá smysl. 10 let se s tím courat, to prostě nemá smysl. Energii člověk může vynaložit jinde a lepším způsobem.
Martin Hurych
Tak budu držet palce, aby se vám to dařilo. A budu si přát, abych vás viděl ještě výš, než momentálně lítáte.
Zdeněk Hesoun
Super díky moc.
Martin Hurych
Tak jo. To byl Zdeněk Hesoun z Happenee. Pokud tahle epizoda ve vás cokoliv zažehla, tak určitě laďte další, ať už na YouTube nebo vaší oblíbené podcastové aplikaci. Případně mrkněte na moje webovky www.martinhurych.com, kde najdete další akcelerační nástroje. Držím palce a přeji úspěch.
(upraveno a kráceno)