top of page

013 | ONDŘEJ ŘÍHA | JAK DIGITÁLNÍ PODPIS ZRYCHLUJE PODNIKÁNÍ A JAK NA NĚJ



Dnes podepisovat digitálně smlouvy nebo i výpovědi je jako poslat e-mail. Kdo to dělá jiným způsobem, škodí sobě i svým partnerům. Dnes nikdo nechce odcházet s papíry. Spousta lidí z mojí generace nemá doma ani desky

Ondřej Říha je zakladatel a CEO společnosti Digital Solutions a hlavním motorem digitálního podpisu DigiSign. Digital Solutions je na trhu již 18 let a pro svoje klienty vyvíjí informační a online prodejní systémy míru. DigiSign je platforma, poskytující výhody digitálního podpisu, vyvíjeného speciálně pro firmy.


V tomto díle se věnujeme následujícím otázkám:

  1. Kdy je vhodný zakázkový vývoj aplikace?

  2. Co je a co není digitální podpis?

  3. Jak má správně vypadat práce s digitálním podpisem?

  4. Co lze digitálním podpisem podepsat?

  5. Jak nejlépe zavést digitální podpis do firmy?



Důležité odkazy:

https://www.linkedin.com/in/ondrejriha/

https://digital.cz/

https://www.digisign.cz/

https://www.martinhurych.com/zazeh


 

PŘEPIS ROZHOVORU


Martin Hurych

Dobrý den. Já jsem Martin Hurych a tohle … tohle je Zážeh.

Zážeh je počátek akcelerace, a akcelerace je něco, co potřebujete, abyste se pohli z místa. Tím, že jste si našli tento podcast, za což mimochodem děkuji, tak jste pro tu Vaši akceleraci udělali nejdůležitější, totiž první krok. V Zážehu sdílíme zkušenosti z B2B podnikání, z obchodu, z inovací, z práce s lidmi i dalších oblastí firemního života. Dnes budeme akcelerovat s Ondrou Říhou, zakladatelem společnosti Digital Solutions.

Dobrý den, Ondro.


Ondřej Říha

Dobrý den, Martine, děkuju za pozvání.


Martin Hurych

Rádo se stalo. Než se pustíme do představení Vašeho a Digital Solutions, tak já s dovolením začnu něčím, co mě neuvěřitelně zaujalo. Zajímá Vás piano, hory, architektura, a hrachová polívka. To není výčet věcí standardního ajťáka, možná tedy až na tu hrachovou polívku.

Jak Vám tyto koníčky nebo záliby pomáhají v podnikání?


Ondřej Říha

Dobrý den, Martine. Nevím, jestli mně přímo pomáhají, ale je zajímavé, jak se tyhle věci spojují, jak mi přepíná v hlavě ta kreativní a kulturní rovina, v jedné jsem, a druhá odpočívá, a potom naopak. Kdysi jsem to chtěl propojit a podnikat s hudbou, ale zkazil bych si tím ten svůj koníček, tak jsem to nechal takhle.


Martin Hurych

Co a na co hrajete?


Ondřej Říha

Piano a klávesy, občas si z legrace zahraji s nějakou kapelou, a hraji všechno možné. Třeba teď jsem se naučil Under pressure od Queen, povedená verze, ale zahrál jsem si i s několika našimi klienty.


Martin Hurych

To je pěkný icebreaker. Povězte mi něco o sobě a o firmě, jak se stane, že duší pianista se vrhne na IT a vybuduje středně velkou firmu, software house?


Co Ondřeje Říhu přivedlo k IT?


Ondřej Říha

IT mě vždycky táhlo, začalo to, když táta přivezl domů první počítač. Pak jsem zjistil, že soused je úžasný programátor, ukazoval mi první věci v Delphi, tak jsme toho napovídali spoustu u plotu, potom výběr střední a zjištění, že se tím dají vydělávat peníze. Byl jsem zvyklý z domova, že když potřebujete peníze, vystavuje se faktura. Abyste dostali fakturu, musí být spokojený klient.

Všechno to šlo nějak přirozeně, a vliv mělo i to, že mě ty věci vždycky bavily. To v začátku pomáhá, neděláte to explicitně pro peníze, protože když to tam je, je tam zbytečně tlak, je to na vás vidět, cítit, u klientů se nedaří. Ale když vás to baví, chcete dosahovat výsledků, a i u klientů se ty peníze za čas objeví.


Martin Hurych

Vy jste na trhu jak dlouho?


Ondřej Říha

Teď je to 18 let.


Martin Hurych

Takže žádný startup. Koukal jsem, že je vás přes 30, obrat desítky milionů korun. Pro nás pragocentristy je IT bublina Praha a Brno, to je evidentně špatně. Řeknu to divadelním slovníkem: jak se buduje IT firma na oblasti?


Ondřej Říha

Úplně v pohodě. Máte volné působiště, pro začátek nemáte tolik konkurence. V Pardubicích máme univerzitu, ze které odcházejí absolventi do tohohle oboru. Jednu dobu jsme přemýšleli o stěhování do Prahy, ale jedni z našich největších klientů z Prahy nebyli, tak jsme si řekli: Proč vlastně? A dokonce mám poslední dobou pocit, že jak jste na menším městě, tak můžete něco dělat i pro tu místní komunitu. Děláme různé srazy přátel té naší technologie, a podobně. To by samozřejmě šlo dělat asi všude, ale když pak vidíte, že jste v těch Pardubicích třeba první a jediní, kdo to dělá, tak je to příjemné, že něco měníte.


Martin Hurych

Vy jako software house píšete primárně custom zakázky. Kterým směrem se snažíte profilovat?


Ondřej Říha

My jsme zezačátku dělali hodně věci pro podporu prodeje, tzn. systémy třeba pro řízení obchodní sítě, systémy na prodej aut online, atd. Ale už se tím úplně nevyhraňujeme, protože jsou zajímavé věci i v jiných oblastech. Teď děláme něco z dopravy, sázek, těch oblastí je spousta. Vždycky to nejdůležitější je vědět, zda se tam ten zakázkový vývoj hodí. On je samozřejmě dražší než koupit nějakou krabici, ale dá se tím vybudovat úžasná konkurenční výhoda. Už jsem zažil i to, že si ten zákazník uvědomil, že najednou má něco úplně jiného, než má konkurent, lepší uživatelský zážitek, lépe se mu řídí třeba ta obchodní síť, a začal dělat všemožné věci, aby to neudělala konkurence.


Jak se prodává vývoj na zakázku?


Martin Hurych

Tohle mě zajímá, spousta firem, které sleduji okolo sebe, bojuje s tím, že zákazník nechápe, co by mu to mohlo přinést. Většina firem se snaží nějak produktizovat svoji nabídku. Co podle Vás je výhodou custom vývoje, a jak se custom vývoj prodává? Jak se to dotyčnému vysvětluje, co mu to přinese za benefity?


Ondřej Říha

Tam jde o dvě oblasti. Jedna je konkurenční s těmi krabicovými produkty, a druhá je to, co vlastně vůbec neexistuje. Když to neexistuje, tak ten klient rovnou přijde, že něco potřebuje, udělal si i nějakou rešerši na internetu. Ale pokud je to konkurenční s nějakými krabicovými produkty, tak je několik typů klientů. Jeden je, že už přerostli krabicové řešení, v ten moment už nemá jinou možnost. Ty krabice se nedají ohýbat donekonečna, nehledě na minimální ochotu dodavatelů to hodně ohýbat. Když je klient fakt vizionář, má spoustu nápadů, tak nám to pořád shazuje, brzdí nás, a to nám za to nestojí. My už jsme firma, která má peníze, má vizi, kam chce pokračovat.

Pak jsou ještě firmy, kde to není úplně jednoznačné. My to na začátku hodně vyhodnocujeme, protože i pro nás není dobré, když ten projekt po chvíli skončí. Zakázkový vývoj se dá dělat jedině tak, že to je dlouhodobý projekt, na kterém se pořád pokračuje, s tou firmou to roste. Ta firma na to tedy musí mít peníze, a celý ten model musí být životaschopný. Pokud usoudíme, že klient je v téhle fázi, jdeme do toho, pokud ne, odrazujeme ho od toho. Doporučíme mu koupit si krabici, přizpůsobit se jí, a až vyroste, tak se o tom zase můžeme začít bavit. Když si tím nejsme úplně jistí, ale rádi bychom do toho šli, jdeme klasickou cestou. Jsme agilní software house, takže jdeme nějakým menším produktem, což je lepší, i u větších projektů, nepotřebujete školení, nikdo se toho nebojí. Chytnete se prvních pár jednoduchých příkladů použití, nasadíte to, a ti lidé to používají. Vidí, že to rozhraní je tisíckrát hezčí než v SAPu. Do té firmy se to zažere, většinou se ten systém nějak i pojmenuje, třeba Martin.sys, a pak se všichni ptají: A proč tahle věc nemůže jít taky do toho Martin.sys, vždyť tam to přece funguje perfektně?


Kdy je vhodný vývoj na zakázku?


Martin Hurych

Jak velký musím být, aby mi stálo za to uvažovat o custom vývoji?


Ondřej Říha

To je zajímavá otázka, my se tím samozřejmě zabýváme, když hledáme klienty a chceme nějak segmentovat potenciální zákazníky. Já si myslím, že to je od 150 lidí výše. Ale máme i výjimky, firma, která má asi 20 zaměstnanců, ale jsou tak ziskoví, a dělají tak specifickou věc, že se to vyplatilo udělat.


Co je digitální podpis DigiSign?


Martin Hurych

Ani vy jste se nevyhnuli, v tom dobrém slova smyslu, produktizaci. Zhruba rok zpátky jste uvedli produkt DigiSign, co to je?


Ondřej Říha

Je to cloudový produkt pro digitální podepisování dokumentů. My jsme s digitálním podepisováním měli zkušenosti už i předtím, ale to byla biometrie. Tzn. ten, znalci tomu tak říkají, vlastnoruční digitální podpis. Už pár měsíců před pandemií jsme to řešili, klienti ze zahraničí začali přicházet s různými řešeními, která fungovala jinak než na tabletu, byla založena na vzdáleném podpisu. V Česku to byla úplná novinka, všichni znali akorát buďto biometrii, protože už to měly některé banky, nebo znali ty certifikáty z Pošty. Ty jsou ale na používání tak složité, že to používá pouze 5% ekonomicky aktivních obyvatel, a to je opravdu málo. V tom B2B segmentu samozřejmě všechny zajímalo, zda to zvládne každý klient nebo zaměstnanec podepsat, tak jsme se zaměřili na metody, které jsou široce použitelné, a snažíme se z nich dostat technicky a právně maximum.


Martin Hurych

Podle mě je v tom lehký chaos. Většina z nás se potkala s digitálním podpisem třeba u PPL, u Rohlíku, nebo v bance, kdy musím něco podškrábnout prstem, jsem nerozpoznatelný, a považuje se to za digitální podpis. Ti, kdo podnikají, velmi pravděpodobně znají podpis datovou schránkou. Co si teda mám všechno představit pod digitálním podpisem?


Ondřej Říha

Digitální podpis a elektronický podpis v tom bysnysovém pojetí jsou vlastně synonyma. Je zbytečné tady zabíhat do detailů, ale v byznysovém prostředí se ten pojem používá takto. Trochu pořádek v tom udělalo evropské nařízení eIDAS, které řeklo, jaké jsou typy podpisů. Že je základní podpis, který znáte třeba z PPL, pak tady je zaručený podpis, a kvalifikovaný. V Čechách jsme udělali specifikum, zavedli jsme něco, čemu tady lokálně říkáme uznávaný podpis, ale ten spadá do té prostřední kategorie, to je ten certifikát z Pošty. Ale nerad bych se teď pouštěl do téhle složité právní kategorizace. Pojďme si spíš říct, jaké jsou v praxi reálně druhy podpisů.


Jak má vypadat práce s digitálním podpisem?


Martin Hurych

To mě právě zajímalo. Co já jako člověk, který ho chce zavést ve firmě, nebo jako potenciální uživatel, můžu očekávat, a jak by to mělo vypadat? Já Vám řeknu jednu humornou historku. Nedávno jsem měnil nějaké svoje investice, a odcházel jsem od, myslel jsem si do té doby, renomované firmy. Při rušení účtu dělali obstrukce, takže místo digitálního podpisu po mně chtěli vytisknout, od notáře potvrdit a poslat zpátky Poštou místopřísežní prohlášení, že opravdu ten účet chci zrušit. Jak by to mělo vypadat v 21. století?


Ondřej Říha

Já říkám, že dneska podepisovat digitálně smlouvy nebo i výpovědi je jako poslat e-mail. Kdo to dělá dneska jiným způsobem, škodí sobě nebo těm svým partnerům, se kterými podepisuje, protože jedna otázka je ta digitalizace, a že dneska nikdo nechce odcházet s papíry. Dneska spousta lidí z mojí generace nemá doma ani desky, takže to někde zahodí, pak žádá toho partnera o kopii, což třeba v případě výpovědi asi nedostane, to není v zájmu té druhé strany. A to je ta otázka té digitalizace. A na druhé straně je i šetření nákladů na cestování.

Dneska už nechápu, že mi někdo pošle dokument a očekává, že ho reálně vytisknu, podepíšu, naskenuji a pošlu zpátky. Doma člověk tiskárnu použije jednou za rok, tak nemá aktuální ovladače, ve firmě je zase velká složitá tiskárna, tak to většinou pak někomu pošlete, jdete to k té tiskárně podepsat, pak to zase musíte oskenovat. Doma to lidé většinou fotí telefonem, na druhé straně vám přistanou tři JPEGy, což jsou tři stránky, teď jeden z nich je rozmazaný, tak zase píšete nazpátek, jestli vám to nemůže vyfotit ještě jednou. Správně by to pak kvůli archivaci mělo být v pdfku. Kdo to pak bude sestavovat do toho pdfka? To je úplný nesmysl, a myslím si, že všichni, kdo chtějí od někoho něco podepsat, by měli používat některou z kontraktačních platforem.

U těchto systémů tam nahrajete smlouvu, řeknete kde to má podepsat, dáte odeslat, a ten systém to zařídí, a té druhé straně to velmi ulehčí. Takže kromě digitalizace a šetření nákladů s cestou, je to ale samozřejmě i o tom uživatelském zážitku, nebo customer experience, v případě, že to je obchod. Nebo dokonce dneska i human resources experience. Teď máme klienta, kterému záleží na tom, aby, když člověk přijde do firmy, zažíval tu jejich inovativní kulturu. Tzn. že tam člověk přijde, podepíše se třeba na tabletu na začátku, protože to je kulturní zvyklost. Ale pak všechny dodatky a různé srážky ze mzdy se podepisují na dálku, pár kliknutími. Člověk si při vstupu do firmy nainstaluje mobilní aplikaci, kde mu vyskakují všechny tyhle věci jako notifikace, klikne ANO, souhlasím, podepisuji, a nějakým PINem, heslem, nebo biometrií v podobě face ID a podobně to potvrdí.


Martin Hurych

HR a vzdálený podpis ve mně evokuje, že i výpověď dostanete na dálku.