013 | ONDŘEJ ŘÍHA | JAK DIGITÁLNÍ PODPIS ZRYCHLUJE PODNIKÁNÍ A JAK NA NĚJ



Dnes podepisovat digitálně smlouvy nebo i výpovědi je jako poslat e-mail. Kdo to dělá jiným způsobem, škodí sobě i svým partnerům. Dnes nikdo nechce odcházet s papíry. Spousta lidí z mojí generace nemá doma ani desky

Ondřej Říha je zakladatel a CEO společnosti Digital Solutions a hlavním motorem digitálního podpisu DigiSign. Digital Solutions je na trhu již 18 let a pro svoje klienty vyvíjí informační a online prodejní systémy míru. DigiSign je platforma, poskytující výhody digitálního podpisu, vyvíjeného speciálně pro firmy.


V tomto díle se věnujeme následujícím otázkám:

  1. Kdy je vhodný zakázkový vývoj aplikace?

  2. Co je a co není digitální podpis?

  3. Jak má správně vypadat práce s digitálním podpisem?

  4. Co lze digitálním podpisem podepsat?

  5. Jak nejlépe zavést digitální podpis do firmy?



Důležité odkazy:

https://www.linkedin.com/in/ondrejriha/

https://digital.cz/

https://www.digisign.cz/

https://www.martinhurych.com/zazeh


 

PŘEPIS ROZHOVORU


Martin Hurych

Dobrý den. Já jsem Martin Hurych a tohle … tohle je Zážeh.

Zážeh je počátek akcelerace, a akcelerace je něco, co potřebujete, abyste se pohli z místa. Tím, že jste si našli tento podcast, za což mimochodem děkuji, tak jste pro tu Vaši akceleraci udělali nejdůležitější, totiž první krok. V Zážehu sdílíme zkušenosti z B2B podnikání, z obchodu, z inovací, z práce s lidmi i dalších oblastí firemního života. Dnes budeme akcelerovat s Ondrou Říhou, zakladatelem společnosti Digital Solutions.

Dobrý den, Ondro.


Ondřej Říha

Dobrý den, Martine, děkuju za pozvání.


Martin Hurych

Rádo se stalo. Než se pustíme do představení Vašeho a Digital Solutions, tak já s dovolením začnu něčím, co mě neuvěřitelně zaujalo. Zajímá Vás piano, hory, architektura, a hrachová polívka. To není výčet věcí standardního ajťáka, možná tedy až na tu hrachovou polívku.

Jak Vám tyto koníčky nebo záliby pomáhají v podnikání?


Ondřej Říha

Dobrý den, Martine. Nevím, jestli mně přímo pomáhají, ale je zajímavé, jak se tyhle věci spojují, jak mi přepíná v hlavě ta kreativní a kulturní rovina, v jedné jsem, a druhá odpočívá, a potom naopak. Kdysi jsem to chtěl propojit a podnikat s hudbou, ale zkazil bych si tím ten svůj koníček, tak jsem to nechal takhle.


Martin Hurych

Co a na co hrajete?


Ondřej Říha

Piano a klávesy, občas si z legrace zahraji s nějakou kapelou, a hraji všechno možné. Třeba teď jsem se naučil Under pressure od Queen, povedená verze, ale zahrál jsem si i s několika našimi klienty.


Martin Hurych

To je pěkný icebreaker. Povězte mi něco o sobě a o firmě, jak se stane, že duší pianista se vrhne na IT a vybuduje středně velkou firmu, software house?


Co Ondřeje Říhu přivedlo k IT?


Ondřej Říha

IT mě vždycky táhlo, začalo to, když táta přivezl domů první počítač. Pak jsem zjistil, že soused je úžasný programátor, ukazoval mi první věci v Delphi, tak jsme toho napovídali spoustu u plotu, potom výběr střední a zjištění, že se tím dají vydělávat peníze. Byl jsem zvyklý z domova, že když potřebujete peníze, vystavuje se faktura. Abyste dostali fakturu, musí být spokojený klient.

Všechno to šlo nějak přirozeně, a vliv mělo i to, že mě ty věci vždycky bavily. To v začátku pomáhá, neděláte to explicitně pro peníze, protože když to tam je, je tam zbytečně tlak, je to na vás vidět, cítit, u klientů se nedaří. Ale když vás to baví, chcete dosahovat výsledků, a i u klientů se ty peníze za čas objeví.


Martin Hurych

Vy jste na trhu jak dlouho?


Ondřej Říha

Teď je to 18 let.


Martin Hurych

Takže žádný startup. Koukal jsem, že je vás přes 30, obrat desítky milionů korun. Pro nás pragocentristy je IT bublina Praha a Brno, to je evidentně špatně. Řeknu to divadelním slovníkem: jak se buduje IT firma na oblasti?


Ondřej Říha

Úplně v pohodě. Máte volné působiště, pro začátek nemáte tolik konkurence. V Pardubicích máme univerzitu, ze které odcházejí absolventi do tohohle oboru. Jednu dobu jsme přemýšleli o stěhování do Prahy, ale jedni z našich největších klientů z Prahy nebyli, tak jsme si řekli: Proč vlastně? A dokonce mám poslední dobou pocit, že jak jste na menším městě, tak můžete něco dělat i pro tu místní komunitu. Děláme různé srazy přátel té naší technologie, a podobně. To by samozřejmě šlo dělat asi všude, ale když pak vidíte, že jste v těch Pardubicích třeba první a jediní, kdo to dělá, tak je to příjemné, že něco měníte.


Martin Hurych

Vy jako software house píšete primárně custom zakázky. Kterým směrem se snažíte profilovat?


Ondřej Říha

My jsme zezačátku dělali hodně věci pro podporu prodeje, tzn. systémy třeba pro řízení obchodní sítě, systémy na prodej aut online, atd. Ale už se tím úplně nevyhraňujeme, protože jsou zajímavé věci i v jiných oblastech. Teď děláme něco z dopravy, sázek, těch oblastí je spousta. Vždycky to nejdůležitější je vědět, zda se tam ten zakázkový vývoj hodí. On je samozřejmě dražší než koupit nějakou krabici, ale dá se tím vybudovat úžasná konkurenční výhoda. Už jsem zažil i to, že si ten zákazník uvědomil, že najednou má něco úplně jiného, než má konkurent, lepší uživatelský zážitek, lépe se mu řídí třeba ta obchodní síť, a začal dělat všemožné věci, aby to neudělala konkurence.


Jak se prodává vývoj na zakázku?


Martin Hurych

Tohle mě zajímá, spousta firem, které sleduji okolo sebe, bojuje s tím, že zákazník nechápe, co by mu to mohlo přinést. Většina firem se snaží nějak produktizovat svoji nabídku. Co podle Vás je výhodou custom vývoje, a jak se custom vývoj prodává? Jak se to dotyčnému vysvětluje, co mu to přinese za benefity?


Ondřej Říha

Tam jde o dvě oblasti. Jedna je konkurenční s těmi krabicovými produkty, a druhá je to, co vlastně vůbec neexistuje. Když to neexistuje, tak ten klient rovnou přijde, že něco potřebuje, udělal si i nějakou rešerši na internetu. Ale pokud je to konkurenční s nějakými krabicovými produkty, tak je několik typů klientů. Jeden je, že už přerostli krabicové řešení, v ten moment už nemá jinou možnost. Ty krabice se nedají ohýbat donekonečna, nehledě na minimální ochotu dodavatelů to hodně ohýbat. Když je klient fakt vizionář, má spoustu nápadů, tak nám to pořád shazuje, brzdí nás, a to nám za to nestojí. My už jsme firma, která má peníze, má vizi, kam chce pokračovat.

Pak jsou ještě firmy, kde to není úplně jednoznačné. My to na začátku hodně vyhodnocujeme, protože i pro nás není dobré, když ten projekt po chvíli skončí. Zakázkový vývoj se dá dělat jedině tak, že to je dlouhodobý projekt, na kterém se pořád pokračuje, s tou firmou to roste. Ta firma na to tedy musí mít peníze, a celý ten model musí být životaschopný. Pokud usoudíme, že klient je v téhle fázi, jdeme do toho, pokud ne, odrazujeme ho od toho. Doporučíme mu koupit si krabici, přizpůsobit se jí, a až vyroste, tak se o tom zase můžeme začít bavit. Když si tím nejsme úplně jistí, ale rádi bychom do toho šli, jdeme klasickou cestou. Jsme agilní software house, takže jdeme nějakým menším produktem, což je lepší, i u větších projektů, nepotřebujete školení, nikdo se toho nebojí. Chytnete se prvních pár jednoduchých příkladů použití, nasadíte to, a ti lidé to používají. Vidí, že to rozhraní je tisíckrát hezčí než v SAPu. Do té firmy se to zažere, většinou se ten systém nějak i pojmenuje, třeba Martin.sys, a pak se všichni ptají: A proč tahle věc nemůže jít taky do toho Martin.sys, vždyť tam to přece funguje perfektně?


Kdy je vhodný vývoj na zakázku?


Martin Hurych

Jak velký musím být, aby mi stálo za to uvažovat o custom vývoji?


Ondřej Říha

To je zajímavá otázka, my se tím samozřejmě zabýváme, když hledáme klienty a chceme nějak segmentovat potenciální zákazníky. Já si myslím, že to je od 150 lidí výše. Ale máme i výjimky, firma, která má asi 20 zaměstnanců, ale jsou tak ziskoví, a dělají tak specifickou věc, že se to vyplatilo udělat.


Co je digitální podpis DigiSign?


Martin Hurych

Ani vy jste se nevyhnuli, v tom dobrém slova smyslu, produktizaci. Zhruba rok zpátky jste uvedli produkt DigiSign, co to je?


Ondřej Říha

Je to cloudový produkt pro digitální podepisování dokumentů. My jsme s digitálním podepisováním měli zkušenosti už i předtím, ale to byla biometrie. Tzn. ten, znalci tomu tak říkají, vlastnoruční digitální podpis. Už pár měsíců před pandemií jsme to řešili, klienti ze zahraničí začali přicházet s různými řešeními, která fungovala jinak než na tabletu, byla založena na vzdáleném podpisu. V Česku to byla úplná novinka, všichni znali akorát buďto biometrii, protože už to měly některé banky, nebo znali ty certifikáty z Pošty. Ty jsou ale na používání tak složité, že to používá pouze 5% ekonomicky aktivních obyvatel, a to je opravdu málo. V tom B2B segmentu samozřejmě všechny zajímalo, zda to zvládne každý klient nebo zaměstnanec podepsat, tak jsme se zaměřili na metody, které jsou široce použitelné, a snažíme se z nich dostat technicky a právně maximum.


Martin Hurych

Podle mě je v tom lehký chaos. Většina z nás se potkala s digitálním podpisem třeba u PPL, u Rohlíku, nebo v bance, kdy musím něco podškrábnout prstem, jsem nerozpoznatelný, a považuje se to za digitální podpis. Ti, kdo podnikají, velmi pravděpodobně znají podpis datovou schránkou. Co si teda mám všechno představit pod digitálním podpisem?


Ondřej Říha

Digitální podpis a elektronický podpis v tom bysnysovém pojetí jsou vlastně synonyma. Je zbytečné tady zabíhat do detailů, ale v byznysovém prostředí se ten pojem používá takto. Trochu pořádek v tom udělalo evropské nařízení eIDAS, které řeklo, jaké jsou typy podpisů. Že je základní podpis, který znáte třeba z PPL, pak tady je zaručený podpis, a kvalifikovaný. V Čechách jsme udělali specifikum, zavedli jsme něco, čemu tady lokálně říkáme uznávaný podpis, ale ten spadá do té prostřední kategorie, to je ten certifikát z Pošty. Ale nerad bych se teď pouštěl do téhle složité právní kategorizace. Pojďme si spíš říct, jaké jsou v praxi reálně druhy podpisů.


Jak má vypadat práce s digitálním podpisem?


Martin Hurych

To mě právě zajímalo. Co já jako člověk, který ho chce zavést ve firmě, nebo jako potenciální uživatel, můžu očekávat, a jak by to mělo vypadat? Já Vám řeknu jednu humornou historku. Nedávno jsem měnil nějaké svoje investice, a odcházel jsem od, myslel jsem si do té doby, renomované firmy. Při rušení účtu dělali obstrukce, takže místo digitálního podpisu po mně chtěli vytisknout, od notáře potvrdit a poslat zpátky Poštou místopřísežní prohlášení, že opravdu ten účet chci zrušit. Jak by to mělo vypadat v 21. století?


Ondřej Říha

Já říkám, že dneska podepisovat digitálně smlouvy nebo i výpovědi je jako poslat e-mail. Kdo to dělá dneska jiným způsobem, škodí sobě nebo těm svým partnerům, se kterými podepisuje, protože jedna otázka je ta digitalizace, a že dneska nikdo nechce odcházet s papíry. Dneska spousta lidí z mojí generace nemá doma ani desky, takže to někde zahodí, pak žádá toho partnera o kopii, což třeba v případě výpovědi asi nedostane, to není v zájmu té druhé strany. A to je ta otázka té digitalizace. A na druhé straně je i šetření nákladů na cestování.

Dneska už nechápu, že mi někdo pošle dokument a očekává, že ho reálně vytisknu, podepíšu, naskenuji a pošlu zpátky. Doma člověk tiskárnu použije jednou za rok, tak nemá aktuální ovladače, ve firmě je zase velká složitá tiskárna, tak to většinou pak někomu pošlete, jdete to k té tiskárně podepsat, pak to zase musíte oskenovat. Doma to lidé většinou fotí telefonem, na druhé straně vám přistanou tři JPEGy, což jsou tři stránky, teď jeden z nich je rozmazaný, tak zase píšete nazpátek, jestli vám to nemůže vyfotit ještě jednou. Správně by to pak kvůli archivaci mělo být v pdfku. Kdo to pak bude sestavovat do toho pdfka? To je úplný nesmysl, a myslím si, že všichni, kdo chtějí od někoho něco podepsat, by měli používat některou z kontraktačních platforem.

U těchto systémů tam nahrajete smlouvu, řeknete kde to má podepsat, dáte odeslat, a ten systém to zařídí, a té druhé straně to velmi ulehčí. Takže kromě digitalizace a šetření nákladů s cestou, je to ale samozřejmě i o tom uživatelském zážitku, nebo customer experience, v případě, že to je obchod. Nebo dokonce dneska i human resources experience. Teď máme klienta, kterému záleží na tom, aby, když člověk přijde do firmy, zažíval tu jejich inovativní kulturu. Tzn. že tam člověk přijde, podepíše se třeba na tabletu na začátku, protože to je kulturní zvyklost. Ale pak všechny dodatky a různé srážky ze mzdy se podepisují na dálku, pár kliknutími. Člověk si při vstupu do firmy nainstaluje mobilní aplikaci, kde mu vyskakují všechny tyhle věci jako notifikace, klikne ANO, souhlasím, podepisuji, a nějakým PINem, heslem, nebo biometrií v podobě face ID a podobně to potvrdí.


Martin Hurych

HR a vzdálený podpis ve mně evokuje, že i výpověď dostanete na dálku.


Ondřej Říha

Tak tohle zrovna v Česku není vůbec možné.


Jaké dokumenty lze podepsat digitálním podpisem?


Martin Hurych

To se dostáváme právě k otázce, kam jsem se chtěl dostat. Dost okolo sebe slyším: Nedůvěřuji tomu, jak budu potom dokazovat. Jaká je třeba právní opora tohohle řešení, nebo jaké veškeré dokumenty můžu digitálním podpisem podepsat, abych potom třeba u soudu nebo jinde neměl tíži v dokazování? Aby to bylo adekvátní fyzickému podpisu.


Ondřej Říha

Tak pojďme ještě v rychlosti udělat kategorizaci, ne tu právní, ale tu praktickou.

Jedna věc, máte ten podpis na tabletu. To je věc, která je bezpečná v případě, že tu máte řešení, které podporuje plnohodnotnou biometrii, která je zkoumatelná atd. Je to to samé jako vlastnoruční popis na papíru, dokonce soudní znalci to mají ještě radši, protože tam je víc údajů atd. Ten tady má už dlouholetou tradici.

Druhá věc jsou podpisy na dálku, kde existuje takový celkem zažitý model, že se ověříte SMS kódem. Pak provedete vlastnoruční podpis třeba prstem na telefonu, a případně, pokud ten dodavatel nebo ten navrhovatel spadá pod nějaké další zákony typu AML, tak tam naskenujete ještě občanku.

Další způsob, jak můžete ověřit identitu mimo občanku, skenování a SMS kód, je dneska bankovní identita. Ještě to není tolik rozšířené, ale já tomu věřím, protože to má obrovské množství uživatelů, a lidé už jsou zvyklí potvrzovat platby v telefonu přes různé George klíč a KB klíč a podobně.

A pak jsou ještě takové různé metody, kde taky dáváte občanku a fotíte se, nebo videohovor, atd., ale to si myslím, že je lehce na ústupu. Ale to má výhodu, že to je globální. Když máte třeba Revolut, tak bankID není v každém státě, takže si musíte poradit jinou metodou, například videohovor, automatizovaný, nebo něco podobného, aby vám to fungovalo všude.

My všechny ty metody dáváme do jedné platformy, protože každý typ smlouvy se podepisuje jinak, takže tam máte šablony, protože máte různou úroveň potřeby ověřitelnosti, například předávací protokol pro zaměstnance na notebook, nebo naopak smlouvu o dílo, a ono vás to vždycky nasměruje, jak se to má podepsat.


Martin Hurych

Je to tedy na trhu už normální věc? Že když nepodepisuji digitálně, tak že jsem zpátečník a ne inovátor?


Ondřej Říha

Je to tak, protože těch dodavatelů je spousta. Samozřejmě se liší v některých věcech, a je dobré si udělat rešerši a dobře vybrat na začátku, protože je pak nepříjemné to měnit. Je dobré si promluvit s těmi lidmi, kteří to u vás implementují, aby vám poradili právně nebo technicky, pomůžou vám to naintegrovat atd. Většina platforem zároveň nabízí nějakou standalone verzi, kde přijdete, zaregistrujete se a používáte to.


Jak nejlépe zavést digitální podpis do firmy?


Martin Hurych

Když jsem majitel malé nebo střední i větší firmy, a teď jsem se právě zastyděl, že jsem ještě něco takového do firmy nezavedl, a měl bych chuť zavést DigiSign nebo jakoukoliv jinou platformu. Od kdy se mi to vyplatí? A na co bych si měl u těchto platforem dát pozor?


Ondřej Říha

První je otázka, jestli něco takového potřebujete. Můžete mít takové nastavení, že máte první platbu, a až pak se něco děje, nebo si ty lidi více hlídáte. Ale pokud jste firma, ve které se smlouvy a protokoly, dohody atd. běžně podepisují, má to svůj důvod. Třeba právě kvůli tomu písemnému zachycení, co se domluvilo, tak v ten moment to pro vás má smysl vždycky. Můžete používat webovou verzi. Pokud to je někde naintegrované do nějakého CRM, nebo DMS apod., tak tam aktivujete tu funkci a nebo když jste větší, používáte API, naintegrujete to do svých systémů. Tím se celá výhoda té digitalizace násobí.

U té webové verze je potřeba si to vyzkoušet. Když jste větší firma, tak tam už je dost věcí, na co si dát pozor. Z těch pěti řešení na trhu bude třeba jenom jedno, maximálně dvě, které vám vlastně ve výsledku bude vyhovovat. Pro střední a větší firmy je z mojí zkušenosti klíčová technická zdatnost dodavatele a je pro ně důležité perfektní API, a těch my máme několik.

To, jak jsou ty API dělané, zásadně ovlivňuje to, kolik bude stát peněz ta integrace. Není to jen o tom, jestli máte API nebo nemáte. Jde o to, jaké je. Když je dobře udělané, tak tou implementací projdete jako nůž máslem. Také je potřeba, aby ti ajťáci na straně dodavatele byli schopni přidávat věci a opravovat nedokonalosti podle toho, co si klient uvědomí, že mu tam chybí. Buďto ještě během té implementace, a nebo třeba za týden, za měsíc, za půl roku. My jsme se rozhodli už od začátku, že budeme dělat ten produkt jako API-driven development, což znamená, že opravdu všechno, co ta platforma umí, je v tom API, a my sami ho používáme i k vývoji té webové verze.

Další věcí je technické zázemí té firmy. Pokud vám to má fungovat perfektně, tak se většinou nevyhnete nějakým doúpravám nebo dovývoji. Pokud podepisujete vyšší stovky až tisíce dokumentů měsíčně, tak je takhle možnost super. My tím, že ten vývoj děláme už 18 let, tak to je pro nás opravdu hračka, máme čtrnáctidenní sprinty, takže když někdo něco potřebuje, jsme schopni to vždy do třech týdnů doplnit, což ne každý dokáže. I to, že jsme softwarová firma, a děláme ten produkt uprostřed tradiční zavedené firmy, může mít zase nějaké jiné nevýhody pro nás, ale minimálně pro klienty je tohle vždy výhoda.


Jak oddělit vlastní produkt v rámci firmy od zakázkového vývoje?


Martin Hurych

Při zpětném pohledu na rozhodnutí vykročit mimo ten custom vývoj, co byste poslal rád posluchačům, divákům tohohle podcastu, jako to, co se Vám povedlo, co by ti lidé měli dělat? Spousta lidí i v té mojí bublině jsou programátoři, přemýšlejí podobně: vykročit k něčemu, co je MOJE. Na co si mají dát pozor a co dělat?


Ondřej Říha

My jsme oproti jiným prvoplánově neprahli po tom mít vlastní produkt. Možná trochu ano, ale říkali jsme si, že dokud nemáme fakt peckový nápad, za kterým bychom všichni nadšeně šli, tak raději budeme nejlepší v tom zakázkovém vývoji. Spousta lidí bojuje se správou například 30 různých softwarů. Ti ajťáci v tom plavou, je tam nějaká fluktuace. Nám se tohle povedlo, že dnes už neřešíme, že těch projektů máme více, protože máme některé věci zabstrahované tak, abychom je nevyvíjeli pořád znovu, už přesně víme, co naabstrahovat a co ne.

Takže prvoplánově jsme to tak neměli, ale potom přišel nápad, a měli jsme výhodu u stálých klientů, kteří nám věřili. Nemuseli jsme běhat po trhu, ale mohli jsem se našich klientů zeptat, zda takovou věc potřebují, přičemž někteří už to nějak řešili, používali nějakou zahraniční platformu, kde jsme si všímali nevýhod. Jednou z nich byla cena, kdy dokonce jeden klient platil snad 80 korun za jeden podpis, a představte si objem třeba 5000 podpisů měsíčně.


Martin Hurych

To je dražší než Pošta a nic dražšího než Pošta není.


Ondřej Říha

Přesně tak, tak alespoň je to rychlejší.

Když zmíním třeba DocuSign, to je světově zavedená platforma. Byli první, kteří tento typ podepisování prosadili na světě, takže všechna čest, ale měli tam některé prvky, které byly pro českého uživatele neskousnutelné. Že si vybíráte font a barvu, vidíte svoje jméno, to přece není můj podpis.

Jedním z nejdůležitějších parametrů tohohle produktu je to, že celé zpracování smlouvy je pohodlné a rychlé. Dochází k rychlé konverzi. Pak ale lidé volali těm odesílatelům a těm navrhovatelům těch smluv a říkali: Takhle já nepodepisuji. Nebo nedej bože, když se máte podepsat myší. My jsme zjistili, že spousta lidí se stydí, když tam ten svůj podpis nakreslí, že to vypadá, jako kdyby vylezli ze zvláštní školy.

Takže jsme chtěli spoustu těch věcí upravit, a myslím si, že má smysl používat českou platformu, protože je schopná reagovat na, na naše kulturní prostředí, na právní prostředí, a protože tady máme i nějaká svoje specifika. A také je schopna reagovat i na lokální věci typu BankID, což nevím, kdy zahraniční platformy zavedou.

Ale to jsem trochu utekl z té otázky, já si o tom rád povídám.


Martin Hurych

Rád vidím entuziasmus.


Ondřej Říha

Jedním z prvních lidí, se kým jsem si povídal o tomto produktu, byla dáma řídící jeden startupový akcelerátor. Říkala nám, že takových lidí tam měli hodně, a jestli to budeme dělat v té firmě na zakázkový vývoj, tak se nám to nepovede, protože bude mít vždy přednost klient. Doporučila nám, a je pravda, že tohle i já doporučuji nepodcenit, je přinejmenším to oddělit personálně. Tzn. že na vývoji pracují konkrétní lidi, a ti se nemíchají do toho zakázkového vývoje. A druhá věc je nastavení nákladů. Máte úroveň kanceláří, platy a další. A když chcete startup, tak se vám tyhle věci do začátku nehodí. Ale pokud máte prostředky, klienty a nějak rozumně to nabíhá, tak to není problém.


Martin Hurych

Rozumím tomu správně, že, abych uspěl s krabicovým produktem v rámci vlastní firmy, která doteď byla zvyklá psát na zakázku, tak musím úplně stejně adekvátně vyčlenit tým klientovi, i na ten svůj daný projekt, a řídit to jako další projekt v rámci té svojí pipeline?


Ondřej Říha

Ano, jednoznačně to doporučuji. Ten DigiSign je u nás ve firmě uvnitř jako startup, ale navenek to pořád zajišťuje a prodává ta naše značka Digital Solutions jako firma zaměřená na B2B, a má nějakou kvalitu. Ten startupový produkt uvnitř potřebuje trošku něco jiného. Je dobré mít i tu metodiku malinko jinou.


Martin Hurych

Jak se potom řídí punk uprostřed firmy?


Ondřej Říha

Jeden kamarád, který to má velmi podobně, mi říkal, že není dobré kvůli nákladům na to zezačátku dávat ty nejlevnější lidi. Myslím si to taky, známe, jaké problémy může způsobit technicky špatně založený projekt.

Je tedy dobré založit to někým zkušeným, a potom do toho můžete už poslat nějaké kolegy, kteří nejsou ti vaši nejzkušenější. Takže to personální oddělení je podle mě hodně důležité. Já jsem měl asi po třech měsících, co jsme co do toho pustili, pocit, jako bych zakládal úplně novou firmu. Ty věci jsou opravdu hodně jiné. Řada těch kluků, kteří mají IT firmy a dělají pro klienty, si i vystačí bez marketingu, protože pokud to dělají dobře, tak si je ti klienti doporučují vzájemně. Ale tady se bez podpory toho direct sales a marketingu neobejdete.


Martin Hurych

Poslední věc, já už jsem to tady párkrát říkal, slyšel jsem skvělou větu, kterou od té doby používám: Učit se je nejlepší na chybách ostatních, protože nejsou tak drahé, jako chyby moje vlastní. Vy jste mi před vysíláním říkal, že Váš rok a půl starý syn má, nebo začíná mít stejný smysl pro humor jako Vy. Kdy Vám naposledy řekl: O ou, tátovi se něco nepovedlo?


Ondřej Říha

Ano, to teď začal říkat. Naposledy jsem to slyšel dnes ráno u snídaně. On něco vylil a místo toho, aby začal brečet, tak udělal: O ou.


Martin Hurych

A kdy to řekl Vám, kdy se Vám něco naposledy nepovedlo?


Ondřej Říha

Tak to už ani nevím, ale samozřejmě je to každý den něco.


Martin Hurych

Tak ať se Vám, Ondro, daří. Ať se digitální podpis dostane i ke mně, ať nemusím něco skenovat a neustále chodit na Poštu.


Ondřej Říha

Děkuji, ať se daří i Vám.


Martin Hurych

Díky. To byl Ondra Říha z DigiSignu, respektive z Digital Solutions. Pokud tahle epizoda ve Vás cokoliv zažehla a máte chuť zavést digitální podpis i do vlastní firmy, tak určitě sledujte Ondru na jeho sociálních sítích nebo na jejich webu. Odkazy budou potom pod touto epizodou na kanálu, který právě posloucháte. Laďte určitě i další epizody, ať už na YouTube, nebo ve Vaší oblíbené podcastové aplikaci, a mně už zbývá jenom Vám držet palce a přát úspěch. Díky


(upraveno a kráceno)