055 | DALIBOR HOUFEK | PROČ DÁT LOW-CODE PLATFORMÁM U VÁS ŠANCI


„No-code je skvělý pro jednodušší appky pro koncové uživatele. Low-code pak třeba tam, kde máte formulář a pracovní schvalovací workflow. Nejsou vhodné pro hry, sociální sítě a video. Nový Instagram tak na nich nepostavíte.“

Znáte ten pocit, kdy kupujete nebo vytváříte ve firmě nový software a říkáte si, že tentokrát se vy nebudete ohýbat SW, ale ten se bude přizpůsobovat vám? A stejně to zas dopadne jinak. Ohýbáte se vy. Zas a znova.


Dalibor Houfek je odjakživa vývojář, jeho cesta vedla od korporátu ke start-upu. Ke společnosti Jetveo. Dalibor je spoluzakladatelem a CEO.


S týmem vývojářů ho štvalo, jak se vytváří software. Stále a znovu vše od začátku kódovat a vytvářet databáze. Musí přece existovat lepší způsob! Tak přemýšleli a vymysleli low-code platformu Jetveo. Od vývojářů vývojářům. Zjednodušení práce.

Vzniklo Programování 4.0. Základy, které se neustále opakují už nemusíte dělat zas a znova. A složité programování na pár kliků. Software se přizpůsobí vám, ne vy jemu.


Jetveo je platforma pro tvorbu aplikací, se kterou zautomatizujete a zefektivníte procesy ve firmě. Žádné roky vývoje. Ale otázka několika dnů. Ideální pro podnikové aplikace jako jsou CRM, ERP, help desky a další.


Že to zní jako z jiných světů? Také mi to tak přišlo, a tak jsem se v Zážehu Dalibora ptal dál


🔸 Co je Programování 4.0?

🔸 Proč jsou populární low-code a no-code platformy?

🔸 Kdy je dobré o platformách neuvažovat?

🔸 Jak vnímá platformy odborná veřejnost?

🔸 Co jsou hlavní překážky adopce platforem?


A jako bonus si stáhněte níže Průvodce Jetveo, kde všude si můžete zjednodušit cestu k digitalizaci vaší firmy.


 

BONUS

Kdy je low-code platforma vhodná? (Kód bonusu: LOWCODEOK)

 

PŘEPIS ROZHOVORU


Martin Hurych

Dobrý den. Já jsem Martin Hurych a tohle je Zážeh. Tento Zážeh bude o trendu poslední doby. Kdo neslyšel o low-code a no-code platformách, jako by nebyl. Proto jsem si pozval dnešního hosta Dalibora Houfka, CEO společnosti Jetveo. Ahoj, Dalibore.


Dalibor Houfek

Ahoj, Martine. Zdravím posluchače a diváky.


Co je Programování 4.0?


Martin Hurych

Slyšel jsem o průmyslu 4.0, slyšel jsem o webu 3.0. U vás na webu jsem našel programování 4.0, tak jak si to mám představit?


Dalibor Houfek

Je to takový bazboletale. Snažíme se udělat to samé, co bylo v průmyslu, protože původně jsi začal nějakou manuální výrobou u pásu, postupně do toho začali vcházet nějací roboti, automatizace a bylo to efektivnější. Takto se i my snažíme změnit způsob, jakým se vyvíjí aplikace. U aplikací je to stále o té manuální činnosti. Je programátor, má nějaký nový projekt, musí začít od začátku, nainstalovat si nějakou databázi, na to se napojit, vzít si data, potom to zobrazit, aby to bylo responzivní a zabezpečené a nakonec naškálovat. Je tam spousta manuálních činností, které trvají velmi dlouhou dobu, a my jsme se rozhodli tyto činnosti automatizovat. To, co dělají roboti pro průmysl, jsme napodobili pro programátory.


Jaká byla cesta k Jetveo.io?


Martin Hurych

Když jsem četl přípravu, tak jsem se hrozně smál, když jsi popisoval korporátní část svého života, protože jsem si prošel úplně to samé. Ty tam píšeš, že je korporát o zlaté kartě od aerolinek, platinové kartě od banky a červené kartě od vlastní manželky. Potvrzuji, moje manželka musí mít nad hlavou svatozář, co se mnou vydržela. Pojď nám na začátek popsat, jak jsi se tedy dostal do korporátu a co tě potom odlákalo ze zlaté klece a přivedlo ke startupům a budování vlastního Jetvea.


Dalibor Houfek

To je celkem jednoduché. Já jsem začal jako programátor, takže mám nějaký technický background. Po cca 8, 10 letech vývoje jsem se dostal do firmy ABB, kde jsem začal s vývojem konfigurátorů a specifických aplikací. Postupně jsem zjišťoval, že na ten vývoj nemám tolik času a spíše zaškoluji další kolegy. Najednou jsem tedy zjistil, že mám tým lidí po celém světě a dělám spíše project management, školení a organizaci. Samotný vývoj šel stranou. Postupně jsem se tedy začal učit, co znamená projektový management a udělal jsem si nějaká školení.

Korporát je skvělý, máš tam relativně pohodu, cestuješ, poznáváš nové lidi. Bohužel výhod, které ti poskytne aerolinka, si moc neužiješ, protože na to není čas. Časem se dostaneš na nějakou úroveň, kdy ti peníze stačí a další už nevyužiješ, takže potom ti zbývá jen manželka a tam to musíš v rámci pudu sebezáchovy dát do kupy, aby to fungovalo. To byl tedy takový zlomový okamžik.


Co je Jetveo.io?


Martin Hurych

Jetveo je low-code platforma. Říkám to správně?


Dalibor Houfek

Ano, jsme takový sweet spot mezi no-code a klasickým vývojem. Low-code platforma znamená, že něco málo naprogramuješ a část činností se snažíš automatizovat. U no-code platforem programování schovávají za skriptování, takže se tváří, že nic neprogramuješ, že jen něco naskriptuješ, ale ve skutečnosti je to ještě horší.


Proč jsou populární low-code a no-code platformy?


Martin Hurych

Pojďme rozebrat, kde se momentálně bere jejich popularita. Spousta z nás asi zná Integromat, dnes Make. Oni mají hromadu variant, existují programy jako Tabidoo a spousta dalších. Kde se v tuto chvíli bere jejich popularita, odkud se vylouply?


Dalibor Houfek

Začalo to už nějakou dobu zpátky. Když si vezmeš takový WordPress, nebo Wix, tak je to jen o tom zjednodušit tu práci a dostat nějaký výsledek za minimum úsilí. Navíc jsou to opakovatelné činnosti, které můžeš nějakým jednoduchým způsobem automatizovat. Důvod je celkem nasnadě, protože máš nedostatek lidí, nedostatek vývojářů, trvá to dlouho. Každých 5 let se počet devů zdvojnásobí a stále je to málo. Nevím, jestli jsi někdy najímal devy, ale je to celkem zážitek.

Když vznikne nová firma a chce si udělat e-shop, nebo nějakou aplikaci, tak buď to mohou udělat klasickým způsobem, nebo půjdou po low-codu, kde už je to za ně částečně udělané. Je to sice na úkor nějaké flexibility, ale potom je to za zlomek času. Čím dál více firem teď musí digitalizovat. Jsou firmy, které teď hodně vyrostly a najednou zjistily, že si stále posílají věci po mailech, mají velikou excelovou tabulku, kde si vše zaznamenávají, a musí hledat způsoby, jak udržet tempo růstu s digitalizací. Tyto firmy nemají moc možností. Buď si vezmou nějaké řešení od IBM, nebo od Oraclu, za které zaplatí veliký ranec, a budou mít problém to naimplementovat, nebo si najmou tým devů a budou to několik let stavět dohromady. Nejsnadnější způsob však je vzít si nějakou low-code, no-code platformu a ušít si to na míru.


Jak je možné, že vývoj na platformách je násobně kratší?


Martin Hurych

Ty jsi v přípravě psal něco, co je pro mě, jako amatéra, který na to kouká zvenku, neuvěřitelné. Já samozřejmě znám a využívám Integromat přes parťáky, kteří mi s tím pomáhají, nicméně mám velmi amatérské integrace a automatizace. Ty říkáš, že zrychlení vývoje aplikace je z řádů měsíců a let na hodiny a týdny. To zní až příliš dobře na to, aby to byla pravda. V čem je ten zakopaný pes?


Dalibor Houfek

Stačí se podívat na činnosti, které musí dev udělat pro to, aby se pustil do byznys logiky. To je to, za co ho platíš, aby ti pomohl s tvou firmou. On kolem toho musí udělat hodně balastu, vymyslet, jak to zabezpečit, jak to škálovat, jak to hodit někam do cloudu a tak dále. To jsou právě činnosti, které se stále opakují a které jdou jednoduše automatizovat.

Pes je zakopaný v tom, že většina low-code platforem to dělá za devy, kteří jsou potom schopni se soustředit na tu byznys logiku. To znamená, že jim to umožní urychlit vývoj. Navíc, když tu byznys logiku píšeš v nějakém frameworku, který ti to pomůže vizualizovat, a máš potom i jednodušší interakci se zákazníkem, tak jde vývoj opravdu zrychlit desetinásobně, možná i více.


Kdy je dobré o platformách neuvažovat?


Martin Hurych

Kdy bych měl nad něčím, jako je low-code či no-code platforma, jakožto majitel firmy, uvažovat a kdy naopak bych měl slyšet varovné signály, že to pro mě už není?


Dalibor Houfek

To je dobrá otázka. Já mám možná trochu mylně zafixované no-code platformy jako spíše takové webové aplikace, kam chodí hodně lidí a chceš tam mít nějaké jednoduché workflow, nebo třeba platební bránu. Může to být například e-shop, nebo nějaká jednoduchá služba. U low-code platforem je to spíše o nějakých interních aplikacích, o nějakém backendu, o nějaké logice. Je to skvělé na to, když máš formy v nějaké schvalovací workflow, nějaké integrace a nemusíš tam moc řešit fancy grafiku.

Na co to podle mě není úplně vhodné, tak určitě nemáme magickou hůlku, abychom mohli zkonvertovat tvoji legacy aplikaci, která se špatně udržuje, a najednou bys získal veškeré výhody low-codu. To bohužel nejde. Nicméně to můžeš udělat úplně od začátku. Jsou tam i další casy, kdy to není úplně vhodné, když máš třeba něco hodně multimediálního, graficky založeného, nebo nějaké počítačové hry. Naše platforma není vhodná ani pro mobilní aplikace. Nejsme schopni vygenerovat mobilní aplikaci pro Android a pro iPhone, nicméně to jde použít alespoň jako backend. Můžeš tedy veškerou logiku a data mít na backendu v rámci platformy a potom si buď uděláš nějakou single-page aplikaci v Reactu, nebo nativní aplikaci pro mobil a tam už se můžeš vyřádit i s grafikou.


Proč si vyvíjet vlastní řešení a nespoléhat se na připravené appky?


Martin Hurych

Na jaře tohoto roku tu byl Filip Dřímalka, se kterým jsme se bavili o tom, že si Apple registroval slogan "There's an app for that". To znamená, že na všechno, co chceš dělat, už existuje nějaká aplikace. Proč vyvíjet svoji? Proč vyvíjet svoje řešení, když velmi pravděpodobně někde na světě už někdo něco podobného dělal?


Dalibor Houfek

Nevím, jak najdeš aplikaci pro svůj konkrétní case. Možná chceš něco jednoduchého a nepovede se ti najít aplikace, která by ti plně vyhovovala. Takto máš flexibilitu v tom, jaké máš požadavky. Chceš to naintegrovat na Pohodu, chceš to mít v nějakých reportech, chceš, aby do toho mohli chodit zákazníci? Takto máš jasně definované požadavky pro svůj konkrétní byznys.

Je možné, že nějaká aplikace už existuje, ale nevím, jestli má někdo trpělivost je hledat, nebo jestli je nějaký jednoduchý způsob, jak najít tu pravou. Já jsem si užil jenom s takovou hloupou službou. Chtěl jsem jednoduchou čtečku na maily a mít nějaký kalendář, kde si poznačím schůzky. Možností, kolik tu je, je neskutečné množství a z nouze ctnosti jsem skončil u Microsoft Outlook na mobilu, protože všechny ostatní byly ještě horší. Pokud bych měl podobným způsobem hledat i aplikace na veškeré další činnosti, tak bych se z toho zbláznil.

Testování často zabírá více času než reálné používání. Je to i o tom, že zákazníci občas neví, co chtějí. Když potom testují nějaké aplikace, tak vidí, co jim dává smysl a co ne. To je skvělé na low-codu. Ty začneš s nějakým jednoduchým prototypem, takže nemusíš mít detailní analýzu upfront a můžeš začít s něčím jednoduchým, co pomůže vizualizovat požadavky klientovi. On potom hned vidí, co mu dává smysl, kde měl trošku jinou představu a co by chtěl, aby fungovalo trochu jinak.


Martin Hurych

Když si vezmeš něco hotového, tak mnohdy musíš ohýbat firmu podle toho, co je hotové, zatímco tady ohýbáš to, co vytváříš, podle firmy. Tam je asi ta největší výhoda, ne?


Dalibor Houfek

Je to tak. Koneckonců to je ten důvod, proč máš takový veliký problém zaintegrovat složité systémy. Umí všechno, ale strávíš půlku času pochopením, co tam jde udělat a další půlku času v integraci do tvého environmentu.


Jak vnímá platformy odborná veřejnost?


Martin Hurych

Já jsem za svou korporátní éru byl u třech implementací různých ARP systémů. Vždycky jsme říkali, že ta další bude lepší, že se nepodvolíme a že to oni budou muset ohnout podle nás. Nakonec jsme ale vždy udělali ten předklad my podle dodavatele. Jaké je vnímání odborné veřejnosti vzhledem k low-code, no-code platformám? Zvenku je viděno a mluvili jsme tu o tom s Edou Hlavou, že mnohdy ti ortodoxní programátoři berou Integromat jako hračičku pro amatéry. Mění se to, nebo je to pořád stejné?


Dalibor Houfek

Nemohu soudit, jak je to u ostatních platforem. Když ale ukazujeme naši platformu hardcore vývojářům, tak je to na začátku většinou skeptické. Myslí si, že je to jen další klikátko. Když potom však zjistí, že mohou jít z klikání a no-codu do programování, na které jsou zvyklí, tak většinou změní názor. Nemusí tam dělat workflow v nějakém vizuálním editoru, ale mohou napsat pár commandů, nebo jednoduchou podmínku. Proto dostáváme vesměs hodně pozitivních odpovědí. Je to totiž flexibilnější, než čekali a jdou tam dělat zajímavé věci.


Martin Hurych

Mezi mladšími potom sleduji, že nevědí, kterou z jazykových mutací si vybrat, jakým směrem se vydat a kde je budoucnost. Opět zvenku viděno, těch jazyků je možná více než jazyků na zemi. Je to tak, že kdybych byl mladý začínající programátor, tak bych měl vsadit na nějakou low-code platformu a získat tím konkurenční výhodu?


Dalibor Houfek

Tvůj koncový stav je, že by ses měl naučit programovat kód. Je otázka, jakou cestou se tam dostaneš. Můžeš jít a začít studovat teoretickou informatiku, abys měl povědomí o tom, co jsou to algoritmy a tak dále. Potom začneš psát nějakou jednoduchou aplikaci v Javě, nebo v Céčku a bude ti trvat strašně dlouho, než pochopíš, jak to funguje a než ti to vyplivne nějaký výsledek. Bude ti tam chybět takové to uspokojení z činnosti, protože tam neuvidíš výsledek.

Když půjdeš skrze low-code platformu, tak minimálně u nás začneš s nějakou jednoduchou aplikací, kterou si můžeš jednoduše naklikat a potom budeš postupně narážet na omezení. Budeš chtít, aby bylo určité políčko viditelné jen za určitých okolností, tak tam vložíš nějaký jednoduchý kód. Potom zjistíš, že bys to chtěl na něco naintegrovat. K programování se tedy dostaneš z druhé strany. Ty vidíš ten výsledek, vidíš, jak to funguje, chceš něco trochu poupravit a najednou zjistíš, že píšeš kód a začínáš programovat.


Martin Hurych

To ale mnohdy znamená, že opustíš vlastní ego. To, co sleduji, je, že každý programátor si mnohdy své knihovny píše od začátku sám. Čemukoliv, co už je dávno napsané, nevěří, protože je to konkurenční prostředí. Tady se ti vlastně odevzdávám. Jak moc si tedy musíme věřit, když mám ve tvém prostředí něco začít programovat? Kde ověřím, jak to máš napsané, co to vlastně dělá a jestli mě to nenechá ve štychu?


Dalibor Houfek

To neuděláš. Je to vždy o nějaké důvěře. Když se ale podíváš na celý ten stack, tak musíš důvěřovat cloudovým poskytovatelům, výrobci databáze, většinou používáš nějaké frameworky, nějaké knihovny, takže tu důvěru tady musíš mít. Jestli ti někdo zaplatí a dá čas na to, aby sis vyvíjel každou knihovnu sám, tak máš dream job, můžeš si hrát a zkoušet, co tě baví. Mám však obavu, že člověk nemůže být expert ve všem. Když budeš dělat jednoduchou věc jako zabezpečení, autentifikaci uživatele, vyměňování klíčů a tak dále, tak musíš nastudovat neskutečné množství materiálů, abys v tom byl expert.

Jsou způsoby, jak zmírnit tuto nedůvěru. V rámci naší platformy ti umožníme běh aplikací u tebe na setovodu, takže máš pocit toho, že tu aplikaci můžeš kontrolovat a že to běží u tebe. Potom nabízíme i skrovou zálohu celé naší platformy. Kdyby se tedy něco stalo a my bychom nebyli schopni s tou platformou pokračovat, tak v rámci této zálohy dostaneš řadové kódy celé platformy. Tím, že naše platforma v konečném důsledku funguje jako generátor kódů, jsme schopni vygenerovat zdrojový kód finální aplikace. Při nejhorším si to potom můžeš pustit u sebe ve Visual Studiu a pokračovat ve vývoji klasickým způsobem.


Jak si stojí platformy v Česku a ve světě?


Martin Hurych

Teď jsi mi sebral poslední rýpavou otázku, protože co sleduji ve své bublině, je částečně i nedůvěra. Platforem je relativně hodně, všechny zaštiťuje nějaký startup a ne každý startup má historii a je dobře zainvestovaný. Co se stane, když to vypnou? V tom vašem případě jsi to vlastně říkal. Já dostanu kompletní zdrojový kód a potom děj se vůle boží.

Pojďme se na to podívat byznysově. Jaká je situace v adopci mezi programátory a mezi koncovými potenciálními uživateli a zákazníky v Čechách a na Slovensku a v okolním světě? Liší se to? Říká se, že Češi jsou v IT světě jedni z nejrychlejších. Potvrzuje se to, nebo máš jinou zkušenost?


Dalibor Houfek

Minimálně v Česku vím o dalších třech, nebo čtyřech platformách, co se snaží o něco podobného. Mají trochu jiný case, že je to buď více na frandent, nebo více na nějaké interní procesy. Myslím si, že tady v Česku vzniká IT velmoc a začíná se to prosazovat. Nicméně stále vnímám, že minimálně na straně zákazníků i na straně programátorů je to spíše o nějaké edukaci trhu. Hodně lidí vůbec neví, že tu takováto možnost je a stále jsou někde mentálně zaseknutí 10, 20 let zpátky. Netuší, že najednou mohou mít ty aplikace násobně rychleji a že je i jiný způsob, jak to dělat.


Co jsou hlavní překážky adopce platforem?


Martin Hurych

To jsme plynule přešli do druhé části, kterou v Zážehu často máme, a to je obchod. Jak tedy edukujete trh, aby se o vás dověděl a začal vás používat? Když jdeš za zákazníkem, za kým jdeš jako prvním a co jsou ty blokátory, kdy vám řeknou, že to na ně ještě není?


Dalibor Houfek

Jde to velmi těžce, je to opravdu o té edukaci. Je důležité se s lidmi bavit o tom, že něco takového existuje, psát články, vysvětlovat, co je to low-code, ukazovat programátorům, že aplikace lze dělat i jiným způsobem. Když jdeme za nějakým potenciálním zákazníkem, tak se musíš domluvit s devem, aby tam viděl tu hodnotu a byl to ochoten používat. Když ti to totiž bude sabotovat, tak to nebude dlouhodobě fungovat. Tito techničtí lidé musí být tedy ochotni to používat a zároveň to musí chtít management nějakým způsobem implementovat.

Problém je v tom, že ty, jakožto IT manager, máš nějaké ego, takže čím větší máš tým, tím lépe pro tebe. Když jsi v nějakém větším korporátu a jsi CTO, tak tvým úkolem je dodat projekty, které už jsou jasně naplánované, takže nějaké inovace a implementace low-codu moc nehrozí. Můžeš tedy jít za nějakým CFO a tlačit to skrze finance. Ukážeš jim, že do toho nemusí dávat miliony na vývoj a že to lze udělat s jedním, dvěma juniory, kteří to udělají násobně rychleji. V poslední době začínají i v korporátech vznikat innovation managers, kteří mají za úkol posunout firmu někam dál. To je tedy další zajímavý kontakt, skrze který to lze řešit.


Martin Hurych

To znamená, že z povahy věci jdeš primárně proti souvěrcům. Je to tak?


Dalibor Houfek

My jsme na to neskučně narazili u software housů. Říkali jsme si, že budou schopny odbavovat desítky klientů místo jednoho, budou to dodávat za rekordní čas a budou mít i nějakou konkurenční výhodu. Zjistili jsme však, že o to nemají až takový zájem, protože většina software housů funguje na bázi body shopu. Jejich cílem je udat své lidi na co nejdelší dobu. Když za nimi tedy přijdeme, že mohou mít práci hotovu za pár dnů místo 9 měsíců, tak se jim to nelíbí, protože je to sice skvělé, ale tolik na tom nevydělají.


Martin Hurych

Tohle není otázka jenom IT, tohle je bohužel vlastnost Čechů, že se spokojíme s málem a body shopujeme lidi někomu jinému. Já, když vidím novodobou montovnu, tak to není o moc jiné než to, co jsme dělali, když jsme montovali pro Němce kabelové svazky do Volkswagenu. Ti mladí kluci to zatím nevidí, ale bylo by fajn, kdybychom si troufli na víc. Tohle mě tedy mrzí. Jak je to venku? Je tam situace příznivější?


Dalibor Houfek

Náš první feedback z Německa byl, že je to too good to be true. Když jsme tam měli první projekt, tak se nám vysmáli, že není možné, abychom to dodali za tyto peníze tak rychle. Na základě toho jsme asi čtyřnásobně, nebo pětinásobně zdražili, ale stále se nám smějí, že jsme levní. Tento klient je veliký, spravuje stovky budov, má desítky zaměstnanců, několik dodavatelů a různé partnery. Aplikace, kterou jsme jim dodali, by normálně stála 1 000 000 euro. My jsme jim to dodali do 10 000 euro s minimálním měsíčním poplatkem. Když tyto firmy vidí, jak je to levné, tak si říkají, že to nemůže fungovat, nemůže to být zabezpečené, nebo tam musí být nějaký problém. Kdybychom jim řekli, že to nebude stát milion, ale půl milionu, tak budou šťastní, že ušetřili polovinu budgetu a budou mít v tebe důvěru, protože si za kvalitu zaplatili. Takové je vnímání na západě.


Martin Hurych

Co tě vede k tomu, že nezdražíš?


Dalibor Houfek

My jsme zjistili, že ta cena je velmi subjektivní. Jsou firmy, které mají hodnotu z aplikace někde úplně jinde než jiné firmy. My jsme hodně zápasili s tím, jak nastavit ceny a podle čeho to počítat. Chtěli jsme to počítat podle nějakého vytížení, podle počtu commandů, nebo podle nějakých šílených technických metrik. Potom jsme ale došli k tomu, že je to moc složité na to, aby zákazník pochopil, kolik ho to bude stát. Nastavili jsme to tedy podle počtu koncových uživatelů finální aplikace. Developerů tam můžeš mít, kolik chceš, ale platíš za koncáky. Jenomže tento způsob není úplně vhodný pro firmy, které mají nějakou jednoduchou aplikaci se stovkami tisíc uživatelů. Tam jsme to tedy zastřešili na 50 uživatelů.

Také se s firmami bavíme a snažíme se pochopit, co to je zač, jakou to má pro ně hodnotu, kolik to bude stát a cenu jim ušít na míru. Může to být v konečném důsledku podle počtu uživatelů, podle nějakého resharu, podle vytížení a tak dále. To je pro nás tedy cesta, jak zdražovat a jak nastavit tu cenu. Je to zase o individuálním pochopení zákazníka.


Jaký je byznys model Jetveo.io?


Dalibor Houfek

Náš byznys model je SaaS. Pro nás je intersová složka za vývoj úplně minimální. Navíc my, jakožto Jetveo, neděláme vývoj aplikací. Máme na to partnery, takže je zkoušíme zapojit do vývoje a pro nás to primární revenue je saasová subscription z koncových uživatelů, kteří platí měsíčně nějakou částku.


Martin Hurych

Když někdo z diváků, nebo posluchačů zatouží být partnerem, co by měl teoreticky udělat?


Dalibor Houfek

Jít na naše stránky, tam máme veliké tlačítko become a partner, napište nám a my vám pomůžeme se zaškolit. První projekt uděláme ideálně s vámi, ať máme jistotu, že chápete, jak tu platformu využít úplně na maximum. Uděláme nějakou analýzu zákazníka, ať víme, jestli je to na to vhodné a po prvním projektu už je člověk většinou schopný pokračovat ve vývoji dál sám.


Jaké jsou vize Jetveo.io?


Martin Hurych

Až si tě sem pozvu za rok, za dva, kde bys rád byl? Co mi tu za rok, za dva budeš povídat, kam se s Jetveem chystáte?


Dalibor Houfek

Máme veliké plány. Teď chceme dobýt Evropu, na Ameriku si zatím úplně netroufáme, protože to spolkne hodně peněz a nemáme tam ani žádné kontakty. Doufejme tedy, že za rok, za dva už budeme číslo 1 v Evropě a budeme se pokukovat po zbytku světa.


Shrnutí


Martin Hurych

To bych vám ze srdce přál. Pojďme to uzavřít tím, co bude zároveň součástí bonusu, na kterém jsme se dohodli. Pojďme v pár větách sesumírovat, kdy low-code ano a kdy ne. Znovu připomínám, přesně toto bude pro vás ke stažení na mém webu.


Dalibor Houfek

Já začnu trošku obecněji. U no-code platforem bych doporučoval něco, co je hodně orientované na koncové uživatele, kdy nemáte až tak složitou logiku. Low-code je spíše vhodnější na interní systémy, kde máte nějaké formuláře, workflow, integrace a chcete to nějak customizovat. Můžete to mít i jako backend pro vaši single-page aplikaci, nebo mobilní aplikaci, kde už můžete mít custom grafiku. Lze to

použít i jako hodně flexibilní headless CMS, kde budete mít nějaký backend, do toho budete cpát texty a potom to zobrazíte někde na blogu, nebo na webu.

Opravdu neumíme magicky zkonvertovat vaši stávající aplikaci, která se těžce udržuje a běží ještě na DOSu. Jeden klient měl aplikaci, která běžela na Windows 95 někde pod stolem, takže ani ne v cloudu. To bylo zajímavé. S tím vám nepomůžeme, nicméně pokud se rozhodnete, že vaši legacy aplikaci, na které máte celý váš kritický byznys, chcete modernizovat, tak je to celkem v pohodě. Další no go pro tyto platformy jsou hry, nebo nějaké sociální aplikace, videa a další. Další Instagram na tom tedy úplně nedává smysl postavit, ale cokoliv, kde máte interní procesy, schvalování či notifikace se pro to skvěle hodí.


Martin Hurych

Poprosím tě jen pro nás amatéry, kdyby to bylo i s příklady, protože vím, že na webu máte i příklady typických aplikací, které se v tom dají dělat, aby měli diváci a posluchači představu, kdy vám volat. Bylo to skvělé. Děkuji moc za návštěvu a přeji, ať se vám daří.


Dalibor Houfek

Martine, díky moc.


Martin Hurych

Dnes to bylo o programování a téměř programování, amatérsky řečeno. Jak už jsem několikrát zmiňoval, bonus o tom, kdy jsou pro vás low-code a no-code platformy vhodné, bude ke stažení na mém webu, www.martinhurych.com/zazeh. Pokud samozřejmě zahoříte touhou něco takového vyzkoušet, tak Dalibora kontaktujte. Má chyba, že jsem ho nepožádal o kontakty, ale určitě ho najdete na jejich webu, jetveo.io, nebo na jeho LinkedIn profilu. Abych nezapomněl, určitě vás prosím o odběry a liky, ať už na YouTube, nebo ve vaší podcastové aplikaci. Mně už nezbývá, než jen držet vám palce a přát úspěch, díky.



(automaticky přepsáno Beey.io, upraveno a kráceno)