top of page

073 | JAROSLAV FABIÁN | PROČ BYCH MĚL VĚDĚT, CO CHCI


„Do roku 2023 vám přejeme, ať víte co chcete a nebojte se“

Proč bych měl vědět, co chci?


A k čemu mi to jako bude? Ono to nějak dopadne.


Takhle se dost často chováme během roku. Na začátku každého nového je to ovšem jinak. Dáváme si předsevzetí. Vyplňujeme vize. Dost často sníme o tom, co a jak změníme. Co nechceme.


Jenže pak troskotáme. Většinou dost rychle. Protože změna je těžká. A je potřeba ji trénovat. S trenérem. Třeba Jaroslavem.


Jaroslav Fabián je člověk hromady zájmů a specializací. Dlouhá léta trénuje improvizační techniky, jako kouč dosáhl certifikace PCC a k tomu vede z vysoké manažerské pozice marketingový tým české pobočky společnosti ESET software. Tahle jedinečná kombinace mu v  jeho vlastním projektu „Vím, co chci“ trénovat klienty na změnu dovoluje. A proto jsem pozval jsem Jaroslava k mikrofonu, abych se ho zeptal …


🔸Co ho baví na jedinečnosti?

🔸Proč bych měl vědět, co chci?

🔸Jak využít aplikovanou improvizaci v podnikání?

🔸Jaké metody doporučuje využívat?

🔸Je improvizace návrat ke skutečnému zájmu o ostatní?



Jaroslavovy nejpopulárnější improvizační metody máte navíc shrnuty

do bonusového materiálu „Improvizační principy pro praxi a život“.

Ať jsou vám k užitku nejen v roce 2023.




 

BONUS

IMPROVIZAČNÍ PRINCIPY PRO PRAXI A ŽIVOT (Kód bonusu: IMPRPPAZ)

 

PŘEPIS ROZHOVORU


Martin Hurych

Dobrý den. Já jsem Martin Hurych a tohle je Zážeh. Tento Zážeh je první v roce 2023 a vy si určitě kladete spoustu otázek, jak tento rok budete vést, možná ještě dodržujete svoje novoroční předsevzetí a ptáte se, jestli víte, co chcete. Přesně na tuto otázku jsem si pozval hosta z nejpovolanějších, Jaroslava Fabiána. Ahoj, Jaroslave.


Jaroslav Fabián

Ahoj, Martine.


Co Jaroslava roce 2022 zastihlo nepřipraveného?


Martin Hurych

Ty máš koníčků, aktivit a profesí jako Leonardo da Vinci. Už jsem zmínil, že jsi lektor projektu Vím, co chci, kromě toho jsi ředitel marketingu bezpečnostní softwarové firmy ESET Software Česká republika a viceprezident mezinárodní federace koučů ICF Česká republika. Sám se honosíš certifikací koučovací PCC. Jsi trenérem na změnu, kapitánem plavidla, členem improvizační skupiny Nepřipravení a snad i můj kamarád. Pojď mi hned na začátek říct, když jsi ten člen Nepřipravených, co tě loni přistihlo nepřipraveného.


Jaroslav Fabián

Nepřipraveného mě zastihla pravděpodobně osobní událost, na kterou se moc připravit nedá, a to je smrt rodinného příslušníka. Z praktických věcí mě zastihly nepřipravené jakékoliv podmínky pro rekonstrukci domu a takové to zjištění, že ač máte prostředky, tak jsou vám k ničemu, protože nekoupíte kari síť. Jinak mě ale v zásadě baví být nepřipravený a nechat se překvapovat.


Martin Hurych

K tomu se určitě dostaneme. Já jsem tu vyjmenoval tunu věcí, což je tak na osobní i pracovní život minimálně tří lidí. Pojď nám povědět, jak jsi se k tomu všemu dostal a hlavně, jak to všechno stíháš.


Jaroslav Fabián

Jak jsem se k tomu všemu dostal, asi říkáním ano. Umím říkat i ne, ale na věci, které mě nezajímají a nebaví. Nechal jsem si v životě jenom ty, které mě naplňují a něco mi přinášejí, ale jich hodně.


Co spojuje Jaroslavovy aktivity?


Martin Hurych

Co je spojuje?

Jaroslav Fabián

Nad tím jsem jednou přemýšlel a pravděpodobně asi nejpřesnější je hledání nějaké jedinečnosti, odlišnosti. Já jsem vlastně celý život primárně marketérem a hledání odlišnosti, která je zajímavá pro druhé, se mi přetavila i v hledání jedinečnosti u kolegů, se kterými spolupracuji, které řídím v týmech, i u klientů v koučování. Jedinečnost hledám i na projektech, u značek a u firem.


Co ho baví na jedinečnosti?


Martin Hurych

Co tě na té jedinečnosti tak bere?


Jaroslav Fabián

To, že je unikátní a že se nedá zkopírovat. Každý je unikát a jsou to strašná klišé, ale jedině když si to člověk přizná a využije jak ty silné stránky, tak i najde lidi, v které bude mít důvěru v to, aby vykryl ty slabé, tak naplno využije svůj potenciál.


Martin Hurych

Když sleduji to, co se děje v mé podnikatelské bublině, tak spousta podnikatelů, majitelů a specialistů na jakékoliv úrovni velmi rychle podléhá tomu, co by měla dělat, co musí a co po ní chtějí ostatní. Ty hledáš jedinečnost. To je hrozně složité, protože lidé velmi jednoduše zapadnou do stáda a mnozí z nás mají tento stádní život rádi. Proč bych tedy měl být jedinečný?


Jaroslav Fabián

Jednoduše, abys byl šťastný. To je ta jednoduchá odpověď. Složitější, protože takto v tom stádu můžeme jít, jít, jít a jednou klopýtneme, umřeme a stádo jde dál. Z mého úhlu pohledu si to neužiji. Pokud si mám něco užít a chci být ve stádu, tak jedině vědomě. Já nemám nic proti stádovosti, ale potřebuji vědět, že jsem si to vybral.

Když jsem přemýšlel o značce Vím, co chci, tak to má dvě části. Vím a chci, což je podle mě ten balanc. Vím je ta logika, moje schopnosti, znalosti, to, co už vím, to, co mi chybí a potřebuji ještě zjistit, to přemýšlení, ta hlava. Chci je to srdce, protože je hezké, že mi někdo řekl, že mám být chirurg, ale mně to vůbec nic neříká, ještě je mi špatně z krve a táhne mě to k malování obrazů. Vím, že bych asi ve společnosti byl úspěšnější jako chirurg, ale chci malovat obrazy. Co si budu poslední den v životě říkat, když se kouknu zpátky, jestli jsem špatně odoperoval stovky lidí, nebo namaloval obrazy, které po mně zůstanou a vlastně mi dělaly radost. V tom je to vím, co chci, a to musí být v rovnováze.


Proč bych měl vědět, co chci?


Martin Hurych

Jak bys popsal stav, kdy vím a nechci?

Jaroslav Fabián

To je velmi častý stav například u klientů, kteří jdou do koučování. Když si uvědomuješ nějaký problém, tak v 99 % případů znáš jeho řešení, ale pořád hledáš nějaké varianty, které jsou komfortnější než to nepříjemné řešení. Kouč ti potom vlastně může pomoci na té cestě překonat tu nechuť jít do toho nekomfortu a dokázat to. Za mě je vždycky lepší to zkusit a třeba i neuspět než žít s pocitem, že jsem to ani nezkusil.


Martin Hurych

Kouč je tedy svým způsobem také akcelerátor. Proč o tom mluvím, protože já vidím okolo sebe spoustu lidí, kteří říkají, že by jednou chtěli, teď to nebudou řešit, až budou mít peníze a tak dále. Mnohdy je to i přání někoho jiného. Vlastně si ani nepřiznají, že přesně do tohoto jít nechtějí. Ještě jsme tu nezmínili, že si zároveň říkáš trenér na změnu a tohle je ta změna, kterou koučování může potenciálně přinést.


Jaroslav Fabián

Nejenom koučování, ale vlastně všechno, co mám rád. To je třeba i aplikovaná improvizace, ať už je pro manažery v byznys světě, nebo pro lidi a pro život. Kombinace improvizačního přístupu k životu, koučovacího přístupu k naslouchání a k řešení problémů, nějakého manažerského nadhledu, nebo nadhledu vůbec na život ze mě udělala trenéra na změnu.


Martin Hurych

K tomu se ještě dostaneme. Já bych nerad, abychom zamluvili tu druhou potenciální variantu, nevím a chci. Co s tím?


Jaroslav Fabián

Nevím jak, ale chci to, jsem paralyzovaný ve smyslu, strašně po něčem toužím, nebo mám pocit, že bych měl, ale vůbec nevím jak. Tady se nabízí prozkoumat, jestli to opravdu chci, jestli to tak cítím a když si odpovím na otázku ano, vnímám to celistvě, že chci, tak je třeba začít hledat jak, nebo se rozvíjet, učit se, nebo požádat o pomoc. Tam je těch variant nekonečně mnoho, které lze zvolit, ale hlavní je udělat první krok a nezůstat stát. Ve chvíli, kdy jsem si uvědomil, že je někdy lepší než pozitivní nalhávání kamarádů v hospodě, kteří mi říkají, co chci slyšet, koučovací ticho, tak mi to dost změnilo život.


Jak využít aplikovanou improvizaci v podnikání?


Martin Hurych

Moje bublina je hodně analytická, technická a mnohdy velmi strukturovaná. Spousta lidí takto vnímá i vrcholový management a ty jsi členem vrcholového managementu české pobočky mezinárodní firmy. Koučování může být potenciálně pro některé lidi ezo a ty do toho ještě přidáváš aplikovanou improvizaci, což pro tu moji bublinu může být úplně nepředstavitelná věc. Spousta lidí se improvizace bojí, je to něco nepřirozeného a cítí se v tom mnohdy nepříjemně, což platí i pro mě. Na druhou stranu v podnikání improvizujeme permanentně. Jak se tedy dá třeba aplikovaná improvizace promítnout do podnikání, aby nás v roce 2023 někam posunula? Jak třeba ty principy přenést do každodenního podnikatelského života, abych se jenom nehnal strukturovaně za něčím, co už jsem opakoval 10 let, ale abych objevil nějaká nová netušená zákoutí?


Jaroslav Fabián

Principů improvizace jsou stovky a každý z nich má nějaký přesah do života, ale i do podnikání. Chtěl bych rozptýlit představu, že improvizace je jenom pro kreativní herce, nebo extroverty. Nejlepší improvizátoři bývají IT introverti, protože předpokladem kvalitní improvizace je napojení a naslouchání. Pokud přijde příliš velký egoista, jehož hlavním cílem je pouze mluvit o sobě, tak si moc nezahraje v týmu.

Ty principy se učí v západním světě už mnoho desítek let právě jako kompetence manažerů a postupně to přichází i do České republiky. Myslím si, že nedávné období ukázalo, že nic není jisté a jistá je pouze změna a přístup k tomu, že nemáme moc jistot, ale řešíme věci po malých krocích teď a tady. To teď a tady je také zprofanované, ale ono to opravdu má sílu. Neplánuješ sáhodlouze dlouhodobé cíle, máš je spíše jako směr, kterým míříš, ale řešíš, co pro ně můžeš udělat teď v tuto chvíli s podmínkami, které máš, s financemi, které máš, s osobními znalostmi a schopnostmi.


Metoda „Ano a …“


Jako příklad mohu říct, že jsem zvolil variantu, že trénuji každý týden 3 hodiny improvizační dovednosti už hodně let. Je to zábava, vypadnutí ze stresu každodenní reality, mám to zařazené v pondělí po poradě managementu, kdy vždycky po poradě managementu se jdu vygumovat. Je to setrvalý trénink těch dovedností a přístupu. Já mohu říct, že v začátcích jsem byl až emočně vypjatý při trénováních těch dovedností, protože si tam člověk sáhne dovnitř na své slabiny a dozví se o sobě spoustu věcí. Bývá to i nekomfortní, ale tím, že do toho nekomfortu člověk pomalu a v bezpečném prostředí chodí stabilně a pravidelně, tak se vlastně natrénuje a v té situaci, která je v běžném životě, ti ty dovednosti naběhnou. Lze to využít například při konfliktních rozhovorech. Nejde o to souhlasit s kolegou v rozhovoru, který má jiný názor, jde o to být dostatečně zvědavý na to, co je za tím, že má tento názor a snažit to pochopit. Potom mu předáš svůj úhel pohledu na věc a tím daleko spíše přijdeš ke konsenzu a k nějaké situaci win-win, než když oba hrajete zákopovou válku. Těch principů je poměrně hodně, pár z nich jsem i připravil do bonusového materiálu.



Martin Hurych

To je skvělý oslí můstek. Pojďme jich pár tebou oblíbených a tebou nejpoužívanějších zmínit. Asi tu stojí za zmínku, že to, co aplikuješ navenek, zároveň jako interní kouč a manažer aplikuješ i na svůj tým. Co tedy třeba ve své praxi z té aplikované improvizace používáš? Pojď rovnou udělat třeba nějaký návod, nebo příklad, kdy by se to dalo použít.


Metoda „Zařiď si svůj komfort…“


Jaroslav Fabián

Dost často se v týmech bojuje s úrovní nějakého partnerství, nebo dospělosti v jednání, nějakého vzájemného až obviňování z toho, že odpovědnost za sebe lidé přenášejí na druhé. Máš nějaký pocit, který si ale odnášíš, ani to nikomu neřekneš a špatný je ten druhý. Pokud se ti tohle to chování podaří nějakým způsobem rozpoznat, tak já třeba často normálně verbalizuji, zařiď si svůj komfort. To je pravidlo z improvizace, protože nikdo není zodpovědný za tvůj komfort. Jediný, kdo si ho musí zařídit, jsi ty, protože nikdo ti nevidí do těla, do hlavy a neví, že ti není příjemně, pokud tedy není nějaký woodoo mistr, nebo super empatik. Ani to není jeho povinnost, aby zapnul svoji empatii a staral se o tebe. Jediný, kdo se má starat o tebe, jsi ty sám. Je v pořádku, když ti něco bude nepříjemné, to říct nahlas. Jsme tady, aby nám bylo příjemně, jedině