025 | TOMÁŠ PÁRAL | JAK VYVÍJET SOFTWARE A NEVYHAZOVAT PENÍZE OKNEM


„Investice do vývoje software je stejná, jako jakákoliv jiná investice. Je potřeba se o ni dobře starat, být u toho a mít dobrého parťáka, se kterým si rozumíte a který vás vývojem provede. Zapomeňte na papírová výběrová řízení.“

Tomáš Páral je zakladatelem a CEO společnosti Morosystems. Začínal jako programátor a přes role architekta, vedoucího týmu i projekťáka došel až na místo nejvyšší. Se svojí ženou vychovává 2 syny. A když má chvilku pro sebe, vyrazí na fotbal či volejbal, do prakticky jakýchkoliv našich i zahraničních hor anebo do kuchyně, kde rád vaří asijská jídla.


Společnost MoroSystems Tomáš zakládal se dvěma kamarády ještě na univerzitě v roce 2006. Dnes má v týmu přes 130 úžasných kolegů, kteří poskytují služby a produkty zákazníkům z celého světa. V roce 2022 míří na 250 milionů tržeb. Do práce je žene i jejich vize, díky níž chtějí do roku 2026 změnit způsob, jakým spolu zadavatelé a dodavatelé spolupracují, protože vidí, že se jim to nedaří.


S Tomášem probíráme hlavně následující oblasti jeho zájmu:

🔸 Co je iniciativa No Paskvil Agile?

🔸 Kde zadavatelé dělají nejvíce chyb?

🔸 Čeho se vyvarovat jako dodavatel software?

🔸 Kdy se vyplatí vývoj na míru?

🔸 Jak přitáhnout lidi, i když jich je nedostatek?


 

BONUS

Jak zjistit, že (ne)vyhazujete peníze z okna? (NoPaskvilAgile)

026 - Tomáš Páral - Kvíz vývoj software - NoPaskvilAgile
.pdf
Download PDF • 126KB
 

PŘEPIS ROZHOVORU


Martin Hurych

Dobrý den, já jsem Martin Hurych a tohle je Zážeh. Zážeh je počátek akcelerace, a to je něco, co potřebujete, abyste se pohli z místa. Tím, že jste si našli tenhle podcast, tak jste pro tu vaši akceleraci udělali ten nejdůležitější, totiž první krok. V Zážehu sdílíme zkušenosti z B2B podnikání, hlavně z obchodu, z inovací, z práce s lidmi, ale i jiných oblastí firemního života. Dneska budeme akcelerovat s Tomášem Páralem, spoluzakladatelem a CEO společnosti MoroSystems.

Ahoj.


Tomáš Páral

Ahoj Martine, děkuji za pozvání.


Martin Hurych

Rádo se stalo. Tomáši, pověz nám, jak se buduje IT firma o 138 lidech?


Představení


Tomáš Páral

Firmu jsme založili s parťákem Standou před 15 lety, chtěli jsme vyvíjet software, nejdřív jsme to dělali jako živnostníci, a potom jsme založili firmu. Řekli jsme si nějaké principy založené na svobodě a zodpovědnosti, na kterých chceme stavět, že co slíbíme, to platí, že chceme dělat s kamarády, že chceme, aby naše pověst byla na zlato, že nechceme mít žádné procesy a pravidla, ale chceme se k sobě chovat tak, jako bychom chtěli, aby se ostatní chovali k nám. Tyhle principy držíme, a proto si myslím, že to je radost, děláme to v kruhu dnes už 138 kolegů, kteří to sdílejí s námi, a to mě těší.


Martin Hurych

Já jsem se právě takhle na začátek neurčitě zeptal, protože mě fascinovalo, že vy jste se neznali dlouho. Vy jste se s parťákem potkali na projektu a bylo vám řečeno, že by bylo dobré, kdybyste spolu založili firmu, což se stalo. Většinou tohle ale na vybudování velké firmy s téměř čtvrtmiliardovým obratem a 140 lidmi na palubě nestačí. Tam je něco víc, Tomáši. Je to opravdu o těch principech?


Tomáš Páral

Já bych řekl, že ano, protože my jsme se je snažili dodržovat, a už od prvního projektu se nám dařilo plnit očekávání našich zákazníků, a přitom nás to spolu bavilo. My jsme si vždy zakládali na tom, že to, co děláme, budeme dělat dobře, a tak se to nějak kolem nás nabalovalo skrze dobré zákazníky, dobré kolegy, že to šlo samo. Samozřejmě, řešili jsme řadu průšvihů, ale naším cílem bylo ty průšvihy v ideálním případě neopakovat, ale poučit se z nich a něco změnit. Ale, řekl bych, že takhle jednoduché to bylo.


Martin Hurych

Tak nám pojď říct, co je to, co děláte v MoroSystems.


Tomáš Páral

Všechno, co v MoroSystems děláme, máme založeno na tezi, že když lidi spolupracují, mají lepší výsledky. Propojením excelentní týmové spolupráce, technologií a know-how pomáháme lidem ve firmách spolupracovat a zpracovávat data. My vyvíjíme software na míru a skrze informační systémy, transakční systémy, digitalizaci procesů, fintechová řešení naplňujeme tento náš cíl. Dnes už to děláme pro zákazníky z celého světa.


Martin Hurych

Nějaké užší vymezení, ty jsi říkal fintech?


Tomáš Páral

Užší vymezení v tuto chvíli nemáme. Majorita projektů, které děláme, jsou právě z fintechu, ale typický projekt, který umíme zrealizovat, je, že k nám přijde zákazník, má know-how a potřebuje provést vývojem softwaru. My ho vezmeme do našeho týmu, uděláme tým společný, protože to je z našeho pohledu ten nejlepší způsob, jak můžeme dodávat software, a zrealizujeme naplnění jeho potřeb. Zákazník má odbornost, účastní se vývoje a my ho tím provázíme a dodáváme technologicky řešení, které mu tu byznysovou potřebu naplňuje.


Martin Hurych

Vy jste rozkročeni nejenom v Čechách, děláte i do zahraničí. Jak se stane, že člověk začne dodávat pro třeba eBay?


Tomáš Páral

Náhoda tomu chtěla. eBay má tady v Praze kancelář a 2. ledna roku 2014 nám manažer té kanceláře napsal, že potřebují udělat kalendář, který by manažerům v Americe ukázal, co tady v Praze dělají, a já jsem mu hned večer odpověděl. Další týden jsem byl na schůzce. Když se ozvala konkurence, tak my jsme už byli dohodnutí, jak to budeme celé dělat. Vznikla z toho spolupráce, která trvá dnes už 8 let, kdy dodáváme do eBaye systém, který řídí marketingový proces napříč celou zeměkoulí od Ameriky až po Austrálii, organizuje 2000 lidí a organizuje 20 000 kampaní ročně, které eBay posílá. Takže náhoda tomu chtěla a zasloužili jsme se o to i tím, že jsme rychle reagovali a současně jsme od začátků naplňovali to, co zákazník potřeboval.


No Paskvil Agile


Martin Hurych

A teď to nejdůležitější, proč jsme se domluvili, že se mi objevíš v podcastu. Mě zaujal název, a na to si radši vezmu brýle, abych to nezkazil: No Paskvil Agile. Co to je?


Tomáš Páral

No Paskvil Agile je iniciativa, kterou jsme s MoroSystems založili, jejímž primárním účelem je zlepšit spolupráci zadavatelů a dodavatelů vývoje software, v dodavatelsko-odběratelském prostředí. My kolem sebe vidíme, že i v roce 2022 to nefunguje dobře, a zadavatelé vyhazují spoustu peněz za systémy, které nepotřebují, které nenaplňují byznysové potřeby, ti jsou potom nespokojení a současně jsou nespokojení i dodavatelé, protože ti chtějí dělat svou práci dobře a celý ten systém nefunguje správně.

My jsme si nechali v roce 2020 udělat průzkum mezi 100 zadavateli a dodavateli, a zjistili jsme, že 13 % zadavatelů softwarovéch projektů je spokojeno se stavem svých projektů. 86 % zadavatelů se setkalo s tím, že jejich projekty nebyly hotové v termínu, ceně anebo byly neužitečné. My ze zpětné vazby od zákazníků víme, že se nám to daří, že výsledky máme, že se zákazníkům s námi dobře spolupracuje, a tak jsme si řekli, že o tom chceme mluvit na veřejnosti tak, abychom to prostředí edukovali.

Myšlenka, která je ještě nad tím, je, že v podstatě každá firma bude digitální, ať už bude využívat digitální procesy nebo bude mít digitální produkty. Já o tom s oblibou mluvím tak, že dřív byl radiátor jenom železo, ale dnes je radiátor digitální nebo technologicky dílo, které má část hardwarovou a část softwarovou, chladnička je to stejné, a za mě je potřeba to, aby výrobci těchto zařízení uměli vyvíjet software a přistupovali k tomu správně tak, jak by se k výrobě softwaru přistupovat mělo.


Kde zadavatelé dělají nejvíce chyb?


Martin Hurych

Ta se na to pojďme podívat, protože moje cílovka jsou z velké části menší IT firmy, z další části třeba průmyslové výrobní podniky, kde přesně to, co říkáš, sleduji. Dneska minimálně každý přemýšlí o tom, jak zdigitalizovat procesy ve výrobě nebo kdekoliv jinde. Pojďme rozebrat, kde zadavatelé nejčastěji dělají chyby. Ty jsi říkal, že během celého procesu se dělají chyby. Dokázal bych si představit, že člověk, který v životě neměl ve firmě nic vyvinutého na míru nebo nikdy nedigitalizoval a neví, co má čekat, jak má zadat práci, udělá hromadu chyb. Z těch vašich zkušeností, kde ty chyby jsou, na co si dát pozor?


Tomáš Páral

Já bych řekl, že to začíná tím, že k výrobě netriviálního softwaru, je potřeba přistupovat jako výrobě hardwaru nebo ke stavbě domu. Jsou věci, které jsou už 1000× ozkoušené a dá se k nim přistoupit jako ke komoditě. Vývoj softwaru je komplexní činnost, kde zejména když vzniká něco nového, nedá se na první dobrou dohlédnout do všech aspektů. S tím je potřeba už od začátku pracovat, současně to pro zadavatele bývá investice a o investici je potřeba se starat. Když investujete peníze, většinou si hledáte nějakého parťáka, průvodce, kterému důvěřujete, a který vám s tím pomůže. To bych doporučil všem, kdo nemá zkušenost s vývojem softwaru, aby si našli parťáka, který je tím provede.


Martin Hurych

Jak poznat dobrého parťáka?


Tomáš Páral

Určitě ne přes výběrové řízení s očekáváním papírové nabídky, kde budu vybírat nejlevnější cenu. Je potřeba k tomu přistupovat jako k výběru partnera, v podstatě chvilku s tím parťákem randit. Potkat se s ním, bavit se s ním o tom, jak přemýšlí, zjistit, jak přemýšlí, jakou má vizi, hodnoty, jak přistupuje ke spolupráci se zákazníkem, podívat se k němu do kanceláře, abych viděl, jak to tam žije. Možná udělat si nějaký pilotní projekt, kde se vyzkouší ta spolupráce, jestli vlastně může vůbec fungovat. Zajet se podívat k nějakým zákazníkům nebo si předchozí zákazníky toho dodavatele pozvat na nějakou referenční návštěvu nebo call, a zeptat se jich, jak se jim s tím dodavatelem spolupracovalo. Ano, je to hodně práce. Je to určitě víc práce, než udělat papírové výběrové řízení, ale z dlouhodobého hlediska se to vyplatí.

Když chceš utratit jednotky milionů korun, možná desítky, což vývoj na míru stojí, tak hledáš partnera na rok, dva, tři, pět, a všechny tyhle věci chceš mít zjištěné, zmapované a dohodnuté předtím, než se do té spolupráce pustíš. V průběhu spolupráce zjistit, že si nerozumíte v principiálních záležitostech, to je hrozně drahé a dochází k plýtvání. Já jsem tady dneska kvůli tomu, aby zadavatelé neplýtvali penězi při vývoji softwaru.


Čeho se vyvarovat jako dodavatel aplikace?


Martin Hurych

Rozchod s IT firmou může být stejně drahý, jako rozvod doma.

Dobře, to máme zadavatelskou stranu. Pro třeba tvoje méně zkušené kolegy IT dodavatele, čeho se naopak vyvarovat na jejich straně, když chci nějakou zakázku, abych já si nespálil prsty?


Tomáš Páral

To je různé. My vycházíme z toho, že vztahy mezi zadavatelem a dodavatelem by měly být vyrovnané. Jejich společné úsilí by mělo vést k tomu, aby vytvořili společně to nejlepší možné dílo, dílo s největší přidanou hodnotou. My s našimi zákazníky nechceme strávit maximum času na tím, abychom se bavili o tom, jestli něco bylo ve scope nebo nebylo, jestli je potřeba zvýšit rozpočet nebo ne. My chceme tvořit hodnotu, ale tak to nemají všichni. Ten trh pak vypadá různě, jsou tady zadavatelé, kteří vypisují právě papírová výběrová řízení, kde na základě A4 specifikace chtějí jednu cenu od dodavatele, a vybírají tu nejlevnější. Ten dodavatel se tomu potom většinou přizpůsobuje, pokud je zvyklý takhle pracovat, a tomu zadavateli dá něco, aby to vyhrál. Může to být nižší cena, než je reálná, s cílem získat ty peníze potom například na change requestech nebo potom následném provozu. Nebo si do nabídky dává buffery a rezervy. Tudíž pro toho zadavatele ta cena je nakonec vyšší, než by mohla být, kdyby na tom s dodavatelem dělali společně. My se takových věcí nechceme účastnit, my máme zájem na tom, aby byli naši zadavatelé a zákazníci úspěšní, a proto se je snažíme už v rámci toho výběrové řízení edukovat tak, aby věděli, jak to mají dělat, a pomáhat jim v tom.


Martin Hurych

Já bych se zastavil u té A4 plné requestů. Ten, kdo si objednává software, chce tlačit toho svého dodavatele do kouta, nebo to je do značné míry i tím, že není zkušenost? A tudíž vlastně se k tomu přistupuje jako k dodávce kachliček do koupelny? Jak to dle tvé zkušenosti je?


Tomáš Páral

Já si myslím, že oboje. Jsou tady firmy, které mají dlouholeté zkušenosti s vývojem softwaru, ale dělají to právě na bázi papírových výběrových řízení a fixed time, fixed price a jsou zvyklí bavit se o change requestech. Jsou zvyklí, mají ten aparát, který toto je schopný zajistit. Ale současně jsou tady zadavatelé, kteří tu zkušenost s vývojem nemají, mají skvělý nápad, chtějí ho zrealizovat, ale neví, jak se vyvíjí software a přistupují k tomu dle zkušeností, které mají. Já to plně respektuji a my je chceme edukovat, chceme, aby byly úspěšné obě ty skupiny, a proto jsme vytvořili iniciativu No Paskvil Agile, skrze kterou to děláme.


Jak se vyhnout potenciálnímu zneužití agile přístupu?


Martin Hurych

To je mi sympatické i z toho důvodu, že jak jsme se bavili, dnes každá firma potřebuje mít nějakého parťáka v IT, téměř všichni něco vyvíjejí. A na trhu s IT není volná ruka. A tahle přehřátá situace samozřejmě vede logicky k tomu, že na straně dodavatelů je velmi rozdílná kvalita. Setkal jsem se už i s tím, že agile mnohdy zakrývá ne tu předpokládanou nevědomost, kam to může všechno vést, ale nejasné procesy v dodavatelské firmě. Nechci říct úplně lenost nebo neupřímnost, ale jsou tam jiné věci. Jak třeba toto rozkrýt, a jak se tomu vyhnout?


Tomáš Páral

My vidíme dva extrémy na trhu. Jeden extrém je ten, že se velké projekty za desítky milionů soutěží papírovou formou na nejlevnější cenu. Firmy si myslí, že řešením je agilita, neboli bezbřehé sledování agilních metodik, které jsou v podstatě opačným extrémem. No Paskvil Agile a naše zkušenost ukazuje, že je potřeba vzít to nejlepší z toho světa tradičního a ze světa agilního a zkombinovat to. Vede to k vyrovnaným vztahům mezi zadavatelem a dodavatelem, a současně dá oběma stranám nějaké garance. Nejlepší je tyhle dva světy propojit a zkombinovat.

Například smlouvy o dílo se podepisují kvůli tomu, aby zadavatel měl garanci maximální ceny, termínů a rozsahu, a to se ukazuje jako nefunkční řešení. Ta garance, z naší zkušenosti, musí být někde jinde. Ta musí být na úrovni kompetencí týmu, na procesu, který vede k tomu správnému řešení, na úrovni toho, že zadavatelé jsou zapojeni do vývoje na čtrnáctidenní bázi a dokážou si dávat zpětnou vazbu. Tudíž nedochází k plýtvání, protože jsou v neustálém kontaktu. Ta garance spočívá v tom, že na bázi 14 dnů, což je nějaký minimální inkrement, se zafixuje ten scope a ten potom ten tým dodá. Není to tak, že mám zafixovaný scope na 2 roky dopředu a spoléhám na to, že to vyjde.


Martin Hurych

V té čtrnáctidenní komunikaci, jak by to mělo probíhat, koho potřebujete na té druhé straně, aby ta komunikace byla komunikací a nejenom informací o tom, že se někde něco děje? Znamená to, že musíte mít na té protistraně IT znalého člověka?


Tomáš Páral

Já bych neřekl, že IT znalého člověka, my tomu člověku říkáme product owner, a to je člověk, který má vizi toho produktu nebo řešení, které by mělo vzniknout. Je potřeba, aby měl rozhodovací pravomoci a dokázal říkat, co je důležité a co ne. Tím zbytkem ho dokážeme provést. My jsme tady ti specialisti na IT, na vývoj softwaru, víme jak, známe proces, jak by to mělo probíhat a do party potřebujeme právě za zadavatele někoho, kdo má vizi toho, jak by to mělo vypadat.


Martin Hurych

Takže spíše byznysového člověka.


Tomáš Páral

Ano, je to byznysový člověk, který zná potřeby.

Pokud to má fungovat dlouhodobě, musí být součástí jednoho týmu. Produkt owner a vývojový tým jsou součástí jednoho týmu a společně pracují na tom, aby vymysleli řešení, které pokrývá ty byznysové potřeby. V tom tradičním způsobu práce si zadavatelé považovali, že zadávací dokumentace, ať už jakkoliv velká, je základním řídícím dokumentem, a nechtěli se o ten vývoj softwaru dál starat. Delegovali to na dodavatele a čekali, že za 2 roky dodavatel dodá plně funkční řešení, ale za ty 2 roky se změnily potřeby. Změnilo se skoro všechno, protože svět je dneska hrozně moc rychlý a ukazuje, že funkční řešení je to, že zadavatel musí být u vývoje a díky tomu ušetří netriviální množství peněz.


Kdy se vyplatí vývoj na míru?


Martin Hurych

Vy jste dodavatel řešení na míru. Zajímal by mě i tvůj názor osobní nebo firemní, kdy se mi vyplatí začít přemýšlet o vývoji na míru?


Tomáš Páral

Je to určitě v nějaké velikosti, buď je to dle velikosti firmy, anebo je to podle složitosti problému, který řeším. Já kdybych si dnes dělal třeba e-shop, vzal bych si Shoptet, a v něm bych to do nějaké velikosti provozoval. V momentu, kdy bych zjistil, že zboží nebo moji zákazníci mají jiné potřeby a já potřebuji složitější e-shop, zvažoval bych, jestli můžu upravit Shoptet nebo jiné hotové řešení, anebo jestli si ten systém nechám udělat na míru.

Dneska všechny velké e-shopy jsou udělané na míru, nejsou to žádná customizovaná řešení, protože ty potřeby jsou natolik specifické, že úprava jakéhokoliv hotového řešení by byla možná ještě dražší, než si to nechat vyvinout na míru. Spíš jde o to, jaký problém ten zadavatel řeší, jestli existuje nějaké krabicové řešení, a pokud existuje, tak bych to v něm určitě začal. Minimálně v momentu, kdy začínám podnikání, tak bych si vzal nějaký software, který existuje, pokud takový existuje, a až v momentu, kdy zjistím, že potřeby mé nebo mých zákazníků jsou jiné, tak bych zvažoval, jestli se vyplatí customizovat tohle řešení, nebo si ho vyvinout celé na míru.


Martin Hurych

Takže nemáte nějakou interní cifru, ať už obratovou nebo na počet uživatelů v MoroSystems, kde řeknete: Pod 50 lidí ve firmě to třeba nedává smysl?


Tomáš Páral

Když k nám zákazník přijde, my mu doporučujeme nejvhodnější řešení. Tudíž když se něco vyplatí dělat v Airtable, tak mu řekneme: My vám to nevyvineme, protože byste u nás plýtvali, my chceme dělat smysluplné věci.

Takže nemáme žádnou cifru, jak bychom u zadavatele poznali, že se mu vyplatí vývoj na míru. Je to všechno individuální. Na druhou stranu my jako firma jsme postavení na projekty, které jsou v řádech milionů korun. My neumíme dělat sto projektů za statisíce, my umíme udělat jednotky projektů za jednotky milionů korun.


Kde iniciativu no paskvil agile hledat?


Martin Hurych

Tomu rozumím, No Paskvil Agile je zhmotněný i v e-booku. Jaké máte webové stránky?


Tomáš Páral

Máme internetové stránky www.nopaskvilagile.cz, kde si e-book můžete stáhnout. E-book pokrývá 3 základní kapitoly, kde my vidíme, že k tomu plýtvání dochází. Je tam kapitola o výběru dodavatele, kapitola o nastavení rolí v rámci vývojového týmu a kapitola o zasmluvnění spolupráce.


Martin Hurych

Já dennodenně minimálně 20× slyším: Nemám čas, e-book je dlouhý. A to ještě nevím, kolik má stránek, ale už je dlouhý. Jak zjistím, jestli to mám číst nebo ne?


Tomáš Páral

My jsme připravili check-list, který má 5 otázek, a který si můžeš jednoduše udělat, a pokud právě teď vyvíjíš software, díky němu můžeš obratem zjistit, jestli dochází k plýtvání, nebo ne. Pokud zjistíš, že ne, tak gratuluji a jinak jsme k dispozici.


Martin Hurych

Check list dáme jako bonus k této epizodě, aby všichni, co vyvíjejí poprvé, měli šanci rychle zjistit, jak jsou na tom. Velmi pravděpodobně neslavně, ale to už je jiná kapitola.


Tomáš Páral

Já by si přál, aby to bylo slavně. Mně záleží na tom, aby to fungovalo, protože to potom pomůže všem, zadavatelům, dodavatelům, že tohle odvětví bude dostatečně vyspělé, že budou vznikat skvělá díla, a nebude zadavatelům ani dodavatelům ubírat energii to, že si vzájemně nerozumí, a že musí řešit nějaké krizové situace. Přál bych si, aby to všem vyšlo dobře, protože v konečném důsledku to pomůže oběma stranám.


Jak využít krypto-svět k charitativním účelům pro Dobré víly?


Martin Hurych

Otočme list. Mně se na vás jako na MoroSystems líbí, že šlapete do osvěty výuky, a to nejenom na vašem poli, ale i na poli, které je Zážehu relativně vzdálené, přesto ho tady zmíním, protože se mi to opravdu líbí. Vy děláte osvětu krypto světa v kombinaci s charitou. Jak toto jde dohromady?


Tomáš Páral

Jednoduše. My vidíme Blockchain jako technologii budoucnosti, a snažíme se hledat případy využití pro naše zákazníky. V minulém roce jsme se dostali k bublině, které se říká NFT. Dnes je NFT využíváno ke spekulacím s duševním vlastnictvím digitálních produktů.


Martin Hurych

Promiň, já tě tady přeruším, možná ne úplně všichni vědí, co je EFT. Můžeš to nějakým krátkým způsobem vysvětlit?


Tomáš Páral

NFT je v podstatě certifikát o duševním vlastnictví nějakého digitálního artefaktu. Typicky se dnes používá pro obrázky. Já nakreslím obrázek a vytvořím k tomu NFT token, který říká, že já jsem jeho vlastník. A tenhle token já můžu nabídnout k prodeji. Existuje tady spousta market placeů, kde ho nabídnu na prodej, někdo si může koupit a tím může prokázat, že je vlastníkem toho obrázku nebo toho digitálního vlastnictví.

Dnes je to široce využívané k tomu, aby docházelo ke spekulacím s růstem hodnoty toho obrázku. My jsme si říkali, jak to můžeme využít pro dobrou věc, a kolega Petr Andrle přišel právě s myšlenkou toho, že bychom mohli tento princip využít pro charitativní účely. Toho jsme se ve firmě hned chytli, protože hledáme způsob, jak pomáhat. Vytvořili jsme NFT market place pro charitativní organizaci Dobré víly, kde si může každý z vás dneska koupit NFT token obrázků, které nakreslily děti, o které se Dobré víly starají. Dobré víly pečují o děti z dětských domovů, jejich motto je "objetí víc než dárek", neboli přináším ne hmotné statky, ale vztahy, zábavu, objetí, péči, a proto se nám zdálo zajímavé spojit se s nimi právě pro tuhle iniciativu. Domluvili jsme se a vystavili jsme pro ně digitální tržiště. Je to nový fundraisingový kanál, který Dobré víly můžou využívat k tomu, aby měly větší rozpočet na péči o děti.


Martin Hurych

Minimálně v mé sociální bublině nebo v tom, co já dokážu sledovat, je to neortodoxní, ale o to zajímavější přístup. Sice jsme minuli Vánoce, ale na dobré skutky není nikdy pozdě, kdyby měl někdo chuť vás podpořit, kde tenhle konkrétní projekt najdeme?


Tomáš Páral

Najdete ho na nftprovily.cz a nepodpoříte nás jako MoroSystems, ale podpoříte děti v dětských domovech právě skrze charitativní organizaci Dobré víly. Byl bych rád, kdybyste se tam všichni podívali. Kdybyste si chtěli vyzkoušet co to je NFT, chtěli si nějaký token koupit a vyzkoušet si kryptopeněženky, práci s Blockchainem, tak tady je příležitost.


Jaké jsou inovační trendy v IT?


Martin Hurych

Abychom se vrátili k tomu, co dělá Zážeh Zážehem, když se vrátíme do té tvé domény vývoje softwaru a inovací, co se dá předpokládat, že se objeví v následující měsících jako něco, co ovládne IT svět, nějaký inovační trend?


Tomáš Páral

Těžko říct, o Blockchainu už jsem mluvil, je tady Machine learning, AI, atd., to jsou trendy, o kterých se hodně mluví. Pro všechny z nich se hledají use case, jak to přetavit pro naplnění byznysových potřeb, takže tady asi neřeknu úplně nic nového.


Martin Hurych

Všude slyším Meta, je to něco, co v dohledné době bude mít reálné nasazení? Jako metaverse, virtuální realita, rozšířená realita, nemáte zákazníky, kteří by něco takového požadovali?


Tomáš Páral

Jelikož my se na to nespecializujeme, tak ne, pokud bych chtěl virtuální realitu, šel bych do jiných specializovaných firem. Ale běžně se to používá v rámci tréninku nových zaměstnanců ve výrobách, atd. Já ten trend sleduji, ale jsou tady specializované firmy, na které bych se obrátil, kdybych něco takového chtěl.


Jak prodávat vývoj na míru?


Martin Hurych

Obchod. Hlavně menší studia mají problém, jak se vlastně prodává vývoj na míru, protože spousta lidí vlastně nemá představu, co vývoj jako takový znamená. Nikdy to nedělali, vývojových studií je jako hub po dešti, malá, velká. Jak se prodává vývoj na míru?


Tomáš Páral

Prodává se komplikovaně, je to věc, která je těžce uchopitelná, třeba přímý prodej je velmi složitý. My k tomu přistupujeme tak, že se snažíme dělat brand awareness, snažíme se mluvit o tom, jak vlastně fungujeme, jak dodáváme, co dodáváme, a současně hledáme témata, která by pro naše zákazníky mohla být zajímavá, to je třeba ten Blockchain nebo umělá intelligence. Díky tomu chceme zainteresovat tu cílovou skupinu, a potom se bavit o jejich potřebách, a třeba přijdeme na to, že vývoj na míru je pro ně nejvhodnější možné řešení.


Martin Hurych

To znamená vystupujete v první řadě jako konzultanti toho dotyčného, který k vám přijde?


Tomáš Páral

Přesně tak. Když k nám někdo přijde, to je většinou ta jednodušší část. Složitý je přímý prodej ve formě: obvolám 100 firem a do všech nabídnu vývoj softwaru na míru. To je nefunkční řešení, které jsme si vyzkoušeli. Hledáme témata jak zaujmout naše potenciální zákazníky a o nich se s nimi chceme bavit, a pokud z toho přinášíme hodnotu, tak z toho může vzejít nějaký vývoj na míru, ale i nemusí.


Jak přitáhnout lidi, i když jich je nedostatek?


Martin Hurych

A poslední oblast, říkali jsme, že vás je kolem 140. Ty jsi mi říkal před začátkem natáčení, že chcete růst, ne úplně skokově, ale že celé ty roky od roku 2006 plynule rostete. Jak dneska dokážeš přitahovat lidi, aby pro tebe chtěli pracovat?


Tomáš Páral

Skrze HR marketing, jednoduše řečeno. My jsme si popsali, jak vypadá naše firemní kultura už někdy v roce 2014 a v roce 2016 jsme vytvořili HR marketingový koncept Spolu budeme lepší. A začali jsme o sobě mluvit na veřejnosti a díky tomu k nám přicházejí kandidáti, kteří jsou s námi vysoce kompatibilní. V některých obdobích jsme dělali kompromisy, ale pár let zpátky jsme si řekli, že kompromisy už dělat nebudeme. A jelikož nemáme za cíl skokově růst, tak se nám daří ty jednotky míst, které máme, zaplňovat kvalitními lidmi, se kterými si rozumíme.


Martin Hurych

Čím budujete firemní kulturu? Většina firem si na to bere nějakého pomocníka. Mnohdy firemní kultura je něco vysmívaného, a dokud nepřijde někdo, kdo ti vysvětlí, proč bys firemní kulturu měl mít, tak je to vlastně zbytnost. Pro spoustu firem.


Tomáš Páral

Říká se, že každá firma firemní kulturu má a já jsem o tom přesvědčený. Teď je jenom otázka, jestli je dobrá nebo špatná a jestli pomáhá k naplnění těch byznysových cílů, které ty firmy mají. My v roce 2014, když už nás bylo 85, tak jsme já se Standou a s ostatními lidmi, kteří s námi byli od začátku, nedosáhli v denní komunikaci na všechny lidi ve firmě. Rozhodovali jsme se mezi tím, jestli uděláme procesy a nařízení, a nebo jestli si popíšeme hodnoty, neboli nějaké opakované vzorce chování, které nás drží pohromadě, a rozhodli jsme se naštěstí právě pro tu hodnotovou stránku.

V té chvíli jsme nevěděli, co s tím, tak jsme si pozvali GrowJOB. Ten nás vyzpovídal, pomohl nás provést tím procesem identifikace hodnot, poslání, vize, a tak dál. To jsme si popsali a použili jsme to právě jako základ v principu náboru. Protože jsme popsali jenom to chování, které ve firmě máme, tak jsme se interně nepotřebovali měnit, jenom jsme si zhmotnili to, co stálo za tím úspěchem, který nás dostal do roku 2014, a co potřebujeme opakovat. A na základě toho jsme začali přitahovat nové kluky a holky a žádného jiného pomocníka už jsme nepotřebovali. My se snažíme k lidem chovat tak, jak bychom chtěli, aby se chovali oni k nám, takže má to svou pozitivní stránku, i stránky negativní.


Shrnutí


Martin Hurych

Super. Tomáši, my vždycky Zážeh končíme pár větami shrnutí, nějakým doporučením posluchačům a divákům. Dnes jsme tady toho probrali relativně hodně. Nechám na tobě, vyber jednu věc, kterou myslíš, že z toho, co jsme si dneska řekli, je za tebe nejdůležitější, a zkus ji nějak shrnout do závěru.


Tomáš Páral

Já jsem tady pro to, aby zadavatelé neplýtvali penězi při vývoji softwaru. A podle mě je potřeba si uvědomit, že investice do vývoje softwaru je jako jakákoliv jiná investice. Je potřeba se o ni dobře starat. Být u toho a mít parťáka, který vás tím provede, pokud vy sami v tom nejste kovaní. Takže pokud bych mohl zadavatelům něco doporučit, tak ať si najdou parťáka, se kterým si budou skutečně rozumět. Který je bude provázet vývojem softwaru, a aby to udělali tak, že si s ním dají schůzku, budou se bavit o tom, jak přemýšlejí, jaké mají hodnoty, jaké mají cíle, jak jim ta spolupráce do sebe zapadá, než aby to dělali na bázi papírového výběrového řízení.


Martin Hurych

Dalo by se to shrnout tak, že jsi strůjce svého osudu a pokud svůj software hodíš jenom na dodavatele, tak si to potom slízneš sám?


Tomáš Páral

Hodně přeneseně bych řekl, že to tak je.


Martin Hurych

Tak jo, děkuji, Tomáši.


Tomáš Páral

Já děkuji, Martine, za pozvání.


Martin Hurych

Tak to byl Tomáš Páral z MoroSystems. Pokud jsme ušetřili alespoň jednu korunu ve vývoji vaší aplikace, tak jsme udělali naši práci dobře, pokud jsme vás zaujali třeba i jinak, tak určitě laďte další epizody Zážehu, ať už na YouTube nebo ve vaší oblíbené podcastové aplikaci. Určitě nezapomeňte mrknout na naše webovky www.martinhurych.com, kde v sekci podcastu najdete i Tomášem zmiňovaný bonus a check-listy, jak zjistit, jestli peníze vyhazujete nebo ne. A mně už zbývá jenom popřát vám úspěch a držet vám palce, díky.


(upraveno a kráceno)