top of page

025 | TOMÁŠ PÁRAL | JAK VYVÍJET SOFTWARE A NEVYHAZOVAT PENÍZE OKNEM


„Investice do vývoje software je stejná, jako jakákoliv jiná investice. Je potřeba se o ni dobře starat, být u toho a mít dobrého parťáka, se kterým si rozumíte a který vás vývojem provede. Zapomeňte na papírová výběrová řízení.“

Tomáš Páral je zakladatelem a CEO společnosti Morosystems. Začínal jako programátor a přes role architekta, vedoucího týmu i projekťáka došel až na místo nejvyšší. Se svojí ženou vychovává 2 syny. A když má chvilku pro sebe, vyrazí na fotbal či volejbal, do prakticky jakýchkoliv našich i zahraničních hor anebo do kuchyně, kde rád vaří asijská jídla.


Společnost MoroSystems Tomáš zakládal se dvěma kamarády ještě na univerzitě v roce 2006. Dnes má v týmu přes 130 úžasných kolegů, kteří poskytují služby a produkty zákazníkům z celého světa. V roce 2022 míří na 250 milionů tržeb. Do práce je žene i jejich vize, díky níž chtějí do roku 2026 změnit způsob, jakým spolu zadavatelé a dodavatelé spolupracují, protože vidí, že se jim to nedaří.


S Tomášem probíráme hlavně následující oblasti jeho zájmu:

🔸 Co je iniciativa No Paskvil Agile?

🔸 Kde zadavatelé dělají nejvíce chyb?

🔸 Čeho se vyvarovat jako dodavatel software?

🔸 Kdy se vyplatí vývoj na míru?

🔸 Jak přitáhnout lidi, i když jich je nedostatek?


 

BONUS

Jak zjistit, že (ne)vyhazujete peníze z okna? (NoPaskvilAgile)

026 - Tomáš Páral - Kvíz vývoj software - NoPaskvilAgile
.pdf
Download PDF • 126KB
 

PŘEPIS ROZHOVORU


Martin Hurych

Dobrý den, já jsem Martin Hurych a tohle je Zážeh. Zážeh je počátek akcelerace, a to je něco, co potřebujete, abyste se pohli z místa. Tím, že jste si našli tenhle podcast, tak jste pro tu vaši akceleraci udělali ten nejdůležitější, totiž první krok. V Zážehu sdílíme zkušenosti z B2B podnikání, hlavně z obchodu, z inovací, z práce s lidmi, ale i jiných oblastí firemního života. Dneska budeme akcelerovat s Tomášem Páralem, spoluzakladatelem a CEO společnosti MoroSystems.

Ahoj.


Tomáš Páral

Ahoj Martine, děkuji za pozvání.


Martin Hurych

Rádo se stalo. Tomáši, pověz nám, jak se buduje IT firma o 138 lidech?


Představení


Tomáš Páral

Firmu jsme založili s parťákem Standou před 15 lety, chtěli jsme vyvíjet software, nejdřív jsme to dělali jako živnostníci, a potom jsme založili firmu. Řekli jsme si nějaké principy založené na svobodě a zodpovědnosti, na kterých chceme stavět, že co slíbíme, to platí, že chceme dělat s kamarády, že chceme, aby naše pověst byla na zlato, že nechceme mít žádné procesy a pravidla, ale chceme se k sobě chovat tak, jako bychom chtěli, aby se ostatní chovali k nám. Tyhle principy držíme, a proto si myslím, že to je radost, děláme to v kruhu dnes už 138 kolegů, kteří to sdílejí s námi, a to mě těší.


Martin Hurych

Já jsem se právě takhle na začátek neurčitě zeptal, protože mě fascinovalo, že vy jste se neznali dlouho. Vy jste se s parťákem potkali na projektu a bylo vám řečeno, že by bylo dobré, kdybyste spolu založili firmu, což se stalo. Většinou tohle ale na vybudování velké firmy s téměř čtvrtmiliardovým obratem a 140 lidmi na palubě nestačí. Tam je něco víc, Tomáši. Je to opravdu o těch principech?


Tomáš Páral

Já bych řekl, že ano, protože my jsme se je snažili dodržovat, a už od prvního projektu se nám dařilo plnit očekávání našich zákazníků, a přitom nás to spolu bavilo. My jsme si vždy zakládali na tom, že to, co děláme, budeme dělat dobře, a tak se to nějak kolem nás nabalovalo skrze dobré zákazníky, dobré kolegy, že to šlo samo. Samozřejmě, řešili jsme řadu průšvihů, ale naším cílem bylo ty průšvihy v ideálním případě neopakovat, ale poučit se z nich a něco změnit. Ale, řekl bych, že takhle jednoduché to bylo.


Martin Hurych

Tak nám pojď říct, co je to, co děláte v MoroSystems.


Tomáš Páral

Všechno, co v MoroSystems děláme, máme založeno na tezi, že když lidi spolupracují, mají lepší výsledky. Propojením excelentní týmové spolupráce, technologií a know-how pomáháme lidem ve firmách spolupracovat a zpracovávat data. My vyvíjíme software na míru a skrze informační systémy, transakční systémy, digitalizaci procesů, fintechová řešení naplňujeme tento náš cíl. Dnes už to děláme pro zákazníky z celého světa.


Martin Hurych

Nějaké užší vymezení, ty jsi říkal fintech?


Tomáš Páral

Užší vymezení v tuto chvíli nemáme. Majorita projektů, které děláme, jsou právě z fintechu, ale typický projekt, který umíme zrealizovat, je, že k nám přijde zákazník, má know-how a potřebuje provést vývojem softwaru. My ho vezmeme do našeho týmu, uděláme tým společný, protože to je z našeho pohledu ten nejlepší způsob, jak můžeme dodávat software, a zrealizujeme naplnění jeho potřeb. Zákazník má odbornost, účastní se vývoje a my ho tím provázíme a dodáváme technologicky řešení, které mu tu byznysovou potřebu naplňuje.


Martin Hurych

Vy jste rozkročeni nejenom v Čechách, děláte i do zahraničí. Jak se stane, že člověk začne dodávat pro třeba eBay?


Tomáš Páral

Náhoda tomu chtěla. eBay má tady v Praze kancelář a 2. ledna roku 2014 nám manažer té kanceláře napsal, že potřebují udělat kalendář, který by manažerům v Americe ukázal, co tady v Praze dělají, a já jsem mu hned večer odpověděl. Další týden jsem byl na schůzce. Když se ozvala konkurence, tak my jsme už byli dohodnutí, jak to budeme celé dělat. Vznikla z toho spolupráce, která trvá dnes už 8 let, kdy dodáváme do eBaye systém, který řídí marketingový proces napříč celou zeměkoulí od Ameriky až po Austrálii, organizuje 2000 lidí a organizuje 20 000 kampaní ročně, které eBay posílá. Takže náhoda tomu chtěla a zasloužili jsme se o to i tím, že jsme rychle reagovali a současně jsme od začátků naplňovali to, co zákazník potřeboval.


No Paskvil Agile


Martin Hurych

A teď to nejdůležitější, proč jsme se domluvili, že se mi objevíš v podcastu. Mě zaujal název, a na to si radši vezmu brýle, abych to nezkazil: No Paskvil Agile. Co to je?


Tomáš Páral

No Paskvil Agile je iniciativa, kterou jsme s MoroSystems založili, jejímž primárním účelem je zlepšit spolupráci zadavatelů a dodavatelů vývoje software, v dodavatelsko-odběratelském prostředí. My kolem sebe vidíme, že i v roce 2022 to nefunguje dobře, a zadavatelé vyhazují spoustu peněz za systémy, které nepotřebují, které nenaplňují byznysové potřeby, ti jsou potom nespokojení a současně jsou nespokojení i dodavatelé, protože ti chtějí dělat svou práci dobře a celý ten systém nefunguje správně.

My jsme si nechali v roce 2020 udělat průzkum mezi 100 zadavateli a dodavateli, a zjistili jsme, že 13 % zadavatelů softwarovéch projektů je spokojeno se stavem svých projektů. 86 % zadavatelů se setkalo s tím, že jejich projekty nebyly hotové v termínu, ceně anebo byly neužitečné. My ze zpětné vazby od zákazníků víme, že se nám to daří, že výsledky máme, že se zákazníkům s námi dobře spolupracuje, a tak jsme si řekli, že o tom chceme mluvit na veřejnosti tak, abychom to prostředí edukovali.

Myšlenka, která je ještě nad tím, je, že v podstatě každá firma bude digitální, ať už bude využívat digitální procesy nebo bude mít digitální produkty. Já o tom s oblibou mluvím tak, že dřív byl radiátor jenom železo, ale dnes je radiátor digitální nebo technologicky dílo, které má část hardwarovou a část softwarovou, chladnička je to stejné, a za mě je potřeba to, aby výrobci těchto zařízení uměli vyvíjet software a přistupovali k tomu správně tak, jak by se k výrobě softwaru přistupovat mělo.


Kde zadavatelé dělají nejvíce chyb?


Martin Hurych

Ta se na to pojďme podívat, protože moje cílovka jsou z velké části menší IT firmy, z další části třeba průmyslové výrobní podniky, kde přesně to, co říkáš, sleduji. Dneska minimálně každý přemýšlí o tom, jak zdigitalizovat procesy ve výrobě nebo kdekoliv jinde. Pojďme rozebrat, kde zadavatelé nejčastěji dělají chyby. Ty jsi říkal, že během celého procesu se dělají chyby. Dokázal bych si představit, že člověk, který v životě neměl ve firmě nic vyvinutého na míru nebo nikdy nedigitalizoval a neví, co má čekat, jak má zadat práci, udělá hromadu chyb. Z těch vašich zkušeností, kde ty chyby jsou, na co si dát pozor?


Tomáš Páral

Já bych řekl, že to začíná tím, že k výrobě netriviálního softwaru, je potřeba přistupovat jako výrobě hardwaru nebo ke stavbě domu. Jsou věci, které jsou už 1000× ozkoušené a dá se k nim přistoupit jako ke komoditě. Vývoj softwaru je komplexní činnost, kde zejména když vzniká něco nového, nedá se na první dobrou dohlédnout do všech aspektů. S tím je potřeba už od začátku pracovat, současně to pro zadavatele bývá investice a o investici je potřeba se starat. Když investujete peníze, většinou si hledáte nějakého parťáka, průvodce, kterému důvěřujete, a který vám s tím pomůže. To bych doporučil všem, kdo nemá zkušenost s vývojem softwaru, aby si našli parťáka, který je tím provede.


Martin Hurych

Jak poznat dobrého parťáka?


Tomáš Páral

Určitě ne přes výběrové řízení s očekáváním papírové nabídky, kde budu vybírat nejlevnější cenu. Je potřeba k tomu přistupovat jako k výběru partnera, v podstatě chvilku s tím parťákem randit. Potkat se s ním, bavit se s ním o tom, jak přemýšlí, zjistit, jak přemýšlí, jakou má vizi, hodnoty, jak přistupuje ke spolupráci se zákazníkem, podívat se k němu do kanceláře, abych viděl, jak to tam žije. Možná udělat si nějaký pilotní projekt, kde se vyzkouší ta spolupráce, jestli vlastně může vůbec fungovat. Zajet se podívat k nějakým zákazníkům nebo si předchozí zákazníky toho dodavatele pozvat na nějakou referenční návštěvu nebo call, a zeptat se jich, jak se jim s tím dodavatelem spolupracovalo. Ano, je to hodně práce. Je to určitě víc práce, než udělat papírové výběrové řízení, ale z dlouhodobého hlediska se to vyplatí.

Když chceš utratit jednotky milionů korun, možná desítky, což vývoj na míru stojí, tak hledáš partnera na rok, dva, tři, pět, a všechny tyhle věci chceš mít zjištěné, zmapované a dohodnuté předtím, než se do té spolupráce pustíš. V průběhu spolupráce zjistit, že si nerozumíte v principiálních záležitostech, to je hrozně drahé a dochází k plýtvání. Já jsem tady dneska kvůli tomu, aby zadavatelé neplýtvali penězi při vývoji softwaru.


Čeho se vyvarovat jako dodavatel aplikace?


Martin Hurych

Rozchod s IT firmou může být stejně drahý, jako rozvod doma.

Dobře, to máme zadavatelskou stranu. Pro třeba tvoje méně zkušené kolegy IT dodavatele, čeho se naopak vyvarovat na jejich straně, když chci nějakou zakázku, abych já si nespálil prsty?


Tomáš Páral

To je různé. My vycházíme z toho, že vztahy mezi zadavatelem a dodavatelem by měly být vyrovnané. Jejich společné úsilí by mělo vést k tomu, aby vytvořili společně to nejlepší možné dílo, dílo s největší přidanou hodnotou. My s našimi zákazníky nechceme strávit maximum času na tím, abychom se bavili o tom, jestli něco bylo ve scope nebo nebylo, jestli je potřeba zvýšit rozpočet nebo ne. My chceme tvořit hodnotu, ale tak to nemají všichni. Ten trh pak vypadá různě, jsou tady zadavatelé, kteří vypisují právě papírová výběrová řízení, kde na základě A4 specifikace chtějí jednu cenu od dodavatele, a vybírají tu nejlevnější. Ten dodavatel se tomu potom většinou přizpůsobuje, pokud je zvyklý takhle pracovat, a tomu zadavateli dá něco, aby to vyhrál. Může to být nižší cena, než je reálná, s cílem získat ty peníze potom například na change requestech nebo potom následném provozu. Nebo si do nabídky dává buffery a rezervy. Tudíž pro toho zadavatele ta cena je nakonec vyšší, než by mohla být, kdyby na tom s dodavatelem dělali společně. My se takových věcí nechceme účastnit, my máme zájem na tom, aby byli naši zadavatelé a zákazníci úspěšní, a proto se je snažíme už v rámci toho výběrové řízení edukovat tak, aby věděli, jak to mají dělat, a pomáhat jim v tom.


Martin Hurych

Já bych se zastavil u té A4 plné requestů. Ten, kdo si objednává software, chce tlačit toho svého dodavatele do kouta, nebo to je do značné míry i tím, že není zkušenost? A tudíž vlastně se k tomu přistupuje jako k dodávce kachliček do koupelny? Jak to dle tvé zkušenosti je?


Tomáš Páral

Já si myslím, že oboje. Jsou tady firmy, které mají dlouholeté zkušenosti s vývojem softwaru, ale dělají to právě na bázi papírových výběrových řízení a fixed time, fixed price a jsou zvyklí bavit se o change requestech. Jsou zvyklí, mají ten aparát, který toto je schopný zajistit. Ale současně jsou tady zadavatelé, kteří tu zkušenost s vývojem nemají, mají skvělý nápad, chtějí ho zrealizovat, ale neví, jak se vyvíjí software a přistupují k tomu dle zkušeností, které mají. Já to plně respektuji a my je chceme edukovat, chceme, aby byly úspěšné obě ty skupiny, a proto jsme vytvořili iniciativu No Paskvil Agile, skrze kterou to děláme.


Jak se vyhnout potenciálnímu zneužití agile přístupu?


Martin Hurych

To je mi sympatické i z toho důvodu, že jak jsme se bavili, dnes každá firma potřebuje mít nějakého parťáka v IT, téměř všichni něco vyvíjejí. A na trhu s IT není volná ruka. A tahle přehřátá situace samozřejmě vede logicky k tomu, že na straně dodavatelů je velmi rozdílná kvalita. Setkal jsem se už i s tím, že agile mnohdy zakrývá ne tu předpokládanou nevědomost, kam to může všechno vést, ale nejasné procesy v dodavatelské firmě. Nechci říct úplně lenost nebo neupřímnost, ale jsou tam jiné věci. Jak třeba toto rozkrýt, a jak se tomu vyhnout?

<