„Uvědomte si, kam jdete. Otiskněte svoji strategii do finančního plánu a plánu cashflow. Pravidelně oba vyhodnocujte a přijímejte rozhodnutí, opřená o data. Řiďte firmu přes čísla, ne na pocity.“
Často v Zážehu zažehávám IT témata, obchod, řízení. V tomto díle se zaměříme na peníze. Respektive na firemní peníze. Je až s podivem, že finanční řízení bývá v podnicích až někde na chvostu. Jenže spočítat ziskovost, znamená udělat si realistické plány do budoucna.
Václav Nedvídek je externí finanční ředitel a od letošního května také zakladatel a CEO My Value Officer. Představte si je jako vaše externí finanční oddělení. Malé a střední podniky nebo start-upy většinou tato oddělení nemají, ale řídit finance musí. A právě proto jsou tady, seniorní externí CFOs.
Vašek má vystudované finance na VŠE, kde teď předává zkušenosti studentům, prošel si Velkou čtyřkou, korporáty a nakonec skončil na volné noze, aby mohl předávat své dovednosti ze světa financí. Pomáhá malým a středním podnikům s řízením firemních financí. Co to znamená? Finanční řízení je řízení firmy přes data finančního charakteru. A jsme zase u toho, v dnešní době vládnou data! Kde je vzít a jak je číst, proč a jak je plánovat jsme prodiskutovali v Zážehu, ale také:
🔸 Co je finanční řízení?
🔸 Jaký je stav finančního řízení v MSP?
🔸 Jak začít stavět vlastní finanční analytiku?
🔸 Jak s finančním plánem / budgetem pracovat?
🔸 Proč bych měl plánovat vlastní cash flow?
Václav pro nás také připravil 3 doporučení na rok 2023 z pohledu finančního řízení, tak poslouchejte a stahujte.
BONUS
3 DOPORUČENÍ NA ROK 2023 Z POHLEDU FINANČNÍHO ŘÍZENÍ
(Kód bonusu: 3DNARZPF)
PŘEPIS ROZHOVORU
Martin Hurych
Dobrý den. Já jsem Martin Hurych a tohle je Zážeh. Dnešní Zážeh bude o financích, o tom, jak je plánovat, proč je plánovat a jak do toho všeho skočit, když už se pomalu blížíme ke konci roku. Když se budeme bavit o financích, tak s kým jiným než s Václavem Nedvídkem. Ahoj, Vašku.
Václav Nedvídek
Ahoj, Martine. Díky za pozvání.
Co malé děti jednoho naučí o firemních financích?
Martin Hurych
Rádo se stalo. Vašek je CEO společnosti My Value Officer a taky trochu lektorem na Vysoké škole ekonomické. Vašku, než se pustíme do toho, kdo jsi a co tě přivedlo do financí, tak mě napadlo, co tě tvá dvě malá děcka učí o financích?
Václav Nedvídek
Nevím, jestli o financích, občas nějaké diskuse jsou, ale to spíše učím já ve smyslu toho, že chodím do práce a musím přinést penízky, aby si mohly kupovat zmrzlinky. Děcka sama o sobě jsou ale veliká škola. S malým se někdy bavíme o firmě a on místo toho, že by chtěl být astronaut, tak mi říká, že by chtěl dělat se mnou ve firmě. Já si říkám, že je to zajímavé a přemýšlel jsem i nad tím, že tu firmu vlastně buduji i pro něj. Je to docela dobré zpětné zrcadlo si říkat, abych na ty lidi byl takový, jako by tam byl opravdu za těch 10 let on, buď na mé roli, nebo tam pracoval se mnou. 10 let jsem přehnal, bylo by to spíše 20 let. Takže to je pro mě docela dobrá zpětná vazba. On si to pak rozmyslí a za rok bude chtít být tím astronautem, až pozná, co opravdu dělám, ale teď je ještě moc malý.
Jaká byla Václavova cesta k My Value Office?
Martin Hurych
Já jsem chtěl být před astronautem popelář. Ty jsi hodně aktivní na LinkedInu, přesto ne všichni, co nás poslouchají, nebo na nás koukají, jsou na LinkedInu aktivní tak, jako my dva. Pojď se tedy představit, co vlastně děláš a jaká byla tvá profesní cesta až k tvé vlastní firmě.
Václav Nedvídek
Já mám vystudované finance na ekonomce, potom jsem si prošel velkou čtyřkou, konkrétně EY, kde jsem byl senior auditor, auditovali jsme třeba ČEZ i velkou konsolidaci. Potom jsem si pomalu prošel přes nějaké korporáty, byla to ČSOB pojišťovna a PPF skupina. Tam jsem dělal v rolích senior ekonoma, metodika, vedoucího malého účetního týmu, účetních metodiků.
Pak jsem se dostal do zdravotnictví. Tam mě to začalo hodně bavit, začala mě tam bavit ta relativně exekutivní role, že jsem se dostal do role toho, kdo rozhoduje, nebo kdo může opravdu už něco zařídit. To v těch korporátech úplně tak není. Dostal jsem se tedy do skupiny Vamed Mediterra, která řídí nemocnice tady ve středních Čechách a v Praze, kam patří zhruba 8 nemocnic. Byl jsem tam nejdříve na tom holdingu, kde jsem dělal provozního lomeno finančního manažera a po půlroce mě vyslali do nemocnice Sedlčany, kterou jsem řídil jak provozně, tak finančně. To byla poměrně dobrá škola, bylo to za období Covidu a dělali jsme tam velkokapacitní očkovací centrum.
Potom si mě vytáhli do IKEMu na roli náměstka, CFO pro ekonomiku a provoz, což byla velmi podobná role, jenom je IKEM 12krát větší. IKEM má 5 miliard obrat a 2 tisíce zaměstnanců. To tedy byla také velmi zajímavá škola.
Nicméně mi to minulý rok přerostlo přes hlavu a dostal jsem se na volnou nohu. Začal jsem dělat to, co umím, což jsou finance, a začal jsem to dělat externě. Vlastně jsem ani pořádně nevěděl, co ty firmy budou poptávat a co ode mě budou chtít. Možná i doteď to u těch firem ještě pořád ladíme a vždycky ten scope domlouváme hodně na začátku. Nějak jsem se do toho ale dostal, většinou přes ty malinké firmy, přes startupové firmy a potom někdy zhruba v květnu tohoto roku mi přišlo, že by bylo fajn to uzavřít do firmy, protože těch poptávek bylo relativně dost. Firmy vypadají, že to potřebují, ale já sám neobhospodařím všechny ani objemově, ani v tom, co ty firmy chtějí. Někdo chce reporting, někdo chce úvěry a finančák není úplně expert na všechno. Někdo chce účetnictví, což já nevedu, takže v té firmě teď všechny tyto služby mám, ať už je to účetnictví, reporting, úvěry, nebo procesy. Mám tam řadu externích finančních ředitelů, které mám na zakázkách, a snažíme se pomáhat firmám ve velkém. Snažím se tu myšlenku šířit do co nejvíce firem, což bych sám nezvládl, a navíc je tam ta synergie s těmi službami napříč financemi.
Jde jsou rozdíly ve finančním řízení mezi korporáty a start-upy?
Martin Hurych
Když se podíváš takto zpátky, tak ty jsi prošel velikou konzultační firmu, prošel jsi finance, prošel jsi zdravotnictví, dneska jsi se startupy, předpokládám hodně technologickými. Kde jsou tedy největší rozdíly, nebo kde tě to nejvíce překvapovalo?
Václav Nedvídek
Myslím si, že nehraje roli ta technologie jako taková, ale spíše velikost té firmy a to, jak je majitel blízko tomu týmu. Samozřejmě ve velikém korporátu jsi daleko od rozhodování, tvůj šéf má svůj budget a nějak si ho řídí. Ty se nedostaneš úplně k zásadním rozhodnutím, máš jenom svoji výseč a na tom si pracuješ. Jsi v nějaké kooperaci, někdy se dostaneš k zajímavým projektům, ale to je vlastně všechno. To mi úplně nestačilo.
Ten Vamed byl zase o krok níž. Sice je to taky relativně už nějaká společnost s nějakými strukturami, má matku v Rakousku, takže se tam reportuje, je tam toho hodně nastaveného, ale už to není tak striktní jako v těch velikých korporátech. Dá se tam velmi rychle přijít s projektem, že bychom třeba mohli do nemocnice Tanvald poslat sestřičky z Polska, protože tam chybí a podobně. Můžeš si ten projekt zařídit a běží to.
U těch startupů je to ještě o krok níž. Tam tě v podstatě něco napadne v jeden den a do týdne to běží. Nic se nemusí někde schvalovat a lidé jsou tam alokovaní tak, jak řekne ten majitel a ta rychlost je jiná. Řekl bych tedy, že to je v té rychlosti. Občas nesouhlasím s těmi názory, že člověk z korporátu to nedokáže pojmout, když přijde do startupu. Řekl bych, že je to hodně o mindsetu toho
konkrétního člověka, vůbec bych nezobecňoval. Samozřejmě tím mířím i na sebe. Mně se to naopak líbí, ta rychlost je fajn a není to takové to vysedávání na poradách. I v korporátech už se to mění a nemyslím si, že tam jsou vždy čtyřhodinové porady. Naopak i ve startupech se občas stane, že tam je čtyřhodinová porada. Nic tedy není striktně dané, ale obecně se dá říct, že ta rychlost je tam opravdu vyšší a ty věci se rychleji zavádějí do praxe.