top of page

078 | JAN GIBEK | JAK U SVÝCH LIDÍ VYBUDOVAT NOVÉ PRACOVNÍ NÁVYKY



Měli jste naplánováno, jak se letos změníte. Co všechno dosáhnete. Co nového se naučíte. Ve firmě i v osobním životě.


Ruku na srdce. Kolik vám z těch novoročních předsevzetí zůstalo až doteď?


Změna není nikdy jednoduchá. A ta firemní je o to složitější, že závisí nejen na vás, ale i na vašich lidech. A tady vidím jeden paradox. O strategiích a change managementu se toho v manažerské literatuře napsalo spousty opravdu chytrých věcí. Ale budování návyků na straně našich lidí zůstává většinou v osobní a někdy až trochu „ezo“ rovině. Většinou se řeší hubnutí, jazyky a běhání. Přesah do pracovního života je minimální. Proč tomu tak je?


Na to jsem se zeptal Jana Gibka, ACC. A nejen na to. Probírali jsme i další témata:


🔸 Jaký je vztah mezi change managementem a osobními návyky?

🔸 Jak podnítit svoje lidi k budování nových návyků?

🔸 Jak si správně stanovovat priority a dosahovat je?

🔸 Je lepší věci analyzovat nebo se hned do něčeho pustit?

🔸 Jak nakládat s těmi, kteří se měnit nechtějí?


Honza pro vás připravil i bonus „Nastavení správného návyku“.

Stáhnout si jej můžete níže.



 

BONUS

NASTAVENÍ SPRÁVNÉHO NÁVYKU (Kód bonusu: NASPRNA)

 

PŘEPIS ROZHOVORU


Martin Hurych

Dobrý den. Já jsem Martin Hurych a tohle je Zážeh. Dnešní Zážeh bude na první pohled možná pro spoustu z vás trochu ezo, nicméně pro dnešní téma jsem si vybral budování návyků. Chtěl bych vám ukázat, jak je budování návyků důležité právě v tom vašem byznysu a v plnění vašich ambicí a strategií. Když se budeme bavit o budování návyků, tak s Honzou Gibkem. Ahoj.


Jan Gibek

Ahoj, Martine.


Stýská se Honzovi po speciálních jednotkách Policie?


Martin Hurych

Honza je vedoucím Cyber Sales v České zbrojovce, certifikovaným osobním koučem a co mě na Honzovi hodně zaujalo, bývalým členem speciálních jednotek policie a vojenské policie. Ty prý máš rád akční filmy. Stýská se ti po policii?


Jan Gibek

Musím přiznat, že si občas zastesknu po práci u policie a vojenské policie. Člověk ale stárne, moudří, tělo už neslouží tak jako ve 20, nebo ve 30, takže už je to spíš jenom takový ten, takové povzdechnutí, jaké to bývalo, ale je potřeba jít dál.


Martin Hurych

Stýská se ti po policii, nebo po tvé fyzičce?


Jan Gibek

Musím říct, že fyzička byla na jiné úrovni, než to mám teď, stýská se, ale na druhou stranu, občas je potřeba si přiznat změnu a adaptovat se na ni, protože čas nikdo z nás neporazí.


Co má Honza za sebou?


Martin Hurych

Pojď nám tedy popsat, kdo jsi, co sis prošel, abychom pochopili, z jakého úhlu pohledu se budeme koukat na témata, která potom budeme spolu rozebírat.


Jan Gibek

Jak jsi zmínil, tak jsem dlouho pracoval u policie a vojenské policie. V podstatě hned po základní vojenské službě jsem nastoupil k těmto složkám, kde jsem byl až do roku 2009. Potom jsem díky znalosti zbraní a zacházení s nimi nastoupil do České zbrojovky jako ochránce, produkt manažer a posléze jako vedoucí Cyber Sales. To je nové oddělení, které se zabývá customizací zbraní pro zákazníky, které jsme rozjeli v České zbrojovce.

Zároveň od toho roku 2009 jsem se začal hodně zajímat o osobní rozvoj, zlepšování výsledků efektivity jak v práci, tak v soukromém životě. Začal jsem tedy číst seberozvojové knížky, koukat na podcasty, na videa, účastnit se nějakých kurzů a školení. Pomohlo mi to, takže jsem se o tyto myšlenky chtěl podělit i s dalšími lidmi, a proto jsem si udělal profesionální koučovací kurz u Vládi Tuky na Neuroleadershipu.


Martin Hurych

Napadají mě k tomu hned dvě otázky. Drtivá většina bývalých manažerů, dnes certifikovaných koučů, prošla nějakým slzavým, nebo krvavým údolím. Předpokládám, že jsi to měl podobně.


Jan Gibek

Ano, jedna z věcí, která mě hodně zformovala, byl v podstatě ten přechod mezi vojenskou policií a zbrojovkou, kdy jsem svým způsobem padnul, trošku jsem šlápnul do větší kaluže, ušpinil jsem se a musel jsem se sebrat a postavit se znovu na nohy. Bylo to i díky velkému egu a špatným managementem vlastního ega.


Martin Hurych

To je v pohodě, to jsme měli oba stejné. K těm pozitivním věcem, ty jsi říkal customizace zbraní. Kdybych to pochopil laicky jako první e-shop na zbraně, pochopil bych to správně?


Jan Gibek

Pochopil bys to téměř správně, protože standardně když vezmu Českou republiku, kde jsme začínali, tak se úplně na e-shopech ty zbraně neprodávají. My jsme vytvořili platformu, kde si člověk opravdu vybere zbraň a přizpůsobí si ji individuálním podmínkám. Inspirovali jsme se v podstatě designem konfigurátoru aut u Porsche. To se nám líbilo, takže jsme to použili. Člověk si může vybrat a upravit zbraň podle vlastních potřeb, podle nabídek, co tam je k dispozici a zároveň si tu zbraň rovnou předplatí, zarezervuje a ta se dostane do výroby. Ten náš konfigurátor tedy funguje jako e-shop na zbraně s tím, že neposíláme zbraň poštou, ale zákazník si ji musí vyzvednout osobně a musí doložit patřičné doklady, které jsou k tomu potřeba, abychom naplnili legislativu.


Jaký je vztah mezi change managementem a osobními návyky?


Martin Hurych

Proč o tom mluvím, my se dnes nebudeme bavit o zbraních, ale prosadit nový projekt jak na trhu, tak ve firmě chce odvahu, chce bojovat se zažitými návyky a zažitou firemní strategií. O tom bych se dnes chtěl bavit. My jsme tady ve čtvrté čtvrtině minulého roku měli dva podcasty, kde jsme probírali change management v tom nejširším slova smyslu. My jsme se tu před vysíláním bavili o změně firemní kultury, změně sales procesu, změně čehokoliv ve firmě. Bavili jsme se tu však o té úrovni firemní a jenom lehce jsme se dotkli toho, co to dělá s lidmi a jak s lidmi pracovat, aby těm změnám tolik nepodléhali, efektivně jimi prošli a vybudovali si nové návyky na ten nový stav. Proto jsi tady. Co je za tebe na těchto dvou věcech nejdůležitější? Jaký je podle tebe vztah mezi change managementem a budováním návyků?


Jan Gibek

Děkuji za otázku, zajímavá otázka. Já věřím, že change management se na to primárně kouká ze strany firmy a jejich potřeb. Potřebujeme udělat tady tu změnu, aby firma byla efektivnější, úspěšnější, ziskovější a hodně se na to kouká z tohoto pohledu a zapomíná se na lidi a co to s nimi dělá. První takový most, který může spojovat change management a návyky, je najít tu správnou motivaci, prodat to těm lidem, aby tam neviděli jenom ten benefit pro firmu, ale našli tam i ten benefit pro sebe.

Zároveň člověk, který to komunikuje mezi lidi, by měl být nějakým způsobem už lídr, aby věděl, jak lidé na novinky reagují a zvážil naplňování základních pracovních potřeb. Tady bych zmínil zejména bezpečí. Když se budeme bavit o návycích, tak je to hodně spojené s mozkem a s reakcí. Mozek má rád bezpečí a jakékoliv změně, u které není jasně definovaný její výsledek, nebo si to ten mozek neumí představit, se brání. Když chce tedy lídr, nebo vedoucí udělat změnu, tak by při komunikaci měl dbát na to, aby se dotknul toho bezpečí a ty lidi uklidnil, že ta změna je ku prospěchu firmy, jich a vysvětlil jim přesně, jaké to bude mít dopady. Když tohle vysvětlí, tak to bezpečí bude naplněné a ten člověk to lépe přijme.

Další potřeba kromě bezpečí je nějaká autonomie. Je rozdíl, pokud lídr bude dávat direktivní příkazy svým lidem, nebo do toho ty lidi více vtáhne a dá jim prostor té autonomie. Ta možnost může být buď taková, že se ptá na jejich názor, nebo jim dá na výběr z několika možností, jak tu věc uchopit. To je také veliký rozdíl.

Pak to může být samozřejmě důvěra, nebo další ze základních pracovních potřeb, úcta a férovost k lidem, kteří ve firmě dělají. Pokud bych to zase nedodržel, tak se ti lidé dostávají do nějakého stavu vzdalování se. Mozek se bude bránit té změně. Je dobré se tedy zaměřit, nebo komunikovat tyto věci s tím, že mám na mysli, čím si ten náš člověk prochází ve firmě. Měl bych zvážit i jeho individualitu, takže jeho názory, hodnoty a popřípadě kulturu, kterou má za sebou.


Jak podnítit svoje lidi k budování nových návyků?


Martin Hurych

Já vidím change management jako nakloněnou rovinu, po které do kopce tlačíš nějakou kuličku a většinou těch kuliček tlačíš najednou víc. Kolik máš zaměstnanců, tolik těch kuliček tlačíš. Přijde mi, že s respektem ke všemu, co jsi řekl, což bez diskuse platí, ty to vlastně neukočíruješ do doby, než to ti lidé přijmou za své. To, co jsi říkal ty, je z pozice já versus moji lidé, ale ti lidé mi přijdou právě jako ty kuličky v momentě, kdy je přestaneš tlačit a oni se zpátky skutálí do návyků, které měli. Já po nich chci něco nového a oni mi dělají věci postaru. Chci po nich jinou firemní kulturu a pořád fungujeme se šlendriánem. Budování návyků je věc, která normálně v éteru lítá kolem hubnutí, kolem běhání, učení se jazyka. To jsou asi ty nejčastější věci, když se bavíme o budování návyků. Budování návyků však může velmi signifikantně ovlivnit profitabilitu firmy. Jak tedy v rámci firemního života podnítit lidi, aby si uvědomili, že potřebují ty návyky měnit a jak si vybrat ty, které musím změnit, a jak si je v sobě začít kotvit?


Jan Gibek

Jak jsme se bavili před chvilkou, první je nějaké vtažení člověka do toho, aby pochopil, že ta změna, to vytvoření nového návyku dává smysl jak pro firmu, tak pro něj samotného. Aby to lépe pochopil, naplňuji při tom sdělení ty principy, které jsem tu zmínil.


Martin Hurych

Já vím, že se tu angličtinu mám učit, ale já ji prostě neumím už 15 let. Znáš to. Všichni chápeme, že to dělat máme, ale jsme věční začátečníci, nebo neumíme úplně dokonale a máme hromadu věcí, jak si to omlouvat. Už jsem pochopil, že to dělat mám. Jak to opravdu začít dělat? Tam je totiž za mě ten kámen úrazu. Všichni chápeme, že se firma musí změnit, protože tu okolo stále něco zuří, ale spousta těch lidí má hrozně velkou setrvačnost. Jak tedy nastartovat tu skutečnou změnu na té osobní úrovni?


Jan Gibek

Tady bych určitě doporučil nějaký osvědčený princip při budování návyků na této úrovni. Byť mám nějaké uvědomění, že si ten návyk potřebuji vybudovat a vím pro začátek, proč ho chci, tak stejně v rámci hlubšího uvědomění bych si měl zodpovědět na otázku, proč to chci a k čemu mi to bude. Tuto otázku bychom si měli položit stejně, jako když ve firmě hledáme kořenové příčiny nějakého problému. Můžeme si tedy klidně pětkrát položit otázku, proč tu angličtinu chci a dostat se tak na tu nejhlubší úroveň motivace, kterou potřebuji. Možná dodnes jsi, Martine, zůstal jenom na první úrovni a nešel jsi tak hluboko, což je předpoklad pro nalezení té nejhlubší motivace.

Motivace nám dává energii, kterou potřebujeme, protože každý návyk potřebuje několik zásadních věcí. Je to realizační energie, potom je to focus na tu práci, kterou děláme, potom je to opakování a nakonec vyhodnocování toho, jak se nám daří. Pokud je ta motivace dostatečně hluboká, tak přejedeme k tomu dalšímu procesu, což je plánování návyku. Já bych to přirovnal k tomu, jako když chceš udělat dobré jídlo podle receptu.


Martin Hurych

K receptům se hned dostaneme. Když mi šéf řekne, že potřebujeme změnit obchodní proces, tak ta moje motivace není ten proces samotný, který mě moc nezajímá, ale jestli ti dobře rozumím, tak je tam najití té mé osobní věci. Chci být schopný splácet hypotéku, musím vydělávat dobře a abych vydělával dobře, tak tady musím dosáhnout povýšení, nebo plnění budgetů. To je to moje. To je to, o čem se bavíme?


Jan Gibek

Přesně tak. Každý si tam vlastně najde tu svoji nejhlubší úroveň motivace, která mu dodá energii u té činnosti.


Jak si sestavit „recept“ na budování návyku?


Martin Hurych

Rozumím. Teď už tedy vím, proč to dělám na té osobní úrovni a sestavuji si ten recept. Co dál?


Jan Gibek

Sestavuješ si recept, takže je dobré si popsat, o jaký návyk jde, pojmenovat si ho a říct si, co, kdy, jak a s kým budu dělat, to si naplánovat a pustit se do toho. To je první část. Je to stejné, jako když budeme chtít udělat dobrou svíčkovou. Bez receptu, když ji neumíme, když ten návyk ještě nemáme, tak ji neuvaříme. Potřebujeme tedy dodržovat recept a jít krok za krokem.

Nemůžeme očekávat jídlo na konci, pokud ani nezačneme. To si musíme pořád uvědomovat, že i to budování návyku není samo o sobě, že to za nás nikdo neudělá a že tam musí dojít k té vlastní akci. K tomu si potřebujeme přizpůsobit podmínky, mít nějakou realizační energii a to je spojené s tím, že pro začátek si dávám menší cíle než to, kam se chci dostat. Když bych to přirovnal třeba k rannímu běhu, tak když bych se chtěl dostat na úroveň, že běhám třikrát týdně 5 km ráno, tak začnu tím, že třikrát týdně jdu jen na procházku 500 m kolem baráku. Jde o to začít. Krok za krokem si takto buduji ten návyk, který splňuje to opakování a soustředění na to.

Hrozně důležitá součást budování návyku je sebereflexe. Je důležité se podívat po tom dni, po tom týdnu, jak se mi dařilo postupovat podle toho receptu, který jsem si připravil na budování toho svého konkrétního návyku, a být k sobě maximálně upřímný. Podívám se, co se mi povedlo, co se mi nepovedlo a přemýšlím nad tím, co musím udělat jinak, abych se dostal tam, kam chci.


Jak si správně stanovovat priority a dosahovat je?


Martin Hurych

Vycházíme v době, kdy velmi pravděpodobně spousta z nás vzdala hromadu novoročních předsevzetí a to jak na té osobní, tak na té firemní úrovni. Když se podívám třeba na úroveň majitelskou, měl jsem hromadu ambicí, jak změním firmu, co změním strategicky a tak dále. Z mojí zkušenosti ten důvod, proč už jsem teď skončil, je, že jsem si toho nabral hrozně moc. Kdybys viděl moje seznamy předsevzetí, tak by ti z toho jako koučovi nebylo extra dobře. Jak se tedy vypořádat s tímto přetlakem? Ty jsi mi totiž říkal, že mezi svými klienty obecně vidíš, že hodně špatně prioritizujeme.


Jan Gibek

Mám takové zkušenosti s lidmi kolem sebe, že si toho opravdu nabírají moc a tím pádem neudrží pozornost. Mají dlouhý to-do list, co chtějí udělat a nedokážou si správně vybrat priority, které mají ten největší dopad a efekt jak na práci, tak na jejich život a jsou zahlcení. Ta zahlcenost a paralýza často vede k tomu, že to všechno odloží.

Z mých zkušeností je tedy dobré udělat focus. Udělat si nějaký to-do list top 3 věcí a všechno ostatní dát na stranu. K tomu je taky dobré zmínit, že i když už mám nějaký to-do list, tak je dobré občas udělat i not to-do list, což je seznam, čemu se věnovat vůbec nebudu, co mi bere energii a čas. Pokud si tedy vyberu ty 3 věci, může to být i jedna věc, do nich se pustím, udržím ten focus a nenechám se rozptylovat, tak jsem na dobré cestě.

Když už mám ty 3 cíle, tak je dobré u každého postupovat krok za krokem a nechtít všechno najednou. Každá cesta začíná prvním krokem, ale občas se nám stává, že vidíme tu celou cestu a bojíme se udělat první krok. Zároveň ta zkušenost je taková, že pokud uděláme ten první krok, tak ten další krok už je jednodušší. To samé se nám může stávat i u nějakých důležitých činností, ale jakmile překonáme těch prvních 15 minut, tak zjistíme, že to není tak hrozné a ten výsledek se dostaví.


Je lepší věci analyzovat nebo se hned do něčeho pustit?


Martin Hurych

Je jedna věc, kterou vidím okolo sebe a občas s tím mám problém i já. Prioritizace zní hrozně jednoduše. Všichni známe Paretovo pravidlo, 20 % věcí ovládá 80 % výstupů. Co když to tak zřejmé není, co když se pouštíš do něčeho nového, kde úplně nevíš? Doporučuješ více analyzovat, nebo se prostě do něčeho pustit a čekat, kam tě to zavede?


Jan Gibek

Tady bych asi použil selský rozum, ten je důležitý vždycky. Jak říkáš, stává se, že lidé neudělají nic, protože neustále hledají nové informace a těch informací je tolik, že jsme v tom kolikrát zacyklení, nebo čekáme na ty nejlepší podmínky. Víme ale, že ty nejlepší podmínky nikdy nenastanou. Kdybychom čekali na nejlepší podmínky, než si pořídíme děti, tak jsme asi dodnes bezdětní. Tak je to i s dalšími věcmi. Za mě je dobré poskládat si spoustu informací, ale nenechat se tím totálně přetížit a pak na základě těch informací si udělat nějakou stručnou road mapu, čím začnu, co má pro mě největší efekt a do toho se pustit.

Tady bych rád zmínil mého oblíbeného herce, Matthew McConaughey, který napsal knížku Greenlights. Tam popisuje, že nikdy nebyl spokojený se situací, která byla status quo, nic neudělat. Vždycky radši říkal, ať udělám tohle, nebo tohle, vždy to bude lepší než zůstat na místě, protože když se rozhodnu špatně, tak dostanu okamžitý feedback a vím, že to mám udělat jinak. I když se rozhodnu zrovna špatně a něco udělám, tak když ten feedback bude dostatečně rychlý a nebude extra drahý, tak já vím, že mám jít na druhou stranu, že mám dělat něco jiného. Jakmile to však nezkusím, zůstanu na místě a jenom neustále čekám na ty podmínky, nebo analyzuji nové informace, tak se stává, že nám ta příležitost může utéct mezi prsty.


Jak nakládat s těmi, kteří se měnit nechtějí?


Martin Hurych

Teď budu trochu ďáblův advokát. To permanentní zlepšování se, pro někoho možná honění se za sny evidentně není pro každého. Co říct těm, kteří říkají, že není nutné se neustále někam hnát, měnit se a že když zůstaneš chvíli na místě, tak se to nějak vyřeší i bez tebe? Jak nakládat s takovými lidmi ve firmě? My se tady bavíme o změnách na firemní úrovni, ty se musíš přizpůsobit, něco si tam najdi, musíš se změnit sám. Je lepší dělat něco než nic. Spousta lidí chce dělat nic, spousta lidí prokrastinuje a tyto věci ráda neposlouchá. Co tedy v rámci firmy těmto lidem říct, je vůbec dobré s nimi bojovat, nebo jak s nimi naložit?


Jan Gibek

To je těžká otázka, zajímavá. Já bych se na to podíval tak, že když firma musí mít nějaké výsledky, aby se udržela na trhu, aby přežila a aby další členové, nebo zaměstnanci mohli chodit do té firmy, tak musí všichni přidávat nějakou hodnotu té firmě. Tím pádem, pokud člověk, který je na určitém místě a tu hodnotu nepřidává, tak je na špatném místě. On tedy nemusí v té firmě skončit, tam je potřeba jenom najít to správné místo pro takového člověka, který se tam hodí. Určitě je něco, co ho baví, v čem je dobrý a víme, že když děláme něco, co nás baví a v čem jsme dobří, tak jsme i více efektivní, kreativní a tím pádem dáváme nějakou hodnotu, nějaký výstup. Podle mě je to tedy jenom otázka toho najít tomu člověku lepší místo, než na kterém je teď. Pokud se nechce měnit a to místo, na kterém je v současné době, vyžaduje neustálou změnu, tak to není pro něj.


Kde brát energii pro změnu, když se nedaří?


Martin Hurych

Budu se chtít měnit. Už poněkolikáté v sobě zase vykřesávám jiskřičku naděje, že se změním. Co v momentě, kdy mám za sebou několik failů? Ty říkáš, že to je jenom korektivní zpětná vazba, ale jak se z toho neposrat, když je těch chyb několik za sebou? Kde na to permanentně brát energii? Mám naplánováno, všechno jsem udělal podle tebe. Možná to ale pořád není moje, možná jsem si to jenom naplánoval a nemyslím to úplně vážně, takže kolabuji. Vím, že se musím učit cizí jazyky, ale málokdo z mé generace opravdu dobře umí 2, 3. Co s tím, když se to pořád nedaří? Furt ti všichni říkají, že bys měl, ty víš, že bys měl, ale pořád nenacházíš tu energii se změnit. Je chyba v plánu, je chyba ve mně? Co s tím, abych konečně po těch 15 failech uspěl?


Jan Gibek

Já bych asi doporučil se znovu kouknout na ten recept, jak se návyky budují. Je tedy dobré si projít celý ten systém úplně stejně, jako když analyzuji ve firmě nějaký systém, nebo výstupy z toho systému. Pokud se mi nedaří dosáhnout toho výsledku, který jsem chtěl, tak dělám analýzu toho systému, toho procesu. Kouknul bych se tedy znovu na ten proces.

Tady u té tvorby návyků je zásadní mít tu vnitřní motivaci. Když se na to znovu kouknu zpětně a řeknu si na škále 1 až 10, jaká je moje motivace pro to učit se ten jazyk a není tam 9, nebo 10 a já to cítím, tak s nižší motivací je jasné, že se nedostanu dál, že se zaseknu. Pokud je ta motivace ale tak veliká, že jsem na té devítce a desítce, tak mohu postupovat dál k tomu plánu. Teď zase v tom procesu se koukám na věci, kde jsem neuspěl podle toho, jak jsem to měl naplánované a hledám způsob, jak tu situaci změnit, abych v ní příště uspěl. Je to hodně o myšlení a sebereflexi.


Jaké návyky letos buduje Honza?


Martin Hurych

Na čem pracuješ ty osobně tento rok? Jaký návyk si chceš letos vybudovat?


Jan Gibek

To je dobrá otázka. Já bych nejprve zmínil, co se mi povedlo loni. To by mohlo inspirovat i nějaké lidi, protože já mám od loňského roku problémy s ramenem. Při cvičení se mi stal úraz, takže už rok chodím na rehabilitaci s ramenem. Jelikož je to pro mě tak důležité a mám velikou motivaci to dát dohromady, tak každé ráno cvičím rehabilitační cviky. Budování návyků tedy může být dobré i pro zdraví nejen v rámci standartního cvičení, ale i pokud se nám něco stalo a potřebujeme se dát alespoň do normálního stavu. Zapojil jsem tedy rehabilitační cvičení, zapojil jsem i dechová cvičení podle Wim Hofa a meditaci do svých rituálů a návyků častěji, než jsem chtěl.

Letos to budou více návyky pracovní. Chtěl bych jít do pravidelného zveřejňování obsahu na určité sociální síti v mém oboru, koučinku a budování návyků. Mám tedy nějaký plán, mám nějaký cíl a chtěl bych si udělat návyk, že budu pravidelně dělat příspěvky.


Martin Hurych

Kam to bude? V tento moment jsi totiž získal velikou bandu lidí, kteří tě budou kontrolovat, aby sis svůj návyk úspěšně vybudoval. Kde tedy máme koukat, abychom tvůj obsah viděli?


Jan Gibek

Musím se nejprve rozhodnout, ale budu vybírat mezi Facebookem, LinkedInem a Instagramem. Nechám si poradit od umělé inteligence, se kterou jsem teď začal trošku komunikovat, a vrhnu se do toho. Mám tam v plánu devadesátidenní výzvu, což je takové zajímavé období pro budování návyků, aby si ta hlava vytvořila nové neurospojení a brala to potom automaticky.


Jak dlouho trvá vybudování návyků?


Martin Hurych

Teď jsi nám to neudělal jednodušší, protože všichni věří, že návyk se vybuduje za 21 dní. Ty říkáš 90, tak jak to tedy je?


Jan Gibek

Dříve jsem také pracoval s 21 dny, dnes mám devadesátidenní výzvu, protože to je kvartál a tím ho chci uzavřít. Jinak mám zažité a psal jsem to i na svých stránkách, že to je v průměru 66 dní, to znamená 2 měsíce. Je to ale průměr, některé návyky samozřejmě půjdou vybudovat rychleji a některé naopak zase budou vyžadovat ještě delší čas a větší focus.

Můj nový návyk na první kvartál je tedy psát obsah. Zase bych se dostal k tomu, že aby člověk dokázal s tím návykem pracovat, tak je dobré začít s jedním návykem. Nepřemýšlím tedy nad tím, že začnu s 5 věcmi, a nakonec neudělám nic. Je dobré začít s jednou věcí, na tu se soustředit, vybudovat si ten návyk a pak začít budovat další.


Martin Hurych

To nám zbývají ještě 3 kvartály, tak co tam máš?


Jan Gibek

Takhle daleko jsem zatím nekoukal. Nejprve si vyhodnotím ten první kvartál a kouknu se na to, co bude potřeba změnit v rámci sebereflexe, co bude potřeba udělat nového, jestli vybudovat nový pracovní návyk, nebo se vrátit do nějakého osobního. To si ale nechám až po vyhodnocení prvního kvartálu.


Shrnutí


Martin Hurych

Když nás diváci a posluchači doposlouchali až sem a chtěli by s návyky pomoci, kde tě najdeme?


Jan Gibek

Najdete mě na webu, jangibek.cz, kde mám vlastní stránky a je tam odkaz jak na osobní koučink, tak je tam odkaz i na videokurz, jak budovat návyky.


Martin Hurych

Děkuji moc za průvod budováním návyků a za účast v tomto podcastu. Ať se ti daří.


Jan Gibek

Já děkuji za pozvání, Martine. Tobě taky, ahoj.


Martin Hurych

Pokud jste zahořeli touhou změnit sebe, firmu a konečně prolomit to neštěstí neustálých začátků, tak jsme naši práci udělali dobře. Určitě nás likujte a odebírejte tam, kde právě posloucháte. Jako tradičně mrkněte i na moje webovky, www.martinhurych.com/zazeh, kde někde tady kolem této epizody bude i bonus o tom, jak návyky začít budovat. Jako standardně i Honza nám připravil podnětnou věc a bude i sleva, ale to až v tom bonusu, takže nezapomínejte stahovat. To je taková trocha motivace na konec. Děkuji za pozornost, držím vám palce a přeji úspěch, díky.


(automaticky přepsáno Beey.io, upraveno a kráceno)



Comentários


bottom of page