Ze zavařovačky s rybičkou modrá krabička!
I tohle může být výsledek dětské hry tichá pošta. Ovšem hraný na teambuildingu dospělých. Jo, i takové perly můžou po předání informace a (ne)komunikaci mezi dospělými vzniknout. Říkáte si … Sranda, ne?
Jenže co když se vám přesně taková (ne)komunikace rozlezla po firmě? Zvláště mezi lidmi, kteří ani nemají pracovní email? Jak potom bojovat proti šuškandě a vysvětlit, že Franta fakt nechtěl tu modrou krabičku?
O tom, a nejenom o tom, jsem si povídal s Markem Anderem a Veronikou Kynčlovou ze společnosti Jobka Services. Proč? Protože jsou v tom pořád. A zdá se, že by mohli mít řešení. Co jsme tedy probírali?
🔸 Čím je specifická komunikace ve výrobních firmách?
🔸 Jaká úskalí přímá komunikace skrývá?
🔸 Jak řešit rezistenci zaměstnanců vůči implementaci změn?
🔸 Jak přes HR oddělení prorazit obchodně do firmy?
🔸 Jak jsme na tom v digitalizaci v rámci Evropy?
PŘEPIS ROZHOVORU
Martin Hurych
Dobrý den. Já jsem Martin Hurych a tohle je Zážeh. Tuto epizodu bych po delší době chtěl věnovat komunikaci v rámci firmy. Protože jsme se dlouho věnovali kancelářským profesím, tak se dnes naopak podíváme na firmy, kde máme hromadu lidí buď ve výrobě, nebo někde v terénu. Jsou to lidé, kteří nemají e-mail a nemají před sebou tak velikou placku, na kterou možná zrovna teď koukáte. Když o komunikaci, tak jsem si dnes pozval dva hosty, kteří na mě budou v přesile, Marka Andera, dobrý den.
Marek Ander
Dobrý den.
Martin Hurych
Marek je CEO JOBka services. Dále jsem si pozval jeho pravou ruku, co se týče obchodu, Veroniku Kynčlovou. Dobrý den.
Veronika Kynčlová
Krásný den.
Hraje Marek svým lidem na nervy?
Martin Hurych
Veronika je sales lead stejné společnosti. Než začneme, Marek na sebe, Veroniko, prásknul, že je muzikant, tak mě napadlo, jestli Vám někdy hraje na nervy.
Veronika Kynčlová
To je moc pěkná otázka takhle na začátek. Marek je skvělý muzikant a já tedy s muzikou úplně upřímně nemám vůbec nic společného, ale JOBka mi občas hraje na nervy. Ne vždy je to vyloženě Marek, proto jsem řekla JOBka kompletně, protože jsou tam další oddělení, u kterých můžeme říct, že na mé nervy hrají víc.
Martin Hurych
To je takový orchestr v hraní na nervy. Zpět k muzice, co hrajete, Marku?
Marek Ander
Já hraji funky, což je taková trochu challenge muzika na hraní a já mám rád challenge. Momentálně děláme revival od J.A.R., takže jsem druhý Roman Holý. Mám pseudonym, Roman z polí.
Jak se Marek s Veronikou dostali do JobkaServices?
Martin Hurych
Pojďme k tomu, proč jste tady. Pojďte krátce představit jednak Vaši cestu od začátku do JOBky a krátce JOBku a co Vás vůbec vedlo k založení této firmy.
Marek Ander
Mě k tomu vedla praxe, kdy jsem byl v bývalém zaměstnání jako IT manažer a dostal jsem za úkol ve firmě, kde bylo spoustu zaměstnanců na hale a v terénu, vymyslet něco na informování lidí. Prvotní nápad pana ředitele bylo ozvučit haly, protože věděl, že jsem muzikant. Toto řešení jsme vyzkoušeli, ale neosvědčilo se, takže jsem přišel s mobilní aplikací. Vzniklo to tedy vyloženě v praxi, v prostředí, do kterého dnes tu aplikaci dodáváme.
Martin Hurych
Znamená to, že pan ředitel byl vyznavačem obecní školy, kde se křičelo do mikrofonu a do školního rozhlasu, ale ideu s aplikací nepochopil?
Marek Ander
On ji pochopil, on ji podporoval, ale firma nechtěla investovat finance do vývoje aplikace, která bude vyloženě pro ni, což byla moje příležitost. Já jsem se jí chopil a vyvinul jsem to jako vlastní projekt, který jsem tam potom následně prodal.
Martin Hurych
Jak jste se dostala k JOBce Vy?
Veronika Kynčlová
Já jsem v podstatě startovala svoji kariéru ve veliké nadnárodní společnosti, která se zabývala externím recruitmentem. Potom jsem se přesměrovala do jedné menší české společnosti do oblasti interního HR a prakticky celou tu dobu mě zajímala firemní kultura, co ji ovlivňuje, jak ji lze tvořit a vylepšovat. Potom jsem jednoho krásného dne viděla na LinkedInu Markův inzerát, že hledají někoho na trochu jinou pozici, než na které jsem dnes. Začínala jsem v JOBce na pozici člověka, který pečuje o zákazníky, řeší s nimi implementaci a obecně proces zavádění aplikace do firmy. Postupně jsem se posunula na stávající pozici.
Čím je specifická komunikace ve výrobních firmách a jak to řešit?
Martin Hurych
Já jsem říkal, že to dnes bude o komunikaci a nepochybuji, že mi určitě řeknete i hromadu dalších věcí. Proč jsem si Vás pozval, moje bublina a hlavně ta výrobnější část má problém přenést jakoukoliv myšlenku z managementu až k tomu poslednímu člověku. Hodně se tu bavíme o tom, jakou roli hrají mistři, střední management a jak se informace pozmění, než doputuje k tomu příjemci. Vy s tím něco děláte. Co s tím přesně děláte? Jak tento cyklus, nebo tuto šňůru zkracujete?
Marek Ander
Tohle můžeme potvrdit, to je prakticky věc, kterou vidíme ve všech firmách, se kterými se potkáváme, to je princip tiché pošty. Zažili jsme i formou hry takový průzkum, kdy si lidé předávali nějakou informaci. Na začátku měli třeba sklenici na okurky, tu měli namalovat, pak ji popsat, další namalovat a vznikla z toho nějaká modrá krabička. Opravdu ta praxe, že ta informace doteče úplně jiná, platí. To je vlastně jeden ze základních principů, které děláme, abychom přenášeli tu informaci od bodu A do bodu B, typicky od vedení až na ty nejnižší pozice, aby dotekla včas, kdykoliv a hlavně v nezkreslené podobě.
Martin Hurych
Moje bublina je hodně kancelářská a dost si nedokáže představit život bez e-mailu, bez Slacku, nebo bez něčeho takového. Ten problém v komunikaci s lidmi na shop flooru, když se tedy bavíme o výrobě, je složitý v tom, že oni mnohdy nemají nic jiného než vlastní mobil. Jak tedy, když nemám e-mail, rychle doručit zprávu na něco, co vlastně firma ani nevlastní?
Marek Ander
To je vlastně ten náš princip. My máme mobilní aplikaci, kterou si zaměstnanec rád instaluje do svého osobního mobilního telefonu. Máme už takové know-how, že to lidé skutečně dělají rádi, protože tam mají i věci, které jim jsou užitečné, aby nemuseli chodit někam na nástěnku, někam něco tisknout. Vše, co ve firmě potřebují dělat, mají v kapse.
Martin Hurych
Když se podržíme té komunikace, jak to snášejí ty mezičlánky? Najednou mi to totiž trochu evokuje, jestli jsou tam vůbec potřeba.
Veronika Kynčlová
Já myslím, že naopak mezičlánky často po takové nové formě komunikace volají a kvitují ji, protože jim usnadňuje život. Zároveň to, co ještě nebylo zmíněno a z mého pohledu je velmi důležité, je to, že ty informace nejen dostáváte od vedení k lidem v terénu, ale zároveň mají ti zaměstnanci možnost se vyjádřit. Často nosí skvělé nápady a ta firma tím šetří peníze, zkracuje různé procesy, mnohdy je vylepšuje a v tomto směru je samozřejmě obrovské množství potencionálu, které lze potom využít. Ta obousměrná komunikace je tedy také velmi důležitá.
Jaká úskalí přímá komunikace skrývá?
Martin Hurych
Teď budu trochu ďáblův advokát. Někdy ta záměrně lehce poupravená tichá pošta je jediná šance, jak ty lidi dostat tam, kam potřebujete. Za svoji kariéru jsem byl několikrát svědkem absolutního nepochopení toho, co management dává do firmy a přeložení do jazyka kmene, který to má přijmout, bylo nepostradatelné. Nestává se Vám tedy někdy, že když máte takovouto sílu poslat ve výrobě mnohdy tisícům lidí zprávu, že se to může velmi rychle otočit proti Vám jako managementu? V tonalitě jazyka, v momentálním naštvání je tichá pošta mnohdy neocenitelná, protože to utlumí. Zkušenost středního managementu mnohdy je, že mezi dvěma mlýnskými kameny jeden tlačí a aby ten dotyčný mohl ty lidi nějak lidsky tvarovat, tak pouští dál jenom to, co je nutně potřeba. Říkám si, jestli ten převod tedy není moc narychlo.
Veronika Kynčlová
Já určitě vím, kam míříte. Zároveň si dovolím odvážně tvrdit, že naši klienti se svými zaměstnanci vyloženě chtějí komunikovat, a proto zavádí takové nové technologie do těch podniků. Zároveň jsou na jedné lodi. Určitě se rozchází někdy samozřejmě vize a možná to, jakým způsobem realizovat tu vizi, ale přece jenom opravdu tam vládne spíše nálada toho, že všichni táhnou za jeden provaz a vědí, kam jdou.
Jak vypadá typická výrobní firma z hlediska komunikace?
Martin Hurych
Pojďme si popsat situaci, aby se Vaši potenciální budoucí klienti poznali, jak vypadá firma před Vaším příchodem. Co jsou ty typické věci, které třeba řešíte, nebo s čím můžete pomoci? Co tak vidíte, když k nim přijdete?
Marek Ander
Já to mohu říct ze zkušenosti už té první firmy, kde jsem s tím začínal a v prvních pár firmách, kde jsem i já ze začátku úplně sám obchodoval. Většinou to bývá tak, že lidé nemají přehled, co se děje, nemají přehled o tom, když padají nějaká rozhodnutí a proč padají. Nemají moc možnost se k tomu vyjádřit, dost často k nějakému tvrzení mohou existovat dobré nápady, nebo naopak nespokojenost, která když se včas odhalí, tak vám ti lidé nemusí odejít. Dost často ty firmy vypadají tak, že mají papírové procesy, kolují papírky, žádanky o dovolenou, nebo opravenky na stroje a ty se různě ztrácí. Bývají tam různé krabičky nápadů, nebo schránky důvěry, které potom nahrazujeme digitální aplikací.
Veronika Kynčlová
Určitě se tam ještě často objevuje přepisování různých informací do systému, skenování, posílání na nějaké jiné pracoviště, nebo pobočky, nebo potom externistům třeba do účtáren. Prakticky je to všechno zbytečně složitě řešené a namáhavé. Dokážeme tyto denní rutiny určitě usnadnit.
Martin Hurych
Zároveň jsem od Vás, Veroniko, pochopil, že je tam potřeba notná dávka důvěry a chuť po transparenci.
Veronika Kynčlová
To určitě. Zároveň když dáte těm zaměstnancům možnost, aby se vyjádřili, tak právě přijdete i na tu jejich nespokojenost a můžete s nimi o tom diskutovat a rozvádět, jaké ty problémy tam opravdu jsou a bavit se o tom s nimi. Já snad nevidím jinou možnost, jak dojít k tomu cíli, když už ten problém je. Samozřejmě je to potom o té práci toho managementu.
Jak řešit rezistenci zaměstnanců vůči implementaci Jobky?
Martin Hurych
Mě tam na začátku překvapila ještě jedna věc. Když máte to zařízení Vy, typicky u těch kancelářských profesí, tak můžete těm lidem naordinovat, co si na to mají, nebo nemají nainstalovat. Tady jsem pochopil, že jdete na zařízení, které je moje, a velmi pravděpodobně se na začátku v rámci nějaké implementace musíte potýkat s rezistencí těch lidí. Jak proti tomu třeba jít, jak to řešíte?
Marek Ander
Je to tak. Tam musím říct, že dnes už za ty tři roky, co jsme implementovali přes 150 firem, jsme v tom dobří, máme na to i oddělení. Je to opravdu o tom, abychom dokázali tu aplikaci pro toho zaměstnance namíchat tak, aby si tam našel i ty věci pro něj, aby viděl, že bez ní se mu bude hůř v té firmě žít. Je to určitě o přesvědčování, je to o motivaci, ale dnes si myslím, že už jsme v tom docela dost dobří.
Jsou i firmy, kde máte opravdu třeba paní personalistku, která má koule, a pokud si to zaměstnanec nebude chtít nainstalovat, tak bude mít problém. Když jsou ale ve firmě dva, tři tisíce lidí, tak to takto nelze dělat a je potřeba to sestavit dobře. Můžete to udělat šikovně a vytvořit i alternativu, která však bude výrazně těžší. Můžete zařídit, aby si ten zaměstnanec pro tu výplatní pásku šel do osmého patra administrativní budovy, nebo ji může dostat do toho mobilního telefonu. On si to potom postupně rozmyslí.
Martin Hurych
To je dobré, to jste mi vzal z jazyku otázku, jestli to vlastně není dublování, protože v momentě, kdy musím mít alternativu, tak spoustu věcí musím pro dva, tři lidi ve firmě držet pořád při životě. Je to tak, chápu to správně, nebo se Vám opravdu daří stoprocentní konverze? Já si třeba teď představuji, jak mi během přijímacího pohovoru říkáte, ať si vytáhnu telefon a tohle si tam dám.
Veronika Kynčlová
Někteří z našich klientů to dělají. Nicméně to není tak strašné, jak se to teď může zdát. Máme samozřejmě ještě nějaké alternativy, které pokryjí zbytkové množství lidí, kteří nemají chytrý telefon, což se může stát, nebo jsou opravdu zarputilými odpůrci, umíme to řešit. Dáváme do firem robustní zařízení, která umí číst čtečku čipů, nebo karet, které mi chodí do práce a čipují se, registrují odchody a příchody. Umíme je takto rovnou nalogovat do té aplikace.
Ještě bych doplnila, že za mě je tam extrémně důležitá komunikace. Obecně už v okamžiku, kdy ta firma chce něco takového zavádět, tak je dobré do toho zavést ty zaměstnance a dát jim možnost se vyjádřit, co by v té aplikaci chtěli mít. Zároveň potom samozřejmě ta firma to musí dobře komunikovat, musí jim dát vědět, že se něco takového vůbec děje a přichází. Pokud jsou tato kritéria splněná, tak se shledáváme ve valné většině opravdu s pozitivní zpětnou vazbou od managementu, ale i zaměstnanců.
Jak častá je zpětná vazba od zaměstnanců v Jobce?
Martin Hurych
Byť samozřejmě nemůžeme být konkrétní, tak Vy vidíte minimálně do nějakých statistik. Ta plechová krabice někde u kávovaru je vždy hrozně chtěná, ale téměř nikdo do ní nepíše. Jak to máte Vy?
Marek Ander
Je to tak. Do těch plechových krabic si nám často firmy stěžují, že nepíšou, protože když už tam nesete tu stížnost a jdete před tím open officem, nebo těmi prosklenými kancelářemi, tak to každý samozřejmě vidí, je to hrozně anonymní, nehledě na tu ergonomii. Máme ty statistiky a dost často děláme, že měříme před a po. My chceme, aby ta daná problematika, kterou tam řešíme, zabrala. Tady jde jednoznačně říct, že to využívání té dané funkce hardwarově, nebo i z domova, z gauče, když mám zrovna pocit, že mám nápad, vylezu ze sprchy, tak ta úspěšnost je tam mnohem větší. Je to firma od firmy samozřejmě a také fáze firmy, když začíná, nebo už je zajetá, takže těžko teď lze říkat nějaká čísla, ale je tam významný nárůst těch příspěvků.
Veronika Kynčlová
Je tam výrazný nárůst příspěvků i z toho důvodu, že pokud jdete hodit papírový dopis do nějaké krabice, tak pravděpodobně těžko získáte zpětnou vazbu na ten svůj nápad, stížnost, nebo cokoliv, co tam píšete. My to umožňujeme v podobě odpovědi na ten příspěvek.
Martin Hurych
Máte nějakou zpětnou vazbu, jestli jsou to opravdu vylepšováky, nebo jsem se zkrátka špatně vyspal a tak to všem nandám?
Marek Ander
Jsou různá řešení. My tak nazýváme i ty moduly, že je to schránka důvěry, nebo schránka dobrých nápadů a potom se v té dané schránce vyskytuje to, co je k tématu. Samozřejmě občas se najdou lidé, kteří toho zneužijí. Co je ale hodně důležité, oni když lidé ve firmě vidí, že se s těmi příspěvky něco děje, což už není o aplikaci, ale o procesu ve firmě, tak to hrozně funguje. To nám pak nahrává zpětně, pokud to funguje přes nás, takže lidé vidí, že dostali novou kuřárnu, a proto budou psát i dál, protože vidí, že to reálně funguje.
Pokrývá Jobka i administrativní pracovníky?
Martin Hurych
Teď budu mít možná dotaz pramenící z neznalosti. Když mám combo bílých a modrých límečků, existujete jen na mobilu, nebo jako bílý límeček to mohu mít před sebou na veliké placce?
Veronika Kynčlová
Bílé límečky nás vyloženě dohnaly do situace, kdy v podstatě už nejde jenom o mobilní aplikaci, ale máme i webovou aplikaci. Máme dnes beta verzi, kterou testuje menší množství našich klientů, ke které jsme z mého pohledu byli dohnáni.
Marek Ander
Pořád ale jedeme strategii mobile first, přední vývoj jde vždy tam, protože ta cílovka je pořád opravdu modré límečky, nebo firmy, co mají lidi v terénu, protože tam je nejtěžší se s těmi lidmi spojit a ty procesy nějak zdigitalizovat. Lidé, co jsou u počítače, tam už to většinou nějak řešené je. Samozřejmě oni se ale přidávají také a nechtějí to ťukat v mobilu, takže jak říkala Veronika, vyloženě nás tam dotlačili.
Jak vypadá typická klientela?
Martin Hurych
Pojďte mi říct, jak vypadá typická klientela a od jaké velikosti se to začíná vyplácet, protože ta moje skupina jsou menší a střední firmy.
Veronika Kynčlová
Já bych se nerada omezovala vyloženě na nějaké oblasti toho, co ty firmy řeší, nebo na počet zaměstnanců, ale pokud chceme trochu zobecnit tu naši cílovku, tak jsou to firmy od zhruba 100 zaměstnanců a výše. Čím větší je firma, tím větší je tam pravděpodobnost té návratnosti. Obecně ty case studies, které děláme ve firmách, lze postavit na různé oblasti toho, co právě chtějí zlepšit, zdigitalizovat, zautomatizovat. Co se týká vyloženě oblastí, nejde vůbec o to, jaký je ten cílový produkt, nebo co ta firma vyloženě dělá a čím se zabývá. Jsou to různé společnosti, kde tedy opravdu ne všichni sedí kompletně v jedné kanceláři, jde o zaměstnance na různých místech.
Co je „firma v kapse“?
Martin Hurych
U Vás na webu jsem viděl claim Firma v kapse. To mi tak trochu evokuje, že když už tady tedy zazněl ten WhatsApp a Slack, že to není jenom náhrada těchto aplikací, ale že tam je mnohem více. Co dál můžeme v rámci těch procesů s Vámi řešit?
Marek Ander
Každá JOBka je jiná. My jsme jich dnes vyrobili asi přes 150, máme tam asi 90 tisíc zaměstnanců a každá je jiná. Abych to ale připodobnil, člověk si může objednat oběd, zažádat si o dovolenou, přečíst si novinky z firmy, podat podnět, najít si kolegu, se kterým bude jezdit autem, aby ušetřil. Jsou i firmy, které mají svozové autobusy, takže si přes to lze i objednat jízdenku. Cokoliv se v té firmě procesně děje, tak mohu mít po ruce v kapse.
U komunikace to samozřejmě začalo, ale okamžitě se to začalo nabalovat, od prvního zákazníka začaly chodit další požadavky. Jakmile to dostal mezi lidi, začaly chodit požadavky, co dalšího by se dalo řešit a to je vlastně dodnes na vývoji přetlak, uvážlivě tyto požadavky přebíráme, ale myslím si, že máme práci na 20 let dopředu.
Martin Hurych
Teď vyšla verze 4.0. Co bude ve verzi 5.0?
Marek Ander
To je trochu trefa do černého, Verča na mě kouká s očekáváním. CTO tu s námi dnes není, ale roadmapu máme na následující verzi a potom je budoucnost, takže 5.0 nemáme. Jde to ale přirozeně, protože klientela se mění a požadavky klientů se mění v čase i s problémy, které přichází. Kdybychom teď měli 5.0, tak vzhledem k tomu, že máme jednu verzi na kvartál, by vyšla na začátku roku 2024 a ta situace by mohla vypadat úplně jinak.
Jak moc se požadavky zákazníků otiskují do plánů vývoje?
Martin Hurych
Než půjdeme k Veronice a k obchodu, tak mám poslední otázku, takovou trochu nepřipravenou. Lidé, co mají nějaký produkt, se hodně trápím s tím, jak moc je ta roadmapa vytesaná do kamene, jak moc se do ní otiskujete Vy a Vaše chutě tu aplikaci rozvíjet tam, kam chcete. Legislativní požadavky teď necháme stranu, protože ty jsou neovlivnitelné. Jak moc dáte na to, co chtějí zákazníci? Jak moc jste v tomto zákaznicky orientovaní, jak moc se sebou necháte smýkat?
Marek Ander
Tohle se u nás vyvíjí, ale musím říct, že za posledních pár měsíců jsme se dostali do stavu, kdy vyhodnocujeme, jestli jsou ty požadavky v souladu s naší vizí a jestli chodí od více firem současně. Potom je zařazujeme přednostně a pokud je to třeba individuální nápad, ale zapadá nám tam, tak ho zařazujeme. Máme tam i odbočku nějakého zákaznického vývoje, kdyby to ten zákazník opravdu potřeboval, ale nesedělo nám to do toho konceptu, ale nenabourává nám to to jádro. Ta architektura je tak vymyšlená, že pokud dnes mají klienti stávající systémy, tak my jim je nevystrkáváme ven. Netlačíme se tam na úkor toho, aby ukončili spolupráci s jinými systémy, my je napojujeme.
Martin Hurych
Teď mám takovou podlou otázku, ale otázka vytesanosti roadmapy mi přijde, že je jenom otázka protinabídky, kolik ta dotyčná strana nabídne za custom vývoj. Máte to tedy nějak rozdělené, že jsou jenom lidé, kteří se starají o custom vývoj, a core tým, který se stará jenom o JOBku, nebo musíte měsíčně, kvartálně žonglovat s balonky a určovat, kdo půjde do vývoje? Máte v té roadmapě volné spoty, do kterých dáváte ty custom requesty?
Marek Ander
Je fakt, že ze začátku jsme byli úplně ryze startup a hodně to bylo o financích, takže to rozhodování bylo tímto hodně zkreslené. Člověk dost často šel mimo strategii, protože za tím byl nějaký balík peněz za custom vývoj. Dnes už opravdu se dá říct, že v drtivé většině jdeme tou myšlenkou, že nás neovlivňují peníze, ale ovlivňuje nás to, aby to zapadalo do konceptu, aby když to vyrábíme, tak aby to bylo koncepční a pomohlo to ostatním 149 zákazníkům. Když to tam zakomponujeme, tak chceme, aby to mělo význam.
Jak probíhá v Jobce obchod?
Martin Hurych
Hrozně se mi líbí, jak říkáte, že vyrábíte aplikaci. Většina totiž vždy říká, že programuje. Veroniko, pochopil jsem správně, že i třeba z Vašeho profilu, nebo z profilu dalších obchodníků, obchodnic se soustředíte na té protistraně na HR oddělení?
Veronika Kynčlová
Bývalo tomu tak. Musím říct, že v posledním roce se to určitě rapidně změnilo z toho důvodu, že firmy se dnes čím dál více ku naší radosti zabývají digitalizací. Vyloženě staví nové role do firemní struktury a obsazují role lidí, kteří se jenom zabývají digitalizací. V tom případě my už nechodíme typicky na personální oddělení, často řešíme problémy s komunikací i s vedoucími výroby, nebo s interní komunikací jako takovou, často s marketingem. Dnes už tomu tedy není úplně tak.
Martin Hurych
Kdo je ten finální rozhodovatel, nebo ten hlavní hybatel?
Veronika Kynčlová
Typicky jednatelé firmy a samozřejmě ten, kdo tu aplikaci zaplatí. Většinou tam jednáme s několika lidmi, protože vedoucí personálního oddělení pokryje nějaké svoje potřeby, team leader IT zase pokryje potřeby trochu jiné a v té aplikaci lze řešit prakticky jakékoliv oddělení. Zasahuje to celou firmu, takže tam zohledňujeme určitě více osob, se kterými jednáme. S nimi potom řešíme nějaké use casy, návratnost, potom chodíme za představenstvem, nebo vyloženě jednateli té firmy, představíme řešení, jakým způsobem jim bude ta aplikace usnadňovat život, co jim přinese a také co jim navrátí.
Martin Hurych
Vy máte velikou referenci, což je Bosch Jihlava. Ta mi utkvěla v hlavě, protože jsem dlouhá léta dělal nedaleko v Humpolci a spousta mých blízkých v Boschi dělala. Jmenuji je ale i z jiného důvodu. Opravdu i v těchto velikých firmách to vždy skončí u jednatele?
Veronika Kynčlová
Ano, i v těch velikých firmách to skončí u jednatele. Tam je samozřejmě rozhodující, jestli ten jednatel má nastavené myšlení tak, že chce jít dopředu, že chce tu firmu posouvat a jít s dobou. Pokud ano, tak to jde poměrně snadno.
Jak přes HR oddělení prorazit obchodně do firmy?
Martin Hurych
Vy jste říkala, že jste začínali prodávat přes HR. Pojďte tady udělat laskavost hromadě lidí, kteří chtějí přes HR prodávat a moc jim to nejde. Co si budeme povídat, HR bohužel není nejsilnější oddělení ve firmě. My jsme se v korporátu hádali, jestli je důležitější šéf lidských zdrojů, nebo finanční ředitel. Ve finále to bylo úplně evidentní, ale teoretická debata byla zajímavá. Co tedy dělat a na co se soustředit, abych prorazil přes HR do firmy?
Veronika Kynčlová
Moje zkušenosti jsou s interním i externím HR a prodávali jsme přes HR. Mám velmi ráda slovo laskavost, které jste zmínil, a samozřejmě bych ráda dala i tímto prostřednictvím tip dalším obchodníkům, že to opravdu není úplně nejlepší cesta. Je to z toho důvodu, který jste zmínil. Je to vlastně z mého pohledu smutné, protože HR je velmi důležité oddělení ve firmě. Pokud nemáte kvalitní lidi, kteří vykonávají svoji práci dobře, tak pravděpodobně neuspějete. Proto je důležité spojení jednatele a obecně nějakého manažera, CEO, nebo managing directora. Tito dva lidé by určitě měli táhnout za jeden provaz, to se potom odráží v celé firmě.
Není úplně nejlepší cesta prodávat přes HR, protože často ten pohled personalisty je nějak ohraničený. Možná není schopný zohlednit problémy těch ostatních oddělení, kde jsou třeba právě promítnuty ty finance, ty peníze. Určitě je dobré zahrnout do toho prodejního procesu více manažerů, více lídrů a finanční ředitel do toho stoprocentně má co říct, protože ten přece jenom musí přiklepnout ty peníze. Abychom to vůbec mohli provést, tak do toho musíte komplexně zahrnout celou firmu.
Jak se dostat na zahraniční trhy?
Martin Hurych
Skoro to vyznělo tak, že bych si HR měl škrtnout. Vy jste i expandovali, což je další věčné téma tady v Zážehu, jak s tím, co mám, za hranice všedních dnů. Vy jste v 8 zemích. Jak se Vám to podařilo a kam jste expandovali?
Marek Ander
Je to tak. Expandovali jsme, teď je to 8 zemí Evropy a jdeme dál. Já se však obávám, že úplně neporadíme jak, protože nám to jde přirozeně. Nám to jde z těch dceřiných společností v Čechách do matek do zahraničí přirozeně. My tam nemáme obchod, obchodujeme opravdu z Čech a jde nám to přirozeně. Kdybych měl tedy nějak poradit, tak udělejte ty stávající české firmy maximálně spokojené a potom to půjde do zahraničí samo.
Jak jsme na tom v digitalizaci v rámci Evropy?
Martin Hurych
O digitalizaci procesů se bavíme s kýmkoliv, každý to umí, každý to nějakým způsobem dělá, ale za mě se z toho stává nebezpečný buzz word, byť já osobně digitalizaci miluji a bez ní bych sám žít nemohl. Máte nicméně pocit, že jsme jako země v rámci digitalizace vepředu v rámci Evropy? Je na co být hrdý?
Marek Ander
Já si myslím, že u nás jsou určitě lidé, kteří jsou silní idea makeři, jsou kreativní, jsou tu dobří programátoři a myslím si, že jsme v tom určitě vepředu. Dost často k nám chodí požadavky z jiných zemí, z Polska, z Bulharska, z Maďarska, že tohle prostě chtějí. Chtějí si třeba udělat výběrové řízení, ale nic takového tam nemají.
Martin Hurych
Vůbec jsem neměl stíny pochybnosti o tom, že programátoři jsou tu skvělí, o tom se dlouhodobě ví. Mně spíše šlo o to, jestli třeba i ty výrobní firmy, které jsou mnohdy součástí nadnárodních korporátů, jsou vybírané jako pilotní projekty, nebo jestli ti lidé v rámci těchto firem jsou ti dravci, kteří to potom implementují dál třeba i do západní Evropy. My se tu totiž mnohdy bičujeme, že jsme pořád špatní a pořád trochu východní Evropa, pořád montovna, takže tu hledám nějaké záchytné body, kde na sebe můžeme být hrdí. Je tohle možná něco, co bychom mohli vyzvednout?
Marek Ander
Je to asi firma od firmy, ale už se opravdu objevují firmy, kde témata jako happiness management, digitalizace, interní komunikace jsou vážná témata. Objevují se tam na to pozice, vyloženě ty lidi zaměstnávají jenom pro účel digitalizace, nebo happiness managementu. Je to firma od firmy, jsou tu pořád zkostnatělé firmy, které se těchto slov bojí, ale jsou tu i hodně pokrokové firmy, takže si myslím, že to jde dopředu a je to vidět.
Veronika Kynčlová
Já určitě vím minimálně o jednom ze svých zákazníků, který se pohybuje v automotive a stoprocentně se jejich veliká česká pobočka stala lídrem, na kterém testují spoustu věcí a zavádějí spoustu novinek. V lecčem jsou i první v republice a obecně se stali vzorem pro několik dalších poboček a to nejenom v Evropě, ale i celosvětově ve své divizi.
Martin Hurych
To jsme si snad pozitivnější závěr ani nemohli přát. Já Vám přeji, ať Vám to jde a ať je JOBbka 5.0 brzy na světě. Doufám, že se tu třeba ještě někdy uvidíme a že o Vás hodně uslyšíme. Díky moc.
Marek Ander
Přijdeme rádi, také děkujeme za pozvání.
Veronika Kynčlová
Děkujeme. Hezký den.
Martin Hurych
Vidíte, že i komunikace se shop floorem a zaměstnanci roztrkanými po městě, nebo po republice se dá komunikovat smysluplně a rychle. Pokud vás tato epizoda zaujala, tak určitě likujte a sdílejte tam, kde právě posloucháte. Mrkněte i na moje stránky, www.martinhurych.com/zazeh, kde samozřejmě není jenom tato epizoda, ale i hromada dalších. Já už budu jenom držet palce a přát úspěch, díky.
(automaticky přepsáno Beey.io, upraveno a kráceno)