AI v technických firmách bude mít brzy každý. Know-how ne
Co si z článku odnesete:
• Proč AI sama o sobě brzy přestane být konkurenční výhodou a co ji nahradí
• Čtyři postřehy z konference Planeta AI 2026, které sedí přímo na technické a výrobní firmy
• Kde přesně vzniká prostor pro mezinárodní růst českých technických oborů
• Jednu otázku, kterou si tento týden můžete položit o vlastním firemním know-how
Jeden zářijový den jsem strávil na konferenci Planeta AI 2026 v pražském O2 universu a poslouchal, jak experti z McKinsey, Adastry, Deloitte, Rohlíku i ČVUT popisují, co všechno AI ve firmách změní.
Vnímal jsem obsah jinak než většina sálu. Očima Czech Tech Optimisty, který přemýšlel, jak si z AI vezmou užitek B2B technické, technologické a výrobní firmy. Ne banky, retail, služby nebo poradenské domy. Z pěti hodin přednášek jsem si proto vybíral jen to, co má smysl přinést zpátky mezi lidi, kteří vyrábí, programují, konstruují a exportují. A teď vám shrnu to, co mi přišlo pro váš obor nejzajímavější.
Odnesl jsem si především větu, která se mi teď pořád vrací a vrací: AI nezachrání špatně řízenou firmu. Může ji ale přinutit řídit se jinak.
Zapadá mi to do myšlenky, která mě zaměstnává už delší dobu. Umělou inteligenci si brzy pořídí kdokoliv. Stačí karta a týden trpělivosti s nastavením. Co si nepořídí, je třicet let zkušenosti mistra, který pozná vadu odlitku podle zvuku dřív, než to ukáže měřák. Nebo konstruktér, co ví, proč se ta samá součástka v mrazu chová jinak, než slibuje dokumentace. Přesně tam vidím dnes největší konkurenční výhodu českých technických, technologických a výrobních firem. Nevyhraje ten, kdo si rychleji stáhne nový model, ale ten, kdo umí spojit hluboké technické know-how s rozhodnutím, které firmu opravdu posune.
Rychlejší práce, stejně pomalá firma
Nestačí vyměnit benzínový motor za elektrický a čekat, že se promění celé auto. K novému zážitku a maximálnímu využití možností se musí přestavět karoserie, podvozek i řízení. Přesně tímhle přirovnáním k elektřině popsal nasazování AI ve firmách Petr Zelenka z Adastry. Stejná logika platí i tady. Nestačí nahradit jediný úkon člověka umělou inteligencí a čekat, že se zrychlí celá firma.
Znám to i z technických firem, se kterými pracuji. Obchodník připraví návrh nabídky za dvacet minut místo dvou hodin. Ta pak leží týden u technika na vyjádření. Nakonec si ji nechá předložit majitel na schválení. A ten ji vrátí zpět, protože někde něco uniklo. Nemluvě o tom, že se ukáže, že nikdo pořádně neví, co zákazník vlastně chtěl. Výrobu textu jste zrychlili. Cestu k rozhodnutí ne.
U výrobních a technologických firem, kde je zakázka dlouhá, komplexní a drahá, to platí dvojnásob. Rychlejší nabídka nepomůže, pokud její schválení stále čeká na jednoho člověka s plným diářem.
Kdo ve firmě nechce být efektivnější
Co když úspěch změny brzdí přesně to, za co lidi odměňujeme? Tuhle otázku, kterou si firmy málokdy přiznají nahlas, otevřel na konferenci Jan Hejtmánek z Deloitte. Vedoucí, který zvládne stejný výsledek s menším týmem a menším rozpočtem, často nezíská větší důvěru a podporu. Musí obstát s menším týmem, nižším rozpočtem a slabším hlasem na poradě.
Je to logická reakce na pravidla, která jsme si sami nastavili. Pokud AI dovolí udělat stejnou práci s menším týmem, ale vedoucí by tím přišel o vliv, nemá důvod nechat ji svoje oddělení opravdu zmenšit. V technických firmách, kde je autorita často spojená s velikostí oddělení nebo počtem podřízených, dokáže přesně tahle past zablokovat skutečné nasazení AI mnohem víc než chybějící licence nebo špatně vybraný nástroj.
Kde AI agenti v praxi selhávají
Co robot udělá, když narazí na situaci, kterou nezná? Zastaví se? Zeptá se? Nebo sebevědomě pokračuje a rozbije, co se rozbít nesmělo? Tuhle otázku si u robotiky kladla Karla Štěpánová z CIIRC ČVUT, ale sedí přesně na každý digitální nástroj ve firmě.
Jak to pak bude vypadat v provozu?
Objednávka přijde bez termínu.
Dvě poznámky v systému si odporují.
Klient je v CRM zapsaný dvakrát, jednou pod obchodním jménem a jednou pod jménem majitele.
Zkušený člověk v tu chvíli zpomalí a zeptá se. Špatně navržený AI agent si v tu chvíli sebevědomě chybějící údaj domyslí, spojí dva různé záznamy do jednoho, nebo pošle nabídku klientovi, kterého ve skutečnosti nezná.
Pro výrobní a technologické firmy to není teoretické riziko. Jedna špatně přiřazená specifikace může znamenat vyrobenou sérii podle starého výkresu. Jedno tiché domyšlení chybějícího termínu může posunout celý harmonogram zakázky. Proto je otázka Karly Štěpánové tak praktická. Nezajímá ji, jestli agent umí odpovědět. Zajímá ji, jestli pozná, kdy odpovědět nemá, a kdy má zavolat člověka.
Jeden fungující řetězec je cennější než deset agentů
Firma zrychlí výrobu textu, kódu nebo analýzy. Novou brzdou se paradoxně stane samotné řízení, kontrola a předávání mezi lidmi. Tomáš Čupr z Rohlíku tomu říká daň za koordinaci. Jeho zkušenost je jasná. Jeden funkční proces, který dokážete ověřit, má vyšší hodnotu než deset agentů, které pořád musíte zachraňovat.
Pro menší a středně velké výrobní firmy je tahle rada obzvlášť cenná. Pravděpodobně hned nepotřebujete vlastní AI oddělení. Stačí jeden proces, kde AI opravdu odstraní brzdu, a odvaha nechat ostatní počkat.
Technické know-how jako konkurenční výhoda
Vracím se k myšlence, se kterou jsem na konferenci šel. Nástroje bude mít brzy každý, i konkurent z Polska, Německa nebo Vietnamu. Desítky let nahromaděné technické know-how českých firem nebude mít žádný z nich stejné. Znalost materiálu, procesu, zákazníka a jeho skutečné potřeby se nedá stáhnout ani zkopírovat.
Podle dat ČSÚ používalo v roce 2025 AI přibližně 18 % českých podniků s deseti a více zaměstnanci. U velkých firem to bylo 54 %. Podobná čísla a podobné tempo mají firmy v Německu i Rakousku. Samotný nástroj tak brzy přestane rozhodovat. Rozhoduje ten, kdo umí spojit AI s vlastním produktem a se zkušeností, kterou nikde jinde nenajdete.
Kde vzniká prostor pro export
Přesně tady vidím prostor pro mezinárodní růst českých technických a výrobních firem. Ne v soutěži, kdo má levnější AI výstup. V oborech, kde nejezdí Fabie, ale Bentley, tedy v segmentech s vysokou přidanou hodnotou a komplexním řešením, kde se dá vydělat na know-how, ne jen ušetřit na hodinové sazbě.
Umělá inteligence umí tenhle náskok znásobit. Neumí ho ale sama vytáhnout z hlavy vašeho nejzkušenějšího člověka. Napřed ho musí někdo zachytit, popsat a předat dál, aby s ním dokázal pracovat i někdo jiný, třeba i AI. Teprve pak se z osobní zkušenosti stane know-how, které firmě pomůže růst i za hranice, ne jen vnitřní svět a zkušenost jednoho experta.
Zkuste si dnes odpovědět na jednoduchou otázku.
Kdyby klíčový člověk ve vaší firmě zítra na měsíc zmizel, měla by z čeho čerpat i vaše AI, nebo byste s ním přišli i o ni?
Co jsem tenhle týden viděl v českých firmách
Můj notes. Jednou týdně 3–4 věci, které stojí za vaši pozornost.
Zdroje a inspirace
Konference Planeta AI 2026, 14. 9. 2026, O2 universum. Vystoupení Petra Zelenky (Adastra), Jana Hejtmánka (Deloitte), Karly Štěpánové (CIIRC ČVUT) a Tomáše Čupra (Rohlík / duvo.ai).
ČSÚ: Používání umělé inteligence v českých podnicích, 2025.
