Zdraví bude vaše největší konkurenční výhoda: Petr Šrámek (#225)
- před 10 hodinami
- Minut čtení: 22
Zdraví dlouho bylo osobní téma. Dnes je to téma strategické. A možná Vaše největší konkurenční výhoda.
Jako majitel firmy řešíte trh, lidi, cashflow, tlak konkurence. Jenže jeden faktor rozhoduje o všem – Vaše energie, výkonnost a schopnost udržet tempo v době, kdy se svět zrychluje exponenciálně.
A právě o tom je tahle epizoda.
Hostem byl Petr Šrámek, investor a zakladatel projektů v oblasti longevity, který se pohybuje mezi biotechnologiemi, venture kapitálem a umělou inteligencí. Stojí za fondem investujícím do světových startupů v oblasti dlouhověkosti, buduje kliniku zaměřenou na regenerativní medicínu a propojuje AI se zdravím.
Nečekejte biohackerské nadšení ani fanatismus. Čekejte tvrdý pohled na:
🔸 Proč je vstup do nového oboru snadný, ale vydělávat v něm extrémně těžké
🔸 Jak AI dramaticky urychlí personalizovanou medicínu
🔸 Proč Evropa zpomaluje a Amerika zrychluje
🔸 Jak pracovat s rizikem, když hrozí „krach za dva týdny“
🔸 Co znamená zdraví jako strategická výhoda CEO
🔸 A proč rok 2025 mohl být poslední „jakžtakž normální“
Budeme mluvit o investicích do longevity, o rigiditě big pharma, o vertikální integraci, o demografii, která mění pravidla hry, i o tom, jak si udržet výkon bez fanatismu a 20 pilulek denně.
Pokud vedete firmu a chcete být relevantní i za 10 let, tohle není epizoda o zdraví. Je to epizoda o budoucnosti podnikání.
Zdraví bude vaše největší konkurenční výhoda
Dnes se budu věnovat tématu, které tady ještě nebylo. Jednak se budeme věnovat tomu, co je vaše skutečná přidaná hodnota, kterou velmi pravděpodobně do budoucna bude vaše zdraví. Hlavně bych se ale dnes chtěl zaměřit na to, jak se v trendu, který se čím dál tím více alespoň okolo mě objevuje, a to je dlouhověkost, podniká.
Jak vypadá osobní protokol experta na dlouhověkost?
Martin Hurych
Petr je velmi pravděpodobně aktuálně jedna z nejviditelnějších osob nejen v Čechách, ale minimálně i ve střední Evropě na téma longevity a dlouhověkosti. Je to zakladatel Healthy Longevity Café, Healthy Longevity Clinic a LongevityTech.fund. Chtěl jsem začít takovou obligátní otázkou, kterou jsi určitě dostal v jakémkoliv podcastu nebo na eventu, kam jsi přišel. Co ty a longevity, jak to dodržuješ a jaký je tvůj protokol?
Petr Šrámek
Já jsem taková kombinace na jedné straně testování některých progresivnějších a experimentálních přístupů, ale na druhé straně jsem nikdy nebyl žádný fanatik, zejména co se týká sportu. Dnes jsou lidé, kteří jsou velice aktivní a dělají všechno možné, což já určitě nejsem. Tím důvodem není to, že bych třeba nechtěl, ale já vidím potřebu svůj čas a svoji kapacitu věnovat tomu, co dává největší smysl. Hledám to optimum a udržuji si potenciál té dlouhověkosti a výkonnosti na takové úrovni, ve které si myslím, že je to to nejvíc, ale zároveň ten potenciál si člověk musí udržovat i v těch ostatních věcech.
Jak se Čech etabluje do světové špičky v longevity?
Martin Hurych
Za tento oslí můstek děkuji, protože já jsem měl v životě takové fáze a možná v jedné momentálně jsem, kdy na sebe kašlu, protože mám pocit, že musím udělat hromadu jiných věcí. Dochází mi ale, jak vidím třeba tu bublinu okolo sebe, že dlouhověkost nebo zdraví je čím dál tím skloňovanější slovo a že se na sebe jako lidé konečně začínáme soustředit. Mě u tebe baví právě ta kombinace, že nedlabeš 20 pilulek a spíš 12 hodin denně a máš na to extra ložnici, ale že to všechno kombinuješ. Když jsem se na tebe připravoval, tak jsem na tebe vyštrachal, že máš jeden z největších venture kapitálových fondů, které v rámci longevity na světě existují, dokonce prý třetí. Velká většina startupů, do kterých investujete, jsou v Británii, ve Státech, našel jsem i nějaký velmi úspěšný unicorn v Izraeli. Ty máš kliniku v Boca Raton na Floridě a mě by hrozně zajímalo, jak se v tomto oboru podnikatel z Čech etabluje do světové špičky. Co za tím stojí? Jak se ti to povedlo?
Petr Šrámek
Je to podle mě docela dobrá ukázka toho, že člověk nemusí mít nějaké zásadní předpoklady nebo třeba i vybudované kontakty, aby v určitém oboru uspěl. Je to hlavně dáno tím, kdy do toho oboru vstupuje. Když člověk stojí u zrodu nějakého oboru, tak ten vstup je velice jednoduchý, protože na začátku to je vlastně parta lidí, peníze nikde žádné a všichni jsou tam tak trošku z nadšení. Funguje to přirozeně a ten obor je na začátku extrémně kooperativní. To znamená, že s někým se bavit, s někým něco dát dohromady nebo být napojen na další lidi je v uvozovkách extrémně jednoduché.
Já uvedu příklad na umělé inteligenci, protože tam byl můj vstup před zhruba 9 lety. Umělá inteligence před 9 lety na tom byla tak, že běžní lidé moc netušili, co to je, existoval jakýsi machine learning, odborníci o tom diskutovali, možná už se pár věcí objevovalo. Já jsem po dlouhodobějším studiu dospěl k tomu, že to je ta věc, která tady opravdu zamává světem, protože se mi to jevilo jako nevyhnutelné. Celý ten základ je v tom, že ty technologie, které svým způsobem jsou inteligentní, se vyvíjejí exponenciálně, notabene když jsou ještě navíc ve skupině dalších technologií a vzájemně se tím ovlivňují. Ten vývoj se mi tedy jevil přiměřený, já jsem o tom začal mluvit a teď další lidé se začali zajímat, až ze mě tady vlastně udělali takového guru přes AI v té době. Já si pamatuji, že jsem tenkrát dělal školení Úřadu vlády o tom, co to je AI, a že jsem jim tam vysvětloval křivky toho nástupu, mluvil jsem právě o roku 2025 a znělo to jako ohromné sci-fi. Já jsem ten záznam dokonce nalezl a zjistil jsem, že to docela sedělo. Já jsem to samozřejmě nevymyslel, replikoval jsem informace, které pocházely z té komunity a o kterých mluvili další lidé. Základ je tedy podle mě nebát se, vstoupit do něčeho, co je nové, neprobádané, je na začátku. Samozřejmě vždy je riziko, že to bude slepá ulička, ale pokud to má fundament, o kterém jsem přesvědčen, a takové ty pákové efekty, tak podle mě se nic nemůže zkazit.
Druhá věc je otázka toho podnikání, protože to zní pěkně. Krátce se zmíním o AI, já jsem se velice rychle dostal do kontaktu s lidmi typu Peter Diamandis, Ray Kurzweil, Max Tegmark, byl jsem i rok na Singularity University. Se všemi jsem byl v kontaktu a opravdu to nebylo tak složité v té době, stačilo je oslovit. Potom jsem právě díky Singularity University objevil i svět longevity nebo regenerační medicíny a biotechnologií a mně se to líbilo jako dobrý směr, kde to AI uplatnit. AI totiž bylo takové univerzální, sice už existoval nějaký první GPT model, ale přece jen mě nelákaly aplikace někde třeba v marketingu, mě zajímalo to uplatnění ve zdraví, v biologii a to mě přivedlo k longevity. V AI jsem chtěl začít podnikat, ale hlavně začít podporovat ostatní firmy, startupy, protože se mi to jevilo jako nejlepší cesta, jak to rychle nakopnout. Tenkrát jsem založil startupový inkubátor, ale moc to nefungovalo, protože to byl takový model, který sháněl investory pro individuální projekty. Byl ohromný zájem ze strany startupů, do Prahy se nám hlásily firmy ze Silicon Valley, ale investoři totálně nechápali, která bije, takže tady nebyla ta podpora.
S českou kotlinou jsem to tedy trochu vzdal, proto jsem i byl rok na té Singularity University ve Spojených státech a když jsem se vracel, tak jsem si říkal, že to znovu zkusím, ale jinak. Zkusím to přes fond, protože ta věc se musí vyvíjet rychle, musí probíhat investování a podobně. To se povedlo a takhle vznikl LongevityTech.fund před těmi 6 lety. My jsme říkali, že podpoříme startupy, které uvidíme, že jsou nejlepší, které i směřují k tomu, že opravdu dostaneme technologie, které budou účinné a budou široce dostupné. Skončili jsme u toho, že máme většinu firem amerických a britských, protože bohužel v Evropě ten vývoj na úrovni startupů, které se dokážou rychle někam posunout, je velice slabý, ale jinak si myslím, že se to velmi zadařilo.
Může být dlouhověkost řešením demografické krize?
Martin Hurych
První věc, která mě tam baví, ty to popisuješ tak, že v začátku je to takové možná přátelštější nebo hobby prostředí, když nějaká nová technologie nebo nějaký nový směr vyvěrá ze země. Mně to ale nepřijde i tak normální, že za 9 let vybuduješ v tuto chvíli už dva fondy s nějakými stovkami milionů dolarů. Spousta lidí má investování jako poslední svůj vývojový stupeň. Říká se, že studuješ, pro někoho pracuješ, pokud na to máš náturu, tak si založíš nějakou firmu a když vyděláš nějaké peníze, tak jdeš a investuješ do někoho dalšího. Jestli tomu dobře rozumím, tak ty jsi udělal velkou zkratku a říkal jsi, že jdeš rovnou investovat do ostatních ještě pomocí cizích peněz a buduješ okolo sebe komunity. Co tě na této cestě baví? To je totiž netradiční podnikatelský příběh.
Petr Šrámek
Já to investování beru jako nástroj, ne jako cíl. Samozřejmě tím cílem je zhodnotit své prostředky, ale zároveň ty peníze musí pracovat pro něco kvalitního, způsobit nějakou pozitivní změnu. Tady se vlastně spojily dvě věci, jednak to, že v sektoru, který má ohromný růstový potenciál, jako je třeba právě longevity, to potenciální zhodnocení je výrazně vyšší než v nějakém tradičním sektoru. Výjimkou je třeba zlato, ale jestliže má někdo peníze, tak si vytváří nějakou diverzifikaci a něco dá do zlata a něco dá do startupů. Druhá věc je, že my tím podporujeme tu velkou změnu. Ta longevity není jen nějaká věc navíc, co by bylo fajn, žít zdravěji a déle, to je nevyhnutelně nutné řešení. Světová populace stárne, produktivní objem populace klesá, to je neoddiskutovatelný fakt a dokonce i v rozvojových zemích. Čína už klesá 6 let jako celková populace, ostatní asijské země také, o Evropě a o Spojených státech nemluvě. Pak nám samozřejmě klesá i porodnost. V některých zemích už je to nějakých 0,7 nebo 0,6 a přitom ten repopulační koeficient musí být 2,1 dítěte na ženu, aby ta populace se zachovala ve stejné úrovni.
Martin Hurych
Já jsem někde slyšel, že dokonce jakmile to kleslo pod tuto úroveň, tak historicky neexistuje civilizace na Zemi, která se dokázala vrátit zpátky.
Petr Šrámek
To riziko je ohromné. My tedy bojujeme s celou řadou věcí, které se na nás řítí. Často se mluví o tom, že to bude za 50 let, za 100 let a ve skutečnosti to emočně nikoho nezajímá, protože to je moc daleko. Mentálně to člověk pochopí, ale emočně ho to neoslovuje, to je přirozený psychologický efekt, future discounting. Ten problém ale není za 50 let, ten problém je za 4 roky, za 5 let, vždyť nám meziročně klesá porodnost i v České republice o 10, 20 %, to jsou neuvěřitelná čísla. Zároveň roste nemocnost a náklady na starší populaci a zároveň ta starší populace objemově roste. My neufinancujeme ani zdravotní systém, ani důchodový systém už ve výhledu třeba 3, 4 let, to je fakt.
Na druhé straně ty technologie jako longevity přicházejí s řešením, aby se nemuselo vynakládat tolik prostředků do léčení, protože těch nemocí by potenciálně mohlo být méně, respektive by mohly nastávat později. Tím získáme 5 až 10 let navíc. Zároveň ti lidé, kteří nejsou omezení a nemocní, mohou zůstat déle produktivní, ale myslím tím přirozeně. Nemyslím tím, jestli jdu nebo nejdu do důchodu, ale když jsem v pohodě, tak i v důchodu něco dělám, pomáhám třeba rodině nebo někomu radím. Pokud nemám takový ten kognitivní úpadek ze stárnutí, tak já musím být úplně ceněná osoba, protože akumuluji neustále ty znalosti a zkušenosti. Lidská civilizace nikdy nezažila, aby lidé byli perfektně kognitivně na výši i třeba ve věku 70, 80 let. To jsou ohromné příležitosti a my vidíme reálnou cestu těch technologií toho docílit.
Já jsem teď poměrně nadšený, protože jsme dokončili takovou malou klinickou studii v říjnu, listopadu minulého roku, kdy jsme opravdu měřitelným způsobem rigorózně naměřili omlazení nebo zlepšení těch biomarkerů stárnutí o 2 až 4 roky u testovací skupiny 10 seniorů. Udělali jsme jim takový individuální program a opravdu jsme je o 2 až 4 roky zlepšili za 2 měsíce. To jsme upřímně ani nečekali, že můžeme za 2 měsíce udělat statisticky takhle významný efekt. Ta studie byla míněna spíše jako takový test, jak to dokážeme zorganizovat, ale my jsme docílili i tohoto. Teď si představme, že bychom tohle dělali napříč populací, co to udělá, to může mít obrovské dopady do všech těch parametrů. To jsou ty příležitosti, kvůli kterým má smysl do toho investovat ty peníze.
Kam se posune střední věk za 20 let?
Martin Hurych
Tomu rozumím, to je skvělé. Ty velmi často říkáš, že když přežijeme 5, 10 let, tak medicína udělá takový skok, že se nám rapidně prodlouží délka zdravého dožití. Znamená to, že za 20 let budu pořád ve středním věku?
Petr Šrámek
Já si myslím, že tohle už máme dokonce prokázané, že je možné, zejména u lidí, kteří jsou ve věku mezi 50, 60, zastavit progresi těch měřitelných aspektů stárnutí. Je to nesmírně komplikované, typicky některé orgány je strašně těžké ovlivnit, třeba oči, protože to je velice izolovaný systém, ale u většiny ostatních věcí to jde a dokonce to právě jde i zvrátit. To není jen o tom to zastavit, ale opravdu z někoho, kdo má měřitelně 55, udělat 48. Když ten člověk zůstane v tom režimu, který to podporuje, tak mu dá těch 10 let. Jde hlavně o to si držet ten buffer, tu kapacitu toho zdraví navíc, protože vydržím o něco déle, ale i kdyby se mi něco stalo, nějaký úraz, dostanu infekční chorobu, tak jsem výrazně lépe připraven se s tím vypořádat. To jsme u prevence i těch závažnějších onemocnění, dnes třeba i mladí mají velký problém, rakovina, diabetes se nám posouvá na třicátníky. To všechno je tímto do značné míry zamezitelné, takže to není jen otázka padesátníků a výše, to je opravdu snad pro každého.
Martin Hurych
My jsme se poznali na akci Scaleupboardu, kde jeden z kulatých stolů byl o tom, jak zaměstnávat generaci Alfa. Bude se HR za 5 let učit, jak zaměstnávat 75leté?
Petr Šrámek
On bude spíše zaměstnávat někoho, než někdo jeho, ten potenciál tam podle mě je. Jinak to ale bude možné, bude to i nevyhnutelné, protože ti ostatní lidé nebudou, ale tady je možná ještě potřeba asi trošku zabrousit do oblasti AI a co to udělá se společností. Já jsem ale chtěl ještě zmínit jednu věc, podnikání v longevity nebo v jakémkoliv jiném novém oboru je dobré v tom, že se tam dá snadno proniknout a vytvořit si velice dobrou pozici. Je ale sakra těžké v tom podnikat nebo vytvářet nějaký profit. Dnes si spousta lidí myslí, že longevity je nějaký Klondike, že se tam sbírá zlato. Já si myslím, že na světě je naprosté minimum firem, které jsou profitabilní v tomto sektoru. Ten zájem je obrovský, ale ty byznysové modely a ta schopnost generovat z toho profit díky tomu, že ty technologie jsou pořád ještě na nějakém relativně raném stupni vývoje, je hrozně nízká.
Jakou má Petr odolnost vůči riziku?
Martin Hurych
Já jsem se právě chtěl zeptat, jaká je tvoje odolnost vůči riziku, protože tam si dokážu představit, že nevíš, odkud ti přijdou buď ty miliony, nebo miliony problémů, když jako fond investujete.
Petr Šrámek
U toho fondu tam samozřejmě základním principem je také diverzifikace. My máme přes 35 firem v tom portfoliu a ta diverzifikace s tím rizikem pracuje. My jsme měli takovou strategii, která byla poměrně sofistikovaná, že to nebylo 35 náhodných firem, které se nám líbily, ale máme tam určité specifické subsektorové pokrytí v různých stádiích, abychom to měli vyvážené. To je to, jak s rizikem pracuje fond.
Samozřejmě na úrovni jedné firmy to je úplně jiná story. Každý, kdo podniká, nebo založil firmu a měl startup, ví, že to je totální horská dráha. Vy můžete být v únoru za hvězdu a v květnu krachovat a v září jste zase za hvězdu. Většina těch externích pozorovatelů nevidí ten detail toho nahoru, dolů, vidí vždy ten počáteční a ten koncový bod a podle toho posuzuje toho člověka. To bych řekl, že je naprosto zavádějící a nevhodné. Já jsem unavený z některých těch zpráv v tisku, které neustále ukazují nějaké podnikatele, většinou tam je taková ta hero fotka, jak tam stojí, mají ty ruce, vybrali x milionů, udělali nějaké tržby a pak za rok vidíme, že je zase všechno úplně jinak. To nejsou příklady, podle kterých by měli lidé něco posuzovat, to podnikání je obrovská dřina. Ta odpověď na tvoji otázku, je to hlavně o práci s rizikem, ale ne ve smyslu, že bych věděl, jak to vyřešit, je to spíše o té odolnosti vůči riziku. Člověk opravdu musí být schopen žít s vědomím toho, že když se za 2 týdny něco nestane, tak jsem zkrachoval, což mi nesmí zabránit v tom, abych dále fungoval a hledal to řešení.
Jak si vybrat odvětví, do kterého prorazit?
Martin Hurych
Já se teď vrátím o kousek zpátky. Ty podnikáš skoro 40 let a mě zajímá, jak sis během toho dlouhého období podnikání vybíral ty segmenty, do kterých ses zkoušel dostat. Mně totiž došlo, že být někde brzy, pokud také nediverzifikuješ, není automaticky poukázka na úspěch, protože nikdy nevíš, jestli to bude fajn, nebo jestli to je jen nějaká bublina, která relativně brzy praskne.
Petr Šrámek
Každý podnikatel má určité kvality, určité předpoklady a je fit pro určitou fázi vývoje. Jsou lidé, kteří jsou ideální pro růstové fáze, nebo pro ty fáze, kdy už sektor je vyspělý a je potřeba přijít s nějakým perfekcionismem. To jsou lidé, kteří umí skvěle hirovat, umí dobře řídit peníze, jednat s bankami a ti pak vlezou do něčeho, co už tady existuje a vylepší to o pár procent a jsou extrémně úspěšní. Pak jsou lidé, kteří tyto kvality nemají. Já se nepovažuji za člověka, který by nějak dobře dělal hiring a podobné věci, protože já většinou utíkám hrozně rychle a pak vytvářet tým, na který bych mohl efektivně delegovat, je složité. Mně tedy více vyhovují právě ty rané fáze, kdy je potřeba kreativita na každém kroku, prakticky v každé činnosti, a naopak nedělám ty rutinní věci, které mi nevyhovují.
Proč je vertikální integrace cestou k úspěchu?
Martin Hurych
Mě bavilo, když jsi říkal, že jsi založil fond a investuješ, abys celé té bublině dal nějakou forsáž, abys to urychlil, ale přesto je to na tebe natolik pomalé, že sis založil vlastní firmy, kde to můžeš zkoušet daleko rychleji. Jak se ti to tedy daří na vlastní klinice?
Petr Šrámek
Teď jsi to asi vystihl správně, samozřejmě rychlost a pomalost není jen absolutní, protože ty problémy a technologie jsou celosvětové, ale jsou i trošku geograficky vázané. Na mě opravdu řada věcí je hodně pomalá a mám tendenci více a více dělat něco, čemu se říká vertikální integrace. Chybí mi článek, kde něco je buď pomalé nebo to nefunguje, tak si ho postavím. To bylo v tradičních podmínkách historicky strašně komplikované, postavit firmu na nějakou část dodavatelského řetězce, takže proto se nám vytvářely ty ohromné řetězce. Ta situace se ale mění, ty technologie vyspívají, obzvlášť umělá inteligence dnes nabízí neuvěřitelné nové příležitosti právě pro tu vertikální integraci. Pak máme příklady ze světa, Elon Musk je úspěšný díky vertikální integraci, jemu nestačilo to, co dělali v leteckém průmyslu, to, co dělali jiné automobilky, on viděl, že je možné to dělat lépe, rychleji, jít na ty first principles.
Já se vlastně snažím něco takového dělat právě v oblasti longevity nebo kolem těch věcí okolo, protože to, co jsme právě viděli díky tomu investování, byla rigidnost toho průmyslu. Teď nemyslím longevity, protože to je takový úhel pohledu, ale obzvlášť těch biotechnologií, Big Pharma a dalších firem. To je průmysl, který je velmi starý, ohromně rozsáhlý a bohatý, takže je rigidní. Když se přijde s něčím zajímavým, tak vůbec šance, že se to dostane někam dál, je relativně malá. To nemusí být kvůli tomu, že by to bylo špatné, je spousta příkladů, kdy dobré věci usnuly díky tomu, že někde nějaký korporát to vyškrtnul ze své excelové tabulky. Druhá věc je, že to je ohromně pomalé a extrémně kapitálově náročné. Já jsem tedy viděl jedinou cestu to opravdu změnit, proto vznikla klinika, aby ty inovace od těch firem trošku vytahovala a pomáhala jim rychleji do té lidské praxe. U těch biotechnologií jsou taková stádia, kdy nejdříve se to řeší teoreticky, pak se to řeší v laboratoři, in vitro, pak se to řeší na živých organismech, in vivo, a pak teprve se přechází na lidi. V řadě případů k tomu není až zas takový důvod to takto brzdit, protože některé ty technologie opravdu pracují s přirozenými mechanismy, které fungují u lidí. My se tedy snažíme to potom urychlit, tu translaci směrem k lidem, a snažit se prokázat, jak to funguje v daném případě u lidí a jaké to má benefity. Znovu říkám, není to tak, že bychom akceptovali nějaká rizika, ale můžeme to urychlit řádově o třeba 5 let a tím to razantně i zlevnit.
Ono to ale pokračuje, protože to bylo sice pěkné, ale jsou to přece jen pořád ještě drahé technologie a my chceme i tu demokratizaci, aby se to dostalo co nejrychleji k širokým masám. Proto vznikl ten druhý projekt, Healthy Longevity Café, který nepřekračuje tu hranici tam, kde už je to medicína, a zůstává u těch věcí, které jsou jednodušeji aplikovatelné, což se týká i diagnostiky. My se snažíme ty věci vybudovat v nějaké podobě, která bude široce dostupná, takže nejen levná, ale zároveň i uchopitelná pro lidi, relativně jednoduchá, protože to je také bariéra v tom podnikání.
Podniká se v Americe lépe než v Evropě?
Martin Hurych
Já jsem rád, že vzhledem k tomu, kde je těžiště tvého podnikání, vůbec něco takového v Praze je. Asi dokážu odhadnout tvůj názor, přesto se zeptám, kde je jednodušší podnikání v této oblasti a je to dobře, nebo která ta část toho podnikání je pro tebe ta správnější? V Americe si totiž pravděpodobně dokážu dovolit daleko rychleji daleko více věcí.
Petr Šrámek
Tam ten rozdíl je zase v takových dvou kategoriích. Jedna věc je ta formální snadnost podnikání a ta je neskonale jednodušší v těch Spojených státech. Ten systém v Americe je celý postavený na tom, že dělej, co chceš, dokud někomu neublížíš, nezpůsobíš škodu nebo ho neokradeš. Jestli si chceš podepsat smlouvu na záchodovém papíře, tvoje věc. Evropa je postavená na opaku, tady každý detail musí mít formální náležitosti, jinak je neplatný. My třeba v rámci investování máme firmy většinou americké a britské, ale máme také firmu, která je z Holandska, jednu jsme měli v Německu.
To byla největší chyba, protože teď zrovna mě úplně trápili s tou holandskou firmou. My jsme jim dali peníze, což se většinou dělá pomocí konvertibilních úvěrů a oni teď dělali nějaký právní úkon, že to konvertovali na akcie. Oni mě měsíc prudili, že musím doložit jako osoba, že jsem schopen podepsat nějakou plnou moc pro notáře v Holandsku, že on může udělat ten úkon ve smyslu, že já jsem oprávněn jednat za ten náš fond. To, že jsme jim dali peníze, to je v pohodě, to jsem jim mohl poslat peníze, ale já jsem musel na Floridě oblétat notáře, kteří navíc na to nejsou zvyklí, takže nikdo netušil, co po nich vlastně chci. Tam totiž není obchodní rejstřík, kde by bylo napsáno, kdo je jediný jednatel, tam je to dané smluvním uspořádáním toho, že ten fond je limited partnership. Teď nedávno Merz v Davosu zmínil, že Evropu nezahubila Čína, ale byrokracie. Je to úplně postavené na hlavu.
Podnikání formálně v Evropské unii je za trest, těm lidem nezbývá čas dělat reálnou věc.
Na druhou stranu, když se podíváme na to tržní prostředí, tak s něčím se prosadit je v Americe zatraceně těžké. Právě díky tomu prvnímu kroku, který je snadný, tam s čímkoliv kdokoliv přijde a sviští to. Když tedy také přijdete s něčím, tak dát o sobě vědět, začít to prodávat, to je obrovsky těžké. Když olíznete pár těch věcí, které se naučíte ve Spojených státech, a vyndáte je v Evropě, tak všichni koukají a začnou to kupovat. V Evropě tedy vznikají relativně úspěšné byznysy, které jsou úspěšné možná jen díky tomu, že dobře postavili tu formální stránku a pak už dělají něco, co je relativně běžné.
Umožní AI průlom v dlouhověkosti?
Martin Hurych
Říká se, že průlom v longevity přijde díky umělé inteligenci. Ty máš vhled do obou těch částí. Je to tak, že teď dostáváme díky souběhu těchto dvou věcí masivní forsáž?
Petr Šrámek
Není to tak, že by se čekalo, až něco vypadne z umělé inteligence. Ta umělá inteligence celou tu dobu, co se tomu věnujeme, tam je, všechny ty firmy využívají nějakou formu těch algoritmů, nicméně se to akceleruje. Když bych řekl, co asi bude to zásadní, tak z mého pohledu je to zejména ta schopnost té personalizace, lepšího vyhodnocení všech těch informací a zjištění, co konkrétně u toho daného člověka dá ten největší efekt, významně až za hranici toho, co jsme schopni dnes vidět.
Já predikuji, že pomocí tohoto přístupu budeme schopni relativně jednoduchými metodami, daleko přesnější modulací životního stylu, věcí typu světlo, ultrazvuk, elektromagnetické pole, vytvářet ohromný regenerativní potenciál u lidí. Může to dojít až tam, že si lehnu na nějaké speciální lůžko a ono způsobí uvolnění masivního množství kmenových buněk, regeneraci a vyléčení nemocí od A do Z. Mluvím tady o reverzi cukrovky, přeučení imunitního systému pomocí těchto neinvazivních metod. Jít přes ty algoritmy je vlastně jediná možnost, jak toho dosáhnout. To je něco, jako když se dnes snaží vytvořit jadernou fúzi, energetický zdroj budoucnosti, kdy celý problém spočívá v tom, jak řídit to pole, které udržuje tu plazmu. Na to se používají algoritmy umělé inteligence, podobně v kvantových počítačích. Zásadní problém kvantových počítačů je v tom, jak algoritmy řídit tu chybovou korekci, která vzniká interakcí s tím prostředím. Ta umělá inteligence tam nepřímo umožňuje to jemné řízení a já predikuji, že to se stane i na úrovni zdraví a léčení.
Proč v Čechách neraší longevity startupy?
Martin Hurych
Ty jsi někde na začátku říkal, že v Čechách je takové kyselé prostředí, kde startupy v rámci longevity neraší. Čím déle si tady povídáme, tím více ve mně raší jedna otázka. Historicky jsme měli skvělé chemiky, skvělé vědce, víš o tom více než já, ale minimálně si říkáme, že máme velmi dobré kluky na umělou inteligenci. Podhoubí by tady bylo, proč tady nejsou ty startupy? Investuješ tady někoho?
Petr Šrámek
Já tady musím říct, že my se soustředíme na opravdu top technologie v oblasti regenerativní medicíny. Tady i na řadě univerzit probíhá šikovný výzkum, kdy oni spoustu věcí vědí, znají, ale ta translace tady vůbec nefunguje. Za prvé je to problém celoevropský a za druhé je to problém i český a je to kombinace formálního přístupu těch univerzit a je to kombinace i nátury těch lidí. Většina té vědecké sféry má podnikání jako sprosté slovo. Ono to pochází samozřejmě i celospolečensky už od revoluce, kdy v novinách vždy slyšíme, že to je tzv. podnikatel. Dehonestace podnikání tady je tak hluboce zakořeněná, že se do toho nikomu nechce. Oni dostanou ty své dotace, Evropská unie si myslí, že dotacemi zůstane na výši, ale nezůstane, protože pak jsou všichni spokojení s dotacemi a nedělají ten krok B, C a D a nikam to nevede.
Martin Hurych
Čím dál tím více slyším, že české vysoké školství vychovává zaměstnance, nikoliv podnikatele. Jinými slovy říkáš, že lidé by byli, ale ve finále to, co vymyslí, velmi pravděpodobně prodají někam tam, kde jsi dnes ty.
Petr Šrámek
Oni to často ani neprodají. Je tady pár subjektů, které se snaží trošku to podpořit, ale když to porovnám s tou dynamikou a přirozeností tohoto procesu třeba v těch Spojených státech, tak je to úplně něco jiného. Tady je ještě třeba si uvědomit tu dynamiku vývoje, která opravdu je exponenciální. Když se vrátím k tomu, jak jsme si říkali na začátku, čemu věnovat ten čas, dnes už není čas řešit nějakou dotaci, za rok ji možná dostanu a pak se tomu 3 roky budu věnovat. Díky umělé inteligenci do roka bude všechno jinak, to všechno půjde do kanálu, protože tam ten vývoj je takový, že když to neudělám já, tak během roka to s pomocí umělé inteligence udělá někdo jiný. Ten přístup k informacím a k těm možnostem dělat třeba in silico vývojové programy nebo výzkumné programy je ohromný. Já sám jedu několik výzkumných programů paralelně, celé vánoční svátky jsem strávil na 5 paralelních projektech. Musel jsem si koupit kvůli tomu 5 monitorů, protože jinak člověk neměl úplný přehled a jsou to věci, které jsou opravdu na excelentní úrovni. Tohle se děje všude na světě a děje se to tam, kde ti lidé si uvědomují tu dynamiku. Tam, kde jsou v klidu té své laboratoře a mají ten svůj měsíční příjem z té dotace a necítí ten tlak, tak tam se to moc nehýbe.
Která longevity firma se letos stane jednorožcem?
Martin Hurych
Tohle podtrhuje Petrova věta v přípravě, rok 2025 byl poslední jakžtakž normální, myšleno ve zrychlování těch exponenciálních technologií. Pochlub se, kde máte nejvíce zaseto, kde jsou tvé největší úspěchy, kde uslyšíme za pár měsíců nebo za pár let, že tohle rozfoukal Petr z Prahy a bude to minimálně jednorožec?
Petr Šrámek
Máme pár firem, které mají velice dobře nakročeno a trošku souvisí s celou tou problematikou toho cyklu, otestuji, zjistím a udělám nějaký zásah. Jedním z příkladů je firma SiPhox. Před x lety byl takový případ, kdy firma Theranos měla vymyslet takový magický diagnostický přístroj, do kterého člověk dal kapku krve a on všechno vyhodnotil. Pak se ale ukázalo, že to nefungovalo, takže ta zakladatelka to začala fejkovat a byla za hvězdu, až to celé prasklo. Ta podstata SiPhoxu je optofluidní technologie, čip, který dokáže opticky vyhodnotit molekulárně, co je v té kapce krve. SiPhox má to, co tenkrát chtěla ta zakladatelka, ale opravdu to funguje. Už to teď certifikuje FDA, má investory typu Intel Capital, Khosla Ventures, taková ta veliká jména a cílem je demokratizace. To znamená mít na stole krabičku, píchnu se do prstu, dám tam čip a ono mi to změří celé spektrum biomarkerů, které normálně musí zpracovávat veliká laboratoř. Náklady na takové měření budou ale třeba 300 Kč, takže to bude rychlé, levné, dostupné. Myslím si tedy, že tato firma opravdu má šanci se dostat na ten unicornový status tento rok, ale hlavně si přeji, aby opravdu ta technologie se rozšířila, aby opravdu se dostala nejen do ordinací, ale ve finále třeba i domů.
Může pražská Healthy Longevity Clinic vyhrát prestižní XPRIZE?
Martin Hurych
Jestli jsem to dobře pochopil, tak i tady pražská klinika má želízko v ohni v rámci XPRIZE. Je to tak?
Petr Šrámek
To je trošku jiná kategorie, to jsme u té části intervenční. My jsme jako klinika a zároveň jako café se snažili také přijít s něčím, co bude dostupné a levné, a proto vznikla technologie, která se jmenuje orgánový věk. Musí se tedy využít laboratoř, takže člověk musí zajít do odběrového místa SYNLABu a nechat si odebrat vzorek krve, nicméně podařilo se nám zajistit, že cena toho orgánového věku, toho testování, je pouhých 2 900 Kč. Teď si jenom musíme uvědomit, že to zahrnuje cenu té laboratoře, toho odběru, toho vyhodnocení těch prvků. My jsme do toho dostali vytvoření protokolu orgánového věku, který každému řekne, kde jsou ta jeho slabá místa, které ty systémy, ať už imunitní, neurologické nebo třeba trávení, jsou ty jeho Achillovy paty.
Umožňuje to se na ty věci soustředit a získat těch svých 80/20. Dokonce i ten systém díky algoritmům je schopen vygenerovat pro daného člověka plán na míru. Ten plán je na 12 týdnů, kde 8 týdnů jsou nějaké základní intervence, které ten člověk může dělat, což může být životní styl, různé úpravy, suplementy nebo použití nějakých jednoduchých technologií. Všechno je velice lehce dostupné a může to člověk dělat doma. My věříme, že tato technologie, tento test orgánového věku má potenciál opravdu populaci přinést i těch 5 let zdravého života navíc. protože je to těch 80 na 20 a je to snadno dostupné.
Ty jsi ale zmínil XPRIZE, což je taková vědecká soutěž, která byla vypsaná na ten nejtěžší problém, jak opravdu omladit ty lidi a to rovnou o 15 let. To je cíl, který je opravdu stanoven vědeckou komisí, takže to není tak, že by si to někdo vycucal z prstu. Ta soutěž na to získala dotaci přes 100 milionů dolarů a my jsme jako klinika teď v semifinálové skupině. Díky testovací klinické studii, kterou jsme udělali, doufáme, že budeme vybraní do finále a že budeme schopni udělat dlouhou klinickou studii 12 až 18 měsíců, kde bychom chtěli demonstrovat těch 15 let zlepšení biomarkerů. Samozřejmě v tomto případě je to pro populaci 55 až 85, ale když se to povede, tak bych řekl, že to bude ten hlavní důkaz, který celý svět potřebuje, aby většina lidí konečně začala věřit, že má smysl se o sebe starat. Dnes je spousta nadšenců, kteří tomu věří a kteří to dělají a i prokazují, že to funguje, ale ta mlčící většina si pořád říká, že jsou to jen nějaké řeči a že se jim jen snaží někdo něco prodat.
Rychlý rozstřel na závěr
Martin Hurych
Já ti moc přeji, abyste to dostali, abyste to vyhráli a až to vyhrajete, tak se ozvi a budeš mít prvního kandidáta do té klinické studie, protože mě to hrozně zajímá. Na závěr tady mám takové tři krátké otázky a prosil bych o odpověď jedním slovem nebo krátkou větou. Co si myslíš, že by v každé kuchyňce každé firmy mělo viset nad kávovarem, pokud se bavíme o longevity? Jedna věta o longevity, která by tam měla být vytesaná nebo vytištěná zlatým písmem.
Petr Šrámek
Každou hodinu alespoň trochu pohybu.
Martin Hurych
Co by pod ní mělo být z hlediska podnikání?
Petr Šrámek
Všechno se zrychluje.
Martin Hurych
Jaká byznysová knížka ti v poslední době zamotala hlavu a změnila ti názor na byznys?
Petr Šrámek
Tady nedokážu dát jednoduchou odpověď, poněvadž se mi zdá, že knížky jsou už moc pomalé právě v tom vývoji.
Martin Hurych
Máš tedy třeba nějaký podcast?
Petr Šrámek
Je potřeba se dívat na klíčové podcasty, které se věnují technologiím, sledovat právě umělou inteligenci a i vývoj v nějakých souvisejících vědeckých oborech. Jsou ale lidé, kteří to tak nějak agregují, typicky třeba ten Peter Diamandis.
Martin Hurych
Děkuji moc, opravdu si vážím toho, že jsi tady byl.
Petr Šrámek
Já také děkuji.
Martin Hurych
Máme za sebou výlet úplně mimo standardní bublinu, doufám, že to pro vás bylo přínosné, že jsme vás namotivovali, něco jsme vám ukázali. I kdybyste si dnes dali o pivo nebo skleničku červeného vína méně, tak jsme svoji práci udělali s Petrem dobře. V takový moment vás poprosím o standardní set akcí, sdílejte, odebírejte, posouvejte, komu si myslíte, že by tato epizoda mohla být k užitku. Já vás pozvu ještě na úplný závěr na svoji akci, Business Accelerator Summit, 16. dubna, Praha, odpoledne, výhledy na to, jak se bude svět posouvat v obchodu. Mně už nezbývá, než jen držet vám palce a přát úspěch, a to nejen v udržování vašeho zdraví, díky.
(automaticky přepsáno Beey.io, upraveno a kráceno)
