Jak zkrotit SharePoint, aby se z něj stal parťák a ne bordel: Kamil Juřík (#223)
- před 4 hodinami
- Minut čtení: 26
Možná ho ve firmě máte.
Možná vám leží v žaludku.
Možná jste si už zvykli, že „to prostě nějak funguje“.
Jmenuje se SharePoint.
A jestli používáte Microsoft 365, velmi pravděpodobně na něm stojí většina vašich firemních dokumentů, projektů i komunikace. Jenže místo aby byl parťákem, je to pro mnoho firem digitální skladiště. Chaos. Místo, kde se nic nedá najít.
A teď si představte, že nad tím vším pustíte AI. Najednou už nejde jen o to, že kolega nemůže dohledat smlouvu. Najednou může umělá inteligence vytáhnout dokumenty, které vůbec neměly být vidět. Protože problém není v AI. Problém je v tom, jak máte nastavená práva, strukturu a pořádek.
Právě o tom jsme si povídali s Kamilem Juříkem, zakladatelem společnosti Accelapps a jedním z lidí, kteří SharePoint skutečně rozumí do hloubky. Ne jako úložišti. Ale jako platformě, která může být digitálním mozkem firmy.
Pokud vedete firmu, která používá Microsoft 365 a Teams, má desítky projektů a stovky dokumentů, zvažuje nasazení AI nad firemními daty, nebo už řeší chaos a „shadow AI“ mezi zaměstnanci, pak je tato epizoda pro vás.
Bavili jsme se mimo jiné o tom:
🔸 Proč Teams často vytvářejí větší chaos, než řeší
🔸 Proč je audit přístupových práv první krok před jakoukoli AI
🔸 Jak fungují AI znalostní centra nad firemními dokumenty
🔸 Proč většina firem kupuje „krabice“ místo toho, aby využila to, co už má
🔸 Jak změnit pohled na SharePoint z nutného zla na strategickou výhodu
Možná zjistíte, že problém není v nástroji.
Možná jen potřebujete jiný přístup.
BONUS: Metodika bezpečného používání AI ve firmě
(KOD BONUSU: BEPOAI)
Jak zkrotit SharePoint, aby se z něj stal parťák a ne bordel
Možná ho máte u vás ve firmě, možná vás hrozně štve, možná tam máte hromadu dokumentů, možná tam máte bordel, možná vám říkali, že to je OneDrive pro firmy a jmenuje se SharePoint. Já prakticky neznám nikoho, kdo je jeho fanouškem. Než mi odejdete, jednoho jsem našel a dokonce jsem zjistil, že vlastní web iLikeSharePoint.
Před znělkou jsem avizoval, že dnes se budeme bavit o Officech, Teamsech, hlavně SharePointu, IT zázemí, které spousta z vás má a spousta z vás na něj prská. I ti, co jsou na Googlu, jsou velmi často donucení někdy přejít na Microsoft, a proto mi přišlo prima si na to pozvat člověka, Kamila Juříka, ahoj.
Kamil Juřík
Ahoj.
Jak se společnost Accelapps změnila za poslední dva roky?
Martin Hurych
Kamil je zakladatelem a šéfem společnosti Accelapps a je dlouhodobě oceňovaný jako jeden z top odborníků na SharePoint a všechno, co se okolo něj točí. Než se dostaneme k SharePointu, ty jsi tady byl před 2 lety, hodně jsme si povídali o tom, co děláte, jak děláte, proč to děláte. Co se u vás za tu dobu změnilo?
Kamil Juřík
Nemálo věcí. Firma byla založena před 8 lety a my jsme si uvědomili, že to, co nás dostalo sem, nás zřejmě nedostane dál. To uvědomění přišlo včas a je to výraznou změnou pro firmu. My jsme začali po mé dlouholeté kariéře v oblasti SharePointu, u Microsoftu a podobně budovat firmu, která dodávala zakázkový vývoj podnikových aplikací. Byl to low-code vývoj, takže bez nutnosti vývoje kódu s nějakou konkrétní platformou. Byly to skvělé roky, dodnes to děláme, je to velmi zajímavý trh a má velký potenciál.
Low-code vývoj je pořád pro řadu zákazníků velmi zajímavé téma. My jsme si ale uvědomili, že jak se ten trh mění, jak se i pozicuje trošku ta platforma dnes jinak, tak to pro moji firmu není úplně priorita číslo 1 pro nadcházející roky. To neznamená, že bychom to nedělali, že bychom zákazníky jen tak zavřeli, ale myslím si, že obrovský potenciál je právě v tom, o čem si tady dnes můžeme také povídat. Jde o ten ekosystém Microsoftu, SharePoint, práce s podnikovým obsahem, s AI a s těmito tématy, protože na tom já jsem vyrostl ještě před založením firmy, pořád to děláme a teď se do toho chceme pustit mnohem více. Ten low-code vývoj je zajímavá věc, je to téma, které tady ještě roky bude, Gartner a všechny autority říkají, že to má obrovskou budoucnost a že tam jsou obrovské investice. Já jsem ale takový člověk, který je rád u těch nových věcí, které vznikají, u těch vln, u toho hypu. Teď cítím, že jsme v nějakém přechodu, kdy máme SharePoint, máme M365, koketujeme s umělou inteligencí, ale ta hodnota té platformy je pro nás velmi nízká.
My umíme nabídnout zákazníkům velmi rychle nasaditelná řešení, snadno uchopitelná, která tu hodnotu umí raketově zvednout. To je budoucnost Accelapps.
Může vibe coding a AI konkurovat korporátnímu vývoji?
Martin Hurych
Jak tě tak poslouchám, tak jsem si uvědomil, co mi dříve nedošlo. Low-code, no-code byl nahrazen vibe codingem a AI. Jak tedy v tuto chvíli vypadá realita firmy, která s tím musí nutně soutěžit?
Kamil Juřík
Ten low-code svět tady pořád je. Něco jiného je mít vibe coding pro nějaký malý projekt, pro malou firmu, která si potřebuje naklikat nějakou jednoduchou webovou aplikaci typu přihlášky na konferenci a podobně. To za pár hodin dnes spíchne kdokoliv, aniž má jakékoliv znalosti a je úžasné, že taková řešení najednou tady umíme udělat. Vývoj podnikových aplikací pro korporáty, pro velké organizace je ale o něčem trošku jiném. Tam není až tak rozhodující jen ten samotný čas potřebný na vývoj té aplikace, ale dostat se s klientem k funkčnímu zadání, správně odhadnout tu byznys potřebu, splnit požadavky na bezpečnost, architekturu. To není úplně o vibe codingu. Já si myslím, že máme před sebou ještě tak 10 let situaci, kdy ten low-code svět, jak dodnes tady byl, bude dávat smysl a těm zákazníkům evidentně smysl dává. Jsou tady velké nové projekty, které i nám se podařilo v minulém roce uzavřít, takže to pořád funguje a má to své zákazníky.
My si myslíme, že pro běžného zákazníka, aniž by měl armádu vývojářů, v nějakých svých stávajících ERP systémech, v systémech na řízení výroby, řízení projektů si pomocí běžného zadání nadefinovat nějakou další funkcionalitu, která tam standardně není, bude snadné. Bude to navíc zároveň splňovat ty požadavky, které oni na to budou mít. Mám SAP nebo nějaké takové mega velké řešení, tak tam pravděpodobně velmi rychle přibudou nástroje pro to, abych si mohl dodělávat vlastní funkcionality, ale pořád to odpovídalo těm požadavkům na zabezpečení řízení, přístupu a podobně. To se stane, ale jsme ještě nějakou dobu daleko a je otázka, jestli ti zákazníci to budou chtít dělat, když tam ty možnosti budou. Pravděpodobně se těm stávajícím dodavatelům, kteří dnes implementují tyto velké systémy a provádí tam klasický vývoj, jejich vývojáři přepnou do nějakého vibe coding vývojáře, kdy už nebudou klikat ten zdrojový kód ručně. Napíšou tam tři stránky nějakého promptu, něco se vyrobí a bude to asi v pořádku.
Kolik pracovních míst dokáže AI v IT ušetřit už dnes?
Martin Hurych
Jak daleko je tedy doba, kdy office programátorů bude vypadat tak, že si každé ráno udělá malý kotýlek sójového latte, hodí nohy na stůl a bude si povídat s počítačem a večer odejde a bude mít naprogramováno?
Kamil Juřík
Já si dovolím s trochou nadsázky říct, že ta doba už tady je. Není to tak úplně, jak jsi to teď řekl, je to hezká představa, ale já když vidím moji firmu, mé zaměstnance, my už dnes šetříme pomocí AI řádově jednotky pracovních míst. To je obrovská změna. Není to jen o tom, že nemusím mít dvě byznys analytičky, stačí mi jedna, nebo 10 vývojářů, stačí mi jich méně. Je to o změně stylu práce těch lidí a o nových službách, které jsme schopni nabídnout. To je pro mě asi ten nejdůležitější aspekt. Já jsem zaměstnavatel, který má rád lidi, rád je má v kanceláři, má fyzickou kancelář, není to úplně obvyklé v IT. Nebuduji to celé jen na nějakých externistech a podobně, i když samozřejmě i takové zaměstnance člověk musí mít.
Ten člověk ale nemusí přemýšlet nad tím, jak to má vyrobit a nekliká tam pro zákazníka něco ručně, ale spíše se soustředí na ten výsledek, na to, co tedy má dodat. My jsme nyní schopni s menším týmem nabídnout zákazníkům úplně nové služby, které ne že bychom předtím nedokázali vymyslet. My jsme chtěli udělat mraky věcí, ale ta pracnost by byla tak velká, že pro toho zákazníka by to nebylo ekonomicky atraktivní. Dnes s pomocí těch různých AI nástrojů, které máme, jsme schopni za přijatelnou cenu a velmi rychle dávat zákazníkům nové věci, nové služby, které by předtím byly nemyslitelné. To nás posouvá někam úplně jinam a je to vidět. Ti zákazníci na to reagují a mají o to zájem. Já tedy vidím tu změnu, že vývojář pracuje s AI a nemusí psát kód ručně, byť samozřejmě teď je to ještě potřeba, my neděláme úplně vibe coding aplikace a pořád tam ta technická znalost je nutná. Každý ten vývojář má ale různé AI nástroje, šetří spoustu času a já jako byznys orientovaný člověk tam tvořím věci, které bych předtím zákazníkům nabídnout nemohl. To je opravdu velká změna.
Proč přestává dávat smysl platit za čas strávený na vývoji?
Martin Hurych
Když tedy odhlídneme od těch nohou na psacím stole, kolik si myslíš, že procentuálně z nějakého pracovního dne seniorního programátora je dnes spolupráce s AI? Kolik je opravdu ten jeho osobní vklad, ať už kdekoliv po té cestě od nějakého návrhu po realizaci a uvolnění?
Kamil Juřík
Já bych to dnes viděl tak třetina AI a zbytek je o tom člověku, ale ten poměr se velmi rychle mění. U mě je to dnes už tak půl napůl. Myslím si, že nejsme daleko od okamžiku, kdy bude velmi záležet na tom, jak ten vývojář si dokáže v hlavě poskládat myšlenky a jak přesné zadání pro ty AI systémy nadefinuje a potom dostane velmi kvalitní výstup. Dnes ještě tak trošku pořád platí, že čím lepší vstup, tím lepší výstup z toho dostanu. To také nebude až tak úplně pravda za nějakou dobu, ale je zřejmé, že ty rutinní činnosti, které vývojáři dosud dělali, se budou víc a víc automatizovat. Oni ne že by nemuseli už být techničtí, pořád budou muset chápat ten kód a pořád tam ta jejich role bude. To není o tom, že vývojáři nebudou potřeba, na této vlně já nejedu.
Když jsme začínali, tak jsme prodávali zákazníkům aplikace a řešení prostřednictvím míry času, který potřebovali na jejich zhotovení. Rozhodující byla jednotka času, kterou to bude trvat udělat. To začíná být bezpředmětné a bude to bezpředmětné víc a víc. Jestli jsem něco předtím dělal měsíc a teď to udělám za týden, tak to přestává fungovat. I tedy z pohledu toho byznysu budeme muset zákazníky naučit vnímat hodnotu aplikací jinak, ne podle času na zhotovení, ale podle té užitné hodnoty, podle úspory, podle nějakých jiných kritérií. Nemyslím si, že na to jsou úplně všichni připraveni, ani dodavatelé, ani zákazníci.
Martin Hurych
Já jsem se chtěl zrovna zeptat, jak jste na to připravení vy, protože to je totální změna byznys modelu.
Kamil Juřík
My jsme si už prošli lecčím. Začali jsme klasickým naceňováním fix time/fix price projektu, to nás po pár letech přestalo strašně bavit, protože to znamenalo, že jsme nutili zákazníka a on se do toho nutil i sám. Na začátku bylo potřeba promyslet co nejvíce věcí, odhadnout správně scope toho projektu, ten nacenit, ještě tam odhadnout i nějakou časovou náročnost, nějaké termíny a pak to v tom scopu dodat. To nevypadá úplně špatně, takhle jede možná většina zakázek. Co to ale způsobuje na straně toho zákazníka a na straně toho dodavatele? Ten zákazník není na začátku schopen přesně říct, co chce, a to je vlastně v pořádku, ten zákazník není expert na návrh podnikových aplikací. Strašně to potom vede toho zákazníka k takovému pocitu, že dodavatel má vědět, co ten zákazník chce, protože už to přece dělal a už s tím zkušenosti má a mělo by mu to být od začátku jasné. Cokoliv v tom zadání nebo v tom projektu nebude vyhovující, bude problém toho dodavatele. To ale znamená, že ten zákazník potom trpí představou, že když neprosadí silou své potřeby, které si uvědomí v průběhu realizace, tak prohrál v té dodávce. To je hra, kterou já nechci hrát.
Já chci, aby si zákazník v jakémkoliv momentu mohl říct, co potřebuje. Já potřebuji tomu zákazníkovi dodat řešení, které je pro něj opravdu hodnotné. Já opakovaně vidím, že mnohdy ani při prvním, ani druhém, ani třetím koukání na nějakou obrazovku si to ten zákazník neuvědomí. Při prvním vždy něco řekne, protože ho to předtím nenapadlo, tak to nechá upravit. Dodavatel pochopitelně v tom nacenění má nějakou rezervu, takže to klidně upraví. Tyto požadavky ale chodí pořád a pořád bez ohledu na počet iterací, které máte, a nepochybně se ta rezerva jednoho dne vyčerpá. Pak začne takový ten klasický problém a hádání o change requesty, což není dobře. Já si myslím, že zákazník by v každém momentě měl možnost říct, že jsme to nepochopili nebo nedomysleli, takže to tam přidáme. Měl by si sám rozhodovat o scopu toho projektu, ale to vyžaduje, aby ten zákazník měl zodpovědnost za ten projekt, což se jim málokdy chce.
My jsme to tedy po pár letech změnili, kupodivu se nám podařilo všechny zákazníky z tohoto režimu přepnout do režimu time and material. To znamená, že my jim dáme na začátku přesný odhad toho, co si na začátku vymysleli, a necháváme na nich, aby si kdykoliv během toho projektu řekli, že to chtějí nějak upravit. Ti zákazníci si někdy navymýšlí 100 % funkcí, ale po 2 měsících pochopí, že 50 % stačí a že je to vlastně dost dobré. Většinou je to ale o tom, že se to nabaluje. To je fajn u zákazníka, který má schopnost mít zodpovědnost za věc a který zároveň není státní správa, protože tam tohle nefunguje už z principu. Dnes jsme tedy tak půl na půl, protože od té doby jsme přijali nějaké nové zákazníky, kteří fix time/fix price potřebují, takže to máme dnes rozpolcené. Některé zakázky děláme takhle, některé děláme jinak a správná cesta není žádná z těchto dvou, všechno to má svá pozitiva a negativa.
Martin Hurych
Na to jsem se chtěl zeptat. Ty říkáš, že dříve jsi dostal zaplaceno za měsíc, dnes jsi schopný udělat to samé za týden. Jak tedy majitel IT firmy, která je jedna z nejvíce postižených tím, co se děje, přemýšlí nad svým byznys modelem, kdy se ti rapidně v tom starém přemýšlení snižuje obrat, ale ne dodaná hodnota zákazníkům?
Kamil Juřík
Oba ty modely přestávají být relevantní v této době, to je zřejmé. Pokud já budu schopen ty aplikace dodávat za zlomek času, a nejen je dodávat, ale i je udržovat, reagovat na změny, tak to skutečně přestává být relevantní. Ty úvahy jsou různé a nevedu je jenom já, někteří dodavatelé se snaží se zákazníkem dobrat k nějaké byznys hodnotě toho řešení a argumentovat úsporami a tím, že se mu ta investice vrátí. Někteří říkají, že si zákazník kupuje čas těch expertů, kdy oni jim dají člověka, který má ty znalosti a schopnosti, a zákazník platí ten jeho čas. Já si myslím, že se o tom lépe přemýšlí nám jako dodavatelům, hůře těm zákazníkům, kteří v tom plavou ještě mnohem více než my.
Martin Hurych
Šel bys třeba na platbu za nějaký output, který ta tvoje aplikace udělá?
Kamil Juřík
Je to možné, také o tom přemýšlíme. Zatím nemáme úplně poptávku na tato řešení, těch modelů je hodně, ale myslím si, že ten trh není připraven. Ti zákazníci někdy žijí v takové naivní bublině, že už se to dělá samo a je to jednoduché, a jsou úplně mimo realitu. Někteří naopak cokoliv takového odmítají a říkají, že AI nechtějí. Nezáleží ani na velikosti zákazníka, ani na nějakém segmentu, je to asi individuální, dáno těmi lidmi, kteří tam na té druhé straně sedí, ale ta změna přijde a myslím si, že pro řadu dodavatelů a asi i zákazníků bude náročná.
Je SharePoint jen chytré úložiště?
Martin Hurych
Budu ti v tom držet palce. Dovolím si to tady ostře říznout, protože bych se chtěl dostat k tomu druhému tématu a to je iLikeSharePoint. My jsme se před natáčením bavili, co to vlastně SharePoint je, já jsem ho dlouho měl za inteligentnější korporátní OneDrive, spousta ajťáků s tím paradoxně souhlasí a co tak okolo sebe vidím, tak je to asi nejčastější využití SharePointu. Hlavou mi vrtá, že to je rozhodně málo na to, aby někdo jako ty si kvůli úložišti zakládal stránky a vybudoval na tom pár let zpátky velmi úspěšnou mezinárodní kariéru experta na SharePoint. Co je pro tebe SharePoint?
Kamil Juřík
Řešení nebo platforma pro zlepšení pracovního života lidí. Já mám dokonce ve sloganu firmy „pro firemní život lepší a produktivnější“, což ten SharePoint umí. SharePoint je velmi komplexní řešení, které řeší desítky témat od sdílení firemního obsahu, jeho řízené tvorby, práce s ním, zabezpečeného přístupu až po různá znalostní centra, inteligentní vyhledávání, reporting, workflow procesy. SharePoint u Microsoftu existuje už přes 20 let a za tu dobu se ty funkce pochopitelně nabalily. Zároveň ale platí, že ta komplexita znamená, že málokterý zákazník, ať už je malý nebo velký, to dokáže správně uchopit.
Navíc bohužel se Microsoftu nepovedlo držet uživatelské rozhraní jednoduché a použitelné pro normálního člověka. Když se dnes podíváme na to, jak vypadá třeba dokumentová knihovna, místo, kde jsou dokumenty, tak běžný uživatel je úplně ztracen. Microsoft má navíc ve zvyku každý rok to uživatelské rozhraní předělávat a to poměrně hodně. To není jen o tom, že nějaká ikonka má jinou barvičku, ale někdy stačí, že se něco zleva přesune doprava, běžný uživatel je úplně ztracený a pak tam přibudou dvě ikonky nové ještě navíc. Je to tedy velmi komplikované z pohledu uživatelského rozhraní a to je problém. Tam ty věci fungují tak, že Microsoft nasadí novou verzi, aniž by zákazníka nějak řízeně informoval, aniž by se na to zákazník mohl připravit, jednoho dne se to zkrátka stane, vy přijdete do práce ráno v pondělí a věci vypadají jinak než v pátek. Dá se to samozřejmě nějak trošku řídit a předcházet tomu, ale málokterý zákazník si může dovolit něco takového vůbec dělat.
Ten zákazník potom nerozumí, k čemu to je dobré. Sám si ty věci nedokáže vyrobit a naklikat, nechápe, co to umí, analýzy a zakázkový vývoj je nesmyslně drahý a drtivá většina firem do toho nejde, protože neví, takže si raději koupí nějakou krabici na trhu, která řeší tu konkrétní potřebu. Pak se nám z těch zákazníků a z těch IT týmů stávají týmy, které udržují krabice. Mám na každou věc nějakou krabici, moje data jsou bůhvíkde a jsem závislý na různých SaaSových řešeních třetích stran, se kterými se bůhvíco děje. Já tedy jeden problém nahradím druhým problémem a tam také trpím změnami rozhraní, změnami funkcí, nestabilitou, ale aspoň tam dostanu tu funkci, kterou já potřebuji, aniž bych to musel vyrábět v tom SharePointu. To je ten benefit, a proto to takto dopadá. Je běžné, že i korporáty mají desítky různých takových krabicových nástrojů a to je problém. Mně běžně říkají IT ředitelé, že řídí tým, který spravuje různé krabicové systémy třetích stran nebo různé nástroje, platformy a přestávají nad tím mít kontrolu. Jejich lidé potom jen komunikují s nějakými externími dodavateli a to není správně. My jsme si tohle uvědomili před asi 2 lety a snažíme se to teď nějakým způsobem na tom trhu změnit.
Máte dokumenty v Teamsech nebo v SharePointu?
Martin Hurych
Pro mě závěr je, že jsi mě trochu navnadil, že SharePoint má velký potenciál a že tam mohu mít digitální dvojče své firmy nebo to může být knihovna, na kterou já se byznysově spoléhám. Měl bych mít tým na SharePointu, nebo na Teamsech?
Kamil Juřík
Velmi dobrá otázka, která se neustále opakuje. Lidé se mě ptají, jestli když si udělají v Teams tým, dají tam nějaké dokumenty, jsou ty dokumenty v Teamsech nebo v SharePointu. Jsou v Teamsech i v SharePointu, ale kdybych měl být přesný, tak jsou v SharePointu. Teams je úžasná věc, která řeší problém, který SharePoint měl tak 20 let. SharePoint začal na tom, že jsme měli nějaké weby s nějakými dokumentovými knihovnami a seznamy pro ukládání podnikových dat. Lidé ale nefungují jen tak, že vlezou někam, dají tam dokumenty a tím to končí. Lidé si povídají, potřebují mít nějaké interakce, nějaké chaty, chodí na porady, potřebují se jednoduše k těm věcem dostat. Proto přišly Teams. Microsoft měl výbornou myšlenku s Teamsy, že vás od toho SharePointu tak trochu oprostíme. Nemusíte nad ním přemýšlet, každý uživatel si standardně může založit tým, v tom týmu vznikne nějaká struktura pro práci s dokumenty, máte tam nějaké záložky, kanály a je to vlastně snadné. Na pozadí se něco vyrábí v SharePointu, nějaké struktury, kde ta data fyzicky jsou, a to je dobré, nad tím nepřemýšlejte.
Ono to ale úplně dobré není, protože to má řadu technických dopadů, které pak ten zákazník po pár letech si uvědomí, a má v tom SharePointu ještě větší nepořádek než kdy dřív. On neví, kde má svoje data, protože si to v každém tom týmu dělají úplně jinak, nemají žádnou centralizaci nebo standardizaci toho podnikového obsahu. Typicky mám třeba různé týmy pro různé projekty, jenomže co když v každém tom projektu máme mít nějaké stejné šablony dokumentů, vzory, nějaká metadata, kterými ty informace popisujeme, to je velký problém. Když to takto nějakou dobu plyne v té firmě, tak máme desítky, stovky týmů, mraky dokumentů a udělat v tom zpětně pořádek je obrovský problém. Málokterý zákazník ale přijde na začátku neposkvrněný a řekne, že než to bude používat, tak chce zavést ten pořádek, aby se to nestalo. Vlastně jsem to za svoji kariéru ještě nezažil.
Martin Hurych
Já bych tímto způsobem možná k něčemu takovému tendoval, protože logicky nejsem už úplně zelenáč. Máš nějaké zkušenosti, takže víš, že si nějakou tu strukturu chceš na začátku udělat, ale ty vlastně nevíš, kam chceš vyrůst a co budeš potřebovat za pár měsíců. Tohle je tedy podle mě slepá vývojová větev. Není to tak?
Kamil Juřík
Není. Mně jakožto sharepoinťákovi je celkem jedno, jaké má zákazník zadání, já pořád vidím na pozadí v tom SharePointu nějaké základní stavební kameny, které musím udělat a které musím použít, ať už ten zákazník potřebuje cokoliv. To se dá vždy zkonkretizovat, nějakým způsobem chceme řízeně pracovat třeba s dokumenty a to znamená nějakých x věcí, které je potřeba promyslet. Pak potřebujeme třeba nějaká znalostní centra, což už nemusí být nutně dokumenty, to může být nějaký webový obsah, články, videa, něco takového. Pak se možná budeme bavit o nějakém řízení úkolů, projektů, termínů, pak o nějakých schvalovacích procesech, archivačních procesech, auditování přístupu uživatelů nebo třeba nějakém řízeném seznamování uživatelů s obsahem. Když třeba zákazník vydá podnikovou směrnici, uživatelé se s tím musí seznámit a to je nějaký proces, který je potřeba podchytit. To se pořád opakuje, takže když za mnou někdo přijde a řekne, že už to tak nějakou dobu mají, potřebují v tom udělat pořádek, tak to není neuchopitelné téma, to se dá velmi snadno uchopit. My už jsme dnes ve fázi po těch x letech, co to děláme, že máme nějaké standardy věcí, na které se zákazníka umíme řízeně doptat, mimochodem na pozadí zpracovávané AI. Umíme velmi jednoduše říct, jaké existují cesty a co to znamená vytvořit. Tam je potom jedno, jestli je to řešení pro firmu, která má 50 tisíc zaměstnanců nebo 50, protože ten základ je technicky pořád stejný.
Jak udělat z nepřátelského prostředí produktivního parťáka?
Martin Hurych
Já bych chtěl dát teď naději někomu, kdo nás ještě nevypnul po půlhodině, protože evidentně to je složité prostředí. Vy jste si do další etapy vaší firmy vytyčili, že z tohoto trochu antilidského prostředí budete dělat produktivního podnikového kamaráda. Jak na to jdete a jak se vám to daří?
Kamil Juřík
Ta původní myšlenka byla udělat předem připravené aplikace, řešení pro zákazníky. My jsme si původně mysleli, že to bude spíše pro SMB segment, menší a středně velké firmy, které budou předem nachystané. Během hodiny, dvou to bude nasaditelné do prostředí toho zákazníka velmi jednoduše, rovnou budou mít nějakou funkcionalitu, kterou zákazník potřebuje. My tomu říkáme EasyPortal 365 a ta řešení jsme uvedli na trh. Dnes se ukazuje, že po nás totéž chtějí i velké korporace, protože řeší vlastně úplně stejné potřeby ti zákazníci malí. Ta myšlenka je jednoduchá, my všichni řešíme nějaké standardní firemní procesy. Když to uvedu na příkladu, máme třeba žádankové agendy, mám nějaké věci týkající se dokumentů, firemních znalostí nebo i specifických procesů typu. Potřebuji třeba automatizovat tvorbu obsahu na sociální sítě, potřebuji řešit něco kolem HR procesu, potřebuji mít nějaké věci týkající se zakázek zákazníků a podobně.
My na to máme předem připravené aplikace, říkáme jim AI asistenti, protože tam AI hraje důležitou roli. Jsou to předem připravená řešení, která opravdu fungují tak, že zákazník si řekne z nějaké sady desítek aplikací, co ho zajímá, stojí to nějakou rozumnou cenu a ty ohlasy z trhu jsou velmi pozitivní.
Kromě těchto jednoduchých procesně orientovaných aplikací, které řeší nějaký konkrétní proces, tam ještě máme takové velmi specifické věci, jako je třeba osobní AI asistent. Já mám nějaké Microsoft 365 prostředí, kde na pozadí běží nějaká AI a využívám podobné scénáře, jako kdybych měl ChatGPT, Gemini nebo nějaký takový cloudový systém. Pracuji s umělou inteligencí, tvořím obsah, pracuji s dokumenty a je to všechno zabezpečené, je to všechno řízené, ta data neopouští můj tenant a je to pro ty uživatele úžasné.
Může mít celá firma AI asistenty za pár tisíc korun?
Martin Hurych
Ty jsi zmiňoval zajímavé ceny, pochopil jsem správně, že každý ten asistent je plus minus nižší až střední jednotky tisíc korun za celý tenant?
Kamil Juřík
Ano, za celou firmu. My jsme si řekli, že nebudeme nás ani zákazníka trápit licenčním modelem, kde se řeší, jestli to používá 3, 4, 5, 20, 50 zaměstnanců. U malých firem to mnohdy funguje tak, že 10 lidí má jednu licenci nebo nemají licenci žádnou, u těch velkých zákazníků to takto není. Pro mě ale není rozhodující to, jestli do znalostního centra vleze 5 nebo 50 lidí, já potřebuji dodat zákazníkovi nějakou funkcionalitu. To se zase vracíme k tomu principu, jak naceňovat byznys, hodnoty těch řešení a nechci toho zákazníka trápit tím, aby každý měsíc musel řešit, kolik licencí vlastně potřebuje. Ta licence je vždy pro zákazníka na to prostředí, na ten tenant a nám je jedno, kolik uživatelů tam pracuje. My bychom to technicky mohli hlídat, ale neřešíme to a opravdu se bavíme podle komplexnosti aplikací od jednotek tisíc korun za licenci, takže to je velmi cenově dostupné řešení.
Martin Hurych
Teď to bude veliké zjednodušení, ale v zásadě ty můžeš mít copywritera pro celou firmu v SharePointu za nějakých 3, 4, 5 tisíc.
Kamil Juřík
Je to tak. To řešení pro tvorbu obsahu pro sociální sítě je přesně o tom. Je to velmi komplexní řešení, to je jedna z nejkomplexnějších aplikací, kterou tam máme. Vy si nadefinujete různá publikační témata, dokonce i profily v různém stylu, protože vy můžete publikovat obsah pro majitele firmy, manažera nějaké divize a tam je potřeba tu stylizaci mít odlišnou. V tom publikačním plánu řešíte četnost těch příspěvků za týden, nějakou stylizaci těch příspěvků a další věci a potom podle toho plánu řízeně ty příspěvky vznikají. Ta AI automatizovaně generuje ty texty a pokud naši posluchači znají nejnovější jazykové modely ChatGPT, tak ví, že ty texty jsou velmi kvalitní a že skutečně jsou velmi profesionální. Vy si navíc přesně můžete definovat ten styl toho textu, rozsah, podobu, jazyk, použití infografiky, to všechno je naprosto běžné. Pak už si jen ten uživatel přečte ty vygenerované věci, může si je pochopitelně upravit a má to hotové. Tohle je extrémní přidaná hodnota a přemýšlíme i nad automatizací toho publikování. Tam jsou nějaké technické limity na straně těch sociálních sítí, ale to není až takový problém, největší práce je vždy to vytvořit a tam my to umíme perfektně.
V čem jsou AI asistenti lepší než klasický ChatGPT nebo Gemini?
Martin Hurych
Co by mě mělo přimět k vašemu asistentovi, když jsem dodnes psal třeba v ChatuGPT nebo v Gemini?
Kamil Juřík
Ta automatizace, to, že to pouštím z hlavy, nemusím na to mít tu pozornost, nadefinuji si pořádně ten publikační plán a pak se ty věci dějí. Navíc si to pochopitelně pamatuje všechny ty předchozí příspěvky, takže je tam nějaká konzistence, ty příspěvky na sebe mohou navazovat, je tam nějaký jednotný styl toho vyjadřování. Já mám také copywritera, který pro mě píše obsah, ale nevím, jak pro mě bude důležitý za pár let, možná měsíců. Musíme si přiznat, že jsme v době, kdy tento typ obsahu tvořit není problém.
Jak vypadá nasazení AI řešení do firemní praxe?
Martin Hurych
Pojď nás navnadit ještě nějakými dvěma, třemi příklady, co to reálně zvládne a jak to bude reálně vypadat v mé praxi. Představ si, že mám tady tým studia, ve kterém sedíme, spousta lidí okolo mě, 20, 30 lidí ve firmě, 50 lidí ve firmě, spodní okraj tvé bubliny nějakým způsobem Office používá. Někde mají SharePoint nějak zapadlý, něco tam ukládají, když tam něco budou chtít dohledat, tak pravděpodobně nic nedohledají. Teď jsme je nějakým způsobem okouzlili, oni půjdou na EasyPortal 365, zakliknou tam jednu věc a teď se bude dít co?
Kamil Juřík
Je to velmi jednoduché. Oni si řeknou, o co mají zájem a proběhne úvodní call s tím klientem, kde bez ohledu na to, co si ten klient vybere, se ptáme na to, co potřebuje, otevíráme ta témata a říkáme, jak pracuje s dokumenty, jak pracuje s firemními procesy, co je nejvíce trápí. Buď na to máme nějaké už hotové řešení, nebo to řešení můžeme vyrobit. Předvedeme mu ty konkrétní věci, které máme, to se dá udělat za půl hodiny a ten klient většinou říká, že si to chce zkusit u sebe. My mu tedy okamžitě na konci toho hovoru to řešení nasadíme do jeho prostředí. Ajťák tam na chviličku potřeba bude, případně někdo technický, ale nebude to proces na den a oni to u sebe budou mít na 2 týdny, během kterých si s tím mohou hrát.
Mají plnohodnotnou verzi, není tam žádné omezení a my s nimi během těch týdnů nějakým způsobem pracujeme. Jednak tam je dokumentace a nějaké videonávody, aby se v tom nemuseli plácat sami, ale my si s nimi budeme volat a budeme zjišťovat, jak jsou na tom. My si myslíme, že ty 2 týdny jsou dost času na to, aby ten zákazník se rozhodl, jestli ta hodnota tam je nebo není. Stejně to vždy funguje tak, že oni to řeší poslední 2 dny jakéhokoliv období a jestli zákazník má měsíc nebo 2 týdny, to je jedno. Potom se ptáme, jak se jim to líbilo a případně posíláme fakturu a je to jejich.
Budou AI znalostní centra revolucí v hledání informací?
Martin Hurych
Obchodně jsi skvěle tajemný a pořád vyvoláváš to pnutí, abych tam zalezl, to je samozřejmě v pořádku. Pojďme do nějaké konkrétní aplikace. Co nad tím SharePointem umíte udělat a co mi může relativně rychle zjednodušit život?
Kamil Juřík
Představte si různé žádankové agendy, žádanky o dovolenou, o home office, o pracovní místo, o kancelář nebo zasedací místnost, o nákup vybavení. Takových žádanek je tam asi 10, různé schvalovací procesy nad dokumenty, řízená práce s dokumenty či HR procesy typu řízené zavedení zaměstnance do společnosti. Pracujeme teď na něčem, čemu říkáme AI znalostní centra. Představme si, že máme mraky různých dokumentů, mraky zákazníků různého obsahu a ty jsi správně řekl, že ho pravděpodobně nenajdeme.
Pravděpodobně to vyhledávání není nad tím dost dobré a my dokážeme udělat to, že víme, co v těch dokumentech máme za obsah a nabídneme ti funkci, kdy zákazník přirozeným jazykem řekne, co hledá nebo řeší a dostane na to odpověď. Ta věc se třeba řeší v těchto konkrétních 4 dokumentech, na které máš práva, protože může být i v jiných, na které práva nemáš, takže ty ti pochopitelně neukážeme, a tam si to můžeš přečíst. Tomu říkáme AI znalostní centra, na tom teď pracujeme intenzivně a to je the next big thing, protože mít jen nějaké žádankové aplikace, HR aplikace není úplně raketová věda. Přinést zákazníkům tohle na trh bude velkou změnou pro práci s podnikovým obsahem.
Jedno z témat, které jsme dost řešili v minulosti, bylo firemní znalostní centrum, když se bavíme o tom SharePointu. To je o tom, že ty řekneš zákazníkovi, jaká má ta témata těch znalostí, jaký ten obsah tam bude, jak bude strukturován a jak ho budeme popisovat nějakou sadou metadat. Teď se bavíš se zákazníkem třeba měsíc, než dojdeš vůbec k nějakému prvnímu konceptu. Pak to tedy vyrobíš, svážeš zákazníka mraky pravidel, aby dokázali ten obsah řízeně vkládat, aby se pak dal najít a je to takové velmi těžkopádné. Pak dosáhneš jen toho, že máš haldy nějakých dokumentů nebo článků, je to hezky uloženo, hezky popsáno a nějak se to uživatelům nabízí a to je celé. Takhle ale člověk nefunguje.
Člověk nemá rád, když si otevře nějaké znalostní centrum a musí si říct, kde má co najít, které téma má vlastně otevřít, teď to nabídne desítky různých dokumentů, on se na ně bude dívat, zkusí něco vyhledat. Já se prostě chci zeptat, jak něco děláme, a dostat rychle odpověď.
Tohle úplně změní kompletně přístup k znalostním centrům, ale nejen znalostním centrům, k práci s podnikovým obsahem. Představme si jiný scénář. Mám dokumenty pro mého zákazníka, pro nějaký projekt, jsou to různé věci a já teď potřebuji udělat něco nového. Bavím se s tím zákazníkem o čemkoliv novém a mohu říct, jak jsem s tím zákazníkem něco řešil a jestli jsem to s ním vůbec řešil. Nechám si projít ten obsah, který my tady už pro něj máme, něco chci vrátit a teď třeba řízeně pojďme vyrobit ten nový dokument na základě obsahu těch předchozích dokumentů. To je přesně ono.
Lze přinutit AI zapomenout zastaralá data?
Martin Hurych
Tohle je skvělé, rozvoj je jednoduchý. Aktuálně já sám bojuji s tím, jak dát AI na vědomí, že něco už je překonané a nemá to brát v potaz. Řešíš nějaký projekt a ten další, který máte řešit, je něco úplně jiného nebo sis tam nabil nos a chceš to totálně změnit nebo řešíš podobný projekt pro jiného zákazníka, kde jsou ale úplně jiné parametry. Potřebuješ spoustu věcí zapomenout. Já jsem si třeba teď dělal nějaké AI průzkumy na trzích mých zákazníků, ty něco vygeneruješ a pak potřebuješ v čemkoliv, kde to zpracováváš, říct, tohle už je staré, to zapomeň. Někdy to může být už tak hluboko, že to nemůžeš jednoduše vymazat. Tyto otočky jsou pro mě aktuálně veliká výzva, protože pokračování ve stavu, že jen sypeme data a rozvíjíme, je relativně jednoduché. Jak přinutit AI něco zapomenout, to je pro mě aktuální challenge.
Kamil Juřík
To je zajímavé téma, děkuji za inspiraci, mám dnes nad čím přemýšlet při cestě zpět. Všechno je to jen o tom, že ta AI bude dělat to, co jí řekneš. Buď si pamatuje veškerý kontext, který tam byl, a považuje ho za relevantní a na základě toho nabízí nějaké nové věci, nebo je nějakým způsobem nutné říct, že dělám něco jiného a chceme to řešit jinak. Ona je dnes už dost chytrá na to, aby takové věci zohlednila, jen je potřeba to řešení tomu přizpůsobit. Já s tím nemám problém, to je jen o nějakém dalším checkboxu, kde řekneš, že potřebuješ, aby tento dokument zohlednil tyto nové parametry, které já tam chci mít, a to, co bylo předtím, teď neřeš.
Jak se připravit na evropskou legislativu a AI Act?
Martin Hurych
Až se tedy ve vašem SharePointu objeví AI asistent na zapomínání, tak víte, kdo vám ho vyboxoval. Kdy bys takovouto chytristiku do SharePointu vůbec nepouštěl?
Kamil Juřík
Ne úplně všechny věci dnes lze korektně i z pohledu legislativy řešit s pomocí AI nástrojů. Posluchači možná tuší o něco AI Actu, evropské legislativě, která souvisí s řízeným a zabezpečeným využíváním AI systému. Mimochodem teď se objevila zpráva, je tomu pár dní, že Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje nějaký náš lokální legislativní rámec, který ten obecný právní předpis uchopí. Zavede konkrétní věci typu, které konkrétní úřady působící na našem území budou vynucovat ten dohled, které budou řešit sankce pro provozovatele a poskytovatele služeb a podobně. U té AI to je jako asi se vším, co jsme v IT zažili. Vyjde nějaká úžasná technologie, dalece předběhne legislativu, ale ti výrobci se před ničím nezastaví, oni nebudou čekat, až my se dohodneme, jak budeme něco právně regulovat. Ten vývoj jde neustále dopředu a velmi se zrychluje. Dnes se dá říct, že každých 5 měsíců se zdvojnásobuje inteligenční kvocient AI modelů, což je extrémně rychlé tempo. My jsme velmi blízko okamžiku, kdy AI začne psát kód sama pro sebe a to bude velká změna. Legislativci se snaží dobíhat to tempo a je to velmi dobře, že se snaží a stanovují nějaké základní rámce toho, jak ty AI platformy a systémy mají být řízené a regulované z pohledu rizika, které z toho plyne pro běžného člověka.
Představte si třeba typicky scénář, máme HR oddělení, nabíráme nové lidi, ti lidé nám posílají nějaké vstupy, CV, různé motivační dopisy nebo s nimi děláme už konkrétní rozhovory. Z těch rozhovorů je možné pořídit legálně záznam, pokud je ten kandidát informovaný a vyjádří s tím souhlas, takže my o těch kandidátech máme poměrně hodně informací. Máme naproti tomu nějaké požadavky na ty pracovní pozice. Ty AI systémy perfektně dokážou párovat ty kandidáty na ty požadavky, dokážou říct, tady je 50 životopisů, tady vidím ty požadavky na tu pracovní pozici, tady je přepis těch rozhovorů a tito 4 jsou z mého pohledu nejlepší. Takovýto scénář je označen jako vysoce rizikový scénář z pohledu AI Actu. Jsou tam tedy nějaké věci, které třeba říkají, že AI nesmí toho uchazeče vybírat sama, vždy tam musí být lidské hodnocení. Ten uchazeč nesmí být diskriminován na základě rasy, etnika, pohlaví, AI nesmí řešit emoce toho člověka a posuzovat je. Toto ten legislativní rámec reguluje a bude velmi zajímavé sledovat, jak se na to vendoři přizpůsobí. Když si já budu jako koncový zákazník vybírat nějaké AI řešení, třeba ty naše AI asistenty, tak my budeme muset u každého toho řešení říct z pohledu té legislativy, že to řešení je nějakým způsobem klasifikováno. Pro nás jako dodavatele řešení z toho plynou nějaké zákonné požadavky na dokumentaci, testovací scénáře, soulad s tou legislativou, ale i pro vás jako koncové zákazníky z toho něco plyne, abychom neměli problém.
V odpovědi na tu tvoji otázku bych tedy neřekl, na co to pustit nebo nepustit, já si myslím, že to musí být o tom, že ti dodavatelé budou respektovat ty legislativní rámce, aby nevystavovali své zákazníky nějakému ne úplně korektnímu chování. Jedna z důležitých věcí je, aby zákazník řešil téma řízeného užívání AI v rámci organizace. Dnes se aktivně hovoří o něčem, čemu se říká Shadow AI. To je téma, kdy koncoví zaměstnanci v rámci organizací používají různé AI systémy bez vědomí zaměstnavatele, protože i ty bezplatné verze jsou relativně dobré. Koupit si ChatGPT za 20 euro navíc také člověk zvládne a zaměstnavatel tomu není schopen efektivně zabránit. To je velký bezpečnostní problém pro toho zaměstnavatele, protože podniková data opouští podnik a jsou zpracovávána v systémech třetích stran. Zrovna u toho ChatuGPT už bylo několik veřejných úniků dat, kdy celé konverzace a dokumenty byly dostupné z internetu pro kohokoliv a to je samozřejmě velký problém. My teď v poslední době také rádi řešíme se zákazníky to téma, jak nastavit podniková pravidla na to, aby se to nedělo. Kombinací různých věcí legislativního rámce, interních směrnic, osvěty u zaměstnanců a nějakých technických řešení dosáhneme toho, že AI systémy nebudou pracovat u nás nekorektně a že naše data nebudou ohrožena.
Dokáže si AI poradit s chaosem ve firmě?
Martin Hurych
Jestli se nemýlím, tak zrovna ohledně tohoto jsi připravil bonus. Pokud vás to tedy zajímá, tak někde tady okolo už je tlačítko a link na bonus, který je ke stažení. Jak já musím být na tohle všechno připravený z hlediska svého SharePointu? Potřebuji něco udělat předtím, než Kamilovi zavolám, nebo stačí zavolání a nasazení na ten můj chaos a AI si s tím poradí?
Kamil Juřík
Bohužel to není úplně tak, že bych ti teď řekl, všechno je v pohodě, pusť tam tu AI a bude to dobré. Není to pravda. První věc, na kterou pravděpodobně narazí zákazníci, je to, že oni dnes v SharePointu mají nějaká data, ale ta přístupová oprávnění nejsou vždy úplně v pořádku. Ten SharePoint naštěstí funguje tak, že ta AI vidí všechno, ale uživateli dá jen to, co on může vědět. Když ale uživatel nemá ta práva nastavena správně a vidí něco, co by vidět neměl, tak ta AI to najednou vytáhne na světlo boží a bude to strašně vidět a bude to velký bezpečnostní problém. V ideálním případě by to mělo být tak, že pokud si chceme udělat nějaké řešení od EasyPortal, tak je potřeba si udělat alespoň nějaký základní pořádek. To bych velmi doporučoval všem zákazníkům, aby pak nebyli překvapeni, jaká data jsou vidět.
Rychlý rozstřel na závěr
Martin Hurych
Tady bych to asi ukončil, protože s tebou by se dalo o SharePointu a o microsoftích věcech povídat další a další hodiny. Napadá mě otevřít nějaká témata zase dříve než za další 2 roky, jestli přijmeš pozvání. Já ti tady poděkuji, popřeji, ať vám to jde, ať vám asistenti dělají to, co mají, a nelezou tam, kam nemají. Celé bych to uzavřel třemi rychlopalnými otázkami, krátká odpověď, věta nebo jedno slovo. Jaké pravidlo nebo věta by měla ohledně toho tématu, které jsme tady probírali, viset v kuchyňce každé firmy?
Kamil Juřík
Nepřemýšlejte nad tím, jak máte věci udělat, používejte předem připravená řešení.
Martin Hurych
Co bys už nikdy neudělal, i kdyby to byla zkratka k cíli?
Kamil Juřík
Nešel bych do projektu bez dobrého pochopení toho, co zákazník potřebuje.
Martin Hurych
Kdyby ti sebrali všechny ajťácké nástroje a dovolili ti nechat si jen jeden, jaký by to byl?
Kamil Juřík
Aktuálně ChatGPT.
Martin Hurych
Děkuji moc za to, že jsi tady byl a za to, co jsi nám sdílel a ještě jednou přeji štěstí.
Kamil Juřík
Moc děkuji, Martine.
Martin Hurych
Tak to vidíte, díl možná trošku technicky těžší, každopádně protože SharePoint máme, tak doufám, že si z toho něco odnesete. Nemusí to být to virtuální úložiště, které nám všem přidělává vrásky na čele, může to být i sympatický parťák, takže doporučuji EasyPortal 365, zkuste se tam pohrabat, co pro vás Kamil připravil. Pokud ve vás tato epizoda cokoliv nechala, tak zvažte, jestli nebudete sdílet, odebírat, likovat, případně posouvat nějakému kamarádovi nebo kamarádce, kterému by mohla být k užitku. Na úplný konec zopakuji pozvánku, Business Accelerator Summit, 16. dubna 2026, Praha Na Příkopě a téma o tom, co nás čeká z hlediska obchodu v nadcházejících letech a jak z obchodu udělat motor vašeho růstu. Mně už nezbývá, než jen držet vám palce a přát štěstí, nejen v organizaci vašeho SharePointu, díky.
(automaticky přepsáno Beey.io, upraveno a kráceno)
