Přijdete na úřad a vytáhnete mobil. Přijdete k lékaři a vytáhnete mobil. Prodáváte dům a vytáhnete mobil. Zastaví vás silniční kontrola a vytáhnete mobil. Umřete a … někdo vytáhne mobil místo vás.
Takhle nějak má vypadat digitální stát. A digitální EU. Všechno vyřídíte z mobilu. Nemusíte nikam lítat. Stát vás bude mít za zákazníka a podle toho se k vám bude chovat. Jenže aby to nebyl jenom sen a skutečně došlo k jeho naplnění, je potřeba ze země vydupat hromadu aplikací na úrovni kritické infrastruktury státu.
Osobně mě tyhle věci hodně zajímají. Chtěl bych už jen mobil. A dokladovku nechat doma co nejdřív. Proto jsem si pozval insidera. Jan Matuš a firma Aricoma přesně takové systémy pro stát a i EU píší. Proto jsem se ptal …
Rozebírali jsme třeba …
🔸 Jak jsme na tom v Česku s eGovernmentem?
🔸 Kde je úzké hrdlo digitálního státu?
🔸 Co je eWallet a jak nám může změnit život?
🔸 Jak se píší systémy kritické infrastruktury státu?
🔸 Čím by se mohla vývojová studia inspirovat?
JAK VYUŽÍT MOŽNOSTI DIGITÁLNÍHO STÁTU (PŘEPIS ROZHOVORU)
Martin Hurych
Dobrý den. Já jsem Martin Hurych a tohle je další Zážeh. Dnes se podíváme do oblasti, kterou jsme tu ještě neměli a kterou byste možná v B2B podcastu neočekávali, nicméně jak mi host slíbil, k B2B se určitě dostaneme. Pozval jsem si Jana Matuše, dobrý den.
Jan Matuš
Dobrý den.
Co je pro Jana největší adrenalin?
Martin Hurych
Jan je člověk, který je v nově vznikající firmě Aricoma zodpovědný za obchodní případy vzhledem k veřejným institucím a státu. Chtěl jsem se zeptat, co je větší adrenalin, závody na motorkách, horolezení nebo rekonstrukce domu?
Jan Matuš
Rekonstrukce domu je jednoznačně největší adrenalin.
Martin Hurych
Co Vás na tom třeba nejvíce překvapilo?
Jan Matuš
Já jsem se do toho vrhl z několika důvodů, poslední dva roky to byla jedna z mých největších zálib a vrhl jsem se do toho i z důvodu věku. Řekl jsem si totiž, že už na to potom nebudu mít energii, spousta lidí mi říkala, že na to nebudu mít sílu. Musím to potvrdit, protože musím přiznat, že se pohybuji v oboru, kde spolupracujete s inteligentními lidmi, s lidmi, kteří umí komunikovat, mají nějakou empatii, mají porozumění pro to, co děláte. Když uděláte chybu, nebo něco pokazíte, tak se to vždy dá vyřešit, vrátíte se zpátky, vyřešíte problém a je hotovo. Ve stavařině jsem takový pocit neměl a do toho bych to všechno shrnul. Byly to dva roky neustálých debat, neustálého stresu a nějaká důslednost, nějaký time management, to, že lidé drží dohody, to se vůbec nekonalo. Pro mě to tedy byly dva roky plné překvapení, debat, ale barák stojí, žijeme a žena je spokojená, takže jsme to snad zvládli.
Proč vzniká Aricoma a.s. a jaká byla cesta Jana do firmy?
Martin Hurych
Někdy mám pocit, že je lepší si vzít vlastní montérky a vyrazit do akce sám, než se s někým dohadovat. Vrátíme se k našemu tématu. Já jsem tady zmiňoval Aricomu. Když jsem se koukal dnes ráno na web, tak jsem zjistil, co to je za veliký konglomerát firem, který momentálně vzniká. Můžeme si k tomu něco málo říct, co vlastně Aricoma je a jak jste se do ní a do branže dostal?
Jan Matuš
Aricoma vzniká spojením několika firem, které mají podobné zaměření, mají podobného zákazníka a podobný styl prodeje. Já jsem přišel z jedné z těch firem, historicky jsem softwarový vývojář, který jednou přišel do AUTOCONTu. AUTOCONT je jedna z firem, ze kterých Aricoma vzniká. V jeden čas, kdy do nás vstoupila investiční skupina KKCG, se budovaly strategie a skutečně to i pro nás byl veliký impuls se mnohonásobně zvětšit, což se i stalo. S touto strategií se oddělila softwarová část od AUTOCONTu a ta se pojmenovala ve finále CES EA, kterou jsem měl čest nějaký čas vést. Tím jsme pojmenovali portfolio vývoj softwaru primárně pro státní správu a to v dnešních dnech sfúzovalo se společností Komix. Společně jsme takto vstoupili do Aricomy, postupně do Aricomy vstoupí další společnosti, až budeme nakonec jedna Aricoma.
Martin Hurych
Aricoma se tedy chystá být jednou z největších IT firem na evropském trhu?
Jan Matuš
Je to tak. Ty ambice jsou opravdu veliké a já musím přiznat, že těm ambicím věřím. Není to pro mě jen nějaké marketingové tvrzení na webu, protože když vidím firmy, ze kterých se to skládá, z lidí, ten apetit, tak si myslím, že to je možné. IT trh se postupně přeorganizovává, různě se skupují menší firmy, naopak veliké firmy mají problémy díky tomu, že jsou příliš veliké a různě se rozdělují. Můžeme to dnes vidět na těch velikých dominantních firmách, které se rozdělují, protože už jsou příliš veliké. Teď je tedy ten moment, kdy opravdu máte veliký prostor zaútočit a být obchodně úspěšný.
Jak jsme na tom v Česku s eGovernmentem?
Martin Hurych
Ještě než se dostaneme k expanzi do Evropy a celoevropským projektům, Vy jste říkal, že jste zodpovědný za kontakt se státní správou. Jste IT firma, tak mě napadlo se zeptat, jak jsme na tom u nás s eGovernmentem? My si totiž dost stěžujeme, jak nám to tady jde, za mě spousta projektů se udělala někdy v devadesátých nebo nultých letech, relativně málo se o tom mluvilo, hodně se nám dává Pobaltí za ten zářný příklad, jak to má vypadat. Jak si třeba stojíme vůči Evropské unii tady u nás s eGovernmentem?
Jan Matuš
Já bych se nejdříve chytl toho, jak jste říkal, že si stěžujeme. Já si myslím, že to je taková naše doména si velmi stěžovat a kolikrát se z mého pohledu nevěnujeme tomu, abychom řekli, co se podařilo a na tom stavěli. Opravdu si nemyslím, že bychom byli nějak dramaticky pozadu a že bychom se měli nějak pranýřovat, že nejsme lepší než jiný stát. Každý ten stát prožívá svůj příběh, svoje problémy stejně tak jako my.
Tady se vybudoval systém základních registrů, vybudovaly se pojmy jako referenční údaje, pojmenovaly se pojmy jako tzv. editační informační systémy, které vlastně editují tyto referenční údaje. To jsou základní kameny, na kterých můžete stavět, a vy opravdu potřebujete základní kámen, na kterém prostě budete stavět potom ten veliký barák. To dnes máme hotové v tom českém státě a pokud to dokážeme akceptovat napříč republikou, tak potom ta digitalizace půjde ruka v ruce, protože stavíte na těchto základech.
Jestli nám něco podle mě chybí a berte to opravdu jako můj soukromý názor, že bychom měli mít více otevřené oči a opravdu věnovat hodně času debatou o tom, co je kolem nás. To téma, o kterém se určitě dnes zmíníme, je právě o tom, že nás čeká doba interoperabilita, doba komunikace. Lidé dnes mají právo cestovat, mají právo pracovat jinde než v Čechách a ta státní správa tomu musí jít naproti. My musíme nabídnout informační systémy, které to budou podporovat.
Kde je úzké hrdlo digitálního státu?
Martin Hurych
O tom se dlouho mluví a když potom člověk chce něco skutečně vyřídit, tak já osobně jsem byl překvapený, kolik relativně věcí se dá vyřešit na dálku. Na druhou stranu pořád je tady takové to povědomí, že stejně každý úředník si řekne o své vlastní lejstro. Co je tedy v tuto chvíli ten největší kámen úrazu, nebo to úzké hrdlo lahve, kde se nedokážeme posunout dál směrem k ideálně kompletně digitálnímu státu?
Jan Matuš
Je to určitě dáno politikou, je to určitě dáno penězi, je to mnoho důvodů, ten stát nějak funguje, ale my nemáme jednotnou koncepci eGovernmentu. Ona tady je, ona existuje, ale když má ve finále jeden větší chuť než druhý, tak má i vůli a sílu to prosadit, takže si prosadí nějakou aplikaci a pro toho občana to potom může být matoucí. Budu tady mít 50 portálů místo toho, abych používal jeden portál občana, přes který bych se dostal všude. Občan je totiž jednou podnikatel, občan je jednou občanem, občan je jednou manželem a tak dále. Pořád bych měl jedno rozhraní, ale místo toho se tady budují další portály. Pokud jste Pražan, tak musíte do Prahy, pak máte chatu v Liberci, takže musíte do Liberce. Z mého pohledu by tomu tedy pomohla opravdu jednotná koncepce, která se tady historicky kreslila, která existuje. Měla by pro tak malý stát, jako jsou Čechy, být jednoznačně nějakým architektonickým nákresem, který bychom měli všichni respektovat a společně ho tvořit.
Martin Hurych
Čí by to měla být agenda?
Jan Matuš
To já si netroufám úplně říct, protože to už jsme opravdu v názorech, ale určitě to musí mít podporu na úrovni vlády. Je to veliké, silné téma a myslím si, že by to měl být mandatorní výdaj, že by ti lidé, kteří na úrovni politiky by toto téma měli řešit, neměli být takoví ti žebratelé o pár korun. Mělo by to být jedno ze stabilních témat, které ta vláda řeší a podpoří, což se mnohokrát neděje a kolikrát jsem rád, že jsem na té straně dodavatele a ne na té druhé straně. Těm lidem to kolikrát opravdu nezávidím, je to těžká práce.
Co je eWallet a jak nám může změnit život?
Martin Hurych
Pojďme tedy k eGovernmentu šířeji na té evropské úrovni. Já jsem říkal hned v úvodu, že máte za sebou úspěch, že česká firma se prosadila do panevropského projektu eWalletu. Pojďte mi o tom něco říct. Co je vlastně eWallet a jak Vám má změnit život?
Jan Matuš
Paradoxně to téma eWallet je už dnes staré, protože co je v IT dva roky staré, tak je staré. Ta debata začala s tématem migrace lidí po Evropě, s tématem přeshraniční spolupráce a s nějakým tématem, kterému se říká digitální identita. Na téma digitální identity se v Evropské unii, v parlamentu a v komisi už zabývají mnoho let a jsou tam různí skeptici. Například Němci nechtějí mít digitální pas, chtějí mít svoji knížku a prosazují to. Na druhou stranu třeba Nizozemí, Belgie, Francie, ti by chtěli více digitalizovat. Italové jsou naprostý příklad v digitalizaci a vyústilo to vlastně v debatu o tom, co je potřeba pro to, aby Čech mohl vůči Italovi se prokazovat digitálními doklady. Tato debata dnes vyústila v sadu tzv. large-scale projektů, které mají za cíl to přinést v život.
Jak máme rádi Evropskou unii a její regulace, tak je tady nějaká regulace, které se říká standardizace eIDAS, která vznikla na podporu elektronizace identity. Určitě je nám známý i pojem GDPR, což je toho taková odnož. Teď vzniká druhá verze eIDAS, která se už velmi týká digitalizace dokladů. Vzniká nám tedy nějaký digitální rámec, který bude skrz Evropu, a potom máte dvě témata. Potřebujete tzv. referenční aplikaci, kterou by si všichni mohli vzít a ve finále si s ní hrát. Z mého pohledu je ale mnohem složitější téma vzít nějaký případ užití, třeba výměna zdravotní dokumentace, nebo digitální řidičák, a umět ten proces aplikovat na Evropu. Tady je tedy další sada large-scale projektů, dnes jich je celkem 5.
My jsme byli úspěšní v jednom z nich, respektive dnes jsme součástí projektu Potential, který se zabývá 6 těmito případy užití. Je to spolupráce s českým státem, není to o tom, že by česká soukromá společnost vévodila Evropě a dominovala trhu, tak to vůbec není. My jsme technický partner ministerstev, která v tom projektu jsou také. De facto by ta debata měla být opačná, jsou tam ministerstva, my jsme s nimi, ale je to celé o tom případu užití. My jsme před 3 lety podali přihlášku, protože téma identity je pro nás velmi blízké. My tady dnes už v České republice máme i vlastní software na řízení identit v různých modifikacích, v různých produktech a máme ho více než v 60 institucích. Téma digitální identity nám tedy není cizí a pro nás to bylo přirozeným krokem jít do té Evropy, když se tato šance objevila. Zjistili jsme cestu, kudy do toho jít, jednoduše jsme tu cestu využili a myslím si, že i díky tomu, v jakém jsme prostředí té Aricomy, nás potom ten veliký svět akceptoval. Myslím si, že to není reálné pro malou vývojovou firmu, která by se tam přihlásila, protože by nebyla akceptovaná. Potřebujete mít opravdu sadu referencí, které nebyly vůbec snadné splnit. Ve finále to ale dopadlo, ve finále to byl veřejný tendr, takže jsme si opravdu zasoutěžili a ta soutěž trvala dva roky. Po dvou letech nám tedy bylo oznámeno, že jsme ve hře a máme přijet do Paříže odstartovat projekt.
Kdy nahraju svoje doklady do mobilu?
Martin Hurych
Gratuluji k úspěchu. Jaká jsou tedy očekávání, nebo jak má ten projekt vypadat ve finále, co všechno bych si teoreticky měl nahrát do mobilu a kdy vyrazím jen s mobilem napříč Evropou a nikdo po mně nebude nic chtít?
Jan Matuš
Řeknu to na příkladu, který řešíme konkrétně, ať nepomlouvám někoho jiného, nebo si nevymýšlím nějaké příběhy. Jedním z těch témat, která řešíme, je zdravotní interoperabilita. Dnes v tom soukolí toho projektu je 22 států a každý ten stát už historicky řešil nějakou digitalizaci zdravotnictví, někdo je dál, někdo není dál. V České republice máme SÚKL, který vydal sadu aplikací, například na vydávání eReceptů, což je určitě dobrá aplikace. Vedle toho je tady eNeschopenka, perfektní aplikace, další jsou Tečka, čTečka, což vzniklo díky Covidu a je to dnes nejvíce penetrovaná mobilní aplikace státní správy v Čechách a rozvíjí se dál. Je tady projekt NIX v Jihlavě na interoperabilitu, což je kontaktní bod pro zdravotní výpis pacienta. To jsou všechno aplikace, které tady vznikaly.
Teď si představte, když se podíváte na Itálii, Rakousko, každý něco takového udělal a teď to celé vezměte a řekněte, tady bude eWallet a všechny ty státy budou mít zdravotní výpis v tom eWalletu. Teď těch 22 států vezměte k jednomu stolu a diktujte Belgii, že má zahodit všechny ty aplikace, protože to bude takhle. Samozřejmě nebude. O tom je tedy teď ta debata. Občan si zvolí, že to bude chtít mít v tom eWalletu a skutečně ten český stát mu to dovolí. To znamená, že on si skutečně ten doklad digitální formou tam bude moci nahrát, například z Portálu občana si nahraje řidičský průkaz a až pojede do Belgie, tak to ten policista bude akceptovat. Dnes ta nejsložitější věc je o tom se domluvit mezi těmi státy, jak si ta data budeme předávat. Vznikají standardy, normy, jak to má vypadat, ale ve finále i zákony, které se musí upravit proto, aby to bylo akceptovatelné fakticky. To znamená, aby policista, když něco provedete, ukážete mu občanku v mobilu, vám neřekl, že to je hezké, ale že chce ukázat kartičku, to se zkrátka nesmí stát.
Kdy to bude? Každý z těch large-scale projektů má nějakou náběhovou křivku, ale dá se říct, že většina z nich končí 2025. Legislativa také většinou končí 2025, takže se dá říct, že ta Evropa plánuje, že by 2025 a 2026 měly být ty náběhové roky všech těch projektů, což je za chvilku.
Martin Hurych
Náběhové znamená, že už budu moci vyrazit za dva roky s mobilem napříč Evropou, nebo se začne programovat?
Jan Matuš
Samozřejmě ten projekt není velký třesk, že by se řeklo, 1. 1. 2026 budete moci úplně všechno. Jednotlivé ty případy užití budou různě nabíhat i mezi těmi státy. Například Rakousko se věnuje tématu digitálního řidičáku už dva roky. Pokud využije tuto platformu a Česká republika bude schopna přijmout tu informaci v rámci českých eDokladů a policista bude akceptovat digitální řidičák Rakouska a zvládne to v roce 2024, tak to klidně může platit 2024. Dnes už je totiž zřejmé, že ta norma existuje, je vydaná a nikomu nic nebrání. Ty náběhové křivky jsou čistě z toho důvodu, aby ty státy měly ten prostor se mezi sebou domluvit. Je to těžké, jsou v tom volby, je to opravdu složité, protože se na tom musíme domluvit všichni.
Jak do toho zapadá eDokladovka?
Martin Hurych
Jako digitální fanda budu tedy doufat, že to tak dopadne. Pokud se dělá něco jako eWallet na evropské úrovni, jak do toho zapadá eDokladovka, která má platit už od ledna 2024?
Jan Matuš
To je dobrý a takový častý dotaz poslední dobou v českých končinách. Já si troufám říct, že to je dobrý a nutný krok. Z mého pohledu eDokladovka, nebo eDoklady je přesně ten případ, kdy ti vývojáři dnes berou normu, která je dnes stanovená Evropskou unií, a vyvíjejí aplikaci, která bude schopná připravovat data z českého ekosystému státní správy. Ten referenční eWallet, který zmiňujeme, proč ho prostě nevezmeme a nepoužíváme, je to pouze jedna kostička, jedna aplikace z toho ekosystému zhruba dnes asi 15 informačních systémů, které musí vzniknout pod tím. Český stát debatuje s těmi institucemi, bere tu normu, napojuje to na ten vnitřek toho eGovernmentu a ta data v tom bude ukazovat, ale de facto ten referenční eWallet ve finále nebude nic jiného. Každý ten stát už dnes uvažuje o tom, že opravdu potřebuje trošku svoji modifikaci, protože má jinou datovou základnu. Ten referenční eWallet je spíše technická reprezentace té normy pro toho vývojáře, abyste neprogramoval úplně všechno.
Dám příklad, v tom referenčním eWalletu je nějaký princip skládání toho balíčku. Když budeme už trošku techničtí, tak každý ten doklad je nějaký balíček v nějakém datovém formátu, který ve finále musíte nějak zapouzdřit, zacertifikovat, aby byl zabezpečený a nikdo se do něj nedostal. Můžete trávit měsíce tím, že to popíšete na papír a každý ten vývojář si to nějak přeloží, nebo vezmete tuto komponentu, ten referenční eWallet a můžete to použít. Představme si ten referenční eWallet jako aplikaci, kterou si mohou všichni vzít. Všichni si ji berou z tohoto důvodu, že tam jsou ty komponenty, které se používají. Na druhou stranu například Francie je zaměřená čistě portálově. Celý eGovernment vůči občanům je portálový, nemají žádné mobilní aplikace, nebo jich mají málo. My máme více distribuovanou architekturu na ty resorty, každý je jiný. Dnes i v rámci té Evropy skutečně každý říká, že si bude vyvíjet na základě referenční aplikace svůj eWallet, který si bude napojovat na svůj eGovernment a bude kompatibilní s dalšími eWallety.
Martin Hurych
Abych to shrnul, jestli jsem to dobře pochopil, můj eWallet bude eDokladovka a to bude moje okno do digitálního evropského světa.
Jan Matuš
Jak to vnímám já a měl by to být i záměr české politiky, tak ano. Český eWallet bude eDoklady, ale ta aplikace nebude vysloveně jiná než ten eWallet evropský. Když si evropský eWallet stáhne Martin Hurych, tak mu je úplně k ničemu, protože ho nenapojí na ten stát pod tím.
Na co se mám připravit jako majitel firmy?
Martin Hurych
Jelikož jsme v B2B podcastu a já jsem hned v představení slíbil, že se pobavíme i o implikacích do tohoto světa, co to přinese do podnikání? Na co se jako podnikatel, majitel malé a střední firmy mám připravit?
Jan Matuš
Já si myslím, že hodně. Ten rozdíl toho uvažování je v tom, že vy dnes vnímáte doklad jako kartičku a setkal jsem se s názory, že digitalizace dokladů bude focení si kartičky, kterou potom budu někomu ukazovat. Tato podoba je v případě toho digitálního dokladu zakázána a je to z jednoho prostého důvodu, ten princip by měl být takový, že vy si určíte, jaká data komu chcete sdílet. To je první základní game changer, který v tom bude.
Druhá věc, nepředstavujte si doklad jako čistě jen řidičák, nebo občanku. Představte si, že budete mít možnost složit si řadu agend dohromady, vytvořit si dokument, doklad v budoucnu, například žádost o hypotéku. Vy dnes pro to, abyste zažádal o hypotéku, potřebujete v bance účet, potřebujete mít výpis od zaměstnavatele o vašich příjmech, potřebujete mít bezdlužnost, potřebujete mít výpis z trestního rejstříku. Nežádal jsem o hypotéku hodně dlouho, ale věřím, že 8 dokumentů musíte dnes poskládat. Představte si, že si třeba v té aplikaci řeknete, že chcete doklady k hypotéce. Teď bude vytvořené rozhraní někde v Čechách, protože by mělo být, které řekne, že potřebuje souhlas, že si může vzít vaši občanku a výdělky, a druhý den to tam máte. Vy jen kliknete a řeknete, že chcete hypotéku a vše předložíte bance.
Další hezký příklad může být prodej domu. Vy dnes jdete prodávat dům, chcete utratit 15 milionů Kč, což jsme možná v Praze spíše u bytu. Tím jsme se dostali opět do sféry, že potřebujete právníka, potřebujete velikou míru důvěry, protože utrácíte veliké peníze. Potřebujete spoustu dokumentů a můžeme být rádi, že zrovna katastrální úřad je u nás celkem digitalizovaný úřad a vy de facto na to jednání můžete jít připraven, že nebude existovat žádný papír. Vy digitálně podepíšete všechny ty dokumenty, které jsou k tomu potřeba, a ta míra důvěry už je digitálně udělaná. Ten, kdo proti vám sedí, tak vám dal souhlas s těmi údaji, vy s nimi souhlasíte a právník, notář to podepisuje. To je obrovský game changer, obrovské urychlení v tom, že vy poskytnete digitálně ty papíry, kvůli kterým tu furt běháme, oni se spojí a mohou řešit agendu. Tomu já věřím, že je ten rozdíl.
V B2B pokud chcete opravdu firmu, někde koupit barák, nebo postavit barák, abyste tu firmu měli, tak toho papírování je šíleně moc. Spolupráce s finančním úřadem, s různými auditory a tak dále je neskutečné papírování, sdílení stále nějaké míry důvěry, sdílení dokladů jednatelů a podobně, furt běhají nějaké papíry. Těch papírů, které člověk podepisuje jen proto, aby prokázal nějakou informaci, podepsal se pod ni, že existuje, je veliké množství. To všechno začne postupně odpadat, protože to ta digitální cesta umožní.
Jakou šanci mají vývojová studia?
Martin Hurych
Chápal bych správně, že je tam i relativně veliká šance třeba pro vývojová studia začít psát různé aplikace, které toto budou využívat?
Jan Matuš
Ano, jednoznačně ano.
Martin Hurych
Už je ten čas z pozice majitele firmy přemýšlet o tom, jak začít uspořádávat svůj byznys, zadat si nějakou aplikaci, abych od roku 2025 byl ready?
Jan Matuš
Určitě je už dnes čas přemýšlet o tom, jak mohu změnit já svůj život vzhledem k digitalizaci. Jestli ale bude aplikace taková nebo jiná, to bych řekl, že je až ta další část toho příběhu. Nejprve bych se zabýval tím, co mi stát už dnes poskytuje za informace a sledoval bych ten projekt eDokladů a vůbec tuto tématiku. Ty příklady těch aplikací vás totiž potom začnou napadat naprosto samy.
Jak se píší systémy kritické infrastruktury státu?
Martin Hurych
Bavíme se o senzitivních datech, zdravotnictví, moje osobní údaje, to mi přijde, že jsou hodně kritické systémy jak na ochranu dat, tak velmi pravděpodobně i na to, aby nonstop běžely. Teď nechci, aby to vyznělo vůči malým IT studiím špatně, ale dost často slyším, že chyby v kódu se dělají, software se musí pořád opravovat, protože to je naprosto něco normálního. Něco mi amatérsky říká, že Vy si to nemůžete dovolit. V čem je tedy rozdíl, když se vyvíjí eDokladovka, nebo eWallet versus jak vidíte v standardní IT vývoj?
Jan Matuš
Já v tom žiji už opravdu dlouho a máte pravdu, já to všechno podepíši, je to o nějaké zkušenosti, je to o nějakých pravidlech a já to vnímám jako kritickou infrastrukturu státu. Kritická infrastruktura státu musí být vyvíjena a opečovávána jiným způsobem. Bavíme se tady opravdu o 24/7 péči jak v tom provozu, tak v tom zabezpečení, tak v tom vývoji. To, že by tam nebyly chyby, to bych lhal a mnozí mí kolegové z branže by se mi potom smáli, ale ten projekt je velmi složitý a není jen o tom vývoji. Jsou tam potom citlivé informace, takže je potřeba pracovat i s nějakou prověrkou, aby ti správní lidé se mohli dostávat k těm informacím. Na druhou stranu ten software je potřeba vyvíjet tak, aby lidé, kteří k těm informacím se nemají dostat, se k nim opravdu nedostali, což je další nějaká disciplína.
Jestli si trochu mohu přihřát marketing, tak my se v tom pohybujeme opravdu dlouho, vyvíjíme takové systémy a musím říct, že se mi velmi i líbí strategie, kterou jsme zvolili. Opravdu jsme vyčlenili v Aricomě část lidí, kteří mají tvrdý fokus na tento vývoj, protože se zabýváme opravdu jen tím a dává to smysl, protože se v tom člověk zdokonaluje. Potřebujete i jinou sortu vývojářů, není to způsob hackathonu, že bychom se sešli o víkendu a vyvinuli jsme digitální doklady.
Martin Hurych
Můžeme si tedy říct, v čem se to konkrétně liší? Když vyvíjím aplikaci, kamarád dělá věci pro DPD, tak jak se informační systém pro DPD ve vývoji liší od kritické infrastruktury státu?
Jan Matuš
Nechci porovnávat systém pro DPD, určitě to také nebude snadná disciplína, nicméně tady vám do toho vstupuje mnohem více faktorů, legislativa, Úřad pro ochranu osobních údajů, kybernetická bezpečnost. Je tady spousta úřadů, která do toho má co říct, a vy to na základě toho musíte vyvíjet a respektovat. Bezpečnost je jedna z prvních domén, je to prostě stát.
Druhá věc je, že kolikrát ten zákazník ví, co chce, jednoduše to dá na stůl a řekne, že se rok věnoval analýze, tady je zadání a proběhnou nějaké akceptační testy. Konkrétně v tom projektu digitálních dokladů je to složité v tom, že ta legislativa se paralelně k tomu tvoří, paralelně se tvoří v Evropě a vyznat se v tom je velmi složité. Je to svým způsobem takový agilní projekt, který neprobíhá agilním způsobem, probíhá vodopádově, kdy musíte dodržovat termíny. Jedna z těch nejvíce důležitých věcí, která v tom je, je, že ve státě prostě musí být dodržen termín. Já si troufnu říct, že pro nějakého soukromého zákazníka, když se něco zpozdí o týden, může to být bolestivé, ale je to potom o debatě těch dvou firem. Ve státu je ten termín daný, ať už je to financováním z Evropské unie, ať už nějakým politickým prohlášením, ten tlak je obrovský. Ten tlak je navíc obrovský nejen na nás, ale zároveň na toho zadavatele, ten úřad. Ta termínová bitva je naprosto neúprosná a to se změnilo. Dříve jsme měli na vývoj softwaru ve státní správě rok a půl, dva, dnes je to zpravidla do toho roku. Do toho roku musí být všechno hotové a když je na to rok, tak si myslím, že to je ještě poměrně dobrý termín. I ty týmy se tedy změnily, ta struktura těch týmů se ve finále změnila z pohledu té rychlosti, kterou to musíte dodat a umět z toho státu ty informace vytáhnout. To je tedy další disciplína.
Čím by se mohla vývojová studia inspirovat?
Martin Hurych
Kdybych měl tedy vlastní vývojové studio, čím bych se měl u Vás inspirovat? Co je to, co by si standardní vývojové studio mohlo vzít z těchto kritických vývojů, jaké by mohlo být závěrečné doporučení?
Jan Matuš
My díky potřebě té rychlosti máme předpřipravených hotových řadu komponent, frameworků, které používáme pro určité části, a bez toho bych řekl, že bychom se neobešli. Žádný projekt nezačíná vyloženě na zelené louce. Jestli bych tedy mohl dát nějaké generální doporučení, jak si ulehčit a urychlit práci, tak si tvořit nějakou bázi komponent, kterou mohou znovu použít. To je zvýhodňuje na ceně, protože ty části mohou být levnější než každý man-day té práce, ale ve finále je to i rychlejší, protože zjistíte, že čistě vývojem na zelené louce byste ty projekty nestihli.
Martin Hurych
Někdy mi přijde, že o rychlost až tak nejde. Občas mi přijde, že agilita je někdy zneužívaná k tomu, aby to dlouho trvalo a všechno, co už i klidně mám napsaného, se proplatilo znovu. Chápu ale, že jsem teď naštval hromadu posluchačů.
Jan Matuš
Může to tak samozřejmě vypadat a ono by to zpravidla asi i statisticky by mohlo být vyhodnocováno tak, že agilnější projekty jsou delší, ale někdy se tomu nevyhnete, protože nemáte v tu dobu to zadání. Budeme ale názorově na stejné lodi, že pro mě je termín naprosto svatá metrika toho projektu, že to musí být hotové. Z mého pohledu by si člověk měl naplánovat práci tak, aby ho stihl.
Jak jako zadavatel přistupovat k zadání appky?
Martin Hurych
Jak bych měl tedy jako majitel firmy, který si nechává psát aplikaci, nějaký portál, rozsáhlý e-shop, přistupovat k projektu, abych měl nějaké garance jak času, tak i peněz? Co musím odvést na začátku, co třeba vidíte na straně státu, že dělá dobře, abych měl dobře zadáno, co vlastně chci? Já tam totiž vidím, že spousta těch majitelů firem se žene do projektu bez detailního zadání jen s tím, že chtějí aplikaci.
Jan Matuš
To je klíč k úspěchu, umět toho zákazníka přesvědčit o tom, že se potřebujete bavit se zákazníkem a ne s individualitami od toho zákazníka, které hrají nějakou politickou hru o udržení. Řešíme to dnes a denně, ve státu to není výjimka a ve velikých korporacích to také není výjimka. Je to o lidech, není to o pravidlech. Je tam ta role toho analytika a architekta, což jsou kombinace rolí lidí, kteří mají za úkol z toho zákazníka, z těch mnoha lidí v poměrně krátkém čase vytáhnout všechny ty informace. Ve finále ho musí donutit akceptovat to, že ta analýza, která je hotová v nějaké modelové podobě, musí být přeložena, akceptována a v ideálním případě je dobré říct, že vyvíjíme tohle a nic jiného. Ten zákazník do toho ale zpravidla mluví a zpravidla vám potom řekne, že to takhle nemyslel a pak se tam ještě objeví nějaký úplně jiný člověk, majitel, člen boardu, který si to takto už vůbec nepředstavoval. To jsou potom samozřejmě hororové stavy.
Martin Hurych
Teď jste mi vyvolal v hlavě obrázky v momentě, kdy jsme si nechali psát svoje vlastní první CRM ve firmě a přesně takto jsme k tomu zákazníkovi přistupovali. Neměli nás rádi. Děkuji za rozhovor, přeji, ať se daří jak tady, tak na evropské úrovni při expanzi a budu doufat, že se třeba tady zase někdy potkáme.
Jan Matuš
Také děkuji za rozhovor.
Martin Hurych
Vidíte to, dnes jsme se podívali úplně jinam, do vod, které mně byly úplně cizí. Doufám, že jsme vás zaujali, že jsme vám řekli pár zajímavých informací a pokud ano, tak jsme udělali svoji práci dobře. Určitě nás v tom případě sdílejte, likujte, komentujte podle toho, co vám ta platforma, na které nás právě posloucháte, nebo se na nás koukáte, dovoluje. Já už vám budu jen držet palce a přát úspěch, díky.
(automaticky přepsáno Beey.io, upraveno a kráceno)