Jak z dobré firmy udělat skvělou - 3

Aktualizace: 7. srp 2019


V prvním a druhém dílu jsme se zabývali osobností vedoucího a vlastnostmi jeho týmu. Podle čeho se ale mají rozhodovat? Tomu bych se rád věnoval v dílu dnešním.


Věř a data tvá tě zachrání


V knihách o managementu se hodně mluví o nutnosti firemní vize. Musím přiznat, že s tímto názorem hodně souzním. Na vlastní kůži a na obou stranách „barikády“ – když jsem pro někoho pracoval, nebo někdo pracoval pro mě – jsem zažil, jak dobře postavená, a hlavně dovnitř firmy dobře komunikovaná vize pozitivně ovlivnit náladu v týmu a ochotu napřít síly jednotlivců ve prospěch firmy. Lidé prostě rádi vědí, proč svoji práci dělají a jsou součástí něčeho většího. Podle mě není nic horšího pro náladu a produktivitu týmu než vizi nekomunikovat, nebo nedej bože dokonce nemít.


Znamená to ovšem, že se mohu pouze zhoupnout v křesle, vizionářsky zasnít a následně vyhlásit svoji či firemní vizi? No … vlastně mohu, ale následky jsou vidět třeba na spoustě start-upů, jež sice vizi mají, nicméně odmítají vnímat tvrdou realitu trhu.


A to je právě to klíčové. Data. Je jistojistě správné mít svůj sen a jít si za ním. Ovšem cesta k němu musí být řízena tvrdě podle dat a zpětné vazby, jež nám každodenně poskytuje trh i naše okolí. A přesně tak to dělaly i firmy zmiňované v knize „Jak z dobré firmy udělat skvělou“.


Pokud si totiž na základě poctivé snahy zjistit objektivní pravdu a pod vlivem tvrdých faktů připustíme, v jaké situaci opravdu jsme, správná řešení a správná rozhodnutí se sama nabízejí.


Připomíná mi to situaci s navigací v autě. Pokud ji máme a máme ji spuštěnou, o správných rozhodnutích ani nepřemýšlíme. Neodbočujeme doprava, pokud navigace ukazuje rovně, že? Velký rozdíl oproti dobám, kdy se jezdilo s velkým autoatlasem Československa či Evropy ve schránce před řidičem. Kdy každý správný chlap, místo aby občas do map kouknul raději prohlásil „Já tam nějak dojedu, tady jsem už byl“. A kdy po 30 minutách bloudění konečně pochopil, že bez mapy nikam nedojede … Ano, tohle všechno si ještě pamatuji. Ano, jsem v obchodě opravdu dlouho 😊

Pokud máme v autě navigaci, o správných rozhodnutích ani nepřemýšlíme.

Proč se dnes mnohdy neřídíme „navigací“ i v našich podnikatelských aktivitách? Proč spousta firem stále jede s „atlasem před řidičem“?

Jak tedy na to, pokud chceme naplnit svoji vizi a nechat vést svá rozhodnutí tvrdými a objektivními daty?


Dobré je ve firmě začít vytvářet kulturu, ve které mají lidé velkou možnost být slyšet a ve které je díky tomu nakonec vždy slyšet pravda.

  • K takové atmosféře nejjednodušeji dojdete standardními koučovacími principy, tedy …

  • Své lidi veďte pomocí otázek, ne odpovědí

  • Mluvte, diskutujte, netlačte

  • Každou chybu detailně prozkoumejte. Neobviňujte, soustřeďte se na fakta

  • Vytvořte mechanismy, kdy každý, kdo má co říct, bude vyslechnut a jeho fakta nebudou moci být ignorována a budou tedy náležitě podrobena zkoumání („princip červeného praporku“).

Jedním z nejjednodušších způsobů, jak demotivovat lidi ve firmě, je ignorovat tvrdá fakta.

Říká se, že jedním z nejjednodušších způsobů, jak demotivovat lidi ve firmě, je ignorovat tvrdá fakta na jakékoliv úrovni. Pokud tedy vytvoříte kulturu, v níž se problémy řeší a nezametají pod koberec, nebudete již muset své lidi motivovat. Namotivují se totiž sami.


Příště si povíme něco o zacílení vize.

Mobil:   +420 603 820 127

Skype:  hurych_martin

Email:   martin@martinhurych.com

www:   www.martinhurych.com

IČ:             68 36 71 63

DIČ:      CZ 711 0170 419

Vedený u ŽÚ Praha 9.

  • White LinkedIn Icon
  • White Facebook Icon
  • White Instagram Icon
  • White Twitter Icon

© martinhurych.com | 2018