035 | JAKUB PACANDA | JAK FUNGUJÍ KOMUNITY A JAK TOHO VYUŽÍT


„Mějte plán. Rozhodněte, koho v komunitě chcete mít. Dejte jim prostor tvořit. Nechejte narodit komunitního ducha. Nenechejte se moc vtáhnout. Vaše komunita není o vás ale členech.“

Jakub Pacanda je community industry innovator a hlavně zakladatel společenství Wuwej.com. Sdružuje lídry komunit a rozvíjí komunitní trh v Česku. Proč? Jednoduše proto, že propojování firem a institucí, které mají stejné vize, vede k partnerstvím.


Jakub rozvíjí vlastní metodiku, jak oceňovat komunity a jak s nimi obchodovat. Založil několik komunitních skupin. Jak sám říká: „Mojí největší slabinou bylo, že jsem neuměl stavět týmy, prošel jsem si v jednom startupu fuck-upem, a protože jsem býk, tak jsem se rozhodl udělat ze svojí slabiny přednost. Začal stavět FB skupiny, aby se lidi mezi sebou propojovali sami.”


Wuwej.com spolupracuje s firmami a institucemi a propojuje nabídku s poptávkou. Obchod totiž stojí na vztazích, a když budujete a rozvíjíte komunitu, vytváříte právě tyto vztahy.


Komunitu můžete stavět od nuly a bude vás to stát peníze a čas. Nebo si komunitu můžete koupit. Ušetříte za community development, ale stále musíte investovat do community managementu. Důležité je pouštět si do komunity ty, kteří tam mají co říct. Muzeum mrtvých hlav vám totiž bude na nic. V Zážehu probíráme komunity od A do Z.


🔸 Kdy budovat skupinu a kdy využít toho, co už je?

🔸 Jaké jsou fáze budování komunity?

🔸 Co s „muzeem mrtvých hlav“?

🔸 Jak správně na komunitní management?

🔸 Jak fungují B2B komunity?


 

PŘEPIS ROZHOVORU


Martin Hurych

Dobrý den. Já jsem Martin Hurych a tohle je Zážeh. Dnešní Zážeh bude s Jakubem Pacandou a bude o komunitách. Jakub je zakladatelem společnosti Wuwej, je to velmi známý community manažer a jak jsem se před natáčením dověděl, tak i community industry inovátor. Dobrý den, Jakube.


Jakub Pacanda

Dobrý den, Martine.


Kdo je Community Industry Inovátor?


Martin Hurych

Co znamená community industry inovátor?


Jakub Pacanda

Komunitní trh jako takový, je v podstatě věda, tzn. vyrábíme komunity od začátku, takže od 0 lidí po nějaký počet, který musíme propojovat. A ta inovace v tom je, že nikdo to doposud neuměl měřit. Abychom mohli prodat tu komunitu nebo abychom zjistili, jestli může být vzájemná spolupráce z komerčního světa s komunitou pro někoho zajímavá, potřebujeme většinou změřit nějaké důvody, proč se propojit. Na základě toho, protože nikdo to do teď neuměl měřit, vnímám to, že tady je potenciál být inovátorem v tomto trhu a směru. Vymyslet, jakým způsobem to měřit, a dát komunitám skutečnou hodnotu, umět je poměřovat mezi sebou.



Má cenu mít komunitu? A pokud ano, jak na to?


Martin Hurych

To jste začal zhurta, což je dobře, my se k tomu dostaneme. Velmi inovativně jsme začali s komunitou jako s assetem. Já to vezmu pěkně od začátku. Spousta lidí, včetně mě, má pocit, že potřebuje komunitu. Já mám také svoji, B2B byznys sféra, a budujeme si ji proto, že chceme vybudovat loajalitu mezi námi a našimi fanoušky, spřízněnými dušemi atd. Spoustě z nás se to nedaří. Tak pojďme ze začátku říct, jestli vůbec skupinu obdivovatelů potřebujeme, jestli má cenu v dnešní době budovat komunitu a jak na to.


Jakub Pacanda

Já bych zmínil první věc. Je důležité si na začátku říct, jestli chci followery, kterým chci něco diktovat, předkládat, tzn. influence marketing. Tím pádem mi jde o to sbírat na Instagramu, na Facebooku, na fanpage v podstatě liky, dávat informace směrem z firmy.

Pak je tu druhá varianta, že chci vytvořit prostředí, ideálně nějaké diskusní fórum. To může být i reálná komunita, může to být event, kde naopak ty podněty přicházejí právě od těch lidí a já na ně reaguji. V momentě, kdy mám představu o tom, co potřebuji, se budu teprve bavit, jestli se do té komunity pustit.


Kdy budovat skupinu a kdy využít toho, co už je?


Martin Hurych

Řekněme, že mám zájem o tu druhou skupinu. To znamená, vytvářím nějakou platformu, kde si ti lidé budou chtít pomáhat, budou si sdílet zkušenosti z podnikání atd. Kdy je pro mě lepší začít budovat skupinu svoji vlastní, a kdy je dobré se rozhlédnout potenciálně po trhu a zkusit využít toho, co už je?


Jakub Pacanda

Určitě v momentě, kdy začínám start-up a nemám dostatek peněz, je dobré si to vyzkoušet. Jsou nástroje zdarma, jako třeba facebooková skupina, které fungují. Tím, že ještě pořád Facebook funguje na lidech a na tom, že si tam zkrátka dají, že byli na pivu a byli někde na dovolené, tak jsou tam víc otevření než například na LinkedInu. Tam už je to více o CVčku, je to více profesionální. Do facebookové skupiny chodí lidé v podstatě většinou pro informace. A ten byznysmen, který začíná, může začít právě na základě té facebookové skupiny. Pozve tam prvních 10 lidí, začne s nimi formovat komunitu a může díky tomu i třeba testovat svůj produkt, dávat tam dohromady zákazníky, které bude propojovat. Vystaví si tzv. C2C komunitu, client to client. Tu jsem třeba stavěl pro Twisto. V ten moment se vyplatí určitě to zkusit sám.

V momentě, kdy se s tím trošku seznámím, můžu použít třeba i nějaké kouče, konzultanty na community development. V České republice už se tím zabývá dostatek lidí, například my za Wuwej, ale mohl bych sám doporučit i další. Když se na mě vaši posluchači případně obrátí, rád je nasměruji.


Martin Hurych

Tak to máme moment, kdy je lepší začít sám. Kdy je lepší to radši ani nezkoušet?


Jakub Pacanda

Tak třeba ve vašem případě. Vám už bych spíš doporučil zaměřit se na to, jestli náhodou na tom trhu není někdo, kdo už tu komunitu, kterou vy potřebujete, náhodou nevybudoval. Dá se porozhlédnout nejen na Facebooku, může to být linkedinová skupina nebo slackové fórum.

Naším klientem je taky B2B. V podstatě jsou to spíše korporace, větší firmy a start-upy, které jsou po seedovém kole. Mají dostatek peněz na marketing, na community development a začínají řešit hloubkový community development. My můžeme díky tomu přeskočit fázi community developmentu, což je vlastně druhá fáze, pak se dostane ještě k té první, a můžeme jít rovnou k té poslední, community managementu. Chytneme na trhu nějakou komunitu, která už existuje, a jednoduše ji buď koupíme, třeba od toho lídra, nebo s ním začneme spolupracovat a podporovat jeho vizi. Tím se nám stane perfektním community manažerem.


Jaké jsou fáze budování komunity?


Martin Hurych

Vy jste tady zmínil několik fází výstavby a udržování komunity. Můžeme si je tedy pro jasnost říct?


Jakub Pacanda

Rozhodně. První fáze je určitě community planning. Já si musím udělat nějaký komunitní plán. To znamená stanovit si hodnoty, stanovit témata, které chci, aby se v komunitě řešily s těmi členy, aby věděli moc dobře, jakým způsobem bude probíhat onboarding do komunity. Spousta lidí tuto fázi podceňuje. Nabírají velikou šířku rychle a pak se diví, že tam mají lidi, kteří tam vlastně nepatří, že jsou tam takové Alenky v říši divů. Když to uvedu na příkladu. Teď, když stavím třeba komunitu pro Campiri, tak v podstatě propojuji lidi, kteří mají buď obytňák, anebo s ním chtějí cestovat. A ta primární věc, kterou tam potřebuji udělat, je ten zájem o ty obytňáky. Takže tam musí být témata typu, kam s tím cestovat, kde si to půjčit, výlety a podobně. Toho prodejního obsahu ode mě, jako od community developera, musí být míň. Takže to jsme u toho planningu. Musím si to naplánovat. Komunity většinou nevytvářím na pravidlech a doporučuji nevytvářet komunitu na pravidlech, ale stanovit nějaký kodex, ideálně s těmi prvními lidmi, které si přivedete. Na začátku stačí 50 lidí, se kterými vytvoříte kulturu té komunity tak, aby ji považovali za svoji. Když ji považují za svoji, začnou tam vodit své další přátelé, kamarády a rodinu. Je to rozdíl oproti affiliate programům, kde se spíše míří na to, aby se rychle prodávalo, dostali jsme odměny, tím pádem zveme spíše ty neznámé, takový ten odpad našich kontaktů. Zatímco v community developmentu, když to funguje, tak vám tam lidé začnou vodit manžele, manželky, přátele, nejbližší na doporučení. Takže to je community planning.

Pak je tam community development. To je vlastně ta inovace. To jsme museli začít na našem trhu v podstatě lidem vysvětlovat, dělat tomu osvětu. Je rozdíl mezi community developmentem, o kterém se tu zatím moc nemluví, a community managementem. V momentě, kdy mám plán, potřebuji community developera. Když vyvíjím nějakou aplikaci, tak potřebuji developera, který umí podle plánu začít stavět komunitu od nuly. To znamená, začne zvát první členy do skupiny, začne tam pracovat na kultuře s těmi lidmi, propojuje je. Networking v komunitách je velmi důležitý, ať už osobní, nebo ten digitální třeba skrze Messenger. Já mám desítky zpráv v Messengeru, otevřených diskusí denně, bavím se s těmi lidmi, jako kdybych s nimi byl na kávě. Nedělám s nimi Zoomy, protože to by bylo hodně zdlouhavé, ale jednám s nimi přes Messenger. Většinou z nich dostanu i ty informace, které bych dostal třeba z těch icebreakových schůzek atd. Community development trvá do té fáze, než máte ve skupině na Facebooku, na LinkedInu, třeba nějakých 500 lidí, případně 1000. To je taková první meta, kam byste se měl chtít dostat. V podstatě, pokud budete vytvářet B2B sféru, jako máte tu vaši komunitu, tak ani nemusíte mířit na desetitisíce lidí. Vám stačí 1000 lidí, kteří jsou ti praví. Je třeba si dát hodně pozor na začátku, koho si tam onboarduji, což tady už kdysi myslím říkal David Kolář. Velmi schopný člověk, který se velmi dobře naučil, jak komunity fungují na trhu.

Potom je tu třetí fáze a to je ten čistý community management. To už znamená, že komunitu mám a v podstatě ji musím nějakým způsobem vést, sledovat to, co se v komunitě děje. Další inovací od nás, kterou tam sledujeme, nazývám content making ratio, tzn. content making poměr. Je to poměr příspěvků, které vygeneruji já jako lídr, nebo jako firma, versus, kolik příspěvků vygeneruje komunita samotná. Nějaká dobrá komunita na Facebooku, teď spravuji jednu velkou stotisícovou, vygeneruje denně 40-50 příspěvků například.


Co s „muzeem mrtvých hlav“


Martin Hurych

Probrali jsme fáze. Já se snažím tady dávat praktické rady posluchačům a divákům. Občas vidím, že firma si chce vybudovat skupinu, kde bude ohřívat potenciální klientelu do budoucna. Mám tedy, říkejme tomu muzeum mrtvých hlav. Nekomunikuje mi to. Zatím jsem ve fázi, kdy do té skupiny tlačím obsah a snažím se ji rozmluvit, abych ji případně za pár let mohl nějakým způsobem vytěžit, prodat. Co s tím?


Jakub Pacanda

To je výborná otázka, protože to opravdu řeší spousta lidí včetně mě. Nyní se zabývám tím, jak zmigrovat komunitu z Facebooku, ze skupiny, třeba do takového Slacku. První takový oříšek. Každá firma, která začne community development řešit, by měla přemýšlet i o community planningu. Začne například na Facebooku v podstatě lovit ryby. Tam to je obrovský rybník, co rybník, oceán. Výsledkem by mělo být třeba, že je dostanu do uzavřeného fóra u sebe na webu či do mobilní aplikace. Proto jsem říkal, že toto start-upy velmi rády využívají.

Jak to rozpovídat, to je jednoduché. Když je skupina mrtvá, je dobré napsat těm členům, zeptat se jich, co s tím, dát jim vlastně i to pomyslné žezlo. Zkusit tím mezi nimi najít moderátora, někoho šikovnějšího, než jsem já. Případně se obrátit na nějakého konzultanta, který vám to dokáže víc vysvětlit, nebo na nějakou agenturu, která vám to dokáže spravovat. A že už se i tady na trhu rodí, už jich je tady víc. Nemluvím teď o agenturách marketingových, mluvím o community development nebo community management agenturách. Vím už minimálně o dvou. Pavlína Louženská umí velmi dobře budovat komunity. Důležité je to umět zopakovat. Skutečných community developerů a manažerů je tady asi 100. Lze se na ně obrátit, zeptat se jich, dojít si na nějakou komunitní akci. Tímto tématem se začíná zabývat například CzechCrunch. Je to o tom jít si sednout s těmi lidmi na kafe, v tomto případě třeba přes LinkedIn chat, a zeptat se jich. Pak je tu takový trik. Pokud se vás na něco člověk zeptá, například ohledně obchodu, řekněte, ať to dá do skupiny, kde odpovíte jemu i všem ostatním. Naučte si ho sdílet příspěvek a zeptat se tam. Pokud to neudělá, tak mu zkrátka tu službu neposkytnete. To, že on je aktivní ve skupině, je pomyslná platba za vaši radu. Tím pádem si rozdiskutujete i ostatní.


Jak na „dvojrychlostní komunity“?


Martin Hurych

Zaujala mě poznámka s potenciální migrací. Když vytváříme, nebo jsme vytvářeli donedávna, dvourychlostní Evropu, dává smysl vytvářet dvourychlostní komunitu? Že necháte část lidí na Facebooku a část aktivnější klientely si převedete třeba na Discord.


Jakub Pacanda

Rozhodně. Dokonce to doporučuji. Teď jsem pro klienta řešil to, že jsme odkoupili stotisícovou facebookovou skupinu a ta vygeneruje, jak jsem říkal, 40-50 příspěvků, day to day dat, plošných dat. To je to, co mě na té skupině zajímá. Ani ne tak dělat té firmě PR, jak by většina marketérů chtěla, protože mě nezajímají data o uživatelích, o jednotlivcích, ale zajímá mě to, co zajímá ten Facebook. Jeho zajímá, jak se chová Česká republika, jak se chová Slovensko. Třeba teď vím, že díky naftě, která šla nahoru a je to takové tematicky těžké téma, i stopneme nějaké marketingové věci. Dáme je třeba až za 14 dní, aby nám nevznikly konflikty.

Když s tím community developer umí pracovat, tak si odklání ty nejlepší příspěvky a lidi, kteří tam sdílejí, do nějaké menší skupiny. Pro klienta, pro tu firmu mám v podstatě druhou skupinu, kde je pouze nějakých 2500 lidí, a je to celé více o diskusi, protože s těmi lidmi probíhal onboarding na vstupu. Zkrátka jsem věděl, kdo mi přichází do skupiny, proč tam jde. Můžu nastavit vstupní otázky, díky kterým si člověka vyprofiluji. Do golfového klubu si také nepustím někoho, kdo tam nepatří a kdo by tam dělal nepořádek.

A pak je tu třetí fáze, fáze employer brandingu a advokacie, čisté advokacie, kdy ten zákazník nebo člen komunity vás fakt obhajuje. Apple může udělat v podstatě cokoliv a ten loajální jablíčkář ho prostě stejně hájí. Mohou za to dodavatelé, ale nikdy ne Apple. V ten moment, lidi, které mám v té menší skupině, tak pak si ty největší advokáty tahám jako základnu na diskusní fóra v té mobilní aplikaci a podobně.


Jak správně na komunitní management?


Martin Hurych

To je fáze developmentu. Teď předpokládejme, že skupina tedy nějak žije. Jak ji udržovat v té další fázi community managementu dlouhodobě žhavou, aby to počáteční nadšení nevyhaslo, skupina mi přežívala a já jsem se mohl připravovat na fázi třetí, ke které se hned dostaneme?


Jakub Pacanda

V momentě, kdy se komunita rozdiskutuje, máte na jednu stranu vyhráno. Na druhou stranu to může být dost nepříjemné, protože ten správný community developer, který se postupně stane manažerem, by měl být na pozadí. V ten moment teprve ta skutečná práce začíná. V momentě, kdy vám komunita začne růst, tam najednou přicházejí lidé, přestože máte dobrý onboarding, kteří nejsou ztotožnění s kulturou. Ještě ji neznají, takže tam třeba začnou spamovat, začnou dělat neplechu.

Vy to tedy sledujete, ale z principu taoismu, proto Wuwej, proto můj pes Lao´c, wuwei znamená v podstatě nechat věci plynout. Člověk, jako community developer a manažer, se musí naučit být velmi krizově naladěný. V podstatě můžu třeba upozornit v Messengeru toho člověka, že je ve skupině určitá kultura, aby se nad sebou zamyslel. Já jsem podstatě za celou tu dobu vystavěl 11 komunit a jestli jsem vymazal 2 nebo 3 lidi, jestli jsem smazal nějaký příspěvek, tak jich bylo tak do 10. A to díky tomu, že jsem šel metodou, kdy jsem toho člověka nikdy neshodil, ale řekl jsem, vyjadřuj se jak chceš, ale děláš sám sobě v podstatě reklamu. Vyjadřuješ se tu před spoustou lidí a vlastně si zavíráš i nějaké dveře. Většinou jsem viděl to, že komunita se do toho pustila, že tam vznikne takový trošku občas lynč a docílíte toho, že ten člověk to sám ve finále smaže třeba po pěti minutách. Kolikrát ani nestihnu vidět, co někdo vypostoval, protože sotva to tam dá, tak tím, že tam ta kultura je, že ti lidé si to vzali za svoje, tak ho v podstatě vybičují.


Jak komunitu zobchodovat a jak to vysvětlit?


Martin Hurych

Tak se mi splnil sen, mám aktivní komunitu, která se stará z valné části sama o sebe. Přerostlo mi to svým úspěchem přes hlavu, nemám na to čas, nemám na to peníze a tím se velkým obloukem vracím na začátek, kdy jste říkal, že se s komunitami dá obchodovat. Za chvíli se k tomu dostaneme. Jak se dá případně najít parťák do komunity? Ať už sponzor, nebo se komunity, nechci říct úplně zbavit, ale prodat někomu, kdo bude pokračovat. I moje přesvědčení je, že ta skupina se staví pro nějakou loajalitu vlastně k tomu zakladateli na začátku. Zakladatel může být člověk, může to být firma, může to být cokoliv. A teď docházíme ke kritickému momentu, kdy vlastně ta loajalita se, speciálně tím prodejem, trhá a já musím přejít. Jak se tenhle ten moment dá vysvětlit, nebo jak vůbec vy komunitní manažeři a developeři na tohle koukáte? Jak něco, co pro spoustu lidí je hodně intimní, se najednou stane assetem a něčím, s čím se normálně obchoduje na trhu?



Musím říct, že se teď tím obchodem skutečně zabývám. Už nedělám konzultace, už nedělám community development pro jiné firmy než Campiri a Wuwej. Jak jsem zmiňoval, že jsem založil několik skupin, tak jedna z těch prvních byli zakladatelé a správci facebookových skupin. To bylo ve fázi, kdy jsem o komunitách věděl absolutní nic. Po svém fuckupu ve start-upu jsem v podstatě zjistil, že mou největší slabinou, na čem to ztroskotalo, je neschopnost stavět týmy. A protože jsem býk, tak jsem si řekl, že ze své největší slabiny udělám největší přednost. A fakt jsem na tom začal pracovat. Začal jsem stavět facebookovou skupinu. Kromě toho jsem začal stavět komunitu, která se potkávala v reálu. Něco podobného, jako je Podnikatelský klub Smart Network, nebo Business for Breakfast, ICA Tomáše Havrdy a podobně. Byl jsem líný, protože mě nebavilo předávat jim mezi nimi vizitky. Tak jsem těm lidem řekl, že jim založím facebookovou skupinu, kam je všechny naházím a tam se budou moci propojit sami. Já jim udělám ten základní servis. Umožním jim nějakou věc, ale všechno ostatní ať už si dělají sami. Tady máte prostor a vyřešte si to. A v podstatě tohle mi začalo vlastně ukazovat, že jsem hned po půlroce vygeneroval 21 facebookových skupin, Praha, Brno, Ostrava. Začaly mi fungovat reálné networkingy na lídrech a zjistil jsem, že je to docela dobré a mohl bych se začít živit consultingem. Tak jsem začal konzultovat.

K tomu jsem potřeboval ale sbírat odněkud informace, jak na to, od lidí, kteří jsou chytřejší než já v tomto oboru. Vlastně jsem využil facebookové skupiny a začal jsem stavět tzv. asociační model. Jsou 4 základní typy komunit, ale to se sem dnes nevejde. Rád vašim posluchačům však nabídnu bezplatné konzultace. Konzultace mimochodem, jak se říkal, už nedělám, ale rád vašim posluchačům poradím.

Vrátím se zpátky. Tak jsem si začal skládat zakladatele a správce facebookových skupin. Fakt jsem si dal práci s onboardingem. Já jsem tam více lidí neschválil, než schválil. Každý se mi musel skutečně prokázat tím, že má facebookovou skupinu. Že buď je to správce, anebo, že to je moderátor. Když se mi prokázal při vstupu, tak jsem ho pustil. Ostatní ne. Tím jsem začal pracovat a z toho consultingu jsme se dostali pomalu do community developmentu jako takového. Najednou začaly poptávky, jak jsem konzultoval, lidi utratili poměrně dost peněz za konzultace, školení, webináře a podobně už v roce 2015. Já jsem spíše takový řemeslník než konzultant. Baví mě to řemeslo, bavilo mě ty komunity stavět. A velmi mě mrzelo, když se někdo ode mě učil a zaplatil, a potom jsem se ho za půl roku zeptal, proč nemá vybudovanou komunitu a on řekl, že je chyba v něm a že by potřeboval někoho, jako jsem já. Já jsem se tomu půl roku bránil.

První komunita, kterou jsem začal stavět někomu na míru, byla Business Animals. Tu jsme stavěli asi 3 měsíce. Proto vím, že David Kolář udělal obrovský krok k tomu community developmentu od tvrdého salesáka na community developera. Potom jsem stavěl komunitu Twistu a podobně.

Vracím se k další inovaci. Ještě před rokem mi začínaly vznikat konkurence, agentury a konzultační firmy. Dneska jsou to mí přátelé, protože ten komunitní trh tady potřebujeme spolu budovat a dát vědět, že doba billboardů a televizí je prostě pryč. Firma, která pochopí, že investovat do komunity se vyplatí, postupně přijde na to, jak z těch lidí dělat billboardy. To je moje filozofie.


Martin Hurych

Jak to funguje v momentě, kdy já na jednu stranu nemám čas, nechci budovat komunitu, ale chtěl bych si, když už teďka vím, že se komunity dají koupit, nějakou vyhlédnout? Nebo na druhou stranu, jak jsem říkal, jsem ten, kterému už to přelezlo přes hlavu, možná s podnikáním končím, nebo měním své podnikání, ta komunita už mi neprospívá. Jak s tím tedy naložit, aby to úsilí nepřišlo vniveč? Vy jste říkal, že se s komunitami dá obchodovat, tak nás pusťte trochu do království.


Jakub Pacanda

Společně s migrací je to teď pro mě veliké téma. To je něco, co teď řeším každý den, v tom je ta největší inovace. K tomu, abychom dokázali komunitu nabídnout, prodat, tak zaprvé musíme umět hledat. Hledám na trhu firmu, která chce vystavět komunitu. Já se jich ale ptám, jestli opravdu chtějí stavět novou komunitu. Na trhu není tolik community manažerů. Musím se jich tedy zeptat, jestli vážně chtějí komunitu stavět, jestli nechtějí pouze followery na Instagramu. Jestli se chtějí věnovat diskusnímu fóru a těm lidem a mít s tím tu péči.

Takže v podstatě, když to odkývají a řeknou, že ano, že tohle to je ta cesta, kterou fakt chtějí jít, tak pak jsou v podstatě tři možnosti. Buď začnu tu komunitu skutečně stavět sám, to je vlastně nejnákladnější možnost. Musím totiž najmout community manažera. Medior začíná na 60 tisících a výš. Ty seniorní jsou 100 až 150 tisíc měsíčně. On musí tu komunitu vystavět, což trvá třeba tři roky. Ty velké komunity, které už existují, fungují, jsou na trhu třeba i 7, 8, 9 let. Na Facebooku fungují statisícové komunity. Takže v podstatě vím, že tohle to je to nejnákladnější a furt je tam nejvyšší riziko, protože ten community developer to nemusí umět, nebo nemusí to dokončit do toho stadia, které my potřebujeme. To je fáze community developmentu.

Pak je tu druhá možnost. Na trhu vyhledám nějakou komunitu. Já dám příklad. Třeba Shoptet dlouhodobě podporoval Reshoper, event. Lidé, kteří se potkávají nad stejným tématem, e-shopy. Dlouhodobě je sponzoroval a teď je nedávno koupili, protože se jim to vyplatilo. Asi si každý umíme představit, proč pro ně byl tento event, tahle ta komunita, důležitá. UlovDomov, pěkný start-up, v podstatě získal 28 facebookových skupin s nabídkou a poptávkou realit. Tímto způsobem si podchytili trh, protože do těch facebookových skupin chodí lidé, sdílejí tam byty, které chtějí pronajmout, a oni to vidí jako první, jakožto správci. Takže pokud jsou chytří, tak si takhle vlastně plošně získávají data o trhu a můžou skrze Messenger napsat tomu člověku, jestli nechce k nim na platformu, ať se ta nemovitost prodá rychleji. Takže to je druhá varianta, že vlastně odkupuji.

To, že lídr zvažuje prodej, tak je to jako ve firmách, když se prodává firma. Člověk má nějaký důvod to prodat, do té doby to byla pro něj srdcovka. V momentě, kdy se rozhodne, že to prodá, tak už s tím pak ale po prodeji nechce mít nic společného. Dám příklad. Když jsme teď kupovali velkou stotisícovou komunitu, tak lídr to v květnu minulého roku nechtěl vůbec prodat, prostě srdcovka. Já si s ním stále udržoval vztah. To dělá Wuwej. Díky tomu, že se s těmi lídry bavím, tak jsme došli do fáze, kdy vlastně někdy v říjnu jsem mu napsal, že jeho komunita mému obchodnímu partnerovi velice slouží. My jsme ho chtěli nějakým způsobem podporovat. Tak jsem se zeptal, co by nám nabídl za 5 000 Kč měsíčně? On řekl, že se mu změnila životní situace. Narodil se mu syn, ta skupina mu vyrostla o 20 000 lidí víc a každý den tam řešil nějaké spamy a podobně a už ho to nebavilo. Začal si stěžovat a já mu řekl, že to nechtěl prodat. Změnil názor. Potom se už jenom dojednaly podmínky a v podstatě se to odkoupilo.

V ten moment ale nastává pro tu firmu znovu ten stejný problém, jako první fázi. Přeskočil se community development, což je výhoda, ušetřili jsme v tomto případě 7 let. Nicméně máme problém, že nemáme community manažera. Takže musím na komunitu sehnat community manažera, někde ho najmout, a v podstatě je tam riziko toho, že mi to pošle do kytek. Že nebude umět tu firmu implementovat. A první, co ty lidi napadne, kupuji velkou skupinu, komunitu, abych si tam dělal PR. A já říkám, to je to poslední, co by vás na tom mělo zajímat. Mě zajímají ta plošná data. Jestli je nálada na trhu dobrá, jestli vůbec chtějí kupovat. Někdo hodí příspěvek a já vidím, že polovina komunity na to reaguje, tak vím, že je to dobrý příspěvek, můžeme ho dát třeba na blok.

Pak je tu třetí varianta, nejméně nákladná, se kterou přicházíme a už ji i tady známe. Například ve formě spojení Czechitasu a Googlu. Czechitas, Dita Přikrylová, aktuálně Formánková, tehdy, když začínala v roce 2016, přišla s tím, že by chtěla školit a podporovat ženy k tomu, aby byly ajťačky. To je ta mise a vize, co ke komunitě patří. Nemluvím o skupině, nabídka, poptávka. Je to prostě silná mise, která s Ditou pravděpodobně bude až do konce života, pokud nevyhoří, což se taky může stát. Dita se krásně trefila do CSR Googlu. Google dlouhodobě řeší diverzitu, tzn. vyrovnání žen a mužů ve firmě, více ajťaček ve firmě. Když ale na trhu nejsou, tak kde je brát? Tak dali 6,5 milionu Czechitasu, aby to Dita mohla zhmotnit a ta spolupráce byla výborná. To je to gró, se kterým přichází Wuwej, protože my řešíme přesně to propojení. To nám začalo dávat obrovský smysl. Dita měla nějakou vizi a na druhé straně stála firma, která měla podobnou vizi. A než aby budovala a investovala spoustu času, tak má tady rovnou community manažera, který se už prokázal tím, že nějakou kvalitu má. Když staví 7 let skupinu a dostaví ji na 50 000 členů, tak mám perfektního community manažera. Mám teď desetitisícovou skupinu začínajících programátorů, lídrovi je 18 let, skupina čtyři roky funguje sama od sebe, prostě se nějakým způsobem vygenerovala. Máme tu tedy podobný model s tím, že si za to někdo stoupnul. Czechitasu dal teď Velux, výrobce oken, 26 milionů, aby to znovu posunuli, a to je to správné, kam by to mělo směřovat.


Jak fungují B2B komunity?


Martin Hurych

Hodně těchto známých komunit je B2C. Jak tohle funguje na B2B úrovni?


Jakub Pacanda

Například právě Wuwej komunita, moje osobní komunita, je víc B2B. Jak jsem říkal, stavím to na Slacku, stavím od září, taky tam teď mám mrtvé duše a hned vysvětlím proč. Onboarding do Slacku je zaprvé složitější. Já tam zápasím s tím, že musím lidi v Čechách naučit Slacku. To je jedna věc. Má to ale obrovskou výhodu. Když je nenaučím na Slacku, jak je naučím chodit do vlastní mobilní aplikace? To si pak lidé programují aplikace a diví se. Oni naprogramují super aplikaci, třeba aplikaci Fiddo. Skvělá aplikace, která byla vygenerovaná pro pejskaře, a nakonec to sice mělo stažení, ale ta aplikace by měla fungovat právě na té komunitě. Takže hardware funkční, ale software nefunguje.

Proč je složitější ten můj Slack vystavět a rozpovídat? Je tam vyšší úroveň toho, kdo tam je, a není tam úplná míra důvěrnosti. Teď jsem ve fázi community developmentu. Jsou tam manažeři a decision makeři z korporací a firem, kteří tam jsou zatím na kukačku. Píšou mi v Messengeru, už jsem je naučil psát mi na Slacku do soukromých zpráv. Pak tam jsou na druhé straně lídři těch velkých skupin. Dám příklad, Klára Horton, CzechCrunch Shine, Lenka Šťastná, Equal Pay Day, Gabriela Mrkvicová, Podnikatelský klub Smart Network, Tomáš Havrda, ICA a další.

Na druhé straně třeba jména jako Filip Kahoun, bývalý obchodní marketingový ředitel v H1, vy a podobně. Tihle lidé jsou superbusy. A zkuste si naučit tyto superbusy lidi, že by se mohli zastavit v Pacandově skupině, nebo v té Wuweji, aby si popovídali. Na základě toho jsme teď začali přemýšlet nad konceptem, že vytvoříme přes Airmeet virtuální konferenci, kde lze udělat stoly. U těch stolů uděláme networkingová témata a zastřešujeme celý komunitní trh i ve spolupráci s bývalou konkurencí. Takže tam bude stůl o networkingu, stůl o tom, jestli interně, nebo externě stavět komunitu atd. Vezmeme odborníky, kteří dělají jednotlivé akce, uděláme event. Zaměříme se, abychom přivedli třeba 60, 100 lidí na jeden velký event a pak si ty lidi rozsadíme k jednotlivým stolům tematicky podle zájmu. Můžete si například sednout s nějakou networkerkou, třeba s Gabčou Mrkvicovou, a dozvědět se, jak začít networkovat.


Shrnutí


Martin Hurych

Musím říct, že o komunitách by se dalo povídat hodiny a hodiny. Je to momentálně téma, které rezonuje i s mou bublinou. Pojďme to na závěr shrnout do pár bodů. Řekněme, že jsem extrémní paličák, chci si to zkusit, chci si pokusit vybudovat vlastní komunitu, protože jsem v tak úzkém segmentu trhu, kde zatím nikdo není. Má smysl se o to pokusit? Jak nezhavarovat dřív, než vůbec začnu?


Jakub Pacanda

Určitě bych doporučil si rozmyslet plán. To je první věc.

Druhá věc je, koho tam chci mít. Ono se to nezdá, ale já radši budu mít v mé komunitě 200 vědců na jedno téma, kteří ví, o čem mluví. Nepotřebuji mít 10 000 lidí, kteří třeba ani nezaložili skupinu, potřebuji mít 600 správců, kteří ví, o čem mluví a řeší ta témata. Takže to je určitě druhá věc, nepodcenit ten onboarding. Protože to, co neudělám na začátku, se mi promítne potom v budoucnu. Potřebuji vědět, že člověk, který tam přišel, ví, proč v tom Slacku je, co tam má očekávat. Má to být vydefinované od začátku.

Pak, další věc, je ta, že musím nechat tvořit komunitu. Já to jenom založím a vytvořím prostředí. Potom je potřeba dát prostor lidem, aby oni byli ti členové, musí si to organizovat. Uvedu to na příkladu. Teď otevírám v Českém Brodě Coworking, prostor, kam teď vodím lidi. A nechám je vlastně tvořit. V ten moment, jakmile tvoří, jakmile si tam dají tu poličku, tak je to jejich. Někteří aktivnější se začnou angažovat, začnou to brát za svoje a začne vznikat tzv. komunitní duch, a to je to, s čím se lídr musí umět začít zabývat. Komunitní duch znamená, že když mám ve skupině 500 lidí plus já, jako lídr, tak nejsem to já a 500 lidí, je to 501 lidí. Každý tam dá nějakou energii, i ten, co jenom sleduje a dokud neodešel, tak tam dává energii.

Teď se vrátím ještě k tomu, že jsem ten lídr, který prostě to chce fakt prodat, chci se toho zbavit. Lidé se na mě takto reálně obrací, do katalogu si zavádím jejich komunity a děláme tu matematiku za tím, jak změřit třeba social impact. To je teď něco, co mě velmi baví. Něco tak abstraktního, jako je sociální dopad komunity. Nikdo to neumí změřit a mě zajímá, jestli to nějak změřit jde. Vzorec ještě nemáme, ale on přijde.

A teď mě zajímá to, abych já dokázal být, jako ten správce, vůdce, vyrovnaný v úrovni očí s tím komunitním duchem. Mě už potom nezajímá ten člověk jako samotný, ale ten komunitní duch. Já musím cítit, že když se ta komunita hádá, že je musím nechat být, že si to musí vyřešit sami. Hrozně to táhne, rozsoudit to, nenechat se. A to je ta další věc, nejdůležitější, nenechat se jako lídr vtáhnout do role soudce. Pokud jste soudce a máte rozhodnout dva, tak v ten moment je to o vás a komunita nemá být o vás. Jak to udělat? Pokud máte ve facebookové skupině dva, máte konflikt, dáte je stranou, vytvoříte jim malé prostředí, kde si ten fight vyřeší. Aby tím nezatěžovali celou komunitu. Protože spousta lidí si myslí, že fighty přitahují pozornost. Ona to je pravda, ale pak si zároveň rozděluji tu komunitu a vznikají podkomunity


Martin Hurych

Když se rozhodneme využít tu hodinu, co jste nám dal, kde vás najdeme?


Jakub Pacanda

Najdete mě na LinkedInu, Jakub Pacanda. Jsem otevřený, v chatu jsem v podstatě pořád. Snažím se reagovat velmi rychle. Potom mě můžete najít na wuwej.com.


Martin Hurych

Bylo to skvělé, Jakube. Děkuji moc.


Jakub Pacanda

Děkuji za pozvání.


Martin Hurych

Tak to byl Zážeh o komunitách s Jakubem Pacandou. Pokud jste se rozhodli nějakou komunitu založit, udržovat, vylepšovat, nebo prodat, tak jsme jenom rádi, udělali jsme svoji práci dobře. Pokud community management a development není pořád ještě vaše téma, tak i přesto doufáme, že jsme vám přinesli nějakou zajímavou a obohacující informaci. Všichni na svých aplikacích, ať už podcastových, nebo na YouTube, dejte odběr, ať se uvidíme i příště. A já už jenom děkuji za pozornost, držím palce a přeji úspěch, díky.



(automaticky přepsáno Beey.io, upraveno a kráceno)