„Buďte ve svých marketingových aktivitách konzistentní. Je to lepší než krátkodobé „nálety“. A buďte vidět online i offline.“
Markéta Karman je parťák pro marketing. Předurčuje ji k tomu už její jméno Markéta, ve kterém se zrcadlí market, trh. Je také jedinou Karman v Čechách, takže si ji lehce zapamatujete.
Ačkoliv vystudovala technologii kovů na VŠCHT, přeběhla k obchodu a marketingu. Zajišťuje řízení marketingu SME firem. O studiu na VŠCHT říká, že je nejlepší ekonomkou v Praze. Dali jí tam nástroje a návyky, které využívá právě v marketingu. Myslet analyticky, pracovat v týmu a nastavovat procesy.
Markéta dělá sondy do hlubin duše zákazníků. Když budete chtít, vytáhne z nich i číslo jejich ponožek. Pokud vám to k něčemu bude. Využívá k tomu focus group a hloubkové rozhovory. Vymyslela si vlastní metodu, která funguje. Vyplňuje totiž bílá místa, která o zákaznících nevíme. Pomáhají ji k tomu i zkušenosti z korporátů, kde pracovala. Umí číst mezi řádky.
Kromě toho je machr na LinkedIn a ví jak na obsah. S Markétou v Zážehu probírám nejen zákazníky, ale také sociální sítě a co nás čeká a nemine ...
🔸 Jak zjistit, kdo je skutečně můj zákazník?
🔸 Kdy zákaznický průzkum vhodný i pro B2B?
🔸 Jak vypadá struktura hloubkového rozhovoru?
🔸 Jak použít získané informace?
🔸 Jak si budovat byznys nezávislý na sociálních sítích?
Markéta připravila i hodnotný bonus. Vlastně hned tři.
Sebehodnotící dotazník, který napoví, zda byste si měli o zákazníkovi zjišťovat více informací
Rozcestník, který vám pomůže se zorientovat v typech analýz a vybrat si tu správnou vzhledem k vašim potřebám
Případovou studii, která vám ukáže, jaké konkrétní výstupy a výsledky může taková analýza přinést.
Bonus získáte registrací o kousek níže. Ať je vám k užitku.
BONUS
Analýza zákazníka - sebehodnotící dotazník, rozcestník typů analýz a případová studie (Kód bonusu: ANALYZAZAK)
PŘEPIS ROZHOVORU
Martin Hurych
Dobrý den. Já jsem Martin Hurych a tohle je Zážeh. Tento Zážeh bude opět o B2B marketingu, tentokrát s Markétou Karman, marketingovou specialistkou a toho jména jedinou v republice. Markéto, není Vám smutno? Dobrý den.
Markéta Karman
Dobrý den, Martine, není mi smutno. Naopak si myslím, že je to veliká výhoda a pro osobní značku je to to nejvíc, co můžete mít. Jako Nováková si vás nikdo nezapamatuje, ale Karman, jediná v celé republice, to už něco znamená
Představení
Martin Hurych
Dnes bych se rád věnoval ve volné návaznosti něčemu, co jsme tady probírali o pár epizod zpátky s Lucií Zaki. Tam jsme se dotýkali toho, že je dobré znát svého zákazníka. Vy se hodně profilujete do získávání informací o zákaznících. Svým klientům říkám, protože jsme toto cvičení spolu dělali, že dokážete o zákaznících zjistit i číslo jejich ponožek. Nicméně se pojďme nejdříve podívat na Vás. Jak jste doputovala tam, kde teď jste, a co Vás vůbec k marketingu přivedlo?
Markéta Karman
Já jsem Markéta, dělám marketing, market, trh, obchod, takže pravděpodobně mi to asi bylo určeno i osudem. Přiznám se, že mě to vždycky vnitřně k marketingu a obchodu táhlo, přesto jsem vystudovala technologii kovů na VŠCHT, o které si však myslím, že je jedna z nejlepších ekonomek v Praze. Škola vám dá dvě věci. Jedna věc jsou odborné znalosti a druhá jsou potom ty nástroje. Nepopírám, že odborné znalosti já už dnes nepoužívám a používat nebudu, ale ty nástroje, které mi škola dala, opravdu používám každý den. Jsou velmi užitečné právě v obchodu a marketingu. Oni vás naučí analyticky myslet, naučí vás pracovat v týmu s procesy. To vše se naučíte v průběhu studií, takže za mě je VŠCHT super.
Jak zjistit, kdo je skutečně můj zákazník?
Martin Hurych
Pojďme se teď přesunout tam, kam chceme, abychom na analýze zákazníka strávili co možná nejvíce času. Spousta lidí z mé bubliny, když se jich ptám, kdo je jejich ideální zákazník, říká, že si něco myslí. Jak tedy správně nemyslet a jak zjistit, kdo je skutečně můj zákazník, co ho zajímá, čím žije a co já mu dokážu nabídnout?
Markéta Karman
Hromada marketingu je právě založená na různých domněnkách, které o zákaznících máme. Já, když se zeptám svých klientů, tak v lepším případě řeknou, že si myslí, kdo to je, ale většinou řeknou, že vlastně vůbec nevědí. Protože jsem na trhu nenašla nic, jak bych se k tomu dokázala propracovat, tak jsem si udělala vlastní metodu. Zjistila jsem, že ta nejjednodušší cesta, jak zjistit, kdo je můj zákazník, je se ho jednoduše zeptat. To je ta druhá část.
První část je analytická, číselná, kvantitativní, která definuje ten základní směr. Základní směr si představme jako čtyřproudou dálnici. My musíme vědět, které auto na té dálnici je náš zákazník. Potom nastupuje ta moje metoda, která nám dokáže zpřesnit, jestli jsou naši zákazníci dodávky, Porsche, nebo škodovky.
Je zákaznický průzkum vhodný i pro B2B?
Martin Hurych
Než se dostaneme k tajemství Vaší metody, kterou jste si podle všeho vyvinula sama, měl bych dvě otázky. Zkoumání zákazníků zná téměř každý z novin. Předvolební průzkumy jsou de facto průzkumy zákazníků, v retailu se hodně dělají průzkumy zákazníků. Je to něco, co potřebuji v B2B?
Markéta Karman
Do určité míry ano. Kvantitativní analýza je určitým podkladem, ale tím, že B2B není založeno na té mase, tak je tam potřeba jít naopak více do hloubky a zjišťovat informace, které vám čísla o zákaznících neřeknou. U dotazníku jsme velmi limitováni tím, jak ho sestavíme a na co se ptáme. Položenými otázkami už štelujeme zákazníka do určitých odpovědí. To je špatně. Já se snažím v mé metodě potvrdit si to, co o zákazníkovi víme, ale zároveň vyvrátit domněnky, které máme, a doplnit ta bílá místa. To je oblast, ve které při každé analýze žasnu společně s mými klienty, jelikož vždy najdeme něco, co oni sami o zákaznících netušili.
Jaká mám mít data, abych se mohl pustit do analýzy?
Martin Hurych
Další věc, než se dostaneme k tomu kvalitativnímu průzkumu, je ta kvantitativní část. Co bych měl mít za data, abychom se vůbec mohli touto cestou pustit? Jak mám být teoreticky připravený, co po mně Markéta bude chtít?
Markéta Karman
V B2B tato průzkumná analytická část musí jít ve dvou krocích. První krok je, že samozřejmě jdu od širšího po to užší. Nejdříve si definuji, jaký typ firmy je můj zákazník. Jelikož ve firmách sedí lidé, tak si poté potřebuji upřesnit, kdo je ten konkrétní decision maker, který rozhoduje o nákupu mého produktu či služby. Vím, že nákupní procesy ve firmách mohou být složité, ale vždy je tam jedna hlava, která rozhoduje. To je to, co mě zajímá.
Sama jsem prošla i korporátním byznysem a viděla jsem, jak složité někdy ty procesy mohou být. Dokážu to tudíž klientovi pomoci identifikovat i z toho pohledu, jestli o nákupu produktu či služby rozhoduje nákupčí, nebo už je to investice pro firmu. To se významně liší.
Ohledně segmentu, ve kterém se pohybuji, většinu analýz jsem dělala pro služby, ale jedna z prvních analýz, která vyšla úplně nejlépe, byla paradoxně pro strojírenskou firmu.
Jak vypadá kvalitativní část analýzy?
Martin Hurych
Máme tedy vybrané firmy, víme, kdo nám mluví do prodeje, s kým já musím konzultovat, nebo u koho musím získat souhlas. Jdeme do té kvalitativní části. Ta vypadá jak?
Markéta Karman
Ta vypadá tak, že já se sejdu s klientem, zadavatelem toho průzkumu, a scházíme se v menším okruhu. Záleží samozřejmě, jak je ta firma veliká. Je dobré, aby u toho rozhovoru, který já poté vedu se zadavatelem, byli lidé, kteří jsou skutečně v kontaktu se zákazníkem. To bývají nejčastěji obchodní zástupci, může to být i někdo z call centra. Nicméně je dobré si tyto lidi nadefinovat tak, aby tu skupinu tvořilo 4 až 5 lidí. Tady já si projdu ten hloubkový rozhovor se zadavatelem, a to nám potom pomáhá zpřesnit profil jejich zákazníka.
Jak vypadá struktura hloubkového rozhovoru?
Martin Hurych
Pojďte nám poodhalit, jak vypadá struktura hloubkového rozhovoru. Je to nějaká standardní struktura, nebo je to něco, co se šije na danou firmu nebo na daný trh? Jak je to?
Markéta Karman
Já jsem tady v té struktuře rozhovoru vyšla ze známého frameworku See Think Do Care a ten rozhovor má potom dvě části. V první části mě zajímá ten člověk nebo ten zákazník jako takový. Zajímám se o jeho profil, ale zajímám se i o věci, které zdánlivě s jeho byznysem vlastně nesouvisí.
V té druhé části rozhovoru už se zaměřuji na samotný nákupní proces. To je ten mentální proces, kterým projde jejich zákazník, než si nakoupí jejich produkt a službu. Zajímám se však i o někdy zapomínanou čtvrtou část, prodejní, co se děje po tom prodeji. To firmám pomáhá nastavit lépe poprodejní prodej nebo servis. Je to zvláštní, ale často se setkávám s tím, že firmy nevědí, jak často být v kontaktu se zákazníkem, když už mu dodaly nějaký produkt nebo službu, aby ho to neobtěžovalo. Takže i na to se já potom doptávám.
Nejdříve si tedy zjišťuji na úrovni zadavatele jeho znalost zákazníka, a to mi nastavuje takový standard a etalon informací. Stejný rozhovor poté probíhá s jeho zákazníkem a tam už vidím, kde jsem se lišila, kde jsem nevěděla a porovnávám to.
U vyhodnocování výsledků mám potom svůj postup, kterým ty informace vyhodnocuji, čemu přikládám větší váhu, čemu menší. Při vyhodnocení do toho právě vstupuje můj původně obchodní profil, kde čtu informace mezi řádky. Někdy to zákazník řekne napřímo, aby například firma neposílala nabídky v Excelu, ale někdy je to jenom v určitém náznaku. Jestliže se mi tam tyto náznaky objevují, tak je z toho ten vhled, který já potom dál v rámci výstupu poskytuji zadavateli.
Jak hluboko jít v hloubkovém rozhovoru?
Martin Hurych
Jak hluboko je dobré jít? Ve své bublině totiž pozoruji takové dva proudy. Jeden je, musíš mít avatara specifikovaného na člověka, léta, děti, věk dětí, auto, nějaký obecný světonázor, plus striktně ta profesní nota. Někdo říká, že mu je úplně jedno, co ti lidé dělají ve svém soukromém životě, protože ho zajímá čistě profesní část jejich života. Jak to máte vy?
Markéta Karman
Já se určitě i na tyto věci ze soukromého života doptávám. Ptám se třeba na koníčky, jaké značky zákazníci rádi využívají. Jsou to informace, které jsou následně využitelné přímo v tom marketingu. Zpřesní mi cílení reklamy, ale zároveň mi to pomáhá lépe pochopit zákazníka, protože to je ta hlavní podstata. Je důležité na svůj byznys koukat jeho očima a přemýšlet jako on. Když vím, jaký lifestyle můj zákazník má, jaké má mentální nastavení, tak mi to samozřejmě usnadňuje práci a komunikaci s ním. Když vím, že můj zákazník je člověk, který je racionální a potřebuje se rozhodovat na základě čísel, tak mu nebudu předkládat nějaké emoce a říkat, jak jsme super a skvělí. Zkrátíme ve výsledku i ten obchodní proces a všichni jsou spokojení.
Jak použít získané informace?
Martin Hurych
Mám tedy svého zákazníka svlečeného téměř donaha, vím o něm všechno, co mi byl ochotný říct, díky Vám možná i více. Co s tím teď? Jak dále používat tyto informace?
Markéta Karman
Ten výstup, který tam je, je dlouhodobě použitelný. Úplný základ v podstatě slouží k centrální marketingové strategii, k jejímu nastavení, případně zpřesnění. Ty jednotlivé části už se zase dají použít dál. Já to velmi často používám jako základní vstup pro obsahovou strategii, protože to mi zase poskytuje ta druhá část analýzy. Jestliže jste v situaci, kdy potřebujete psát blog a dávat nějaké příspěvky na sociální sítě a říkáte si, že nevíte, co tam budete dávat, tak ta analýza vás dostane do situace, kdy budete příspěvky překypovat. Analýza vám poskytne témata ke zpracování a poté opět nastupují mé metody, které vám poradí, jak s tím obsahem dál pracovat.
Potom jsou tam části, které mi pomohou si zpřesnit nastavení samotné reklamy. Marketing však není jen online, i když to dnes poměrně válcuje. Může mi to ukázat i offline cesty, kde já toho zákazníka mohu potkat. Ten výstup je poměrně komplexní.
Kromě těchto informací jsou tam moje informace, které v tom vidím, a to mohou být už podněty na inovaci služeb, zavedení nějaké nové služby nebo zlepšení jejich parametrů. Stává se, že jsou parametricky špatně nastavené a někdy stačí opravdu jen malinko, aby se to lépe prodávalo. Může se jednat o špatně pojmenovaný produkt nebo i samotnou společnost. U jedné analýzy se mi stalo, že to odhalilo i špatně nastavenou cenu, kde kvalita produktu nebyla v rovnováze s cenou, která to potom hodně srážela dolů.
Uvedu zde konkrétní příklad. Jedna strojírenská firma si lámala hlavu s tím, jestli v dnešní době ještě někoho zajímá, že je to česká firma s pětadvacetiletou tradicí, jestli to o sobě mají říkat. Analýza ukázala nejen to, že by to o sobě měli říkat, ale že by si to měli dát i do svého podtitulu, protože se jedná o klíčovou informaci pro jejich zákazníka, který se na základě toho rozhoduje. V této jednoduché větě říkáte to nejdůležitější. Jsme česká firma, vyrábíme tady, včetně náhradních dílů a zákazník nebude čekat 3 měsíce, než dojede kontejner odněkud z Asie. Máme 25 let tradici, něco jsme už zažili a přežili, takže jen tak nezkrachujete, když si od nás zakoupíte stroj za několik milionů.
Co když cílovou skupinu měním?
Martin Hurych
Setkávám se s tím, vzhledem k tomu, jaká je na trhu už pár let nejistota a směrem dopředu to nevypadá, že se řítí roky jistoty a hojnosti, že spousta lidí o skupinu, se kterou žila dlouhá léta, přišla. Některá skupina chce diverzifikovat a některá skupina chce růst i se svojí cílovkou. Co potom, když o své cílovce zas až tak moc nevím a potřebuji Vás jako periskop do budoucna? Jak postupovat potom?
Markéta Karman
My, když si uděláme velmi zjednodušené profily našich zákazníků a poskládáme si je do řady v závislosti na jejich množství, tak dostaneme známou Gaussovu křivku. Prodáváme tomu, kdo je v tuto chvíli někde na vrcholu. Na té křivce můžeme identifikovat zákazníka, který je tam v tuto chvíli v menším množství, ale je pro nás z nějakého důvodu důležitý a zajímavý. My ho tudíž známe do určité míry, a to je ten okamžik, kdy se vám ta analýza hodí. Vy už toho zákazníka máte a ta analýza vám ho dokáže velmi detailně zpřesnit. Když potom uděláte nový produkt nebo službu, tak už rovnou cílíte do černého. Ve výsledku vám to ten marketing zlevní, protože ušetříte na přešlapech, na pokusu a omylu. V marketingu se sice musí testovat, ale toho testování je významně méně, protože máte vyšší míru jistoty, že pálíte tam, kam chcete.
Martin Hurych
Co když jsem úplně mimo Gaussovou křivku? Já dám příklad. Na posledním setkání B2B byznys sféry, které jsme měli online pár týdnů zpět, přišel člověk, který se svojí firmou jde do úplně jiného výklenku. Zákazníky vůbec nezná, je z toho nervózní, ví, že by to teoreticky fungovat mělo, protože někde něco zaslechl, něco viděl, ale neví, koho se zeptat. Co potom?
Markéta Karman
Pokud máme situaci, že toho zákazníka ještě ani nemáme, tudíž nám tou nákupní cestou i tím mentálním procesem ještě neprošel, tak nám i tady kvalitativní analýza pomůže. Zvolila bych však jinou, které se věnuji také, a to je focus group. Focus group je založená na tom, že si vezmu skupinu 8 až 10 respondentů, kteří odpovídají profilu mého zákazníka, a já je vyzpovídám. Vytahám z nich informace a zase mi to dá představu o tom, jaký ten zákazník je. Je to takové hrubší zpřesnění, ale furt už tam budu mít určitou míru jistoty, že jdu správným směrem. Detailnější analýza může přijít v nějakém následném kroku, ale nemusí na ni dojít vůbec. Pokud se ukáže, že v rámci té focus group se nám to podařilo poměrně dobře zacílit, detailní analýza není potřeba.
Jak v datech najít svoji konkurenční výhodu?
Martin Hurych
Pokud prodávám něco, co je na trhu obvyklejší, a konkurenci mám blíže k sobě, tak se může stát, že ti zákazníci nebudou povídat jenom o mně, ale budou povídat o tom tržním segmentu jako takovém. Já svoje zákazníky učím, že čím jsi v rámci segmentu ojedinělejší, tím jsi pro zákazníka čitelnější a velmi pravděpodobně tě čeká větší úspěch. Jak využít ta data, která jsme získali, abych já validoval svůj business case, nebo postavil úplně jiný? Jak najít svoji konkurenční výhodu, pokud ji třeba ještě nemám a nemůžu si ji s trhem validovat?
Markéta Karman
Souhlasím s Vámi, že je konkurenční výhoda založená na jedinečnosti. V B2B jde často o kvalitu služby a přístupu. Pokud má firma šikovnějšího, lepšího obchodního zástupce, má lépe nastavený zákaznický servis, je pravděpodobné, že si zákazník zvolí právě tuto firmu. To jsou takové nuance, které vám pomůže ta analýza vytáhnout. V té focus group je dobré to, když jsou tam lidé různých názorů a ta skupina je co nejpestřejší. Tam si tyto podněty vytaháte a poté je to o tom, že některému podnětu nebudete věnovat pozornost a u některého si řeknete, že to konkurence postrádá a tím směrem se zaměříte.
Co bude hitem za pár let?
Martin Hurych
Pár minut zpět jsme se bavili o tom, že mám data, která mi řeknou, o čem mám psát, typ zákazníka mi řekne, kde ho zhruba mám hledat v offlinu i onlinu. Jakým nástrojům či trendům bych se měl věnovat směrem do budoucnosti? Teď je velmi populární LinkedIn, B2B typicky. Všichni věří, že lidé jsou na LinkedInu. Ne úplně to všude to tak je, už jsme tady v podcastu říkali několikrát, že paradoxně čím dál od Prahy, tím je LinkedIn méně vytěžitelný. Před Covidem vlastně nikdo nevěděl, co LinkedIn je. Pojďme se dnes podívat na to, o čem nevíme a co bude hitem za rok, za dva, za tři. Kde Vy jste a kde my máme být?
Markéta Karman
Já jsem ráda, že jste zmínil právě LinkedIn, protože se s ním často setkávám. V rámci Jihočeské hospodářské komory se snažím dělat určitou osvětu a školit jihočeské firmy, aby na LinkedIn vstoupily. Tam je vidět, jak v těch regionech je to pole opravdu neorané. Jednou z častých mýlek je, že tam firma není, protože tam není jejich zákazník.
Já v tuto chvíli vidím jako potenciál Twitter, ale samozřejmě záleží, jakou oblast děláte. Jestliže se pohybujete v IT, tak je to váš kanál. Velký potenciál má Twitter například pro novináře, kteří se na Twitteru dokážou dobře zviditelnit. To je základ pro skvělé PR, protože si tam novináři mohou hledat odborníky, které budou citovat ve svých článcích, nebo s nimi dělat rozhovory. Nemusíte potom platit za drahou agenturu, stačí věnovat trochu času a energie.
Je však velmi důležité diverzifikovat své kanály. Nespoléhat se na to, že teď tu máme LinkedIn. Koukněme se na Facebook, kde byl před 10 lety, kde je dnes a kde bude za 10 let. Podle mě za 10 let Facebook, pokud nezmění svůj přístup, tak prostě nebude. Dnes nám tu roste LinkedIn, ale nevíme, co s ním oni dále udělají. Tudíž je důležité sledovat trendy. Netroufám si tvrdit, že bude trendem TikTok. Může se to stát, ale zas až takový vizionář já v tuto chvíli nejsem.
Jak si budovat byznys nezávislý na sociálních sítích?
Martin Hurych
Chtěl jsem se zeptat na jednu věc. Asi tuším odpověď, ale chtěl bych ji znát od profíka. Sítě se nám mění, je to vidět i během posledních pár let. Budovat cokoliv dlouhodobě na jedné síti je jako strkat hlavu do oprátky. Co s tím? Jak si budovat nějaké království v onlinu, abych jednou neplakal nad špatnou sázkou, nad mrtvým koněm, na druhou stranu, abych byl cool, a ze dne na den nějakým rozhodnutím nepřišel o své klienty? Hodně se mluví o e-mailech, mluví se o komunitě, každý z toho má hlavu jako pátrací balon. Kam nás zavede Markéta?
Markéta Karman
Já si nejsem jistá, jestli Vám ukážu nějaké nové pole nebo rybník, který ještě neznáte. Určitě základem je vlastní databáze, což se říkalo, že je zlato. Vidíme však, jak se nám ty vnější vlivy i to naše zlato snaží osekávat. Zůstaneme tedy u toho starého, což jsou ty kontakty, které si vytváříme a určitě dává smysl i kolem firem nebo produktů vytvářet komunity. Musíme se ale zamýšlet nad formátem, aby to nebylo jenom o tom, že se setkáme, poplácáme se po ramenou a řekneme si, že jsme boží. Chceme našim zákazníkům předávat nějakou přidanou hodnotu a chceme, aby oni více přilnuli k naší značce, našemu produktu.
Martin Hurych
Hodnot je všude hromada, já to nedokážu ani učíst, ani od sebe oddělit, co je kvalitní a co ne. Máte nějaký návod, co bych měl teoreticky i já ve své pozici číst z marketingu, nebo čemu bych se měl věnovat, abych se dokázal posouvat vpřed? Ten smog je totiž neuvěřitelný. Čísla si nepamatuji, ale říká se, že se toho dnes za hodinu vygeneruje tolik jako loni za týden, měsíc, roste to rapidně. Jak si vybírat ty třešinky, podle čeho se řídit? Jak to děláte Vy?
Markéta Karman
Já sama jsem zastáncem spíše subtilního marketingu. Pokud jsem ve stavu, že mám 5 nebo 10 kanálů, tak si je opravdu vyhodnotit nejenom z hlediska toho, co mi momentálně přinášejí, ale sledovat i nějaké trendy a potenciál. Může se stát, že budu mít kanál, který mi teď zas až tolik nepřináší, ale třeba jen právě proto, že mu nevěnuji energii, kterou tříštím úplně někde jinde.
Podle mě je tedy lepší to zúžit a raději do okna házet kámen, který to okno rozbije než tam házet štěrk. Držet se toho v rámci nějaké strategie, že jsme jako firma na sociálních sítích a budeme mít maximálně dvě. K tomu si přidáme jeden, druhý další kanál, těch se držíme a intenzifikujeme jejich provoz.
Martin Hurych
Měl bych dvě otázky. Kdybych chtěl házet kámen do oken s Vámi, jaké bude Vaše nějaké resumé z této epizody ve dvou, ve třech, pěti větách? A potom, kde Vás najdeme?
Markéta Karman
Pokud se budeme bavit o házení kamenů s Martinem Hurychem, tak samozřejmě u Vás to vidím hodně. Vy máte svoji byznys sféru, je to Váš deštník, deštník Vašeho byznysu a ten bych válela. Už jste na LinkedInu, u Vás vidím ten Twitter. Facebook, na ten zapomeňte, a e-mail mějte jako podpůrný kanál. Máte podcast a nově připravujete offline formu Zážehu s byznys sférou.
Závěrečné doporučení
Martin Hurych
Já jsem teď sebestředně nemyslel sebe, každopádně určitě děkuji. Moje cílovka jsou technické firmy, IT, výrobní, obchodní. Pojďme ten dnešní Zážeh zaobalit do tří doporučení, které bych měl splnit, abych se mohl s Vámi vydat cestou hloubkových rozhovorů. Následně tyto tři doporučení můžete zhmotnit do bonusu pro diváky, aby měli něco hmatatelného v ruce.
Markéta Karman
Pokud jste IT, nebo výrobní firma, tak je potřeba, aby v těch aktivitách na kanálech, které jste si vybrali, jste byli opravdu konzistentní. Dávejte třeba příspěvek týdně, buďte vidět. To je ta online cesta. Je dobré být vidět i v té offline cestě. Nebránit se tomu a vystupovat aktivně i v rámci nějakých konferencí nebo veletrhů a dělat si komunitní PR. Otázka samozřejmě je, kde toho zákazníka mám, jestli potřebuji mít PR opravdu širší v rámci nějakého oboru, abych byla vidět i za hranicemi své byznysové mikrosféry.
Martin Hurych
Kde Vás najdeme?
Markéta Karman
Najdete mě určitě na LinkedInu pod mým jménem, Markéta Karman, a samozřejmě mě najdete i na webových stránkách, marketakarman.cz.
Martin Hurych
Je vidět, že jste z marketingu, protože webové stránky tu říká málokdo. Děkuji pěkně.
Markéta Karman
Také děkuji.
Martin Hurych
To byl Zážeh o marketingu s Markétou Karman, toho jména jedinou v České republice, to se vám určitě nesplete. Pokud zatoužíte po doporučeních zhmotněných do bonusu, určitě mrkněte na moje webové stránky, www.martinhurych.com, kde v sekci Zážeh najdete, co jsme vám tu slíbili. Pokud na nás koukáte na YouTube, nebo posloucháte ve vaší oblíbené podcastové aplikaci, určitě likujte, sdílejte a dávejte odběr, protože jinak se o nás svět nedoví. Mně už nezbývá, než jenom držet vám palce a přát úspěch, díky.
(automaticky přepsáno Beey.io, upraveno a kráceno)